Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Dokumentární
  • Drama
  • Akční
  • Krimi

Recenze (394)

plakát

Klub vyvolených (2002) 

Již od mala mi absolutně imponovalo majestátní školní prostředí, různých univerzit a tak dále, ale na druhou stranu jsem i přes nespornou inteligenci měl vždy problémy s dodržováním školního řádu, a asi právě proto jsou mi tyto filmy tak blízké a mám je tak rád. Klub vyvolených mi stylem vyprávění a celkovou stylizací připomínal Spolek mrtvých básníků, akorát tedy místo toho, jak učitel ovlivní své žáky, se spíše přešlo k tomu, jak žáci ovlivní svého učitele a důležitému aspektu morálky, jakožto prvku, který v nás buď je, nebo není.

plakát

Centrální inteligence (2016) 

Naprostý průměr, který nenudil, ale povážlivě ztrácel tempo, a až moc se mu vytrácela akční stránka. Rozhodně z toho šlo vytěžit víc.

plakát

Black Panther (2018) odpad!

Natočit tohle někdo v opačném gardu, tak je ostrakizován i tučňáky na Jižním pólu a v nejsledovanějším soudním procesu za obnovu rovnováhy na planetě Zemi odsouzen k trestu smrti ve Wakandě, tedy vyspělé africké civilizaci, což v praxi znamená, že by byl napíchnut na kůl před nejhezčí chatrčí na jih od Egypta, respektive ve Východní Africe, a za zvuků tamtamů ponechán vlastnímu osudu. Celá akce by byla zdokumentována vyrytím několika křížků do kmene stromu. __ Ale teď vážně, dnešní svět je opravdu nemocný, když tohle není rasismus, tak co tedy? Pokud všichni levicoví liberálové myslí svůj boj proti rasismu vážně, tak takovou sračku musí odsoudit a poslat nemilosrdně do propadliště filmových i lidských dějin. Tržby ve výši bez mála 1,4 miliardy bohužel dokazují, že lidstvo už je ztraceno. Nikdy jsem se za rasistu nepovažoval, akorát jsem se vždy snažil o realistický náhled na svět a nenechal jsem se ovlivňovat okolními vlivy, ale jak to teď vidím, tak jsem se kritikou tohoto rasistického impotentního patosu sám odsoudil do role toho největšího rasisty, docela paradox. Celý film je v podstatě jen velká agitace proti „bílým utlačovatelům“, agitace na takové úrovni, že by se za ní nemusel stydět ani Joseph Goebbles, a poselství toho, že když se může technicky vyspělá Wakanda otevřít světu, tak bychom to měli udělat i my - ve světě reálném. Jenže žádná Wakanda neexistuje, takže by to pro nás v praxi znamenalo otevřít hranice pro stamiliony nepřizpůsobitelných lidí, a dokončit tak hodnotový rozklad naší společnosti. Pro mě vzhledem ke všem okolnostem, tržbám, diváckému dosahu a tak dále, nejhorší film historie.

plakát

Zootropolis: Město zvířat (2016) 

Asi první animák, u kterého jsem si dle námětu řekl, že tohle musím vážně vidět, a na který jsem se upřímně těšil. A samozřejmě o to bylo zklamání větší. Ať už se jedná o naprosto odfláknutý příběh, který nemůže zaujmout dětské diváky, nemůže zaujmout dospělé diváky, a má to tady 84%. S někým a něčím je opravdu něco v nepořádku (skoro filosofický poznatek, že). Dále se mi vůbec nelíbily ty výrazné rozdíly mezi zvířecími postavami, mám rád nějakou menší rozměrovou úpravu, jako tomu je v obdobných filmech, a vlastně ani ta animace nebyla z nejlepších. Dvě hvězdy v kolonce hodnocení jsou možná ještě moc.

plakát

Gilmorova děvčata (2000) (seriál) 

Dlouhá léta jsem měl Gilmorky odbyté třemi hvězdami, které jsem neprozřetelně napařil po pár náhodných epizodách v televizi, a zařazené do kategorie seriálů čistě pro ženy, tedy nic pro mě. A jaká to byla chyba! Jednou jsem jim dal šanci a musím říct, že mě naprosto pohltily, já, naprostý antiseriálový divák, jsem je zhlédl celé asi během měsíce a od té doby si je kdykoli rád zopakuji. Protože takhle milý a vtipný seriál, zároveň i s kvalitním scénářem, to je opravdu výjimečný úkaz na poli televizní zábavy. Strašně mě bavily různé odkazy na klasickou literaturu, popkulturu, filmové trháky a vždy jsem se těšil na tu pozitivní energii, kterou mě idealizované Stars Hollow dokázalo nabít. A když se ještě do toho se svými bláznivě vtipnými eskapádami objevil Kirk, tak to už jsem vážně vrněl blahem. __ 1. - 3. série 97%, 4. série 85%, 5. série 97%, 6. série 85%, 7. série 75%

plakát

Srdečně vás vítáme (2017) odpad!

Je až neuvěřitelné, na jak hluboké dno mohla klesnout dříve tak skvostná kinematografie a jakým způsobem může národ zdegenerovat. V poslední době má většina filmů ze země galského kohouta tak očividný agitační podtext, že se až nechce věřit, že jim to ještě někdo žere. Další snímek z cyklu Jak je skvělé a obohacující, když tu budeme mít co nejvíce nepřizpůsobitelných cizinců, kteří nám sice žádný přínos nepřinesou, když budete mít štěstí, tak vás třeba i okradou, ale zato můžete mít pocit, že jste splnili svůj humanitární účel na jedničku. Philippe de Chauveron musí být opravdový a nefalšovaný idiot.

plakát

Na vlásku (2010) 

Nečekaně příjemná podívaná. Přistupoval jsem k tomu spíše skepticky a po začátku jsem měl chuť to vypnout, ale naštěstí s příchodem koně Maximuse přišla i zábava a od té chvíle se příběh odvíjel sice očekávanou, což pohádce může vyčítat jen naprostý ignorant, ale velmi milou cestou, prošpikovanou krásným vizuálem, vtipnými momenty, relativně poslouchatelnou hudbou a zajímavými žánrovými prvky. Ve vlně animovaného patosu to byla od Disneyho po delší době opět trefa do černého, když se mu podařilo stvořit tuto nenucenou zábavu, na kterou bych nechal koukat dokonce i svoje dítě. Samozřejmě hypoteticky, na děti jsem ještě mladý, ale jinak opravdu skvělé, bez větších výhrad.

plakát

A co když je to pravda? (2005) 

Někdy je dobré se dívat na film, aniž bychom o něm znali jakoukoli informaci, protože kdybych si u tohohle přečetl zápletku, tak bych se na to rozhodně nedíval, což by byla škoda, neb se jedná o velmi příjemnou komedii s výborným hereckým obsazením, která nenudí, a i přes očekávaný konec není klišovitá, jestli je takové spojení vůbec možné, chicht. Marc Waters tenhle typ filmů prostě umí.

plakát

Máš ji! (2018) 

Skvělý nářez a jízda od začátku do konce. Neotřelý námět, vše vybalancované na hranu maximální zábavnosti, jinými slovy právě jsem viděl jednu z nejlepších komedií poslední dekády. Často říkám, že už se dnes komedie neumí točit, většinou to je díky naší době, které vládne přehnaná korektnost ve všech směrech, skoro to vypadá, jako kdyby byly už úplně všude kvóty na veškeré známé či neznámé menšiny, a tak tedy současné filmy tohoto typu povětšinou velmi rychle sklouznou k trapnosti, křečovitosti a prvoplánovosti. Nic takového se tady neděje, když už jsem si myslel, že to přeci jen zabředne do klasické šablony většiny komedií, tedy k osvědčenému: „teď se to podělá, aby se to mohlo na konci všechno vyřešit“, tak mě tvůrci rychle vyvedli z omylu a pokračovalo se dál ve stejně bláznivém tempu. Opravdu jsem se celou dobu skvěle bavil a cítil se šťastně jak pedofil na dětské besídce. Velká škoda, že se takových filmů netočí více, ale o to víc si vážím tohoto úkazu. Velmi silné čtyři hvězdy, a pokud mě to bude stejným způsobem bavit i napodruhé, tak s radostí tu poslední přihodím.

plakát

L. A. - Přísně tajné (1997) 

Úchvatná retro kriminálka, do které jsem se ihned zamiloval. Skvělá stylizace a asi nejhezčí vizuál, jaký jsem ve filmu viděl. Vše zde frčí jak na drátkách, scénář šlape pevným krokem na piedestal filmového nebe, herci překonávají nepřekonatelné, hlavně Kevin Spacey a Kim Bassinger, a divák už se jen může kochat dokonalostí celku. Jeden z filmů mojí TOP 10 a Donum Spiritus Sancti fanouškům „drsné školy“. __ „Vrať se do Jersey, synu, tohle je město andělů a ty nemáš žádná křídla."