zdenny

Dobrý film o zajímavém tématu. Aby to ale byl opravdu kvalitní konverzační film, chybí mu, podle mého soudu, větší emoce a především, a to hlavně, větší argumentační schopnost. Samozřejmě do příjemně krátké stopáže nemůžeme vnést celé světové dějiny, ale i tak mi tam chyběla trochu větší hloubka. Co se týče života Ježíše Krista, já osobně bych toto téma rozvedl daleko více. Přece jen by se jednalo o nejpřevratnější objev v dějinách lidstva. I tak ale tato problematika byla pojata celkem dost zajímavě. Pravdou ale je, že jde primárně o toho, kdo scénář nebo příběh napsal. Určitě by se tato problematika dala uchopit i z druhé, kreacionistické, stránky. Což by znamenalo, že by nám onen člověk vyprávěl příběh, ve kterém by nám vyprávěl svůj životní příběh coby Ježíše Krista normálně žijícího mezi námi a každých deset let měnícího své působiště. To by, myslím, také vypadalo velice zajímavě. A možná proto, že žijeme v převážně ateistickém Česku, má tento film i takto vysoké hodnocení. On totiž každý film, který se snaží převrátit naruby hlavní křesťanské pilíře, má u nás slušný úspěch.

Klasika, na kterou se člověk (hlavně o Vánocích) vždy rád podívá. Vynikající výkon Rudolfa Hrušínského, ale i dalších herců. Švejk je takový dobrák, který vše myslí dobře a přitom je to takový hajzlík, kterého není schopen nikdo prokouknout. Češi jsou národem takových Švejků. Ale nevím, zda na to máme být hrdí či nikoliv. Pravdou je, že lidé žijící v zemích od nás na západ nás také nejsou schopni pochopit. A já osobně na to tedy moc hrdý nejsem. Protože Češi jsou opravdu hnusný národ. Jsme národem Švejků, ale ne tak bezelstných jako je ten v podání R. Hrušínského. No ale co bychom taky chtěli, když Švejkovi propůjčil duši anarchista Jaroslav Hašek?

Já za to nemůžu. Jsem vlastně chudák. Vždycky cítím takové nutkání a musím to prostě udělat. Z klinického hlediska můžeme tohoto člověka chápat jako nemocného. Jako někoho, kdo za svou nemoc nemůže. Z kriminologického a hlavně z lidského hlediska je to ale zrůda, která patří do nejdelší smrti za mříže anebo alespoň do detenčního ústavu. Tento film není horrorem, jakým by si ho zde parta lačnící po krvi přála. Je to spíš drama o člověku, který žil dvojím životem. Jedna jeho tvář byla tváří starostlivého otce, důstojného občana, ta druhá byla tváří sadistického vraha, který se vzrušil snad jen při mučení a zabíjení své ženské oběti. I přesto všechno si myslím, že si tento člověk má říct. Má si říct "nemůžeš to dělat". Byť by jeho bažení bylo co největší. Ten člověk přece věděl, že dělá špatnou věc a špatné věci se nedělají. Takže se dá usoudit, že mu chyběly základní morální a sociální návyky. Takového člověka někteří pseudohumanisté mohou litovat. Pak bych jim doporučil půjčit mu na jednu noc svou dceru nebo manželku. Já si myslím, že je to lidská zrůda. A jen proto, že jsme všichni boží děti, nedal bych mu trest smrti. Myslím že doživotí je na místě, ale ne v podmínkách, na které jsou zvyklí doživotní vězni například u nás. Pro takovéto zrůdy bych vyčlenil nějaký ostrov (třeba jako ve filmu "Nová země") a tam ať pro své chování najdou pochopení u ostatních jim podobných. PS: Kane Hodder má velice masivní krk. Snad ani není možné, aby člověk takový krk měl. V tomto případě tedy dobrý výběr hlavního představitele.

Američani si zvykli dělat hvězdu z každé debilní krávy, která se po obchodní stránce dobře dětem prodává. Nemám nic proti byznysu a pokud si to obecenstvo žádá... Jenže, je toto opravdu to, co by chtěly americké děti vidět anebo je jim to servírováno tak trochu násilím, čímž je u nich naprosto dokonale zabíjen cit pro filmové umění (a nejen pro ně). Myslím, že ani nemá cenu tuto totální hovadinu nějak rozebírat. Díval jsem se na to jen proto, že se na to těšila má jedenáctiletá dcera. No upřete to dítěti? Každopádně mé dcery mají to štěstí, že mají otce, který jim umí nuance týkající se pubescentních filmů vysvětlit.

Myslím, že jsem ten film viděl někdy ve dvanácti (osmdesátá léta) a můj divácký charakter coby prakticky dětského diváka ještě nebyl narušen mnohými filmy, které pro mě v tom věku byly absolutně nemyslitelné. Takže si myslím, že tento kvalitní romantický film bude pro dnešního puberťáka znamenat něco úplně jiného než pro mě v době reálného komunismu. Tehdy jsme byli rádi za každý zahraniční film. A jako dvanáctiletému klukovi mi toto ke štěstí stačilo. I když jsem u známého na videu viděl např. "Commando" nebo nějaké karate filmy. Ale na druhé straně nebyla doba internetu a počítačů, a tak jsme většinu času trávili blbnutím venku. A sem tam nějaký takový film byl alespoň pro mě příjemným osvěžením a v mých telecích letech potvrzením toho, že láska je mocná.

V každém člověku je něco dobrého. I v takovém zmrdovi, co přepadá bezbranné ženské, aby jim s nožem v ruce (a s partou za zády) ukradl vše, co lze alespoň trochu zpeněžit. Nevím, co tímto filmem chtěl režisér říct. Mám ale takové podezření, že o sci-fi zde jít v žádném případě nemělo. Prostě chtěl potvrdit první větu mého komentáře. A proto, že udělal ze zmrda hrdinu proto, že ten rychleji než policie zlikvidoval mimozemské potvory v paneláku, dal nechtěně punc neuvěřitelnosti i té jeho dobré stránce. Něco jiného by bylo, kdyby ten zmrd potkal onu ženu v další nějaké skutečné situaci. Děj by se rozvinul tak, že by si tento zmrd uvědomil, že opravdu žije špatným životem. Atd. atd. Jenže kdo by se na to díval? Puberťáky byste na takový film nenalákali. Takže se musel vymyslet takový děj a takové prostředí, aby to bylo chytlavé hlavně pro teenagerské publikum. Nic proti tomu nemám. Dokonce mám rád filmy, kde jsou všední situace řešeny v nevšedním prostředí. Toto ale jasně nahrává mladým v tom, aby si mysleli, že přepadat lidi je naprosto v pohodě. Protože vlastně v jádru zase tak zlý nejsem. A já přece ty prachy tak nutně potřebuji. Myslím si, že to není ten správný příklad. A rodiče těch smradů bych hlavně hnal k odpovědnosti. Vždyť je ani pořádně nezajímalo, kde se ty jejich ratolesti neustále flákají.

Co psát ke čtvrtému dílu, který jde pořád v relaci dílů původních? Přece jen ale si myslím, že "čtverka" je kvalitativně podobná "dvojce", která byla z této tetralogie nejslabší. Nelepší byl závěr, kdy byl Johnny na ostrově s Penelope. V této scéně Johnny předvedl svůj obvyklý šarm a komediálnost: "Já tě mám ráda", "Já se mám taky rád". Bohužel to přišlo až moc pozdě. A ještě více bohužel, že to neprocházelo celým filmem.

Příjemný film o mimozemšťankovi, kterého chrání dva volové. Děj je naplněn několika vtipnými momenty a více nevtipnými momenty. Také se zde dočkáme několika vulgarit, bez kterých by to asi moc nešlo. Takže přesně ani nevím, komu byl tento filmek určen. Myslím, že dvě hvězdy tak nějak odpovídají.

Takový trochu "Exorcista" z roku 1973. Možná to mělo být skutečně připomenutí tohoto kultovního snímku. Proto musím říct, že jeho kvalit tak úplně nedosahuje. Já jsem ale rád i za takovéto provedení, které navíc nebylo vůbec špatné. Katolické filmy točené v Itálii mají své nejopodstatněnější kouzlo. To prostředí na vás svou bigotností naprosto dýchá, to se nedá nahradit nějakými jinými exteriéry. Navíc perfektní Anthony Hopkins, na jehož herecké umění se fakt velice dobře dívá. Navíc jsem velice rád, že film dává naději všem, kteří v Boha věří. Což také bylo ve filmu několikrát zmíněno. "To, že nevěříš v Ďábla, neznamená, že jsi před ním chráněn". Vynikající.

Po akční stránce velice dobrý film. Myslím, že je to to lepší z toho, co se dnes za akční považuje. Navíc byl děj zasazen do trochu fantaskního světa, kdy se futurismus konfrontoval s dávnými časy. Dobré herecké obsazení, dobrá kamera, jednoduchý (ale o to více akčnější) děj. Film, jehož futuristickou stránku jsme mohli vidět v bezpočtu jiných filmů. Přece ale stále film, který svým prostředím diváka přiláká. Čtyři hvězdy nedávám jen proto, že film měl velice krátkou stopáž. V momentě, kdy jsem čekal, že se budeme připravovat na finálový megaboj, mi mé očekávání utly titulky. Proto věřím ve "dvojku". A opravdu se na ni těším.