Poslední recenze (3 056)
Pýcha a předsudek (2005)
Základní fundament červené filmové knihovny 21. století, vycházející ze samotné Bible láskyplných románů. A plný tak skvělého obsazení, že to rychle vezme za srdce i sebevětšího cynika. Nebyl jsem tu jen kvůli dohnání další klasiky, nejen kvůli tomu, že to za chvíli zmizí z dostupného streamu, ale hlavně také jako vzdání holdu nedávno zesnulému Donaldu Sutherlandovi, který je v roli otce sester Benettových naprosto úžasný. A Rosamund Pike to tu sluší jako v žádném jiném filmu. [viděno na Netflixu 21.6.2024]
Men (2022)
Téměř nikdy si nečtu komentáře ostatních, než sám ohodnotím, aby neovlivnili můj úsudek, ale u tohoto extrémně výstředního díla extrémně výstředního rejži Alexe Garlanda jsem se zkrátka musel prohrabat názory mnou sledovaných a utvrdit se v tom, že jsem viděl další prazvláštní výjev nekonvenčního studia A24. Který je ovšem tak vizuálně působivý a předkládá před člověka tak ošemetné otázky, že nelze hodnotit přísněji. Nevím, zda jde jen o mnou osobní interpretaci, ale už jen název Men skvěle skloubí dohromady význam samotného lidského druhu, co zde hraje zásadní roli a stejně tak osobní trauma hlavní postavy. [viděno na Maxu 18.6.2024]
Hodiny (2002)
Až přespříliš unylá a melancholická sonda do života tří žen ve třech různých časových liniích, které se různě ovlivňují okatě i pouze rádoby a i když je obsazení napěchované hvězdami, ani jedna z postav mi nedokázala vlézt pod kůži tak, jak Daldry zajisté zamýšlel. Konec leccos dovysvětlí, ale na zadek vás stejně neposadí. Spíš vás nechá stát bez emocí jako celých předešlých 100 minut. [viděno na Netflixu 17.6.2024]
Poslední deníček (129)
Láska motorem filmu
Po zhlédnutí jednoho z nejslavnějších filmových předobrazů cesty za láskou jsem si musel zavzpomínat na mnou dosud viděné romantické filmy či filmy takto přímo neoznačené, ale stojící na souboji s nástrahami spojenými s láskou. Dříve jsem čas od času romantický žánr dokonce vyhledával záměrně, dnes už se spíš nachomýtne k ostatním žánrům či snímek pustím zcela neúmyslně.
Mezi těmi fakt nejlepšími filmovými romancemi člověk musí vypíchnout rozhodně Titanic, nejepičtější filmový předobraz lásky s nejtrpčím koncem. A k tomu vůbec nejlepší katastrofický film, co kdo prozatím stvořil. Poté nemůžu opomenout jeden z mých TOP filmů - Podivuhodný případ Benjamina Buttona, kde ústřední hrdina celý život miluje jednu ženu, přestože mezitím co ona stárne, on mládne. Z klasik romantického filmu minulé dekády určitě nejsem jediný, kdo naprosto zbožňuje dvojici filmů Než jsem tě poznala a S láskou, Rosie, kdy v obou exceluje sympaťák Sam Claflin. Hodně mě emočně rozcpuvala i vskutku nedávno dohnaná Věčně mladá, která staví svou romanci na odbobném principu jako výše zmíněný Button.
A z filmů, které nejsou primárně romantickými, ale o lásku v nich jde ve velké míře, se na tom nejlepším se mnou musí shodnout naprosto každý - tomu zkrátka vévodí Shrek. V soudku těch méně známých, ale spíše trpkých příběhů o lásce, mě dost zasáhlo drama Nejvyšší nabídka, sci-fi Výchozí bod nebo odvážlivá Lolita.