Florfila

Hodně jsem se těšila na tu vizuální opojnost. Nejopojnější však byla úvodní titulková část v Bangkoku a pak už to šlo jen z kopce... I když nepopírám, že záběry byly většinou hodně vytříbené. Tak jsem si říkala, jak je možné, že dokument je prakticky o ničem a není se ani na co koukat? Pak jsem si uvědomila, že právě o tom to je. Nejspodnější vrstva kurev, tam se přece žádná krása ani žádná moudrost neskrývá... A nesmím zapomenout na naprosto dokonalý soundtrack. To byla opravdová pecka. A jak krásně to bylo zakomponovaný do aktuálního dění. Mexiko, šílená, ošklivá a dovádějící kurva - fakt výborný... Ať tak či onak, je to dokument o životě bez života... Na to, že dávám 3 hvězdy, se mi tenhle zážitek zavrtal nějak podezřele pod kůži...

Tenhle film má skvělou atmosféru. Už v úvodu jsem věděla, že se na to bude dobře koukat. Výborné dialogy, vytříbené herecké výkony. Scénky z bordelu a projev mladé bordel dámy považuji za naprostý unikát. Nikdy bych nevěřila, že tato stará škola bude natolik zábavná. Ale co mě zaujalo nejvíc, je filmový soundtrack. Opravdu stylová záležitost... Takže dobrý...

Již před promítáním bylo jasné, že se něco děje. Kino bylo nacvakané tak, jak už jsem dlouho neviděla. A stejně se choval i samotný film. Hned od začátku nám pomalým tempem servíroval běh událostí, postupně gradoval, vedl diváka jednoznačným směrem, s různými podtextními složkami, až nakonec vyústil v bravurní a naprosto nečekaný zvrat. Ale ani tento zvrat nebyl ponechán jen tak ladem a skladem a Soderbergh nám, nevinným divákům, přikládal dál a dál. Filmová stopáž, která nabírala a ubírala tempo podle zrovna probíhajících událostí, čímž zvyšovala a tlumila míru napětí, byla skvěle zpracována. Herecký výkon Roony Mary se mi tímhle snímkem vryl do paměti a určitě budu sledovat její další počínání. Co bych filmu fytkla je pouze velká neskrývaná farmaceutická reklama (Visine mě vyloženě vytočil). A poslední 2 minuty filmu, kdy se Law vrátil ke své blbé blonďaté (podotýkám, že jsem bloncka, tudíž netrpím předpojatostí) přítelkyni, která ho v životní krizi dokázala „skvěle podržet“, mi převrátila žaludek naruby (i když to v ději nemělo nijak zásadní význam). Mít doma takovou zlatokopeckou čarodějnici mi rozhodně jako happy end nepřipadá (ale to byl jen detail).

K podělání hustej seriál. Jinak se to prostě vyjádřit nedá. I úvodní titulky jsou tak šíleně dokonalý, že nic lepšího není. Příběh, zvrat, fantazie, napětí. Ó jak dobře se na tohle kouká. Každý týden se třepu na další díl a vyvolává to ve mě doslova maniakální závislost. Skvělá kamera, výborný příběh, dokonalé herecké obsazení. Každá postava je nedílnou součástí něčeho velkého. Hlavní hrdinové občas padnou jako přezrálé hrušky. A to je na tom to nejlepší. Draci dospívají a my s nimi. Jak roste příběh, rosteme i my s ním. Z každého pokoukání mi doslova padají kalhotky ke kotníkům. Kdyby takových seriálů bylo víc.... Jééé, díky, že jich víc není. Od obrazovky už by mě nikdo nedostal.

Neskutečně poutavý film! Už vím, že Easwood na co sáhne, to má šťávu. Ale nikdy by mě nenapadlo jak neskutečně poutavé můžou být rugby. I když o rugby vlastně vůbec nešlo. Během filmu si mě Mandela získal od konečků vlasů, po palce u nohou. Nejsem sportovní nadšenec, ale Mandela přesně odhadl proč chodím fandit českým hokejistům na Staromák. Je to chvíle kdy se národ semkne a všichni bojují za stejnou věc. Tak proč toho politicky nevyužít? Výborný tah! Při závěrečném utkání jsem téměř ani nedýchala. Super zpracování. A Freeman? Skvělý výkon. Nejlepší je, že se Mandelovi vážně podobá.

Vizuální zážitek. Ještě nikdy jsem v jednom filmu neviděla tolik kýče najednou. Ale nebylo to až tak úplně špatné. Chvílemi se ve mě mísily pocity krásy s nejistotou kýče. Některé pasáže bych rovnou vynechala. Vypravěče bych zbytečně tolik nevyzdvihovala, nemám pocit, že by řekl něco moudrého, vše zůstalo u příslibu. Na druhou stranu jsem měla obrovský vizuální zážitek z úvodních titulků a zoo. Myslím, že zoologická nebyla nikdy ztvárněna tak romanticky a svobodně jako tady. V daný okamžik jsem měla pocit, že zvířata by někde jinde než v zoo být neměla. Což se mi v běžném životě pochopitelně naprosto příčí. Jak obraz střídal obraz, začala jsem mít zvláštní myšlenku, že se jedná o animaci naruby. Nejsem si jistá, co to úplně přesně znamená, ale je to tak.

Tohle se mi bude hodnotit těžko. V první řadě mě ubíjela délka filmu. Další mínusový prvek vidím v podání A. Karenina. Tady více než kdekoliv jindy, je mi ku velkému neprospěchu, že jsem nečetla knihu. :o( Nedokázala jsem správně dešifrovat pohnutky, nebo povahu Karenina. Tahle osoba mi byla celý film naprostou záhadou. Jednalo se o bezcitného člověka lpějícího na společenských konvencích, nebo se jednalo o muže jež byl zamilován do své ženy? Se zbytkem herců jsem neměla žádný výrazný problém. Co se příběhu týká, je určitě více než strhující, ale zásluhu na tom má jedině čas a prostředí, jinak by se nejednalo o nic zvláštního. Vysoké hodnocení, ale dávám z jiného důvodu. A to, pro experimentální divadelní zpracování. Kulisy, kostýmy, vlakové nádraží, vlak, gradující hudba, lidské figuríny na plese. Silně na mě působilo divadelní zákulisí, jež představovalo rušné ulice a nádraží tak věrohodně, až se tyto reálné a divadelní inscenace začali stírat. Jen díky tomuto jedinečnému zpracování jsem byla schopná vydržet. Domnívám se, že díky tomu se trochu zapomínalo na děj i na samotné postavy. Některé momenty zde byly pouze v náznacích a to přispívalo k tomu, že se člověk soustředil spíše na divadlo, než na cokoliv jiného.

Tvářil se tak nenápadně. Člověk by si ho snad ani nevšiml. Divila jsem se, co na tomhle filmu může být tak romantického, ale jakmile plátno promluvilo, tak jsem se zase divila v čem všem může romantika spočívat. Když Walter s Tarekem začali jamovat, samotnou mě djembé uchvátilo. Jenkins, postupně se rozpouštějící pod trojtaktem djembé a vidinou multikulturního lesku, předváděl velice uvěřitelný výkon. Byla to role šitá na míru. Je to náladový film s příjemným nádechem. Citlivě nahlíží do imigrační problematiky a smýšlení lidí (úřadů) po 11. září 2001. "Co si myslí? Že jsem terorista? Tady teroristi nejsou. Teroristi mají peníze a podporu. To je nefér!"

Ty tři hvězdy dávám jen proto, že tohle mistrovsky zprzněné dílo bylo z celé ságy to nejlepší. Trochu akce, méně zbytečných prostojů. Stále, ale nemůžu pochopit, jak takhle úspěšný snímek (vesměs mezi náctiletými nanynkami, blaženě toužícími po Pattinsonově "kráse") mohl být z hlediska animace tak šeredně odfláknutý. Celkově mám vztek, jak v dnešní době a s takovou pokročilou technikou, si tvůrci mohli dovolit odfláknout veškeré efekty. A se střihy přes osu se nikdo netrápil napříč celou nudnou ságou. Takže, děkujeme, povinnost byla splněna a popojedeme.

Typická Tarantinovka. Většinou si u jeho filmů připadám jako na indiánském tréninku – akce, nuda, akce, nuda. Ale patří to k jeho stylu a takhle má vypadat modern western. Django je podle mě brilantní kamerová, herecká a režijní jízda. Opět mě velice zaujal Christoph Waltz. Jeho divadelní přednes mě nepřestává dostávat. A do Tarantina se skvěle hodí, jak už ostatně ukázal u Panchartů. A když s sebou dokázal strhnout i DiCapria, je to špička. Zpočátku to vypadalo jako děsivé přehrávání, ale ve finále z toho vylezla skvělá podívaná. Django mě prostě baví.