Carrie_3

Nevím, co si mám o tomto filmu pořádně myslet. Každopádně já od něj očekávala mnohem, mnohem více, než dokázal předvést. Takto zmařený potenciál jsem už dlouho neviděla. Meryl Streep nepochybně předvedla brilantní výkon, ale dojem mi kazí průměrný a někdy až podprůměrný děj. Zobrazit Margaret Thatcherovou jako senilní (s prominutím) babku, která už to má v hlavě trochu pomotaný, chce určitě svoji odvahu. Nebo snad mělo jít právě o kontroverzi? Mě osobně to rušilo a spíše to rozdrobovalo děj, než aby jej sjednocovalo. Děj sám o sobě byl velmi roztříštěný, snaha tvůrců zařadit do snímku co nejvíce z jejího života byl sice obdivuhodný, ale zde se měli - dle mého- řídit spíše pravidlem: "Méně je někdy více". Diváci naopak mohou být při sledování filmu často zmateni, pokud neznají dobře dějinné souvislosti, protože snímek velmi často skáče z jedné události na druhou. V tomto případě hodnotím 3 hvězdami a jsem velmi mírná, protože jsem občas měla pocit, že sleduji špatně natočenou parodii.

Nad hodnocením filmu nemusím dlouze přemýšlet, pro mě si nejvyšší rozhodně zaslouží. Jak jsem se předem pročítala komentáři, bylo zde mockrát řečeno, že od tohoto snímku nemáme očekávat nahlédnutí do místní muslimské kultury, že o tom to tak úplně není. Já s tímto názorem nemůžu souhlasit. Já jsem se po dvou hodinách toho dozvěděla opravdu hodně, ať už se to týká činnosti soudů, škol či například nemocnic. Samozřejmě nelze všemu bezmezně věřit, ale osobně si myslím, že síla tohoto snímku je právě v tom, že mohl být natočen v Íránu a s íránským obsazením. Film popisuje události, které se v některé formě mohou přihodit každému z nás. Ovšem každá kultura je řeší svým způsobem. Vrtá mi hlavou, jak Írán mohl pustit tento snímek do mezinárodní distribuce, když sami někteří protagonisté (viz. Simin) považují odstěhování se ze země jako nejlepší cestu k lepšímu (možná kvalitnějšímu) životu. Asghar Farhadi natočil drama, po kterém mi běhal mráz po zádech. Nenajdete zde žádné kladné ani záporné hrdiny, každý má své chyby a v podstatě zde nejsou žádní vítězové ani poražení. Velmi si také cením otevřeného konce, nemyslím si, že je vždy nutné dotáhnout všechny nitky do zdárného konce přesně jako v tomto případě.

Není nad to, když se vám podaří objevit snímek, který vám byl po mnoho (někdy i desítek) let hluboko skryt. Film jsem v tomto případě zvolila proto, že jsem se chtěla dozvědět, zda je výkon Geoffreyho Rushe tak impozantní, jak uvádějí místní kritiky. Pokud se na čsfd pročítáte hodnoceními tohoto snímku, téměř každý příspěvek velebí jeho výkon skoro do nebes. Geoffrey Rush byl skutečně kouzelný, jeho herecké vyjádření plně korespondovalo s danou osobou - klavíristou Davidem. Co si budeme povídat, David byl velice zvláštní osoba, která se mnohdy vymykala kontrole, přesto jí musíte po celou dobu držet palce, jak vás chytne za srdce. Z tohoto důvodu měl Rush před sebou opravdu velkou výzvu, kterou dokázal zdolat a právem mu za ni náleží zisk Oscara. Nerada bych ovšem zapomněla vyzdvihnout výkon Noaha Taylor, který ztvárnil Davida v mladším věku, jeho výkon se mi rovněž velmi líbil. Co dodat k závěru? V tomto případě se jedná o životopisný snímek, který ovšem stojí za zhlédnutí nejen kvůli vynikajícím výkonům, ale rovněž i skvělé hudbě.

Každé náboženství, které se bere fanaticky je pro mě špatné. Jako ateistka jsem měla možnost snímek sledovat s velkým odstupem, ale to, co jsem viděla, mně téměř vyrazilo dech. Každý Američan, který tvrdí, že muslimové jsou zlo a velká hrozba, by si měl pustit tento dokument. Z mého pohledu se na americkém kontinentně tvoří další fanatická komunita a jimi jsou, pro někoho možná překvapivě, křesťané. Rodiče své potomky každoročně posílají na tvz. "Bible camp" s cílem vychovat z nich lidi, kteří změní Ameriku. Praktiky tábora jsou ovšem otřesné, vychovatelé děti děsí takovým způsobem, že je následně rozbrečí, načež tato výchova pokračuje vzýváním Boha. Tato sekta, nevím lépe, jak bych uskupení nazvala, by měla být z mého pohledu zakázána a všichni lidé zavření, protože se jedná o čisté vymývání mozků. Ty děti už nikdy nebudou normální, hrozné zážitky je musí poznamenat do konce života, jenže si to neuvědomují. Slepě věří všemu, co je jim předkládáno a smutné je, že podobná výchova následně pokračuje i v jejich domovech. Raději ani nepřemýšlet, kam toto všechno může dospět... Dokument byl pro mě opravdu silným zážitkem, škoda, že negativním, ale i ty je čas od času dobré zažít.

Coco Chanel byla impozantní dáma, která se nebála jít proti konvencím tehdejší doby a právě proto zůstala pravděpodobně obdivována až do dneška. Bohužel tento snímek to takto podat nedokázal. Zaměřil se pouze na útlou část jejího života, který byl sice zajímavý, ale ani divačky telenovel by příliš neupoutal. Mě osobně nejvíce zarazila nevyváženost snímku. Najdete zde mnoho silných momentů, ale, bohužel, také mnoho slabých/ hluchých míst. Milostný život Coco byl jistě zajímavý, ale tento film jej naprosto ubil a i to zajímavé se z něj vytratilo. Audrey Tautou mám samu o sobě velice ráda, ale sama sobě si nejsem schopna odpovědět na otázku, zda se do této role hodila. Působila na mě zvláštně, osobně mám ale pocit, že ji do role "něco" chybělo. Životopisné snímky sleduji ráda, obvykle se z nich dozvím mnoho nového. V tomto případě se tak nestalo, vlastně jsem se nedozvěděla nic, co bych nevěděla nebo co bych si nedokázala domyslet. Škoda, Coco Chanel je výjimečná osobnost a rozhodně by si zasloužila lepší zpracování jejího života.

Když budu v tomto případě hodně mírná a vyvaruji se velké kritiky, tak hodnotím 3 *. Přiznávám, s příběhem jsem měla již od počátku problém, čiší z něj velká snaha hrát divákovi na city, jenže já tento jeho úmysl, nechci říci, bojkotovala, ale přišel mi paradoxně hrozně chladný. Celková patetičnost a kýčovitost na mne působila velmi rušivým dojmem. Na jednu stranu chápu, proč tomu tak bylo, snímek je určen pro rodiny s dětmi (o čemž svědčí jeho přístupnost od 12 let) a tedy by se měl zalíbit nejlépe všem. Na druhou stranu si měl režisér uvědomit, že přeci jen jej budou sledovat i diváci starší, kterým třeba nevadí pohádkově ladění děje, ale plytké rozhovory a "urousaný" děj pravděpodobně ano. Když v hlavě přemítám o tomto filmu, mám opravdu problém nalézt něco, co bych vyzdvihla. Snad možná "herecké" výkony koní stály za zhlédnutí, ale to je asi tak vše. Spielbergovo dílo je pro mě velkým zklamáním. Dále nechápu ani oscarovou nominaci na nejlepší film (jednalo se snad o snahu zavděčit se "velkému" režisérovi?). Osobně bych si na jeho místě představovala jiný snímek, daleko více mě například zaujalo bojovné drama s nepříliš známými herci Warrior či artový snímek Drive.

Krása může být pojata mnoha způsoby a mnohdy k tomu netřeba ani romantický film plný velkých gest. Tento snímek je toho důkazem. Zpracovává nelehkou dobu černošských obyvatel v 60. letech minulého století. Film i přesto zůstává velmi "lehký", milý a plný nadšení a touhy. Osobně mi velmi často ve filmech vadí jejich kýčovitost, zde se rovněž ve velké míře objevila a já nemůžu než konstatovat, že jsem si ji zamilovala. K paničkám stepfordským jednoznačně patří, tato kultura se stala kultem své doby a Tatu Taylorovi se ji podařilo skvěle zachytit. Z mého ženského pohledu jsem nemohla jinak a musela jsem obdivovat tamější šaty zářící nejrůznějšími kombinacemi barev, upravené účesy, puntičkářství a jakousi všemožnou načančanost. Emma Stone, Viola Davis, Bryce D. Howard či Jessica Chastain jsou herečky, které jsou mi až na pár výjimek téměř neznámé. U jejich výkonů musím pomyslně smeknout klobouk a jejich jména si pro příště zapamatovat. V tomto případě byl casting proveden na jedničku. Příběh hodnotit nehodlám, mám dojem, že každý si při jeho sledování najde to své. Možná někoho může odradit jeho délka, ale věřte, že nebudete litovat, osobně jsem zde nenašla téměř žádná hluchá místa.

Předně, než se pustím do hodnocení filmu, nemohu opominout jednu poznámku k posteru/ plakátu, který jej prezentuje. Dlouho jsem nenarazila - z mého pohledu - na tak nevhodný výběr jako je právě tento, myslím si, že poster může asociovat diváky k úplně jinému ději, než pravděpodobně očekávají. Osobně mě vůbec nenadchl a přiznávám, že jsem očekávala průměrnou komedii, která mě občas pobaví, ale tím to končí. Ovšem od prvních minut sledování snímku jsem musela svůj názor přehodnotit a byla jsem ráda, že má volba padla právě na tento film. Ve chvíli, kdy jsem zjistila, že za scénářem stojí Bob Gale, autor Návratu do budoucnosti, tušila jsem, že rozhodně nebudu zklamána. Můj názor se potvrdil, film je neuvěřitelně milý, příjemný a nepochybně vám zvedne náladu. Přijde mi líto, že "Interstate 60" tak zapadl a nikdy před tím jsem o něm neslyšela, protože si to opravdu nezasloužil. Tomu, kdo jej neviděl, mohu jednoznačně doporučit. Myslím si, že 85 % mluví za vše.

Co říci k Zrození planetě opic? Osobně, pokud bych jej brala jako letní blockbuster, který má přitáhnout do kin miliony diváků, nepochybně svůj účel splnil. Kdybych si zpětně vybírala film, na který se dá jít s partou lidí do letního kina, tento snímek by byl jasná volba. Jenže já jej sledovala z tepla postele jednoho zimního večera a nemohla jsem se zbavit pocitu, že jsem od něj očekávala něco víc. Film mi přišel jako takový ten typický americký příběh, který je určen širokému obecenstvu, které nemůže zklamat a nejlépe aby se zavděčil všem: mladým - starým, mužům - ženám,... Ať nejsem jen u kritizování, určitě bych vyzdvihla práci s grafikou a speciální efekty.

Toto, že je třetí nejlepší Woodyho film, který kdy natočil (podle čsfd)? Nedokáži si vysvětlit, proč se můj názor v tomto případě neshoduje s většinou. Možná jsem měla blbou náladu při sledování snímku nebo mám prostě jiný vkus. Musím přiznat, že jsem se po dlouhé době při sledování filmu od Woodyho Allena chvílemi opravdu nudila. Tentokrát mě nezasáhl ani samotný děj, ani jednotlivé dialogy. Možná mi také vadilo, že Allen neustále do svých filmů obsazuje tytéž herce, kteří se mi svým způsobem okoukali a já postrádala nějaký svěží vítr, který by rozčeřil klidnou hladinu. Byť jsem filmu dávala do poslední chvíle naděje, že přeci "něco" výjimečného v něm musí být, já nemůžu než jen konstatovat, že já to v tomto případě neobjevila. Zůstalo mi to skryté a pravděpodobně i na dlouho dobu zůstane.