Pink.Panther

Nejedná se ani tak o horor jako o brilantně zfilmované psychologické drama, spekulující kam člověk může zajít aby v extrémních podmínkách přežil, děj je jednoduchý, ale nenajdeme tu jednoduché stereotypy postav. V širším pohledu je to protiválečný film s výborným ČB vizuálem, zejména vyniká práce se světlem.

Asi jsem nezachytil celý komplex filozofických myšlenek, ale vizuálně mně chytlo hned švenkování kamery podmanivými precizně nasnímanými exteriéry. Tempo je pomalé a zároveň hypnotizující, umocněno i Bachovým preludiem v soundtracku. Existencialistické otázky a teologické odkazy se prolínají s autobiografickými prvky autora, pro jejich lepší pochopení bude nutno znát dobře bio režiséra._____Přizpůsobení předlohy zabývající se futuristickým problémem mezidruhové komunikace autorovým uměleckým záměrům je ale zjevné a zkoumání lidských duší je v kulturních dějinách Ruska nepřehlédnutelné. Kdysi jsem někde zachytil úvahu, že Solaris je jedním z deseti nejlepších filmů všech dob. Jakkoliv jsou tyto myšlenky emotivní, v podstatě naivní a možná i kontraproduktivní, nyní nemám sebemenší důvod takovou úvahu nějak rozporovat.

I když Woody Allen tento film nerežíroval a poskytl scénář, je to prostě jeho film. A je to film, který položil základy k jeho následujícím filmům a tento vliv je vidět ještě i v jedné z posledních autorových komedií "Prokletí žlutozeleného škorpióna". Allen v této době potkal zajímavou mladou herečku, jakousi Diane Keaton a právě tento film poprvé nese typické woodyallenovské trademarky jako je porušování čtvrté stěny ve formě komentáře, (což je věc, která mě ve filmu vždy extrémně vadí a je to jediná moje zásadní výhrada k filmům WA) a totéž se děje i formou mluvení do kamery, kde mi to už vadí méně. Od tohoto filmu se Woodyho postava také stává věčným hypochondrem a autor tu poprvé poukazuje na střet filmové fikce a reality ve které žijeme. Krom toho je to jedna z nejlepších Allenových komedií - grotesek a je ideální na první setkání s géniem Allena Konigsberga.

Zoufalí herci, zoufale zrežírovaní jsou obětmi zoufalých dialogů + zoufalý divák který nenašel odvahu odejít z kina = poslední hřebejk do rakve tuzemského filmu. PS: poznámka pro hlavní ženské herecké trio: pokud byste děvčata chtěly k opravdovému filmu, tak Hollywoodské studio 20th Century Fox hledá pro jejich catering pomocné síly do kuchyně.

Až zhlédnu stý Allenův retrofilm bude ta nostalgie trochu otravná. Nyní k tomu dodávám, že magie 50. let s ruským kolem a woodyho dixielandem do sebe nějak nezapadá. Škoda že Woody Allen netuší kdo je to Elvis, soundtrack mohl být stylový. Jinak toto hořkosladké drsné milostné drama se solidním výkonem Kate Winslet není špatný film. Jen to nebude to nejlepší co mistr natočil. Celkový výsledek je totiž silně oslaben ohranými motivy, jednorozměrnými postavami, divadelními strnulými dialogy a nevyrovnanou dynamikou vyprávění.

Čínská pohádka zfilmovaná ve stylu reklamní estetiky - nepředstavujme si ovšem francouzské neobaroko, ale spíše na Vánoce annoncující plastový vánoční stromeček stojící vedle ventilátoru a klimatizace v supermarketu jednoho srpnového vlahého rána.

Hodně prošejkrovaný koktejl scifi-heist-action-thrilleru. Filozofické téma mohlo být nosné, ale zdá se mi lehce pozérské a zároveň komplexní pojetí a vrstvení děje a jeho vysvětlování je pro rozměr thrilleru složité a nakonec zbyde hlavně hezky odpálená nudná nálož CGI efektů.

Problémem Debbie ale i všech jejích parťaček je, že jsou hodně nezábavné.

Zajímavá aranže, drobnej vtípek s "analogovým" subbasem a neotřelý sounddesign. Mistr nad mistry má zjevně chuť experimentovat v době kdy jiní už jen leští okenní tabulky v domovech důchodců.

Plytký umělohmotný scénář a rodinný veskrze ukázněný charakter filmu jsou dobré výchozí pozice aby se autoři trefili do vkusu mainstreamového diváka. Tohle ani stoletý Eli Wallach nezachrání.