Vampireman

Pornografie. Devalvace života Antonína Dvořáka na trapné laciné melodrama, hodnotově výživné asi jako epizoda Života na zámku, se spoustou historických chyb a komických režijních operací - ale budovat napětí hororovými prostřihy na zabijačku potažmo nabídnout postavám rešení vypjatých situací pomocí nervní klátičky, to je ostatně prvek klasické televize pro nejširší hltače.

Hloupý film pro hloupé lidi, slovy jedné z postav: "Trapnější než středoškolská pička." Řetězec situací, který se naplno rozvine ve třetím aktu je obdivuhodnější a, co se zábavy týká, vděčnější než skákačky Davida Belleho a jeho schopnost vmezeření se. Anarchistický závěr je pak skutečně lahůdka (sarkasmus). ** protože je to poměrně šťavnatá guilty pleasure, jinak ruce pryč.

Obyčejné a skromné, ke konci už moc patetické, ale i z malého objemu dobře zakoncentrované v poutavý a dobře natočený počin, kterému ani nemusím odpouštět moc věcí. Roman Luknár je ve svý roli nejpřirozenější jako už dlouho nikdo.

Nedivím se, že zrovna Sama nocí tmou pronikl i do české kinodistribuce, neboť splňuje požadavky atraktivního artu pro masy, co se vděčně baví íránské upírce v hidžábu stalkujíc vyprázdněné ulice na skateboardu. Sto minut filmu ale nemůže fungovat bez obsahového děje, s prachsprostým vykrádáním evropského filmu s jedním z notoricky známých hudebních motivů Hodného, zlého a ošklivého a na toto konto se ocejchovat žánrem western a jako samozřejmost nabízet amorální postupy v řešení situací ústředního hrdiny. Vypadá tím tak hloupě a prázdně, jak hloupý a prázdný je.

Bravo! Je vidět, že tvůrci mají řádně nakoukáno a k zombie žánru přistupují s láskou a věrností, ale i nápady a spolu jim to dobře hraje. Škola jako masomlýnek funguje skvěle, ještě lépe je přerod v nemyslící/krvežíznivé vidět v rovině dospívání. A socialismus přináší jedinečný fetiš pionýrských minisukýnek, Amig, kabelových motorových pil a dalších normalizačních artefaktů. Na amatérský film je z půlmilionového rozpočtu zodpovědně vymáčknuto maximum. Tvůrci se, díkybohu, vyvarovali levných hororových prvků a lekaček a přináší zábavnou akci - zejména mladí herci tady mají odzbrojující arsenál stíracích hlášek. Má to i namítáníhodné momenty, ale mlčím - nejen proto, že do áčkové produkce se dostávají i mnohem pitomější scény.

"Až se to naučíte, tak přijďte znovu." Určitě ale přijďte, nejedná se o arciprůser, tohle zabil "herecký" projev téměř všech zúčastněných a příliš přepjaté nevyzrálé výrazové prostředky.

Všední romantika, jenž potěší leda velmi nenáročné diváky. Hallström dosti laciný a nevyvážený. Externí recenze.

Moc cool a pofel, i když obsahová plytkost a svižnej střih jde ruku v ruce a určitě to byl záměr. Don Jon je snadno aplikovatelná injekce svěžího závanu lehkého optimismu s navracejícími se motivy a typizovanými postavami (z nichž nejvíc hilarious je Scarface fotr) což je jednu chvíli fajn, jindy zase k nesnesení (plus nechápu, proč Levitt kráčí jako mamrd). Jako doplněk filmu i jako samostatný úvahový materiál pak doporučuji curedeathgrip.com

"Prachatým Elysiumem", ve skutečnosti mixáží In Time a Total Recallu s fetišismem MS-Dosu a starými strategiemi (takovej Red Alert a Warcraft styl), začíná rozmělňování talentu Neilla Blomkampa ve vodách líbivé indie masáže. Škoda materiálu, nicméně z řady všedních žánrovek je Elysium alespoň v letošním roce nejlepší.

Povrchní Blair Witch grindhouse s líbivym námětem a guilty pleasure humorem, jenž je však zoufale o ničem a postrádá i jednotnou tvář. 5/10.