J*A*S*M

Zamotaná přechcávačka mezi postavami a mezi tvůrci a diváky, takže vlastně klasický Oriol Paulo. Fanoušci rozhodně dostanou to, co očekávají, pro mě je ta scenáristická konstrukce tak překombinovaná a paradoxně i předvídatelná ve své nepředvídatelnosti, že mi ze sledování mizí divácké potěšení. Je to přecpané zvraty, ale jejich vršení jeden na druhý by mohlo tímhle stylem pokračovat donekonečna, jak jen by stopáž dovolila. Navíc mi to přijde nějak unyle, bezpečně podané, odříkané tak, aby se v tom ani poslední divák neztratil.

Takový ty komentáře, když chce recenzent fakt setřít nějakej film, tak o něm napíše, že by byla větší zábava 100 minut koukat do zdi ... TAK TOHLE JE PŘESNĚ ONO. Echt hororovej experiment, který ale měl mít max půl hodiny. Originální a chytlavej námět, originální zpracování. Ale nemůžu uvěřit, že jsem to dokázal předčasně nevypnout. Funkčních pasáží se pár najde, ale většina z nich ve výsledku stejně funguje jen díky lacinýmu jump scaru. Pokud na neférový lekačky nadáváme v mainstreamu, nevidím důvod, proč tomu tleskat zde. Skinamarink si podle mne skutečně užijete jenom v případě, že sami sebe před projekcí dostatečně silně přesvědčíte, že si ho užijete, abyste pak mohli na TikToku svým followers tvrdit, že jste viděli nejstrašidelnější film ever a být zajímavej tím, že jste docenili divnej film. Ale co já vím, nejsem zástupce fucking generation Z, abych měl úzkosti a neklidy z každý píčoviny, takže možná jsou ty výkřiky, které jsem se teď nevěřícně o tomto filmu na sítích dočetl, myšleny upřímně. Každopádně jedna hvězdička za tvůrčí myšlení out of the box, a druhá za to, že se tvůrcům z něčeho takového patrně podaří vytřískat profit (zrovna dneska vyšla zpráva, že Skinamarink půjde nejen na VOD, ale i do kin!), což je svým způsobem geniální.

Kdybych měl něco vytýkat, tak asi to, že Ďáblova hodina nemá úplně osobitý autorský rukopis. Vypadá prostě jako další britský televizní seriál. Ale jinak vlastně všechno super. Z různých víceméně povědomých mysteriózních prvků skládá dohromady obrázek, který ve výsledku působí svěže a neokoukaně. Speciálně ocenit je v tomto ohledu nutné závěrečnou epizodu, která vše krásně vysvětlí a odhalí promyšlený koncept, který jsem takhle vymyšlený asi ještě nikde neviděl. Stává se spíše výjimečně, že by v tomhle záhadologickém subžánru do sebe všechno tak ladně zapadlo, včetně různých maličkých detailů, jako právě v Ďáblově hodině. Za sebe bych pak ještě vypíchnul povedené hororově laděné sekvence (nejvíc asi v epizodě č. 3) a extrémně creepy děcko.

Zábavná, hororem jen lehce šmrncnutá satira, která v druhé půlce obětuje čisté žánrové potěšení, které by bylo vyžadovalo alespoň základní uvěřitelnost chování postav, jen aby zachovala koncept. Čímž se paradoxně stane z části tím, z čeho si sama dělá srandu. Nicméně zábava víceméně ani chvíli nepoleví, skvělí herci to utáhnou.

Po třech hodinách jsem si vyhodnotil, že dalších pět do toho fakt neinvestuju. Řemeslně kompetentní mysteriózní show, která mě ale VŮBEC nebaví. Nebaví mě postavy, nebaví mě ta záhada, nebaví mě, jak se to bere posraně vážně, a je mi úplně jedno, co se tam bude dít dál a jak to skončí. Jestli se z toho vyklube něco geniálního, dejte mi vědět, ale v tenhle moment se dál trápit nebudu. Přitom z hlediska námětu jsem pro tohle naprosto 100% cílová skupina, achjo.

Zpočátku jsem v tom viděl příslib poměrně sympatického divokého nočního thrilleru (nadpřirozený záporák schopný manipulace ostatními lidmi si hraje na kočku a myš se zranitelnou hrdinkou). Bohužel postupem času to začne být a) úmorné (tím, jak na sílu a doslovně tvůrci tlačí myšlenky, které chtějí vyjádřit) a b) směšné (vystavěním mytologie kolem záporáka).

Produkčně moc pěkně ošetřené, ale stejně ve výsledku nevzrušivé, zapomenutelné a bez šťávy. Takže vlastně typický Netflix poslední doby. S výjimkou solidní Pitvy Davida Priora pro mě všechny povídky spojuje neschopnost zaujmout a vtáhnout do děje až do chvíle, než se začne explicitně dít něco žánrově vděčného. Což se povětšinou stane až výrazně blíže konci než začátku.

U předchozího Marshallova filmu jsem psal, že jsem zvědavej, jestli se ještě někdy vzchopí a natočí něco, co by se kvalitou přiblížilo Pádu do tmy. Neil, jako kdyby mě snad slyšel, teď "něco jako Pád do tmy" skutečně natočil. Akorát po všech stránkách o tolik levelů horší, že se tomu až člověku nechce věřit. No, pokládám tímto filmem svou otázku z minula za zodpovězenou. Nenatočí, je totálně v řiti.

Cítím trochu subjektivní rozčarování, že jsem se jako divák nedozvěděl, proč to ten psychouš dělal. Ale budiž, neví se to ve skutečnosti, tak by asi nebylo vhodné, aby si do příběhu podle skutečných událostí tvůrci vymýšleli vlastní psychologické pozadí. Ale objektivně je to odhalení systémové chyby, která psychoušovi dovolila, aby dělal, to co dělal, minimálně stejně zajímavé. Rád jsem zase jednou viděl Jessicu Chastain v dobrém filmu, a Eddieho Redmayna v roli, v níž mě neštval. Na tyhle postavy se typově hodí a měl by u nich zůstat.

V rámci žánru vysoký nadstandard, masomlejnek je to vskutku solidní. Za mě jen škoda, že tvůrci dali stoprocentní přednost akci a nevyužili těch klaustrofobních útrob nákladní lodi, v nichž se odehrává krvavé inferno, k tomu, aby to hráli i na hororovou atmosféru. To bych býval dost možná nadšen.