Pierre

Od svérázné komedie až po konečné znepokojivé psycho. Ale celou dobu skvělá jízda.  Ale byl to vlastně doopravdy konec? Kdy vlastně film skutečně konci? A kolikrát je potřeba zopakovat: ,,Dobrý den?´´:-)? V kině mě možná  pohltila hlavně  taková ta alternativní neotřelá atmosféra okolo, kterou tady vytvořily  i zajímavé záběry v  různých hodně zajímavých izolovaných prostředích,  excelující hlavní herecké trio, originální dialogy a celková nálada. Hrátek  se zvukem si asi všimne každý. Některé  nevyřečené motivy a myšlenky ve mě ale třeba doznívají ještě teď po zhlédnutí. Tohle je prostě velký souboj eg a ukázka toho, kam až může dojít dráždění a  snaha o co největší úměleckou exhibici. Ale  zároveň jsem se i zasmál a i ty přímo vyřčené myšlenky stojí za to. Projev Penelopy Cruiz na tiskové konferenci jsem si chtěl hned přetočit, dát znovu a ideálně zapamatovat.  Vyznění je jinak  nekompromisní, trpké a asi vážně svým způsobem i znepokojivé. Ale já teda můžu říct, že mi tahle podivnůstka sedla, protože to bylo vážně dobré, nikoliv samoúčelné.  Po balzámu na duši Amélii byla po týdnu moje návštěva kina úplně jiného a pro mě neprobádaného, ale i tak se z toho vyklubal druhý velký    kino zážitek po sobě.

Má cenu  dodatečně komentovat takové dlouhodobě oblíbené filmy? Vlastně to moc nedělám. Někdy prostě mám něco rád, patří to ke mně a tečka...Když jsem milovník francouzské komedie, asi má obliba Velkého bazaru nikoho nepřekvapí. Tak to udělejme alespoň jako netypickou poctu . Ono jde o to, že když jsem na prvním stupni objevoval francouzské komedie a viděl jsem Velký bazar poprvé, byl jsem naprosto v tom. S Bažanty  a Michelem Galabru jsem prožíval jejich záchranu živnosti, další  práce, akci v baru, balení prodavaček i taneček v obchodě.  Když film před dvěma lety uvedla Prima max v první vlně covidu po dlouhé době jsem se k němu vrátil. Přicházelo jaro a já byl zase s Bažanty a Michelem  v tom. Dokonce jsem si už nepamatoval celý děj a tak mě to soupeření dost napínalo a závěr překvapil. Koukal jsem se na reprízu loni, i teď letos. A pořád jsem z Bažanty a Michelem v tom...Protože tohle je i přes nelítostný konkurenční boj a podstatnější vážnější stránku hravá  a těžce chytlavá pohodička. Michel Serrault rovněž skvělý.:o

O dvojici filmů Snowborďáci/ Rafťáci jsem už párkrát slyšel, hlavně v souvislosti s oblíbeným promítáním v různých volných školních hodinách, ale mně se prostě až doteď vyhýbaly. Jenom si několikrát během sledování vzpomněl  na aktuálního pana třídního, který před Vánoci litoval,  že musel ve vedlejší tříde po čase vidět právě Snowborďáky a je to děsná chujovina. Sice jsem první díl neviděl a dovolím si předpokládat, že to nebude takový handicap, ale ani ten druhý bych nepopsal jinak. Je to sice  jeden z filmů, kde přemyslím jestli má cenu vůbec hodnotit+komentovat. Nevím jestli je to dáno mou rezignací nebo tím, že chápu, že to není určeno pro velkolepé kritiky a rozbory.  Taky nechci, aby to vypadalo, že  jenom z principu nadávám česke lidové komedii, jak je dneska trochu v kurzu. Ale když už jsme do toho s bráchama šli, čekal jsem právě  alespoň trhlou pohodovou českou blbinku, třeba i s kapkou romantiky,  u které se alespoň trochu pobavím, když má sice dost odpůrců, ale i příznivců. Třeba Probudím se včera,  rovněz s Mádlem mám rád včetně Mádlova výkonu. Tam mě dost baví i to sledování starostí dosívajícího, které mi je samozřejmě blízké.  Tady ale výsledek ale tak nějak nepobavil nikoho z nás tří. O  to více mi přišel ten pokus o cool zběsilou formu (dokonce s občasnou prolomenou obrazovkou) mimo mísu. Jako by chtěl jenom zakrýt, že to vlastně vtipné ani moc není. Je mi líto, ale ani v mém věku mě nějak nedokáže oslovit jenom pouhá série nejprvoplánovějších pubertálních vtipů v celovečerním vydání. To chce aspoň trochu něco víc. Tím víc byl pro mě šok, když jsem zjistil, že tehdejší externí recenze k nakouknutí zde na webu jsou alespoň průměrné a jeden můj velmi  oblíbený uživatel má film dokonce za pěkně 4.hvězdy. Na druhou stranu po zralé jednovteřinové úvaze jsem musel uznat, že věčně pracující a neuvolněný Šteindler a jeho manželka Freimanova jsou i na málem prostoru celkem dobří.  Oldřich Navrátil, který je neustále pronásleduje, kurz z holkama velmi prožívá a dává pořad nějak směšné rozkazy taky poměrně perlí. Tahle trojka hravě válcuje puberťáky, nedej bože to otravné hyperaktivní děcko. U toho Šteindlera je možná trochu smutné, jak mě zaujal svým autorským debutem Vrať se do hrobu, který se taky zabývá pubertální mládeží a v jakých filmech od té skončil, ale ok. Alespoň díky dospělým  hercům to ještě celkem šlo. Na 3.hvězdu to ale  přece jen nevidím a měli jsme si včera s bráchama dát radši klasický Comeback.:o

Opět trocha zapáleného pohledu na svět (chování k malému Maxovi), opět pohled na rozpadající se vztah, opět pohled na jeden souběžně nově vznikající vztah,  opět střet s fyzickou silou, opět střet se silou  slizkou rádoby intelektuální... A opět něco alternativního, aby to měl kdo vyprávět a taky aby měli hrdinové s kým řešit svoje problémy... tentokrát chór. No, prostě opět další film Woodyho Allena. Ale já ten jeho vesmír prostě rád. Ty typické vztahové propletence navíc nechal bublat az do samotného konce, který považuji za naprosto správný, jenom s jednou trošku provokativní výměnou děti navrch.:o  Jo, nakonec zase z toho vylezla další fajn hříčka. Dobrý a Woody je tentokrát vážně nezvykle optimistický. Akorát mám trošku pocit, že umí střílet do diváka i lepšími náboji než rádoby vtipnými názvy erotických filmů. Ok, ono samo polepšení prostitutky mi přišlo na Woodyho málo originální, ale hlavně mi chyběly hlášky. I když Woodyho roztěkaný výkon byl opět stoprocentní, o tom žádná. A dámy Mira Sorvino a Helena Bonham Carter Woodyho skvěle doplnily a Heleně to na rozdíl od Alenky i hodně slušelo. A antická melodie v úvodu+opimistický song na závěr jsou jasným konečným důvodem pro čtvrtou hvězdu.

Film jsem si pustil kvůli Christianovi Clavierovi, kterého hlavně teď staršího v těchto  rolích upjatých puritiánů fakt můžu. Žádná velká očekávání jsem neměl.  Domníval jsem se, že prostě postačí, když to bude taková pohodová oddychovka a trošku si užiju Claviera. Je asi normální, že rodinné dovolené bývají komplikované a  když si odmyslím ty dealery,  zbude mi v rámci formy a záměření ještě celkem ucházející komedie, která občas pobaví (návštěva Clavierových rodičů), občas je trapná (zalití hovny - fekální humor hůře snaším), hodí se třeba na nějaké společné nenáročné sledování (s kámošena/s rodinnou/na letní kino/jako kulisa), ale ani samotného mě neurazila  a Clavier si odehrál svůj standard. Jeho podbízení dětem bylo vtipné.

Vidět film hned po Top Gunu je určitě bonus navíc, ale jinak bych se pobavil i tak. Ono ostatně případné další parodované filmy jsem  vůbec neznal. Americké komerční trháky 80/90.let nemám zrovna nakoukané. Přesto jsme se bráchou vážně skvěle pobavili. Pokud vám ten střelený humor sedne, není už jiná možnost a není cesty zpět, protože tvůrci se naplno odvázali. Není tady moc momentů, kde by nebyl žádný vtip a v takové kanonádě se pár trapnějších výstřelů naprosto ztratí, protože drtivá většina a samotná podstata filmu je stále naprosto žhává. Uffff, to byla jízda. Fakt, velká, velká, jízda.  U Top Gunu jsem se šel po zhlédnutí osprchovat. Co bych mohl udělat po Žhavých výstřelech? Třeba se vydat do Disney Landu.:D

Kdybych to viděl jako nerozkoukaný mladý naivní nadšený divák v éře Vhsek v devadesátkách, jsem z toho asi taky nadšený a snažil jsem se do téhle atmosféry trošku vžít. Nic proti fanouškům nebo těm, co na filmu vyrůstali a chtěli být taky Tomem Cruisem. Je to specifická zkušenost. Z mé strany  ale bohužel nezájem a minutí se obloukem..Ona letecká tématika obecně mě prostě moc nezajímá, takže už jenom rozsáhlé letecké scény bez nadstavby prostě nějak neocením, spíše mi přišly nudné a zmatené. Jediné, co mě ve mě dokázalo  vyvolat emoce bylo truchlení ze ztráty kamaráda a byl jsem rád, že tím film hlavní postavu Maverickiho alespoň trochu polidštil. Protože jinak bylo to neustále chvástání Toma Cruise v první polovině vážně až směšné, a pokud už tohle nebyla parodie, tak si Top Gun vážně o parodii přímo říkal.  Takže si jdu dát sprchu a vzhůru se na Žhavé výstřely.:o

Jedna zdánlivá sebevražda jednoho starého spisovatele, dva záměrně nevýrazní detektivové, jeden záměrně velmi výrazný, jedna dobrosrdečná ošetřovatelka a jedna rodinná plná pitomců, z nichž ten největší pitomec se nakonec ukáže jako viník. Sice film občas letmo najede na nějaká společenská témata a satiričtější tón, ale nakonec jde podle mě ze všeho nejvíce o klasikou detektivku. Nerad bych se chvástal, protože jsem ještě neodhalil podobiznu zoubečkové víly, ale zdejšího viníka jsem ve druhé půlce  odhalil a nebyl tak  překvapivý, to spíše celkové vysvětlení okolností. Ale je to docela stylová detektivka, kterých navíc (minimálně v celovečerní podobě) v současnosti už asi moc není a je osvěžující něco takového v novodobém Holywoodu vidět. Dobře se to sleduje, parkrát jsem se i zasmál a  Daniel Craig jako detektiv  Blanc  fakt válí na sto procent. Je to dost založeno na atmosféře (celého domu apod.). Určite bych si na to dál říct v kině. Škoda, že pokračování pravděpodobné půjde rovnou na streamovací služby. Ale určitě se mu nebráním.  Jen mám malý problém, že jsem na základě reakcí  čekal něco více neotřelého a komediálního, také s větším prostorem pro další podezřelé. Vážně tady někdo psal o novodobé Vraždě na večeři?:D To jsme jinde.:D Ale jinak mě to zabavilo. Pěkná žánrovka s klasickou detektivní atmosférou, závalem dialogů,   i pár odbočkami. Fakt mě to bavilo. Třeba rozhovor Blanca se starou paní domu za doprovodu vážné hudby (já fakt konkrétně nevím, co to je.:D) byl úplně skvělý. Proč je mladí jen přípravou na smutek? Je možné, že se s věkem jen prohlubují city.

To  je zajímavý. Ať řekneš sebevětší pitomost, když to podáš náležitě vědecky, vždycky se najde nějákej blbec, co ti zatleská. Svatá pravda. A proto mohu říct, že jsem taky  takový básník...Akorát bez básniček, chemických znalosti, zato také se zájmem o amatérské divadlo...Akorát bych nesáhl po Tylovi. Jinak jsem rád, že jsem před časem smazal hodnocení ohodnoceným dílům série a rozhodl se na ni podívat radši komplet celou znovu. Sice jsem utržky (hlavně z prvních dílů) už několikrát viděl asi jako každý v této republice  (nejvíce znám a mám v paměti asi třetí díl s hláskující paní Hlaváčovou), ale celé jsem to neznal dostatečně. Tady v tomto prvním díle mám pocit ještě menší rozehřívačky   a toho, že to nejlepší snad ještě přijde. I tak´si nakonec nebudu ponechávat moc velkou rezervu v hodnocení a klidně hned sáhnu po 4.hvězdě. Už jenom kvůli Borůvce.:o A taky úvodní písničce. Jde snad lépe a veseleji popsat první lásky? Tohle je prostě ideální znělka na jaro.:o Navíc v jedničce mám ještě z Básníky asi téměř stejný věk a opravdu nás spojuje i to divadelní prostředí. A jít vymýšlet nápady do sauny a bazénu mi příjde taky jako zajímavý nápad.:o Jen kdyby mě tam někdo zavřel (notabene František Ringo Čech), tak bych byl asi zdrcen.  V  podstatě celý film byl takový veselý, bezstarostný a najednou mě přímo na konci zarazila závěrečná hláška ve vnitřním monologu, která ve mě doznívá ještě teď po zhlédnutí a možná ještě dlouho bude...Že by nám ji chtěl Štěpánek říct, že nejlepší na vztahu je právě první přijetí, začátky, zato pak odchází romantické představy?  Básnící mají obtížné začátky a konce. Zato mezidobí je radostné a plodné. Jsem na konci.....Tak svět přichází svět o básníky.

To je shledání! Abych nežárlila...No, to teda bylo shledání! Moje první shledání s přáteli  Poiretem a Serraultem společně v jednom filmu! Už od začátku se celý film nese ve správné náladění  určitě milé pamětnické atmosféře, ale jinak se dlouhou dobu spíše teprve rozehříval stejně jako samotní pánové, byť mě Serralut překvapil hned na začátku téměř Funésovským cholerickým výkonem a povykem v domácnosti.  Ale později dvojka  s velkou energií pěkně vymetla...nejprve s nastávajícím dcerunky (nejdřív skrz pohovor, pak telefon, pak přepadovku při akci....a to už jsem se poprvé odrovnal.) Největší vrchol tady pro mě ale  nastal v překvapivě druhém shledání.  Tedy Serraulta a poněkud výstředního komika Francise Blanche, jenž vypadal vždycky starší na svůj věk si a  takový ten svůj podivuhodný projev neodpustil ani zde (měl to fakt trochu divné sklony). Ale tady se to ještě  nějak podařilo udržet na uzdě a v pasáži, kdy je u Serraulta doma, chce peníze, nedá pokoj (touží jít se Serraultem i na toaletu.:D), zatímco Serraultova manželka ho považuje za rodinného přítele jsem vážně dostal hned několik výtlemů. I zbavování se domnělé mrtvoly bylo povedenné a  závěrečná gradace spadla od poklidnějšího začátku rovnou do téměr němé grotesky s dívčí bitkou na pozadí.  To bylo gagama tak přeplněné, že mi dělalo skoro problém si všeho  v pozdní večerní hodině ve všední den všimnout (což je na jednu stranu výzva k dalšímu zhlédnutí), ale také možná nebyly všechny nápady tak dobré. Ale stylizace do frašky na závěr nevadila (já frašky vlastně rád) a minimálně pan Serrault houpající na lustru je pro mě určitě už teď nezapomenutelný, velice výrazný a zaslouží si vypíchnout. Přestože ve výsledku scénař možná není tak dotažený, v první polovině rozjede některé vedlejší postavy a linky, které moc nerozvine a ukáže je zase až těšně  na konci (takže se dá říct, že i trošku zdržuji) tak se mi díky pěkné atmosféře, zdařilým momentům a srandě a energii, kterou tomuto filmu dala hlavní dvojice (a možná překvapivě i trošku pan Blanche) Pod čepicí určitě líbilo a opáčko ,,časem´´ vlastně nemusím myslet vůbec jako vtip, protože zítra třeba taky vstávám a možná mě to ještě úplně nevzalo, jak mohlo.