MargaretNO

Pro onu dobu plnou přehnaně šťastných happyendů, nádherných salónů a náhlých zbohatnutích je tento film opravdovou perlou. Samozřejmě by se chybičky našly, ale mně se ani hledat nechtějí. Jsem plně okouzlena okouzlenou Natašou Gollovou, opravdově zamilována do Karla Högera alias Pavla a opravdově nevraživá vůči postavě herečky Gláznerové. Dívala jsem se už dvakrát a po určitém časovém odstupu zhlédnu snímek klidně potřetí.

Moc českých snímků vyprávějících o slavných kauzách a aférách odehrávajících se během mého života ještě nevzniklo a proto se z tohoto hlediska pro mě stal Metanol něčím novým. Pamatuji si prohibici i náhlou paniku, která v té době naší zemí proběhla. A protože jsem tenkrát vše vnímala z pohledu dítěte, o případu jsem toho moc nevěděla. A právě za skvělé objasnění a zpracování děkuji paní režisérce Tereze Kopáčové. Vlastně, nejen ji! Věrohodnost snímku mě doslova vrátila do roku 2012, poprvé byl kladen důraz i na přízvuk postav, což zvyšuje mé celkové hodnocení filmu. Častokrát se totiž setkáváme s případem, že například v historických filmech mluví lidé češtinou 21. století, na dialekt se běžně už vůbec nedbá! Dívala jsem se od začátku do konce bez jediného pohybu. Film si mě získal okamžitě a proto dávám plné hodnocení. Skvělá práce ČT!

Film plný pocitů, hudby, smutku a lásky. Probíhá tak nějak samovolně, žádné umělé přehrávání, vypadá prostě jednoduše a reálně. Nikdo nemá potřebu vložit do toho něco akčního, prostě to jen tak lyricky plyne. Konec se pak stává vrcholným dějem, ačkoliv právě tam moc slov nezazní. Velmi se mi líbí, jak nízkorozpočtový snímek dokáže vymáčknout z děje ten správný konec a zanechá v divákovi pocit melancholie a i trochu rozpaků. Zároveň to ale není film, který by zaujal každého. Já osobně jsem jej viděla dvakrát a až po druhém zhlédnutí s ročním odstupem jsem ve filmu našla ještě něco víc.