Pierre

Překvapilo mě, jak Vittorio Gassman dokáže mluvit rychle, prostě Ital jak poleno.:o Sice  projevuje jistý komediální talent, stejně jako jeho parťák Ugo Tognazzi v rolích mladých zapálených fašistů Umberta a Domenica, kteří prozřou až v závěrečné fázi Pochodu na Řím, ale místy tak moc afektovaně tajtrdlikují (Onmibus mi to trochu vzal z úst), že jsem jim  ani nefandil, ani mě nějak zvlášť nepobuřovali. Jejich tragikomický příběh ale přeci jen má vedle některých zastaralých vtípků (žvýkaní gumy) i nějaké  pěkné momenty (rozhovor s doktorem, projev plný otázek, na které nikdo neodpoví, odsouzení zabití.) Mezi to  nejlepší z filmu patří závěrečné dojemně mýlné myšlenky naší dvojice o dalším  vývoji situace. Představ si, že by tihle lidé vládli. Dlouho by nevydrželi. Poslední slovo má vždycky král. A když promluví, jsou v prdeli. 

Myslím, že lidi tady jsou k sobě zlí, protože čeština je zlá. To je blbej jazyk, tvrdej a složitej. Pořád nějaký možná, kdyby… Nikdo neumí říct… Všichni tady lžou. Česká kultovka...Jen asi už té předchozí generace před tou mnou, která mi dlouhou dobu celá unikala (až na některé slavné scény s huličem Macháčkem - myslím, že státní hymnu musel vidět  v této zemi asi každý.) Ale Samotáři jsou i pro mě opravdu  sympatický film.  Skvěle dokáže člověka naladit na frekvenci atmosféry přelomu devadesátkových a nultých let kolem roku 2000. Je to zajímavý obraz doby a lidí ve velkoměstě. I když těžko říct, co všechno se od té doby tak změnilo... Nevyměnil by dneska Petr k vylévání svých osobních  věcí jenom rádio za sociální sítě? I Robert by to se svým točením všeho možného, včetně rozchodu kamaradů, už dneska měl daleko jednodušší.  Přišlo mi to jako možná více jako smutný než jako veselý film. To podstatné v čem  i tak vidím rozdíl oproti tomu, jak by vypadal dnešní generační film, je hlavně, že by z něho i přes vážné motivy za mě netřískalo tolik pohodové atmosféry, sebeparodie a nadhledu, která je na Samotářích strašně sympatická stejně jako celá ta zdánlivě bezstarostná doba, dokonce ještě před 11.zářím. Ničím se prvoplánově nešokuje, nic se nevyřvává do světa.  Jako na generačním filmu se mi na tom líbí, že si prostě jen tak plyne.Je to takový mix filmu ze života, snovosti  a absurdní komedie, takže ve scénáři jasně poznávám Petra Zelenku a jeho oblíbené absurdní motivy, někdy skoro až mystické nápady, jako v případě cizinky Vesny, která přijela do Čech kvůli hledaní UFA, které tady má dobrou půdu. I tam se ale nakonec ukáže, že důvod jejího příjezdu je jiný, daleko vážnější a přízemnější, což mě opět vede k přesahu, že i dnes plno lidí překrývá svoje problémy zájmem o různé neexistijící,  nadpřirozené nesmyslné jevy nebo dezinformace. Fajn je taky  vklad a hostování legend Maciuchová+Němec.  A hlavně...proč je tento tak populární je díky kadenci skvělých proslavených hlášek, které bych tady mohl vypisovat a stačilo by mi to na celý komentář .Co mě trochu bránilo  od zamýšlené   pětihvězdy je několik momentů, u kterých jsem se skoro až ošíval trapnosti a při případném opakování bych je už asi radši  přeskočil (prostitutka Vilhemová) a taky, že jsem měl pocit, že některé zápletky v závěru lehce vyšuměly do ztracena a to hlavně ta s Vesnou,  která se vůbec nedořešila, skoro jako by něco zůstalo ve střižně. Ale nakonec si nemůžu pomoct, když si vemu třeba zápletku se se stalkerem Trojanem. To je TOP, neskutečný výkon a příběh, včetně instalatérského  odhalení na závěr.:o ....Za takový film si odsouzení Vesny podle mě tentokrát nezasloužíme. Ale proč tady vůbec jsem? Je to jedno!

Nejsem seriálový divák, ale Simpsonovi jsou i pro mě naprostá  legenda. Neskutečné absurdní nápady a ve smrtících dávkách dávkovaný ulítly   sarkastický ironický humor, kombinovaný i s určitou laskavostí,  motivy ze života, emocionálností, pohodovou atmosférou i občasnou romantikou a podnětem k zamyšlení. No, je v nich vlastně úplně všechno! Pestré je i složení obyvatel Springfieldu, kde snad nikdo kromě Lízy a Marge není normální, a osobitými rozporuplnými postavičkami se to tam jen hemží. Mým favoritem je kromě tahouna Homera asi podivín  Vočko, nejméně vtipný klaun na světě Krusty nebo morbidní Doktor Dlaha. Chybu nemají také  všudypřítomné originální vtipné cedule i bizarní televizní pořady sledované z gauče. I když často je těžké vedět, co všechno se zmiňuje či paroduje, i tak Simpsonovi spolehlivě pobaví. První cca desítka řad je nepřekonatelná a má mnohdy i skvělý soundtrack (♩Candynnero, Candynnero!.) . Později bohužel trochu došel dech i šťáva  a hlavně zmizel nejen nepřekonatelný geniální dabing Vlastimila Bedrny, ale i některé skvělé postavy jako McBainn nebo Troy McClure, kterého si možná pamatujete z...ale i tak mám i to období mezi  sériemi 13-18 ještě docela rád. Aspoň to jsou ještě pořád Simpsonovi a toto období má zase třeba mnoho slavných písniček (song o Nedu Flandersovi.) Od dvacítky se změnou animace je to ale naprostá křeč a dnešní série už absolutně nesleduji, to už je jen nesmyslný přežitek.  Ale když běží na Coolu ty staré dobré série, mám někdy období (hlavně v zimních měsících), kdy bych si na Simpsny mohl dívat pořád. A když zrovna běží ty nové a já dostanu na žluťášky chuť, televizních ripů je naštěstí  jich naštěstí plný internet a zažít v devadesátkách premiéry na ČT všech těch skvělých dílů s Bedrnou muselo být zážitek. Nejoblíbenější díl se asi nedá určit. Obecně je hodně oceňovaný třeba Homerův nepřítel, já miluji například Homer - Maxi Obr.:D

Omlouvám se, ale já jsem tuto kultovku vůbec nepochopil, čili ani nemám chuť předstírat, že se mi nějak líbila. Johny Depp je zpočátku v těch brejličkách roztomilý, pak už ani on nějak nevynikal  a film spadl jen do série nekonečných zatmívaček s opakující se legendární elektrickou kytarou, která taky začne bejt po těch dvou hodinách už dost monotónní.. Zkrátka mě to minulo a nenašel jsem na tom nic oslňujícího, až na pár vtipných momentů. Tak třeba za pár let.

A máme tady  čtvrtou část Mockyho neoficiální tetralogie s předcházejímí díly  Farník-Kopretiny-Prádlo, kterou spojuje lehce úlisný človiček, který jedná lehce za hranici zákona, ale v naprosto šlechetném zájmu, aby prosadil své revoluční  myšlenky, o kterých je skálopevně přesvědčen a myslí si, že můžou být naprosto prospěšné pro společnost. Tentokrát ho ale nepronásleduje skupina policistů, ale žárlivých manželů. Elegantního veteřináře Chaminade  napadne že každý muž potřebuje svého zdravého energického nahrádníka a každá žena s oficiálním potvrzením takového energického  muže a začne svou myšlenku realizovat.  Má ale své jasně dané zásady, aby se každý muž choval taktně a morálně a jde mu především o to, aby jeho instituce byla uznánana jako veřejná služba, která není pro podníkaní, ale mohla by fungovat například na předpis od lékaře.:D No, je to typicky Mockyovsky přetažené za vlasy, ale já jsem se snažil víc zaměřit na komediální stránku než na myšlenkovou, abych se neurazil jako poprvé u Kopretin  (:D) A panu Bourvilovi opět Mocky poskytl skvělou příležitost se předvést.  V bílém obleku  mu to moc sluší a v postavě veteřináře je velmi elegantní a taky někdy moc pěkně pracuje se svým roztomilým hlasem...Bourvil je zde už  opravdu hoden komediální ikony  a opět lituji jeho brzkého odhodu. Ti další Mockyho dvorní herci mě opět zaujali o něco méně. Ale určitě ještě Michael Lonsdale. stojí za zmínku. S Francisem Blanchem to mám jako na houpačce - někdy mě baví, někdy mě štve. Tentokrát se povedlo spíše to druhé, jeho náboženský fanatik je docela vtipný, i když někdy trochu repetitivní. Ale v závěru mě Blanche dostal v dvojpřevleku s Bourvilem za pana poslance s vadou řeči, který jednou ženám chce dopřát svobodu, a jednou ne (Neexisují žádná pravidla, která by nutila, říkat po celý život stejné myšlenky), aby se záhy svobody za ženská práva nikdy nevzdal a jeho návrh jednoznačně prošel.:D Což bylo celkově pěkné vyponitování hezky vystupňovaného děje, kdy se  revoluční nápad nejprve realizuje prostřednictvím jednoho  muže  v budce, po náboru několik chlapíků v tajné klinice a pak v utajeném sídle nahoře na kopci, kde se už o ženy stará rovnou  celá skupinka, do které se zapletou i skuteční manželé.:o Líbilo se mi příjemné veselé letní prostředí. Tou slunnou  poetickou atmosférou mi film evokoval s Bourvilem Smolaře , i když jinak by se těžko našly dva  odlišnější filmy.:D  Ale možná právě díky té hezké atmosféře, včetně zmrzlinového přestrojení (:D) hezké francouzské ulítlé raritky nemám problém se čtvrtou hvězdou, kterou si zaslouží už jenom ta nádherná hudba Francise de Roubaixa, která film stejně jako v případě předcházejícího Velkého prádla skvěle  doplňuje.

Tak tady je co komentovat...Protože první díl jsem otráveně vypl před koncem a vůbec se nedivil, když se po něm Volha málem ocitla v černých číslech. Každopádně jsem sledoval tu veřejnou debatu okolo seriálu  a i  podle  zlepšujícího se hodnocení jsem se rozhodl dát seriálu ještě šanci, i když na mě působil už od začátku hodně rozporuplně.  Mám docela slabost pro tyhlety české filmařské návraty do dějin 20.století, především do období komunismu. Ale tady jsem byl trochu zmatený z mixování  pravých a skutečných  osob  a fikce s realitou. Volha se nevydala směrem k většímu  odkazování na pravé osobnosti ČST,  ani cestou čisté fikce jako Vyprávěj.  Trochu mu přišlo, že hodně lavíruje mezi sondou do televize, dramatem, komedií a čistou parodii s karikaturama (slovenský lampasák, snaživý Zajíček). I  když ta doba byla asi směšná sama o sobě, tak mi přišlo jako by seriál chtěl pochytat několik zajiců najednou, nebo nevěděl, čím přesně chce být. Nebo mohla být chyba ve mně.   Pak je tady ta diskutovaný výskyt  vulgarismů, kde se podle některých názorů seriál opět hodně přibližuje realitě, což mě dost překvapilo, ale asi bych se taky obešel bez sexu a oplzlých řečí v tak velké míře.  Co mě ale především donutilo ke sledování byly velmi překvapivé herecké výkony Jeřábka (v kladné a nekomediální poloze) a Klepla, do kterého bych to vůbec neřekl. Ale jeho linka  jemného homosexuální režiséra mě zaujala a Klepl se do něho naprosto skvěle převtělil. A Jeřábkova linka režiséra lavirujícího mezi bratrem v emigrací, disidentem, udržením práce a starostí o dceru byla přímo skvělá a Jeřábek to taky zahrál krásně opravdově a civilně. Někdy jsem se díval dál, jen proto, abych se dozvěděl, jak budou osudy těchto dvou postav pokračovat. Naopak na osvědčeného Hádka, kterého mám normálně rád, jsem si tady musel trochu zvykat, vlastně stejně jako na celou jeh postavu.  Původně mi přišlo, že to dokonce hraje až ochotnicky, ale na konec přesně tohle podání ke Standovi Pekárkovi asi  dokonale zapadlo, jak zmiňují některé ostatní názory. A konec, kdy chtěl třeba  starej Pekárek svým svérázným způsobem zachraňovat vztah se synem byl i díky maskam podanej taky parádně.  I když Kryštof bude mít asi napořád hlas jako hošík, a ne jako fotr.  Ale nakonec mi i to jeho ,,hovádko´´ Pekárek sedlo. A z Dvořáka tady jde místy docela slušný mrazení. Nakonec to nebyla až tak úplně špatná retrovka, i když opět musím zopakovat, že v této oblasti bych našel silnější favority, třeba před lety skvělého Herce nebo legendární Vyprávěj. I když Volha zase zpracovává komunismus trochu jinou formou a má zřejmě  úspěch, takže proč ne. A postava Standy Pekárka je zdá se docela fenomén a jen tak na něj asi nezapomenu a jak už jsem napsal...Jeřábek a Klepl mě dostali, třesu, pánové. Ale vlastně i Vám, Kryštofe. Takže ať žije Standa Pekářek! Na to už musí bejt člověk velkej king.

Netvrdím, že se tento seriál  může vyrovnat (mnou zatím ne příliš prozkoumaným) britským sitcomovým  klasikám, ale  je tak inspirovaný českou republikou, že je to vlastně možná jedno. A v záplavě české seriálové televizní a hlavně komediální bídy jde pro mě o neskutečně milé zjevení postavené na absurdním nápadu, že by se Češi museli vydat do Vesmíru.  Novotný a Žáček super , Josefíková-Podzimková maximálně roztomilá.  A pánové Myšička a neokoukaný Hána taky pěkně na zemi kuli pikle, vymýšleli  školní akce, sponzory,  dotace....i básničky.  Tady jsou prostě skvělí úplně všichni, dokonce i ten zprvu nevýrazný Vančura se na konec v závěru ukáže jako smysluplný coby ten ,,normálnější.´´   Nebaví mě  sci-fi, možná právě jsem se si tento nápad, zdejší posádku a všechno  okolo dost oblíbil. Nejenže dorazí i skuteční Číňani,  je to skvěle vtipné, nadsazené, uhláškované, ale dokonce překvapivě i v některých chvílích příjemně nenásilně odlehčeně filozofující (Tam je to tak krásný, že se tam vlastně ani nehodíme - Třeba stačí jen počkat..Až se změní ta naše kultura.),  napínavé i dojemné. A někdy oboje dohromady.:D Třeba když uprostřed kritické situace s úletem rakety a filozofování nad Boženou Němcovou najednou příletí Slováci.:D Hold, copak někdo řekl  kočička?.D Nejsem fanda seriálu, ale tohle mi přišlo, že neskutečně uteklo (svým způsobem mě až mrzí, že to už mám za sebou)  a celou dobu jsem byl v napětí, jak to utnou. A pointa je prostě nezapomenutelná a pro mě dokonale rozporuplná. Na jednu stranu bych možná rád viděl uzavřenější konec, klidně by se ještě snesl i nějaký ten dílek na víc, na druhou jsem dostal totální výtlem, jak to ukončili. No, byl by to těžký Spoiler, ale asi bych se připravil na reprízu Televariéte (:D)  Svým způsobem dobře  provokativní a opět dokonale česká dohra. Jen jsem objevil Kosmo (opět) se zpožděním. Dyť je to jedno, stejně by to bylo k ničemu. Žádnej Čech se nahoru nekouká. 

Tak se mi zdá, že se mi hrbí páter. Příběh o jednom městečku s hodným učitelem, moudrým kastelánem..také o kouzelníkovi a jeho krásné pomocnici Dianě, která má kocourka s brejličami, bez kterých se lidi zbarví podle své povahy je už tak dostatečně hezký.  Představa  takového podniku, na který všude někdo čeká a má šaty pro všechny lidi už je tak dostatečně hezká.:o Věděl jsem, že půjde o hodně hravou pohádku, ale možná jsem nečekal, že bude obohacena rovnou o tolik experimentálních invenční prvků  (Projekce na lavicích, vsuvka s dětskými a pohledy.), moc se mi líbily speciálně některé poetické sekvence, kde se i hodně pracuje s krásnou hudbou (kroužení s vycpaným orlem, chození děti s nově objeveným kocourem po městě, společný čas v přírodě s Dianou) snad jen delší pasáž s kouzelnickým představením a následným prvním odhalením mi přišla trochu zdlouhavá a sloužící hlavně k předvedení triků. Jinak má tento film opravdu velké poetické  kouzlo, nádech poetismu, objevování nových možností (proto chápu i tu dlouhou část z divadlem, i když mě prostě po chvilce už tolik nebavila)  a radosti ze života. Dokonce ani i optimistická atmosféra 60.let. Akorát, že třeba v takovém poetistickém Rozmarném letu máme kouzelníka Arnoštka, tady kouzelníka Wericha, který jakoby odkazoval na staré dobré časy za první republiky.  Někdy to je poezie sama, po které člověk může o takových pohádkách jenom snít. Co se týče obsazení, asi není co řešit... Werich jako dvoj-průvodce příběhem nemůže zklamat,  můj obzláště oblíbený Brodský je radost už v mladém vydaní, mladá Emília Vašaryová mě překvapila svou krásou a i když mi přišlo, že některé postavy jsou spíše figurky, co se v závěru  chovají v závěru až moc idealisticky, Sováková postava zůstává pořád vtipně ironická a myslím, že musí jasně odkazovat na tehdejší režim. A do toho všeho krásné prostředí města Telč, které zde v podstatě taky hraje  významnou úlohu. Takže mělo by bejt.:D A..

Na Veselé Velikonoce se dá dívat každé Velikonoce, ačkoliv velikonoční svátky se zde objevují jen hodně na pozadí!  Ale je to prostě skvělý. Mým nejoblíbenějším dabérem Belmonda je mimochodem Tříška, ale Velikonoce je přesně jeden z těch případů, kdy dost uznávám i Krampola, který byl v osmdesátkách ještě v dobré formě + Taťjana Medvecká jako Sophie Marceau  je taky skvělá. Jinak má pocit , že díky tady tomu  filmu jsem pokaždé, když jsem nevěděl jak zahájit konverzaci začal říkat ,,tak jak se máme´´ :D a doufal, že to neskončí tím, že budu vyhlášen za proutníka a flákače, co rozfofroval prachy se ženjskejma a pak zfalšoval účty.   Tak doufám, že jsem nezklamal! 

Svátky se na ČT 2 nesou opět (mimo historických dobových velkofilmu a překvapivě tentokrát i několika náboženských snímků) hlavně ve znamení tradičních francouzských komediálních stalic (Holywoodské hitovky typu Někdo to rád horke dostávají zelenou bohužel asi jen na Vánoce, na Velikonoce nic.) Před lety jsem první tři díly Četníka ve kvalitě asi ani moc nerozlišoval a dost se divil, proč je tento díl vnímán jako tolik slabší oproti prvnímu dílu. Teď už jsem v něm pravda poněkolikáté viděl menší sešup, i když nic moc dramatického.  Vyrovnat se té poetické slunné atmosféře prvního dílu  se nepovedlo úplně stoprocentně, i když to asi bylo těžké. Notabene  když domovské Saint Tropez nahradil New York, i když Cruchot s Gerberem brzo dokážou řadit bez ohledu na prostředí, takže se dá snadno zapomenout, že se vylezlo z Francie a šedesátkova atmosféra zůstává. Samostatnou kapitolou je taneční scéna s masem (četl jsem, že by mohla odkazovat na West Side Story, které jsem ještě neviděl), kterou mnozí vůbec nechápou a nenávidí, ale mně svou bláznivosti a ,, jakoby" vytržením z úplně jiného filmu právě baví a hezky ukazuje bláznivou atmosféru šedesátých let. Co naplat, rozjezd (mimo legendární výuku angličtiny) je slabší Fuggasova (polo) absence trochu zamrzí, i zápletka s dcerou je v prvním díle  lepší (Cruchot se ukazuje jako vlastně docela trpělivý shovívavý otec.:D), myslím, že Nicol mnoho stačit se nechat tahat z bryndy jednou.... ale Galabruovy zapálené vedatorske obličeje při chystání masa mě vždycky dostanou a postupně se film skvěle rozjede.  Dohra děje s přestrojením (Proč tady běháte jako Číňan?) a taxikářem (Tady no letiště, tady les)  stojí za to!!! Asi bych už z dnešního pohledu dal čtyři, ale když jsem i u podstatně slabší Výslužby nechával jednu hvězdičku na víc osobní z nostalgie, tak i NY to musím udělat stejně, notabene když má ještě krásnou Geneviéve Gradovou.