Carrie_3

Knižní předlohu od Lva Nikolajeviče Tolstého jsem četla, proto mohu srovnávat. Na první pohled je zřejmé, že do dvou hodinové stopáže je nemožné zahrnout vše, co kniha nabízí. V tomto případě záleží pouze na citu tvůrců, které pasáže do děje zařadí a kterých dějových linek se naopak zbaví. První problém, který se snímkem mám, je výběr ústřední dvojice herců. Keira Knightley v roli Anny působí velmi staticky a její herecký projev mi nedovoluje jí věřit jediné slovo. Totéž platí i pro jejího milence Vronského v podobě Aarona Taylora-Johnsona. Ten je na svoji roli velmi mladý, o jeho svůdcovských zkušenostech nemůže být ani řeč, i když talent se mu rozhodně upřít nedá. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že tato milostná dvojice na mě působí dosti pedofilním dojmem. Lituju, že ve snímku nebyl větší prostor dán dvojici Kitty a Levina Oblonštích, jejichž životní osudy jsou daleko zajímavější, než je ve filmu prezentováno. Závěru chyběla větší gradace. Anna byla vykreslena jako pomatená, mírně vyšinutá žena, která už má života plné zuby. S tím bych rovněž úplně nesouhlasila. Jediné, co mohu pochválit, jsou kostýmy, hudba a výběr herců do vedlejších rolí. Tato adaptace Anny Kareniny rozhodně nebude patřit k mým oblíbeným a v žádném případě nepřekonala její předchozí adaptace.

Bena Afflecka jako herce příliš v lásce nemám a obvykle mě jeho obsazení v některém z filmů spíše odrazovalo od jejch zhlédnutí. Na druhou stranu Afflecka uznávám jako režiséra. Mám dojem, že se snímek od snímku zlepšuje a jeho režisérský styl je čím dál tím více rozpoznatelnější. Drama Argo oceňuji především ze scénáristické a režisérské stránky. Autorům se skvěle podařilo vykreslit rozbouřenou atmosféru v Teheránu v 80. letech. Osobně ráda navštěvuji arabské země a při sledování tohoto filmu jsem měla pocit, že mě děj vtáhl dovnitř a já měla možnost zpovzdálí sledovat téměř nemožný pokus opustit Irán v tak nelehké politické situaci. Argo je výborný thriller s téměř nulovými hluchými místy a z Bena Afflecka se pomalu stává "pan režisér".

Tento typ snímků reprezentující právě "Lawless" nepatří k mým oblíbeným, neboť jsem se mnohokrát při jejich výběru spálila. Pro tentokrát jsem ovšem narazila na světlou výjimku. Příběh je napěchován násilím, které je s dobou, ve které se film odehrává, neodmyslitelně spojeno. Samotný výběr herců je kapitola sama pro sebe. Ústřední trojice bratrů spolu skvěle kontrastovala. Velmi mile mě překvapil výkon Jessicy Chastain, její sex-appeal sálal na míle daleko. A podobně tomu bylo i v případě Toma Hardyho, který svým charismatem a jakou vnitřní temnotou dokáže okouzlit nejednu ženu. Jedinou výtku mám k samotnému konci filmu, ale abych nespoilerovala, nebudu se k němu blíže vyjadřovat. Jen bych osobně uvítala, kdyby film skončil o 5 minut dříve, než tomu tak bylo ve skutečnosti. Nemyslím si, že divák nutně potřebuje vědět, jak vše dopadlo. Možná by nějaké to tajemství mohlo zůstat skryto.

Nemám v oblibě filmy, které se hned od úvodu snaží působit na divákovi city a v podstatě jej tak vydírají. Po celou dobu sledování "Sedmi životů" jsem se nemohla zbavit pocitu, že se tak děje i v tomto případě. Možná se mýlím a jsem proti romantickým snímkům určitým způsobem vysazená, ale jinak si nedokáži vysvětlit tak vysoké zdejší hodnocení. K nižšímu hodnocení mě dále rovněž pomohl fakt, že již od počátku není těžké odhadnout závěrečnou pointu, což kazí dojem z celého filmu. Na druhou stranu musím také uznat, že poselství snímku je velice chválihodné, milé a donutí diváka k zamyšlení.

Yip Mana 2 hodnotím jako slabší pokračování předešlého snímku. I přesto ale musím uznat, že kvalita filmu je pořád vysoká. Příběh není nikterak plytký a opět staví na velmi zajímavém tématu. Osobně nejsem oblíbencem bojových filmů, ale této sérii nelze upřít jakási poetičnost, která je s ní spojena. Možná je to i tím, že se děj neodehrává v současnosti, ale je zasazen do doby po konci 2. sv. války, která pro nikoho nebyla jednoduchá. Snímek mohu jednoznačně doporučit.

Když sleduji místní hodnocení tohoto snímku, musím se sama sebe ptát, zda jsem nepochopila samotnou pointu či jsem tak chladná k romantickým filmům. Opravdu nevím, jak si mám odpovědět. Bradley Cooper je herec, jehož herecké kvality jsem nikdy nebyla schopna ocenit. Vždy na mě působil jako průměrný herec, který ničím nezklame a ani nepřekvapí. V tomto případě musím svůj názor přehodnotit. Svůj part zahrál opravdu skvěle, osobně jsem mu věřila každé slovo, emoci, kterou ukázal a jeho oscarová nominace mě nikterak nepřekvapila. Naproti tomu u Jennifer Lawrence jsem měla chvílemi pocit, že dosti přehrává. Ovšem i u ní by se našla místa, za která si rozhodně zaslouží velkou pochvalu. Co se týče příběhu, nepřišel mi nijak výrazně originální, nemluvě o jeho závěru. Nemůžu jinak než tento snímek hodnotit jako velmi milý, romantický počin, který ovšem ničím výrazněji nevyčuhuje nad ostatními.

Za mě jednoznačně 85 % a přemýšlím, zda ještě nezvýším hodnocení. Tento snímek je pro mě jakousi filmovou třešinkou na hudebním dortu. Cameron Crowe dokázal natočit snímek s velkou přirozeností, lehkostí, humorem, tragikomičností, skvělým scénářem, výborným hereckým obsazením a mohla bych s vychvalováním pokračovat dál. Snímek nemá žádná slabá místa, postupuje rychle dopředu, nenudí a skvěle vykresluje dobu 70. let. Hudba samotná je kapitolou sama o sobě. Diváka pohlcuje od prvních minut a je schopna jej přirozeně přenést do doby dávno minulé, kterou mnozí z nás ani nezažili. Dlouho se mi nestalo, že bych nějaký film takto vychvalovala, ale věřte mi, jsem naprosto přesvědčená, že tento za doporučení rozhodně stojí. Sama sebe se musím ptát, jak je možné, že mi takovýto skvost zůstával tak dlouho skryt...

Královská aféra je jedním z mála kvalitních historických snímků, které jsem za poslední roky měla tu možnost vidět. Obvykle jsou tyto filmy plné patosu a přikrášlování skutečností. V tomto případě tomu tak není (možná jen až na výjimečné případy). Zejména závěr snímku k tomu má při nejlepším tendence, což mírně kazí jeho dobře rozjetý začátek. Dánské dějiny mi nikdy nebyly nikterak známé, proto mě velmi překvapilo, jakými krkolomnými změnami země musela projít. Co se týče výběru herců, výběr snad nemohl být lepší. Ústřední trojice sehrála vynikající party. Snímek z mého pohledu stojí jednoznačně za doporučení. Film má spád, nenudí a doprovází ho příjemně zvolený hudební doprovod.

Snímek zachycující část života Aung San Suu Kyi je jistě zajímavý. Mnozí z nás znají alespoň některé střípky z jejího pestrého života, neboť o něm nejenom zahraniční média čas od času referují. Politická situace v Barmě se v posledních několika desetiletích nevyvíjela vůbec dobře - vraždy, mučení, věznění politických odpůrců apod. Osobně je mi trochu líto, že příběh nešel více do hloubky. Velký prostor byl věnován rozdělení rodiny - Suu Kyi, která se rozhodla strávit nějaký čas v Barmě a napomoci této zemi v obnově k demokratickému systému a naproti tomu stál její manžel a dva synové, kteří velmi těžko získávali povolení strávit se svoji manželkou/matkou alespoň nějaký ten čas pohromadě. Tento snímek rozhodně stojí za zhlédnutí, nabízí pohled na neobyčejný život jedné odvážné ženy. Osobně bych uvítala zkrácení filmu, méně povrchního vyprávění a více neočekávaných "akcí".

Nezpochybňuji, že dokument je napěchován zajímavými záběry na růst dětí v nejrůznějších krajinách (mě osobně velmi zaujal způsob vychovávání dětí v Africe, i když není ničím překvapivým, pokud o tomto kontinentě něco víte). Na druhou stranu mi zde chyběla nějaká další vypovídací schopnost. Proč byl snímek natočen? Je sice hezké sledovat, jak děti vyrůstají, ale v dokumentu chyběl jakýkoliv doprovodný komentář a nějaké "hlubší" rozuzlení. Z tohoto důvodu jej hodnotím jako podprůměrný.