gabin(a)

Nebylo by to tak špatné, nebýt NAPROSTO TRAGICKÉ hlavní představitelky. Já jsem zastánce toho, aby byli herci hrající skutečné osobnosti ALESPOŇ TROŠKU podobní svým předlohám. Chápu, že nemůže být každý jako Ben Kingsley, který se stal Gándhím, ale aspoň typově to přece jde. Nebo musí být (ti herci) tak kvalitní, že vám dají na skutečnou podobu předlohy zapomenout - jako Tom Hulce v Amadeovi a koneckonců s přimhouřením oka i Shirley McLainová v tomto filmu. Ale koho proboha napadlo strčit do role mladé Coco Chanel někoho tak typově totálně mimo? Já jsem teda myslela, že to byla nějaká tuctová Maďarka nebo Polka sebraná na ulici nebo kýho šlaka! Východní Evropa z ní byla vidět na hony! Ano, máme tu hezké holky, ale bohužel šarm a osobitost nejsou zrovna vlastnosti, kterou bychom tu běžně potkávali. Ani další nebyli o moc lepší a bohužel herci jsou to, co je na filmu s herci alfou a omegou. Vůbec to nemusí být mezinárodní hvězdy, třeba ve Smrt čeká všude by působily rušivě. Ale herci mimo a ještě v poměrně slabém filmu...No nic končím...Jenom už dodám, že chudák Coco teda na svoje životopisy neměla štěstí, protože následující film o ní s hvězdnou Audrey Tautou byl stejně špatný a potopila ho mimo jiné i ona. Vypadala a hrála jako že jede na autopilota!

Chanel je pro mě opravdu pojem a i když pochopitelně nemám na jejich oblečky (a i kdybych ty peníze měla, asi bych je za hadry nevyhazovala), je to prostě moje vlna a veliká inspirace, která nikdy nezklame. Takže jsem se pochopitelně moc těšila, protože kromě domu Chanel mám ráda i Audrey Tautou a věřila jsem že tento snad životopisný film převálcuje tu nudu s protivnou a doslova buranskou Bobulovou na celé čáře. O to víc jsem zklamaná a v hodnocení více nekompromisní. Udělat něco blbě poprvé je blbý, ale udělat blbě něco i potom, co už odstrašující příklad poskytnul někdo jiný, to je fakt trestuhodné. A to platí jak v životě tak speciálně pro tento film. A Audrey Tautou se mi tu nelíbila ani vizuálně, ani herecky. Opravdu byla Coco Chanel tak zahořklá, otrávená a bez šarmu? Tomu nevěřím.

Moc jsem se těšila a byla jsem dost zklamaná. Nejen dějem a výkony herců, ale i "filmařinou", hlavně dost ubohou kamerou.

Další z kousků viděných díky kočce - vlezla mi na klín a odmítala slézt, tak co už....Čistý průměr, typický představitel z kategorie nenadchne ani neurazí. Ovšem Kad Merad je veliká roztomilka, takže třetí hvězdička je za něho a taky za Catherine Deneuveovou, která tu nejspíš hrála fakt sama sebe - fajn ženskou se smyslem pro humor, které byla její sošná chladná krása spíš na škodu a pozice nedotknutelné hvězdy spíš na obtíž - nebo se jí alespoň podařilo tento pocit ve mně vyvolat. U posledního záběru jsem se od srdce zasmála!

Po dlouhé době opravdu SLEDUJI nějaký seriál a skvěle se bavím. Nejen tím humorem plánovaným, ale taky dobovými reáliemi, myslím, že ani zase tak moc přikrášlované nebyly. A zároveň je mi smutno. Nejsem staromilec, ale ani sklerotik, takže si bez nostalgie pamatuju, že k sobě dřív měli lidi, a zvláště pak na dědině, mnohem blíž. Někdy to "blíž" sice mohlo být nepříjemné, ale spíš to bylo ku prospěchu. Bydlím na předměstí Brna, které nikdy nebylo oficiálně vesnicí, nicméně duchem ano a vidím ten rozdíl, když jsem byla malá holka a taťci dělali lavičky u lesa, babky klidně zametly sníh či smetí i před sousedovým domem, navzájem se hlídaly děti, když byl u někoho meloun, dostaly všechny děcka, co s dotyčným přilítly k nim (přes den stále otevřenými dveřmi) a když přijel Jardův táta z montáže, poslal celé naší smečce žvýkačky a Jarda nám půjčoval angličáky. To je pryč, lidi jsou zavření doma a zadarmo už nikdo nikomu nic nespraví, byť se mají všichni mnohem líp, mají lepší auta a maminy chodí na zumbu...

B.T.K. aneb W.T.F.? Viděla jsem v TV (Barrandov), teletext měl popis k úplně jinému filmu s Laurencem Fishburnem (Bobby Z), což jsem nevěděla. Místo Laurence, kterého mám ráda, jsem se dočkala slizáka vraždícího ženy a dojmu, že se jedná o horor 4. cenové skupiny natočený magorem, který se evidentně vyžívá v rádoby polodokumentárním snímání vražděných žen. Ještěže se nechopil příběhu masového vraha Čikatila! Tady na diskuzi se píše o podrazu v závěru - tak toho jsem se ušetřila tím, že jsem TV vypla a tu chvilku před usnutím kula krutou pomstu na ČSFD:-) Chtělo by se mi napsat, že větší hovadinu jsem neviděla, ale bohužel viděla a mockrát a často se to pyšnilo třeba i označením komedie....

Doporučovala bych všem, kdo chtějí točit vztahovky, ať vážně či nevážně, ať si nejdřív dobře prohlídnou tento film, aby se přesvědčili, jestli to Woody Allen už nevybádal a nenatočil za ně, a přitom vzal téma nevěry, stárnutí, stereotypu (který ovšem nemusí být vůbec na škodu), svědomí a pochopitelně lásky a sexu vůbec pěkně od podlahy, z různých perspektiv, s nadhledem i porozuměním, jak to asi umí jenom on a jak to stále rozvíjí ( a někdy bohužel opakuje) ve svých dalších filmech. Kdyby to bývalo mnoho tvůrců učinilo, mohli jsme být ušetřeni různých smrtelně vážně se beroucích "skvostů" nebo třeskutě trapných komedií na téma nevěra (dosaďte si sami tu svoji "jéžišmarjá, to je volovina!"). Tady je nejlepší Judy Davis a v závěsu Woody Allen. Mia Farrow mi film dost kazila, nemám ji ráda, a to odjakživa, ne kvůli jejímu tyjátru při rozchodu s Allenem. Nelíbila se mi snad v žádném filmu a třeba Velkého Gatsbyho podle mě úplně pohřbila, stejně tak jsem kvůli ní nedokoukala Johna a Mary. Pro mě je prototypem zdánlivě slabé a empatické, přitom ve skutečnosti silné a sobecké ženy - pasivně agresivní, jak to Woody Allen trefně nazval, a to prosím v době, kdy ji měl moc rád.

Asi jsem na tak vybroušené rozebírání vztahů mezi mužem a ženou ještě moc mladá:-) Nebo stará?....Kdysi jsem viděla kousek a nedala jsem to, teď v sobotu jsem si říkala, že tomu dám šanci, když mi to naservírovali v TV, a zase jsem nevydržela, nejen kvůli Julii Roberts, která se zde aspoň netlemila. Když už se mám dívat na pitvání vztahů mezi pohlavími, což opravdu není můj šálek kafe, tak existují naštěstí jiní machři, kteří to umějí buď s humorem (Allen, de Sica, Monicelli) nebo třeba i s tou depkou (Antonioni, Bergman, Saura, Scola, Lelouche), ale rozhodně bez asi 150 použití slova šukat. No nic, asi to byli Poláci a hledali se, no! (pro ty, kdo ještě o tomto pro Čechy asi nejznámějším polském výrazu neslyšeli: szukać=hledat). Jinak bych dala do slovníku vedle hesla navoněná bída, nemůžu si pomoct, omlouvám se, ale když ono se to bralo tak smrtelně vážně.

No fantastický! Smála jsem se a nebrečela jsem, leda smíchy (scéna v opeře a s vousy). A to umí jedině Francouzi a Italové. Podobná dvojice se objevila i v Cestě zhýčkaného dítěte s Belmondem a Samy Nacerim. Jenže Samy nebyl tak hodný a Belmondo nebyl tak úplně bezmocný. Zatrnulo mi, když mi dcera na moje obavy, že to Hollywood natočí a to jako sentimentální doják plný těch jejich klišé, řekla, že remake už se točí, ale podrobnosti neví. Brala bych ho, jedině kdyby kvadruplegika hráli Woody Allen nebo Nicholson, ale asi to bude spíš de Niro, Al Pacino (ten už si remakoval Gassmana ve Vůni ženy), Hoffman, Hanks, Douglas nebo jiná velká hvězda. A černoch bude Hispánec. Jak napsala Snorlax: "film je bohužel příliš dobrý, aby unikl pozornosti těch pitomců". Ale zpět k hodnocení: film je esencí toho, co Francouzi umějí nejlíp: život v celé své bídě a kráse podaný civilně, svižně, s šarmem, bez patosu a s nekřečovitým humorem. Už jsem někde psala, že téma kámoši je červená nit těch nejlepších a nejmilovanějších francouzských filmů. Chlapi, co si pomůžou, ať se jim to líbí nebo nelíbí. Namátkou: Drž hubu, Kondomedie, Blbec k večeři, asi všechny filmy s Pierrem Richardem, Bažanti, filmy s Bourvilem, Belmondo měl taky vždycky nejakého kámoše atd.

Moc příjemný a kvalitní pořad! Jenom mě vždycky mrzí, že tak polovinu těch filmů, co se objevují jako ukázky, moc nedávají.