Mouzon

Film, který je mi naprosto odporný.

Upřímně? Čekal jsem větší šlágr. Samozřejmě - když má Belmondo slabší den, tak točí skvělé filmy, a když má svůj den, tak točí majstrštyky. Pro mne byl tahounem gagů především Bruno Ferrari. A vzhledem k tomu, že důraz je kladen hlavně na špičkování mezi Michelem a Jane, film pro mne skýtal několik podstatných hluchých míst. Vrcholem filmu se pro mne staly repliky "...a pak padnu do hlubiny" a "ne, protože jsem ještě nevykouřil svou poslední cigaretu". Jinak to bylo hodně vtipné, ale ne Le Magnifique.

Tak tohle bylo trošku méně... Jednu hvězdičku připínám jindy skvělým hercům na hruď za jejich odvahu participovat na tomto projektu - tedy všem hercům s výjimkou prince, který byl neskutečně kožený - a ani se nejmenoval Viktor. Konec srandy - tato pohádka je spíše horor, resp. noční můra pro milovníky pohádek. Yvetta Blanarovičová si v přímém přenosu máčí dlaně v rozpáleném oleji?!? Kde to žijeme, vážení? Pořád jsem si také lámal hlavu nad tím, proč jsou král, královna, princ a kuchař oblečeni normálně, ale sloužící vypadají, jako kdyby si je zapomněli Turci u Vídně. Nakonec mi došlo, že v tom určitou roli nejspíše hraje fakt, že pohádka je natočená na bulharské lidové motivy. Proč ale v tom případě vypadají královští rodiče a jejich syn jako většina královských párů a jejich ratolestí v českých pohádkách, tedy zcela tradičně, a nejsou také šmrncnuti Balkánem? Proč se princ jmenuje Petr a ne Dimitrij? A proč ta pohádka není alespoň trochu poetická, když už v ní figuruje nadzemská dívka s bílými vlasy (mimochodem strašlivě asexuální paruka)? Nelíbilo se, ani trochu, leda občasné střelené chování Jaroslavy Kretschmerové. Když už ale i ona zvážněla... Naštěstí k tomu došlo asi tři minuty před koncem.

Jakožto člověku, který sbírá a mění šmoulí a zvířátkovské kartičky získané za nákupy z Alberta, mi nemohli britští animátoři a čeští dabéři udělat větší radost... Dnes už vstávám výhradně s MATÝSKEM.

Sam Shakusky je můj hrdina! A Bruce Willis - snad ani netřeba hovořit, takto má vypadat pravý chlap. Kdyby všichni muži prožívající krizi středního věku byli takovíto frajeři... Srdcovka na první pohled - více než nadšené blekotání ze sebe prozatím nedostanu. Film jen pro drsné muže s vřelým srdcem. "Jen pro případ, že tohle je sebevražda - děkuju, že sis mě vzala."

Ústřední problematika tohoto snímku je zpracována především poutavě (romantická linie) a nikoliv komplexně - několikerý návrat do minulosti působí navíc časem poměrně rutinně. Vše vyplývá z tradiční autorské fetišizace protagonisty, díky čemuž musí všechny změny fikčního světa zapříčiněné jeho trajdáním po časové ose vést nutně zpátky k němu a nám tak není umožněno kochat se de facto nekonečnou změtí různých uskutečňovaných alternativ. V tomto případě se snad hodí napsat, že OSUDOVÝ DOTEK je skvělý úvod do protifaktové historie pro teenagery (přičemž upozorňuji, že slovo "teenagerovský" není bráno pejorativně - je to jako napsat, že DONNIE DARKO je skvělý úvod pro náctileté do myšlenkově hluboké kinematografie - není to nadávka, je to fakt).

"Zběhl jsem kvůli Puškinovi, chápete? - Cože, Váš nadřízený v KGB? - Ano, nastoupil, když Gogol odešel k ministerstvu zahraničí..." Tak tohle mne, jak se říká, rozsekalo. Rovněž je paráda, že na Slovensku kalibrují jezerní mola přesně tak, aby se na ně vešly sněžné skluznice Bondova auta......DECH ŽIVOTA je film, jenž hraje na velice lichotivou národní strunu (Bond v Bratislavě, Bond zajímající se o české noviny apod.), zároveň má všechny bondovské atributy, které potěší každého, kdo k tomuto snímku přistupuje s touhou zažít další dobrodružství ostrovního elegána s povolením zabíjet a balit krásné violoncellistky. Bez nátlaku se přiznám, že osobně jsem na Bondovi nikdy neujížděl a nedokážu tak příliš rozlišit, jestli je tento konkrétní film méně nebo více fantaskní než jeho předchůdci/nástupci, jelikož mně couvání autem z letadla přijde bláznivé více než většina bláznivých věcí v rámci zbytku světové kinematografie. Nedokážu dokonce ani kompetentně zhodnotit, je-li Timothy Dalton lepší nebo horší Bond než ti ostatní, jelikož mi, až na Daniela Craiga, přijdou všichni víceméně podobní. Tento film je zkrátka pro "nebondofila" vtipná oddychovka, u níž se lze příjemně odreagovat. V rámci žánru film své kvality má. Já osobně jsem si ho pustil hlavně kvůli údernému tandemu Gogol - Puškin, a byl jsem tak pouze příjemně překvapen, že zde hraje i Jeroen Krabbé, který ztvárnil jednu z nejbizarnějších postav v sérii VRAŽDY V MIDSOMERU (epizoda Duchové mrtvých, postava podivínského mága Cyruse LeVanu). Jinak je to samozřejmě strašlivý bizár. Na druhou stranu - Timothy Dalton je přese všechno velký štramák a kdyby chtěl, určitě by se mohl někdy pokusit získat Zlatého bludišťáka - po tom, co s tím ruským frajerem předváděli v závěru "na síti", má na pokoření podobné výzvy určitě šanci.

Tyhle ženy opravdu nejsou pro společnost žádným přínosem - pro mne ale ano! České pokusy - mladistvě "citlivé" a "emancipované" (ROMÁN PRO ŽENY) či gerontofilní (LÍBÁŠ JAKO BŮH) - považuji za velmi chabé.

Dost tradiční. Což vzhledem k experimentální povaze Fowlesovy předlohy nepotěší. Tradiční thrillerové schéma je v knize přítomno v linii vyprávěné postavou Fredericka Clegga. Fowles udělal z tohoto schématu postmoderní dílo, jelikož spojil "brakový", chcete-li "nízký" thriller s "vysokými", myšlenkově bohatými introspekcemi Mirandy. Ve filmu zůstalo podle očekávání pouze thrillerové schéma, které je kromě deziluzivního závěru zcela konvenční. Snímek je tak o poznání depresivnější (v knize projde Miranda hlubokým duševním a hodnotovým přerodem), ale také značně plošší. Nějaké náznaky tu sice jsou (rozhovor o "Kdo chytá v žitě" nebo o Mirandiných obrazech), ale jinak pusto prázdno. + ta černobílá retrospektiva byla hodně mimo

Ve fotogalerii jsem viděl svou oblíbenou herečku Ivanu Uhlířovou v kostýmu "zajíčka Playboye" a svého oblíbeného herce Jiřího Langmajera do půli těla odhaleného, kterak má pravděpodobně tvořit iluzi sexy muže (protože má "sexy" kšandy). A říkám si: "Mám na tento film jít do kina?" Po zkušenosti s naprosto šíleným prvním dílem jsem si slíbil, že na dvojku půjdu už jen z recese. Ale po zhlédnutí fotek, tedy při představě, že může být ještě hůř a přede mnou se na plátně může zjevit třebas Jiří Bartoška v pánských tangách, začínám o svém rozhodnutí pochybovat... Nevím, jestli bych tento snímek přežil v použitelném duševním stavu.......Na druhou stranu - je to o tři minuty kratší než LÍBÁŠ JAKO BŮH, čili to snad nemůže být tak zlé......Tak, viděno. Je to o tři minuty kratší než LÍBÁŠ JAKO BŮH, a je to zároveň neskonale lepší film. Marie Poledňáková ale doplatila na chybnou domněnku - když zasadí část děje do exotického prostředí, film automaticky nezískává exotický nádech. Proto se zde vyskytuje pár zbytečných scén, které podtrhují estetiku pohlednice z dovolené. Případ Bohunka se řeší zbytečně dlouho, ale má vtipné momenty. Jako nastavovaná kaše ovšem působí zakončení této dějové linie. Nechápu, proč se únosci nezaradovali, že se zbavili ukecané Holubové, ale mermomocí ji chtěli stále získat zpět (a ve finále k ní chtěli přidat i zbylé osazenstvo dovolené). Jediná možnost, která mne napadá, je samozřejmě touha natáhnout příběh i za cenu sebenásilnějších a sebenelogičtějších zásahů do děje. Což ale nic nemění na tom, že LÍBÁŠ JAKO ĎÁBEL je místy vtipný film a scéna s Langmajerem a sexy kšandami je, oproti mému očekávání, hodně dobrá. Jako celek už to není tak hloupé, postavy se nechovají jako sobečtí nemotorové. Klíčovým paradoxem je, že první díl měl jasně danou , ale zvrhlou logiku. Druhý díl naproti tomu nedává vůbec smysl, ale je podstatně lidštější. Na pařbu s přáteli bych volil první, jelikož se u něj kolektivně pobavíte, na osobní zhlédnutí spíše druhý, jelikož není tak hnusný ke svým postavám. Coby filmový zážitek bych ale nebral ani jeden.