J*A*S*M

Film o narození, životě a smrti příběhu. Autor jako kočka a posluchač/divák jako myš. Neobyčejný film neobyčejného režiséra, který by si jednoznačně zasloužil větší pozornost, originality bychom si měli vážit.

Tak tohle byla pořádná ňamka. Film odsouzený k většinově rozpačitému přijetí. Pro jedny nedostatečně stylizovaná a nedostatečně akční kopie Třístovky, pro druhé příliš stylizované a nevěrné zpracování antických mýtů, pro třetí scenáristický guláš bez jasných motivů a vztahů ... aneb je snadné se proti Immortals nějak kriticky vymezit. Pokud bych měl něco zkritizovat já, tak pak snad jen to, že oproti svému předchozímu filmu Tarsem Singh udělal přecijen krůček vstříc běžnému diváctvu. Ale i přes to natočil velmi originálně pojatý a stylizovaný film, který já osobně do průměru nehodím, ani kdyby mě k tomu někdo nutil. Vizuálně jeden z nejopojnějších filmů loňského roku. Lituju, že jsem zrovna tohle vynechal v kině.

Pefektní námět, to bez diskuze. Režisér megafilmu Samec natočil překvapivě ambiciózní romantické drama na pozadí celosvětové katastrofy. Výsledek na mne docela zapůsobil, ale mohl zapůsobit i mnohem víc, kdyby lépe fungoval vztah dvou hlavních postav. Mezi McGregorem a Greenovou jsem v tom filmu prostě necítil žádné větší pouto. Mnohem lépe funguje ta apokalyptická linie, hlavně díky ní mě Perfect Sense bavil. Tak trochu kámen úrazu je však v tom, že se na těchto dvou liniích tvůrci chtějí vyjádřit k příliš mnoha věcem - od mezilidských vztahů, přes podstatu lidskosti až ke vztahu k rodné planetě Zemi - takže mi nakonec uniknul nějaký ústřední hlavní motiv, pokud byl tedy vůbec přítomen. Závěr na mne pak udělal asi tak jednoznačný dojem, jako kdyby mi někdo optimisticky řekl, že mi zbývá ještě celý rok šťastného života ... 7/10

Ještě mnohem víc nesnesitelný film, než jsem si vůbec troufnul dopředu předpokládat. Technicky samozřejmě v pořádku, ale dialogy je utrpení poslouchat, hlavní postavy nesympatické (všechny, přičemž ten hlavní teenage vidlák nejvíc), hnacím motorem příběhu jsem buďto náhody, nebo demence jeho postav a celé je to tak nechutně ušmudlaně patetické a kýčovité, že se mi z toho až zatočila hlava. Myslím, že ve skutečném životě se všude kolem nás odehrává spousta silnějších příběhů, takže tak nějak netuším, proč by měl mít někdo potřebu dojímat se nad tím, jestli se jedna kobyla znovu shledá s jedním nesympatickým mladíkem, nebo ne. A jako ... pokud se ve vážně míněném filmu zvíře vědomě a cíleně (!!!) obětuje, aby pomohlo svému zvířecímu kamarádovi, a lidi to tvůrcům žerou a dojímají se tím ... tak je na tomhle světě něco sakra špatně. Už dlouho mě něco takhle nevytočilo, dvě hvězdy za technickou stránku věci. Spielberg už bohužel není zárukou kvalitního zábavného mainstreamu.

Pokud bych míchání hororu a humoru označil za přestupek, tak na míchání hororu a muzikálu bych nemohl nahlížet jinak, než jako na zločin proti lidskosti. To by musel bejt režisér velkej machr, aby něco takového zvládnul natočit tak, aby se mi výsledek líbil. Trochu oproti očekávání se mi ovšem nakonec ve filmu Don't Go in the Woods nejvíc líbily právě ty písničky. Hororově snímek nestojí vůbec za zmínku, vraždit se začne až asi dvacet minut před koncem. Bez tý muziky by to nakonec bylo skoro nesledovatelný, takže za ní alespoň dva bodíky.

Připadal jsem si jako buran v luxusní restauraci, kterej si objedná nějakou neuvěřitelně drahou specialitu šéfkuchaře a láhev vína za sto táců, ale pak, když mu to donesou, s láskou vzpomíná na smaženej vepřovej řízek a půllitr budvárka z hospody Na Růžku. Strašně dobře natočené špionážní drama, které svým potenciálem stát se okamžitě novou klasikou žánru připomíná například loňský western True Grit, nebo předchozí film Tomase Alfredsona Låt den rätte komma in. Ale na mne to bylo příliš pomalé, ukecané, jednotvárné a dlouhé, což společně s tím, že špionážní drama není můj úplně oblíbený žánr, způsobilo, že nejsem schopný tenhle film pořádně docenit. Je mi to líto, ale fakt ne.

Jednu hvězdičku za těch pár chvil, kdy to bylo nechtěně vtipné, a za jednu z posledních scén, která byla sympaticky odporná. A taky proto, že se už celkem dlouho snažím nedávat odpady.

David Fincher je jedním z nejlepších žijících režisérů, takže mě nepřekvapuje, že natočil výborný film. Rozdílů je mezi americkou a švédskou adaptací poměrně dost (takže argument úplně zbytečného remaku padá), ale stejně nedokážu sám sebe přesvědčit, že bych měl být s novou fincherovkou spokojený. Prostě nejsem, ačkoli její kvalitu naprosto jasně vidím. Zkrátka koukat se na detektivku, když víte, kdo je vrah, je asi takovej zážitek, jako když jedete lodí na moře pozorovat delfíny, ačkoli víte, že v daném moři aktuálně žádní delfíni nežijí. Můžete si vychutnávat svěží mořský vzduch, opalovat se na slunci, popíjet studený alkoholický nápoj ... ale stejně tušíte, že žádný delfíny prostě neuvidíte.

Tož takové čínské Lidice, akorát asi milionkrát dražší a mnohem lépe natočené. Teď teda trochu kecám, protože kdybych sem začal vypisovat podobnosti mezi těmito dvěma snímky, byly by spíš nahodilé než příznakové, nicméně faktem je, že mě oba prudily úplně stejně. Vizuálně pěkná ždímačka umělých emocí s vynikajícím Balem, toť vše.

GENSURTH opět zaúřadoval. Pomohl už Norům, Irům, Francouzům, Španělům, Italům, Američanům, Britům a jistě i mnoha dalším, někomu i vícekrát. Tentokráte pomohl Švédům a nutno říct, že žádným fiaskem tato výpomoc neskončila. GENerátor SURvival THrillerů totiž tentokrát vyplivnul velice pěkně natočenou lesní naháněčku se sympatickou hlavní postavou, pěkným prostředím a slušnou porcí napětí. Bohužel dojem trochu táhne dolů záporák, který je strašně nezajímavý a působí trochu jak zpomalený film. Záporáci vygenerovaní pro jiné podobné filmy by na jeho místě hrdinku stokrát lapili, ale on ne, on se pořád někde fláká a hrdinka nerušeně utíká dál a dál... Celkový pocit - silnější tři hvězdy.