Pink.Panther

V česku se pořád točí nějaké vztahové komedie nevalné úrovně. Že něco takového lze dostat na úplně jiný level ukazuje tento francouzský film, který by mohl být mustrem jak na to. Perfektně - tedy opravdu luxusně zrežírováno,  skvěle zahráno špičkovými herci a vše stojí na pevných základech budovaných výborným scénářem.  A jakoby chtěl vzdát hold Woody Allenovi je celý snímek protkán jazzovým soundtrackem a zase je nutno podotknout že perfektně časovaným a citlivě dávkovaným. A co víc, tam kde Woody otravuje tím svým dixielandem, zde se ozvou suprové jazzové fláky například od Etty James. Film i při své jednoduchosti hravým francouzským šarmem zastíní nemalou část vážněji zaměřené žánrově podobné komediální Allenovy produkce z poslední doby, takže to možná s notnou dávkou nadsázky berme i jako dlouhý nos namířený do Ameriky, když některé scény navíc jakoby vypadly z šablony klasického Hollywoodu. Dokonalý film nemusí adorovat hluboké myšlenky...

Je to v podstatě banalita o hledání odvahy k zásadní životní změně navíc neoriginální nebo lépe řečeno hodně profláknutá, forma vítězí nad obsahem. A forma je hodně hravá, potlačuje poetiku, která jakoby se z filmu zcela vytratila. Nic z toho ale zásadně nevadí. Je to  vcelku zábavný autorský počin a není častý jev aby si český film (koprodukce) přičichl k umění. A Krobot byl zas u toho.

Tam kde chybí sci-fi akční filmový zvuk plný výbuchů, nachází se úvodní prolog. Osm minut jsou stylistický glanc s extrémně zpomalenými sekvencemi a nadměrným post-zpracováním. Je ale trochu problém orientovat se ve světě, který je v reálném životě obtížné pochopit. Nemluvě o mentalitě kontroverzního, svéhlavého filmaře. Je pro snazší pochopení motivací tvůrce lepší mít diplom z psychologie nebo atestaci z psychiatrie?_____Nebo nad tím nerozjímat a uznat, že jedině takovýto artový snímek dokáže přimět hollywoodskou hvězdu exhibovat ve stavu „ganz ohne“. Kapalnou syntézu impozantního romantismu a v dokumentárním stylu odhalenou Dunst by měl umět ocenit i ten nejchlupatější melancholik ze Stodolní. Je to vždy známka skvělého filmu, když nabízí mnohem víc, než můžete zpracovat v jediném pohledu. _____Hollywoodu navzdory potutelně si mnu ruce – Evropa dokáže vytvořit katastrofický film, má tuto intelektuálně zveličenou nereálnost, Evropa má sci-fi natočené lehce roztřesenou, nervní kamerou dánského idiosynkratického režiséra, to si zaslouží plnou palbu, atˇ už v tom hledá kdo chce co chce. Produkce: Zentropa Entertainments

Tomuto snímku kontroverze rozhodně nechybí, je to ještě explicitnější pohled do světa erotiky než v Les Valseuses. Už proto tohle nebude film pro každého. S dobrým katolíkem to sekne vo podlahu hned po prvním flákanci který schytá Miou-Miou v této silně misogynistické komedii. A to nemluvím o jasných odkazech na sexuální praktiky, u kterých by se červenaly i protřelé nymfomanky a do rejstříku úchylek jsem si poznamenal pár zajímavých poznámek_____Vše jde ještě o krok dále a do role sexuální hračky a oběti je postavena i slabá mužská postava velmi dobře zahraná Michelem Blancem. Zdá se, že Blier už ženy nepotřebuje ani v roli mučené oběti - misogynistická perspektiva dotažena ad absurdum. Možná je toto i zároveň hlavní slabinou filmu, kdy provokativní fasáda může u útlocitného diváka překrýt intelektuální obsah. Tato jet-black komedie s Gainsbourgovým soundtrackem (špičkový závěrečný jazzy-track) není jen jasná provokačka a další Blierova anarchistická lahůdka, je to i surrealistická fikce, která se umně prolíná do smutné každodenní reality.

Zajímavý film, taková investigace uměleckého ateliéru. Starší výtvarník „dostane“ jako modelku přítelkyni jiného malíře. Z ní se ale vyklube „La Belle Noiseuse", což je slangový výraz Quebecois, čili kanadské francouzštiny provincie Quebec, kde se tak označuje ženština co přivádí muže k šílenství. Anglický titul Troublemaker je všeříkající. Dlužno dodat, že Emmanuelle Béart je kverulantkou opravdu luxusní._____To co následuje je melodrama uprostřed něhož je stárnoucí umělec, odmítaná manželka a problémová modelka. Neurotizovaný malíř Michel Piccoli bojuje se svými démony a hrdým duchem jeho modelky. Hledá inspiraci pro její portrét a je odhodlán zachytit niternou podstatu modelky. Její tělo je uměleckou výzvou, ale hašteřilka představuje i oživení denního stereotypu malíře._____Režisér vyrobil také zkrácenou verzi, které říká „Divertimento“, doporučuji ale určitě čtyřhodinovou verzi. Přesvědčivá filmová studie vztahů v ateliéru bazírující na povídce Honoré de Balzaca. A těm co Piccolimu záviděli navrhuji, vylovte ze šuflete úhel, školní tempery a jděte do toho. Nějakou tu kost na zvěčnění vždycky najdete, pozor jen aby se vám nestala celoživotní kverulantkou…jsou takové případy. 👍 Produkce: Pierre Grise Productions

Asi není lepší film na téma svobody, limitace společnosti dogmaty establishmentu. V polovině sedumdesátých let opadlo nadšení z rebelie šedesátek a tento film v sobě obsahuje deziluzi z oslabující kontrakultury i zkušenost s totalitním systémem. Dokonalá režie s jasným uměleckým záměrem, nenápadně ale jistě provází diváka příběhem až k emocemi nabité závěrečné sekvenci, která je oslavou svobody. Majstrštyk, nezávislé filmové drama, které nenechá nikoho chladným.

Zajímavá vize současné Brazílie kdy společnost střední třídy ovládá paranoia. Odvozeno už z názvu, je to zajímavé i po technické stránce jako inovativní příklad efektivního promyšleného použití zvuku. Diegetické zvuky často použité v kontrastu s tichem doplňují náladu scénáře. Režie má řemeslo evidentně pod kontrolou, jen ta epizodická struktura je to co u filmu vždy narušuje celkový dojem.

Suna no onna je zajímavý snímek, atˇ už ho označíme za brilantní surrealistické dílo, či filosofickou alegorii. Krom filozofických a sociologických základů filmu jde určitě o stylistický tour-de-force.

Zlí jazykové říkají, Češi chlastaj jak duha. A já na to - ne, to jenom umíme léčit abstinenci. Říkaj, jsou ožralí jak doga. A já na to - ne, jsme jen v léčbě abstinence nejlepší na světě. V Česku má léčba abstinence dlouholetou tradici už od první republiky a od té doby jsme se proléčili do první světové ligy. Co stojí za tímto úspěchem? Abstint! Jak už název napovídá, Abstint je přípravek na léčbu abstinence, určený zejména pro léčbu těžkých případů. Zelený likér se 70% alkoholu a thujonem už přesvědčil o výhodách alkoholismu i zvláštˇzarputilé abstinenty_____Ikarův pád se ovšem zabývá opačným směrem léčby a že tento směr je mnohem obtížnější ukazuje tato povedená inscenace. Výborný Vladimír Menšík v hl. roli. Skvělá ukázka tehdejší československé televizní dramatické tvorby. A já mohu naštěstí jen zkonstatovat: jsem abstinent, ale léčím se!

No to to teda musí v té francouzské tajné službě vypadat když je tak zoufalá, že musí najímat psychopatické feťáky. Absurdní představa, stejně jako přeměna Nikity v elegantní agentku s morálním kreditem. Ovšem Besson podává své pohádky s rutinní jistotou a je to podpořeno přesvědčivými hereckými výkony. Anne Parillaud je uvěřitelná v obou extrémních polohách. Asi to nemůže být dokonalý film, ale Bessonovi nelze upřít, že jeho pojetí akčního thrilleru má punc originality a i když připouštím, že se názory na věc mohou různit, autor vytvořil film, na který jen tak nezapomenete a který má téměř kultovní status. 90%