J*A*S*M

Za mne nakonec úplně v pohodě, finální třetinou si snímek obhájí právo na existenci. Immaculate je ve výsledku ryze béčková blbina, byť se zpočátku tváří, že by mohla mít vyšší ambice. Jakmile jsou karty rozdány a vyloženy, tak se to rozjede docela intenzivně, přičemž v poslední scéně tvůrci zašli trochu dál, než bývá v hollywoodských filmech zvykem, za to palec nahoru. Řemeslně fajn, herecky fajn, lokace fajn.

Nový přírůstek do mého oblíbeného subžánru filmů, v nichž hlavní postava následkem nevysvětlitelného jevu ztratí jistotu bytí a musí se s tím nějak vyrovnat. Výborný nápad dokázali tvůrci i za málo peněz přetavit ve funkční biják, oplývající paranoidní atmosférou a stupňujícím se pocitem bezvýchodnosti. "Hororových" scén jako takových tu člověk moc nenajde, ale "horor" to je v jádru silnější a působivější, než drtivá většina čistokrevných žánrovek. První půlka lepší než druhá půlka, souhlasím s výtkami ostatních, že v závěru snímek ne moc úspěšně hledá, kam se sebou.

Film naplňuje to, co slíbil trailer - nenabízí ani o chlup víc, ani o chlup míň. Bezproblémově natočená, komediálně hororově krvavá vybíjená mezi partou kriminálníků a malou upírskou baletkou ve starobyle působícím rodinném sídle. Radost mi prakticky kazí pár věcí, které v podstatě plynou z toho, že duo Radio Silence už něco takřka totožného natočilo dříve (a lépe). Krvavá nevěsta zůstává nepřekonaná, když nabídla zejména sympatičtější a charismatičtější hlavní hrdinku a taky o něco nápaditější dějové motivy. Abigail je čtyři pětiny stopáže za divákem, který viděl upoutávku. Až v samém závěru se stane pár zvratů, které člověk nutně nečeká.

Sakra, byl jsem si takřka jistý, že budu nadšenější. Po zhlédnutí hype bublina docela hlasitě splaskla. Gró snímku je pastiš sedmdesátkových televizních pořadů, retro atmoška působí autenticky. Doufal jsem ale, že to bude reálně fungovat i jako horor. Bohužel, hrůzy je tu jen stopové množství. Dějově film ničím moc nepřekvapí, zvlášť s ohledem na těch pár úvodních vysvětlujících minut. A za mne tak trochu nepochopitelně a bizarně ani nedokáže dodržet svůj koncept, párkrát z něj vypadne. Ve výsledku tak "Late Night with the Devil" považuju maximálně za příjemnou, povšimnutíhodnou malou žánrovku. Za čímkoli zásadní dílo ani náhodou.

Tam, kde je John Wick jenom o vymazelné choreografii a pěkně nasnímané bombastické akci, přidává Monkey Man lidštějšího hrdinu s mně bližší motivací, živočišnost, neokoukané a atraktivní prostředí Indie, mystiku a podnětné sociální motivy (byť ty jen lehce nahazuje). Jo, v téhle podobě si "akčňák" užít dokážu. Audiovizuálně špička, fantastický režijní debut.

Řemeslně moc pěkně zvládnutá dobrodružná hororová naháněčka v podzemí. Výpravou skvělé prostředí pro horor, navíc to pracuje s indianajonesovským motivem objevování zapomenutých prostor po starých civilizacích - na papíře to zní, jak kdyby ten film vysoustružili přesně pro mě. Potěšilo mě také, že je v úvodu dostatek času věnován představení postav, a ty proto nepůsobí jen jako zaměnitelné maso na porážku. Proč tedy jen mírná žánrová spokojenost? Zaprvé, ten film je sice atmosférický, ale vůbec ne strašidelný. Příšera nadesignovaná docela pěkně, ale působí divně strnule ... a jako že když by do ní člověk jen lehce žďuchnul, tak se rozpadne. A zadruhé - a to pro mě byl větší problém - scénář je v druhé polovině filmu fakt bolest. Dlouhé minuty stopáže trávíme tím, že profesůrek chodí s deníčkem po jeskyni a velmi scenáristicky nuceně vypráví mytologii, aby divák věděl, s čím má tu čest. No a úplně se dojem scenáristické příčetnosti ztrácí ve chvíli, kdy se v tom profesorově deníčku (shrnujícím prý 27 let výzkumu) začnou hrabat ostatní postavy (v oboru nikterak kvalifikovaní horníci!) a úspěšně podle jeho poznámek luští starodávné písmo. To jsem v duchu tvůrcům vzkazoval, ať proboha nechaj ty postavy jen bezmyšlenkovitě běhat podzemními chodbami a nevymýšlí takové kraviny ...

Během prvních dvou epizod jsem uvažoval, že sledování ukončím - vůbec mě to nebavilo. Ty dva hlavní mysteriózní motivy řešené na ploše prvních dvou dílů mě vůbec nezaháčkovaly. Odpočet whatever, tajemná videohra mi vyloženě lezla na nervy. A moc tomu nepomáhaly ani postavy, u žádné se mi nezdálo, že by mi měla nějak přirůst k srdci. K zapnutí dalšího dílu mě vždy přinutilo až pár posledních minut se zajímavým cliffhangerem. No od epizody třetí, v níž se naplno ukáže, o co vlastně v celkovém měřítku jde, mě 3 Body Problem bavit začal. Ten námět je fascinující. Cítím ale i jako nečtenář, že se z knižní předlohy muselo výrazně škrtat. Řada věcí vzbuzuje otázky. Jsou to nevysvětlitelné nesmysly, nebo jen nevysvětlené jednotlivosti, které kniha na větší ploše dokázala podat lépe? Pokud se Benioffovi s Weissem neco povedlo, tak vzbudit ve mne chuť si knižní trilogii přečíst.

Matthew Vaughn úspěšně kopíruje tvůrčí trajektorii Zacka Snydera. V cíli ještě není, ale blíží se. Únavné, mechanické vršení zvratů (kdy nejpozději za polovinu stopáže už nikdo nemůže být schopen říct, zda na té které úrovni film ještě dává nějaký smysl) zabalené v místy esteticky až odporném kabátku, doplněné humorem pro žáky prvního stupně základní školy. Ani herecky to nesedí. Jako režisér tu Vaugh zvládá dát drive alespoň vybraným akčním scénám, ale zdaleka ne všem (např. ta úvodní akce ve vlaku mi tím přepínáním mezi dvěma herci přišla naprosto rozstřelená a ve výsledku otravná).

Vermines lze nejjednodušeji popsat jako mix Arachnofobie, REC a posledního Evil Dead, a opravdu se nedivím, že Vaniček dostal na starost právě další přírůstek do posledně jmenované série. Tenhle debut je instantní vstupenkou do první hororové ligy, podařilo se mu natočit řemeslně bezchybný, velmi intenzivní snímek, který v rámci pavoučích hororů nemá moc konkurenci. Zvlášť dokud jsou ty potvory malé a hbité, fungovalo to na mne stoprocentně a škubal jsem sebou s velmi vysokou frekvencí :D Ani si nechci představovat, o kolik více by ten film ještě fungoval, kdyby měl sympatičtější postavy, na kterých by člověku záleželo. Hrdinové jsou alespoň pro mě největším kamenem úrazu - zvlášť to, že z jejich charakterů vyplývají určitá velmi pochybná rozhodnutí, což v jednom momentě překročilo míru mojí tolerance. To, co jedna z postav udělá zhruba 15 minut před koncem, by totiž v té chvíli neudělal ani ten největší antisystémovej debil, to prostě nejde ospravedlnit. Přesně ten moment, kdy coby divák přestanu dění na plátně "prožívat" a začnu si místo toho říkat wtf.

Pěkná výprava - a tím to hasne. Všechno ostatní je nějak divně out of order, film nefunguje na žádné z potenciálně zamýšlených úrovní (horor / komedie / romance). Chtělo by to líp vybalancovat, tu ubrat na herecké přepjatosti, tam přidat pár dialogů, aby chování hlavní hrdinky působilo alespoň trochu smysluplně. Plus to má nepříjemně vychýlenej smysl pro morálku, vůbec to na mě od jisté chvíle nepůsobilo sympaticky. A to mám Diablo Cody historicky zaškatulkovanou jako šikovnou scenáristku, ale sakra, co se divím, od Juno už je to 17 let.