Lachtaan

Chápu zdejší ódu na tohle milé hudební drama, mě možná trochu obešla, i tak jsem se ale kochal nádhernou muzikou skoro celou dobu, opředenou o zdatné mladé herecké výkony. K tomu to prostředí Irska konce 80. let prostě hrálo velké prim. Letitý rest konečně smazán. [viděno na Prime Video 4.9.2023]

Přidávám se k mase, co hlásá, že těžko tuhle událost letošního srpna hodnotit jako plnohodnotný film, Kazma trochu přehnal ambice a spíš než film stvořil další OneManShow, jen místo 20 minut zpětinásobil stopáž. Vysvětlil spoustu dění kolem poslední velké akce a nechal nás nahlédnout do nejtíživějšího zákulisí celé jeho cesty, nezapomněl ani nabalit minimálně jeden funkční zvrat a jestli se mu něco povedlo, tak to opět dohnat společnost do situace, kdy může spekulovat, co je reálné a co nikoli. Ale argument, proč to tentokrát chtěl fakt nacpat do filmového formátu, je chytrý a mám pro něj pochopení. [viděno v Cinema City Plaza Plzeň 31.8.2023]

Drží se tam zuby nehty, ale nejnovější minisérie ze stanice Voyo si těch 70 % právoplatně zaslouží, skrze trochu méně známý skutečný případ přináší tři díly vskutku napínavého vyšetřování se solidním obsazením a nikterak patetickým vyústěním. Přestože se mnou mnozí souhlasit nebudou, mně osobně tohle sedlo více než proklamovaný a opěvovaný Případ Roubal.

Výborná, avšak trochu zapadlá minisérie v útrobách červeného streamovacího giganta mé pozornosti naštěstí vůbec neuprkla a když na ní teď konečně dozrál čas, nemůžu být spokojenější. K páté hvězdě ani nechybělo mnoho, nejedna epizoda je tak nadupaná zásobováním informací a šroubováním zvratů, že jsem si prostě semtam nemohl odpustit přirovnání ke stejně staré španělské Nevině, která ovšem stojí ještě o několik příček výš. Konec je už zde takový trochu hollywoodský, s přivřením očka mu to ale odpustíte. [viděno na Netflixu]

Ve třetí sérce seriálu o vysokých číslech a vysokých postech ve společnosti se oproti nadupané druhé přeci jen trochu polevilo, mně osobně nejvíce nesedlo absolutní rozkmotření Axelrodových a odchod Malin Åkerman ze seriálu. V téhle švédské dvojnici Kirsten Dunst jsem viděl obrovský potenciál přímo pro rozvoj zdejšího dění, bohužel se ale musíme nadále obejít bez další ženské postavy. Naštěstí konec celé sezóny přinesl zásadní zvrat, ze kterého se bude slušně těžit v těch následujících. [viděno na SkyShowtime]

Prima se po letech konečně překonala a vyplodila kriminální seriál, za který se nemusí stydět. Vojta Kotek tu možná hraje spíš sám sebe, než aby se zdejšími výkony jakkoli předřel, já ho ale mám rád už od prvního setkání se Snowboarďáky, už jen proto jsem se na něj tolik těšil. Už se sice spíše otáčím zády k seriálům, kde každý díl pojednává o něčem jiném (vyjmo Simpsonovy nebo třeba BoJacka), čas od času ta prostá kriminálka ale nevadí, zvlášť když se v ní pohybuje tolik milého vtipu.

Jeden z nejoslavovanějších seriálových zabijáků konečně doplul i k nám a nešlo moc zahálet, už jen kvůli četným doporučením ze všech stran. A třebaže já zatím zůstávám jen u 4 hvězd, Dexter je opravdu vyšperkovaným serošem, kde krásně hrají dohromady kriminální zápletka s budováním postav skrze spletité mezilidské vztahy a teďko, při sledování druhé řady, už můžu s klidem konstatovat, jak skvělým dílem Dexter je a že tohoto tvrzení se budu snad moct držet až do úplného závěru. [viděno na SkyShowtime]

Už nějakou dobu jsem měl tvorbu oslavovaného hongkongského tvůrce v hledáčku a přestože jsem nepochopil všechny jeho zdejší motivy a záludnosti, svým způsobem je Chungking Express stále pozoruhodným dílkem, co sice hapruje v konzistentním ději, ale formu má skoro až dechberoucí. O hudebním doprovodu ani nemluvě. Rozhodně se vrhnu i do dalších Wongových děl. [viděno na MUBI 29.8.2023]

Už Searching před lety hodně překvapilo a oznámení o podobném kousku jsem bral na velkou váhu, jelikož mi tohle experimentální vyprávění skrze obrazovky nejrůznějších elektronických zařízení ohromně baví. Missing nastavuje novou laťku skrze pokrok technologií a nových aplikací a minimálně mě překvapuje skoro každým coulem. Sice závěr trochu trpí “Torenovým syndromem” (geeci pochopí), pro tu předchozí velmi slušnou gradaci ale můžu stále s radostí prohlásit, že jsem v Nezvěstné shledal jeden z nejlepších filmů roku. [viděno v ORYX ONE 27.8.2023]

Will Smith hledá štěstí skrze nedostatek pracovních příležitostí ve městě, kde se velmi snadno člověk může dostat na naprosté existenciální dno, stačí nerozvážně podepsat pár papírů. A asi nikdo by nedokázal takhle procíteně zahrát otce se synem jako opravdový otec se synem. Jaden Smith byl už v takhle úzkém věku přesným hereckým odrazem svého táty. Možná jsem od celého filmu čekal větší citovou nálož, ale silné momenty si tu najde skutečně každý. [viděno na Netflixu 26.8.2023]