petrsv

Klasický příběh, velmi dobře zahraný a doplněný fajn hudbou.

Jednoznačným kladem tohoto filmu je krásné prostředí. Herci v pohodě, kamera i zvuk taktéž. To, co už poněkud pokulhává, je samotný děj. Režisér sice uvádí, že ve filmu je zobrazena jeho přímá zkušenost, ale nikde není sděleno časové zasazení. A jestli (dle jeho slov) má film poskytnout dnešní mládeži náhled na to, jaké je to být gayem, beru to jako aktuální. Pak mi ale moc nesedí postava maturujícího Bena, který má sice Internet k dispozici, ale svoji naivitou připomíná spíš někoho ze základky. Jasně, naivita k dospívání patří, ale tady mi to přišlo nějak divné. Obdobně Leo, který je ochotný ujet takovou vzdálenost kvůli něčemu, co mohl mít "za bukem"? Z filmu mám pocit, že gay teenager by se radši s nikým seznamovat neměl a že jediný, kdo ho má opravdu rád, je jeho rodina. Nicméně to je dojem někoho žijícího jinak a jinde. Film je určen teenagerům v Kosovu, důležité tedy je, jak se bude líbit jim.

Komedie se povedla, což o mnoha amerických filmech tvrdit nemůžu. Je to sice šablonovité, lecos je předem jasné, některé kýče si tvůrci mohli odpustit, ale lze to skousknout. Kontrastní je herecká stránka. Oba hlavní představitelé jsou o dost starší než v přeloze a bohužel hlavně u Nicholase Galitzine je to dost znát. Tvůrci se mohli klidně odlišit od předlohy a ve filmu mohly být tyto postavy starší, ale to by k tomu museli upravit scénář. Takhle z toho vzniklo několik scén, kdy se i přesto, že je to fiktivní komedie, musím zamyslet nad realitou. Zvláštně působila Uma Thurman, která mi připoměla Kim Cattrall v letošním seriálu Glamorous (co to s těma herečkama je...?). Jinak nejen oba hlavní herci, ale všichni to zahráli skvěle.

Recept na to, jak si zajistit, že už nebudu muset na koncert :-)

Připomenutí doby, na kterou by spousta lidí nejradši zapomenula. A to už v r. 1968. Dnes už víme, že se tomu nedalo vyhnout, ale připomínat je to potřeba stále.

Pěkný dokument, který dává náhled na další období, které v minulém století přineslo Evropě zkázu. Největší odkaz však spatřuju v závěru, který je věnován období po 2. sv. válce. To, že byl § 175 aplikován ještě 25 let po válce a úplně zrušen ještě později, to je něco, co se mi chápe jen těžko. Bohužel v této oblasti nebyla lepší situace ani v jiných zemích. Homosexuálové, kteří přežili koncentrák, skončili často opět ve vězení. PS: Opravdu mě baví komentáře zvláště jednoho uživatele, který je zarytý antiteplouš, ale nevynechá jediný film s gay tématem :-)

Psychoterapeut, který sám potřebuje psychologickou pomoc. Jako studijní materiál určitě dobrý.

Seriál se musí brát hodně s nadsázkou. Pak je to aspoň občas vtipné. Jinak se jedná o soubor různých kýčů, klišé a trapných scén, kdy se čeká, že se bude divák smát, jenže ono to moc zábavné není. Stejně jako ve 2. řadě hned na začátku, kdy je snad i největšímu troubovi jasný, že žhářem není Justin a že to rozuzlení svatby by v reálu asi takhle nevypadalo. No, prostě se nad tím nesmí moc přemýšlet, chce se to kochat krajinou (tam bych bral chatu hned) a případně vedlejšími dějovými linkami.

Lau jede na tábor, kde se má dle vedoucích státi z chlapce mužem. Obvykle tím, že bude dělat činnosti, při kterých, když máte IQ větší než sněhulák na jaře, tak s tím prostě máte problém. A nepomůže ani bojovné povzbuzování dospělých. Důvod, proč tam je někdo takový, je jasný až po chvíli, i tak ale působí divně. Jsme v r. 2023, 15leté děti už nevykonávají příkazy rodičů tak jako kdysi. Logicky se Lau začne chovat jako blb, až to v závěru dotáhne na ultrablba s dírou v uchu. Aksel má sice spravedlivého ducha, ale je to spíš slon v porcelánu. A i přes zprávy, které divák vidí, není...no, dobře, třeba to byl bratr. Těžko říct, co si z toho odnesou ti, pro které je to především určeno.

Náhled do prostředí dělníků, kteří v cizí zemi hledají lepší život, byl fajn, ale obávám se, že reálně uvažující divák nebude naladěn na stejnou notu jako tvůrci. Nebo spíš ti, kteří poskytli dotace. Ne o moc lépe je na tom dějová linka Roberta a Ivara, zde asi z polské strany zněl jasný pokyn. Z filmů posledních let začínám mít dojem, že každý gay se aspoň někdy rád oblékal jako žena. Bohužel i zde je divákovi podsouváno, že je to něco běžného a že po tom vlastně touží každý, což je samozřejmě nesmysl. Film z ne úplně obvyklého prostředí z krásné norské krajiny by mohl mít na víc.