PoprockCZ

Místy to bylo až nepřehledné a matoucí. Náhodně střídající se barevné a černobílé sekvence jsem moc nechápala. Nicméně všechno to mělo vystihovat charakter Normy/Marilyn, který byl značně roztříštěný vlivem nepříznivého osudu. Film opět vykresluje temnou stránku Hollywoodu a filmového průmyslu jako takového. Jde o peníze, takže o všem rozhodují mocní a kdo se jim chce vetřít do přízně, musí významně snížit laťku své morálky. Užití kamery a vyprávěcího stylu je pak poměrně osvěžující. Vlastně jsem ráda, že to nebyl jen další uhlazený mainstreamový životopis. Je ale fér dodat, že nesledovat to na 1.5x rychlost, asi by to na mě bylo příliš dlouhé.

Takovéto, když se vám na to nechce dívat pro tu korporátní spoutanost, úřední prostředí a spousty momentů, kdy vidíte postavy makat jako blázen a stejně se jim nepodaří nic prosadit ani změnit... ale místy vás ten jemný humor pobaví tak, že tomu dáte šanci a zjistíte, že seriál je postupně jenom lepší a lepší. "We Brits never say "sorry" when we actually mean it. We only say it when the other one is to fault."

Tak jestli toto je ten šíleně kultovní a výstižný seriál, tak jsem asi oficiálně mimo mainstream. Kameramansky žádná nádhera, je to snímané čistě televizně. Humor? Sem tam hláška, to ano, ale spíš je to celé postavené na nadávkách a oplzlostech. Je to přesně ten typ seriálu, kde není sympatická skoro žádná postava a veškerá komika je postavena na stereotypech. Tohle jsem si měla nechat ujít.

Fajnový feel good film s notnou dávkou awkward situací a trefného humoru. Přesně jako v naší rodince. :D Hlavní postava je neskutečný zlaťák, zkrátka hodný kluk, který se nebojí vyjadřovat své emoce a pomáhat ostatním. Dojem mi z filmu mi trochu sráží fakt, že film napsal, zrežíroval a hlavní roli odehrál tentýž muž, tudíž si tuto "správňáckou roli" napsal přímo pro sebe. Ale ok. Dakota Johnson mé sympatie ve filmu nezískala, tudíž ač uznávám, že konec byl smutný, vlastně jsem byla tak trochu ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Po zhlédnutí filmu jsem docela bojovala s tím, jak film hodnotit. Na jednu stranu jsem si film jako divačka užila, na stranu druhou z profesní / analytické stránky ve filmu vidím ty "dokonale hodné americké rodiče", nadmíru "dokonalého" hlavního hrdinu a celkově podivnou zápletku, kde se mladý kluk zamilovává do starších žen... no, nakonec to hodnotím raději divácky.

Kam zmizel brilantní vtip a nadsázka z prvního "dílu" Knives Out? Zase Covid? Prosím už ne... Glass Onion sice opět pracuje s nečekanými zápletkami a objevnými vysvětleními, nicméně díky přesunu děje na ostrov s partou nesympatických boháčů, se z filmu stává výrazně nudnější podívaná. V úvodních 20 min jsem hned několikrát usnula. Jako celek to sice není špatná detektivka, ale působí víc strojeně než prvotní Knives Out, kde zápletka, v rámci rozhádané rodinky, působila o poznání zajímavěji. A mimochodem, vysvětlil někdo vůbec toho záhadného týpka, který se random procházel záběry?

Nic jsem od toho nečekala. Nakonec jsem si film pustila v autobuse cestou z Prahy a vlastně to bylo fajn. Mádl i Ramba hrají své role skvěle. Brala jsem to s nadsázkou, ostatně už samotná zápletka s dohodou, že si Mádl si vezme na rok rodičovskou a poté odjede do Anglie, je ulítlá. Atmosféru filmu jsem si i s vtípky užila. Asi to není film, na který by se člověk musel koukat opakovaně, ale rozhodně neurazí.

Přišlo mi to vcelku autentické a zajímavé - děsivé, že britští paparazzi jsou tak neodbytní, že jsou příliš i na hollywoodskou herečku. Nesouhlasím s negativními názory, že dokument je špatný, protože není objektivní. ŽÁDNÝ dokument není objektivní. Vždy je to jen subjektivní výseč dle autora dokumentu a on nemá žádnou povinnost nechat vypovídat všechny strany. Samozřejmě, někdo se o větší objektivitu snažit může, ale i přesto dokument zůstává částečně subjektivním. Taktéž nesouhlasím s názorem, že Meghan měla tlak prostě vydržet a nevymýšlet si. Psychiku máme jen jednu a můžeme být sebe-bohatější a k ničemu nám to nebude. Co ale nepochválím je délka. Přibližně od 3. dílu je to příliš natahované. Nejzajímavější mi přišly první díly o dětství Harryho. Na druhou stranu neviděla jsem v plné délce rozhovor s Oprah, takže finální soudy si o manželské dvojici nedělám. Nicméně věřila bych, že pravda bude někde napůl: Striktní etiketa v královské rodině a oddání se novinářům i přes absolutní ztrátu soukromí (zde paradoxně platí, že narodit se bohaté rodiny může být také prokletím) versus snaha přivydělat se nějaký peníz výměnou za pozornost lidí.

Nějak jsem od dvojky zázraky nečekala, ale tohle bylo hodně dětinské. Žádná z písniček nebyla dějově nosná, naopak některé popěvky až zdlouhavě protahovaly děj (dvouminutový zpěv u záclon). Mezi vztahem hrnčíře a královny by nebylo nic špatného, kdyby jejich zřetelný věkový rozdíl tak nebil do očí. Rádcové pak doslova dělají to samé, co v jedničce jen je musíme vidět v opravdu ošklivých kostýmech trhanců v úvodu (a s kečupem, který dobově zase vůbec nesedí). Pochválila bych herečku malé princezničky, ta byla fajn.

Pohádka mě mile překvapila. Potěšil mě svěží nápad s postavou vědce badatele, který se snaží vše logicky vysvětlit a tím tvoří v pohádkovém světě různé komické situace. Je pravda, že celý film je trochu vážnější, ale to mi vůbec nevadí. Pohádka přeci nemusí být vždy dětinsky jednoduchá a usměvavá. Vizuální stránka je moc pěkná, s televizně točeným Tajemstvím staré bambitky 2 se to vůbec nedá srovnávat. Vysoká sledovanost, přes 3 mil. diváků u televizí, je také zajímavým ukazatelem povedenosti. Zkrátka výsledek mě potěšil - o to víc, že jsem se na natáčení i sama částečně podílela.

Dostala jsem na seriál doporučení na základě toho, že jej vytvořili stejní autoři, jako geniální sérii Dark. No, s Darkem to má společné leda tak ponurou atmosféru, temně dunivé SFX a snahu o rádoby "mindfuck" komplexní svět. Jenže to nefunguje. Tempo celého seriálu je šíleně pomalé, nic moc se na lodi neděje. Postavy nejsou samy o sobě moc zajímavé a snaha vykreslit komplexní svět působí spíš parodicky. Poslední episoda mě pak vyloženě naštvala, protože se nedozvíme vůbec nic. A jestli toto má být nához na další série, tak děkuji, nechci. Jediné pozitivum je zajímavé užití hned několika světových jazyků naráz, což mě jako multi-lingvistu bavilo.