Florfila

Tak trochu kýč, tak trochu předvídatelné, tak trochu vyumělkované. Ale stejně to jednoho ťafne za prdel a nepustí. Šerif Carter, chlap se srdcem kluka, mě absolutně dostává. Jeho „Really!“ je nazapomenutelný. Po první sérii jsem se na Eurece stala bezmezně závislou. Seriál, který mě dokáže rozesmát. Super! A navíc se mi ohromně zamlouvají nesnáze, jimž musí hrdinové čelit – časoprostorové díry, alternativní vesmíry, dimenzionální odchylky. Paráda! Jsem schopná ignorovat i občasnou dějovou nesourodost, paralelní konce a opětovné začátky, ale chápu, že lepení dalších dílů pro ukojení nenasytné touhy diváka a kapsa tvůrců se uspokojit musí. A špatně natočené pohybové záběry? Čert to vem! Pak vám tam do toho vlítne Fargo a rozostřený záběr je to poslední, co bych řešila.

Žaludek se svírá, oko se odvrací, uši přestávají poslouchat. Skvěle vyšperkovaný horor s výbornou vizualizací, mrazivý až do kosti. Takhle to má vypadat. Nevím, zda jsem někdy dříve viděla něco tomu alespoň vzáleně podobného. Žaludek dělá kotouly o stošest.

Naprosto snová záležitost. Vždycky obdivuji a nechám se unášet tou přehršlí fantazie. Krásný barevný film, s krásným příběhem. Doslova mě to emocionálně rozbíjí. Když se na to koukám, usilovně si přeji, aby se ze mě stal avatar a nebo rovnou navi, že mám pocit, že se to určitě musí stát - ráno se probudím jako modrá veliká příšerka. A potom si budu moci užívat tu nadpozemskou fantazijní přírodu, nikoliv jen audiovizuálně, ale reálně. Takhle se dělají dobré filmy. Vtáhnou vás do děje a nechtějí pustit. Vizuální efekty avatarů jsou tak úžasně podopné hercům, že je to až k neuvěření. Skvělá práce, skvělý příběh, potěší, fantazie přesahující lidskou mysl.

Tohle je jedna z mých top jízd. Natočeno je to sice dost hrozně, ale nějak mě ty jejich mafiánské osudy berou. Celkově mám ráda mafiánské prostředí a to ruské je obvzláště peprné. Sergej Bezrukov je k sežrání. Jeho odhodlanost a drzost mě uchvacuje. Politické machinace jdoucí ruku v ruce s největším podsvětím. Těžká klasika. Myslím, že i u nás v ČR by se dalo něco takového klidně natočit. Osudy těch čtyřech jsem zhltla prakticky na jedno zhlédnutí. A mohla bych na to koukat pořád.

I když tenhle seriál řadím mezi mé oblíbené, bohužel moje názory jsou rozporuplné, podle toho co se tam zrovna odehrává. Často mě nebaví kriminální složka. Pak to dopadá tak, že nevím, zda se koukám na kriminálku, na komedii, nebo na co vlastně. Ale právě kvůli komediální složce tohle dílko zbožňuji. Paničky z předměstí jsou fakt úžasný. Krásně upravený, za každých okolností. Gabby je jednoduše k sežrání. Každá má své problémy, věčné nahánění mužských, typická ženská rivalita. Krásná jízda.

Další naprosto bezkonkurenční seriál, na který mohu koukat pořád a pořád. Neomrzí se. Jednou zbožňuji vtip tohohle a jednou zase tohohle. Přátelé zažívají kde co, a tady nám toho servírují moc a moc. Seriál má spád, pořád se něco děje, každý má své zvláštnosti, stejně jako my smrtelníci, každý si řeší a řeší jak nejlépe umí. Prostě jízda nejlepší. Klasika, která se neomrzí.

Tohle je seriál vyloženě pro dámskou populaci. A vůbec bych se nebála dát na začátek promítání hvězdičku s nápisem "tento pořad není vhodný pro mužské pohlaví". Ale já ho zbožňuju. Je to jeden z těch na které se můžu dívat znovu a znovu a pořád to bude sranda, pořád tam budou krásné botičky, spousta mužů a spousta nadtřicítek s chováním puberťaček. Pravda, Carrie je čas od času trochu otravná, ale opravdu jenom maličko. Navíc, která ženská nesní o naprosté samostatnosti s dostatkem přísunu skvělých kamarádek, botiček, večírků a financí. Je to jako ponořit se do ženského nebe. Miluji vtipné scénky do kterých se děvčata dostávají, miluji jak se Carrie dokáže ztrapnit tak, jak to dokáže každá, miluji jaká je Samantha děvka. Prostě úžasná jízda. Tohle mohu znovu a znovu a znovu.

Nejlepší na tom všem je Barney. Táhne celý seriál. První sérii jsem téměř vdechla, ale pak už to šlo celkem z kopce. I přesto, že zůstává pořád mezi mými oblíbenými seriály, musím říci, že postupem času jsem o něj tak nějak ztratila zájem. Mohu se koukat pořád dokola na Friends, TBBT,..., ale u HIMIM mi humor začne připadat tak příšerně stejný a jednotvárný, že raději zůstávám u původního zalíbení a nepokouším to dále. Je to taková odpočinková záležitost pro chvíle, když už opravdu není na co koukat.

V první hodině jsem vůbec nevěděla čí jsem. V druhé hodině se to začalo zlepšovat a v té třetí to tak nějak zapadlo. Nicméně budu potřebovat ještě alespoň 2 projekce, abych do téhle změti postav a příběhů pronikla, tak jak by si to tvůrce přál. Zlehka váhám zda 8 (a více?) hlavních postav a 4 různé dějové linie, není trochu moc. Ale nakonec se přikláním k tomu, že právě tohle dělá snímek tím nejzajímavějším. A poprvé jsem přímo fyzicky cítila, jak moc je dobře, když člověk zůstává přilepen v sedačce i na závěrečné titulky. Protože po tom, co jsem zjistila, že jsem ve změti masek a make-upu nestihla ani polovinu, byla jsem uchvácena. Tenhle snímek není pro nenáročného diváka, jelikož je třeba se pozorně dívat, všímat si každého detailu, poslouchat, jinak je zcela ztracen. Byla to krásná herecká symfonie. Takhle má dobrý film vypadat.

Na tomhle filmu se mi líbila hlavně reálnost. Už jsem byla přesycena filmů, kdy z obyčejných lidí se během jednoho dne stávají přeborníci na zbraně, útěky z vězení a střety s podsvětím. Crowe to zahrál moc pěkně. Jednoduše oddaný tatík od rodiny, který se ze dne na den musel potýkat s nepřízní osudu. To jak nevěděl kam má jít pro falešné papíry, kdo z nás by to také věděl, bylo podáno mistrovsky. Takže 3 hvězdičky za reálnost. A jen tři hvězdičky proto, že jsem nebyla schopná úplně vnímat to napětí, které chtěl tvůrce zjevně v divákovi udržovat. Jinak film, který neurazí.