Gemini

Na Potomcích Lidí je dokonale vidět relativita hodnocení, respektive trvalost jeho hodnoty. Živě si pamatuju, jak se Children Of Men během několika týdnů prodraly do první desítky nejlepších filmů na CSFD, ne-li těsně pod vrchol. A o deset let později, kdy jsem se konečně propracoval k tomu, abych se na ně podíval, ejhle 78% a místo kdesi mimo první třístovku. A je tomu tak nejspíš dobře. Nemůžu samozřejmě říct, jak bych hodnotil před deseti lety, kdy jsem samozřejmě řešil úplně jiné věci (respektive toho moc neřešil ani řešit nemusel;)), a taky toho neměl z hlediska filmového za sebou zdaleka tolik, ale pokud jde o dnešek... no, Alfonso Cuarón sice velmi přesvědčivě vymaloval hroutící se společnost, nacházející se tváří v tvář vlastnímu vymření, ale ono to vizuálně bohužel víc než co jiného připomíná Brazil. A v tomhle ohledu filmu nepomáhá ani role Michaela Cainea, která je objektivně skvěle zahraná. Ony tu v zásadě herecké výkony stojí za uznalé zamručení v podstatě všechny, ale dějově jsou Potomci bohužel dost slabí. Je to škoda, protože jinak by "Cuarónův" svět působil v podstatě realisticky. Takhle máme "kvalitní" dystopii, která působí správně bezvýchodně, máme i poměrně nejednoznačné postavy, máme několik překvapivých momentů, a hlavně i na dnešní poměry velmi působivé dloooooouhééééé akční (AKČNÍ) nestříhané záběry, které jsou samy o sobě uměleckými díly (asi jako Dunkerque ve Wrightově Pokání). Není to málo, ale rozhodně to není dost na obhájení humbuku, který tento film v době svého uvedení do kin vyvolal. Tím méně pak na nějaký jeho "historický" význam. Je to vynikající řemeslo na všech frontách krom té scénáristické. Ale přesto se mi těch necelých 80% výsledného hodnocení zdá trochu moc. Ode mě 70%.

Dokonale zvládnuté "drama z podsvětí", kterému vévodí vynikající výkony ústředního mužského tria, brilantní kamera, a hudba, kterou si Howard Shore bude moci ve své tvorbě zařadit mezi nejlépe souznějící s filmovými obrazy, a hlavně atmosférou celých Východních Příslibů. Ty jsou velmi kompaktním (až komorním) filmem s v zásadě poměrně prostým dějem, poměrně naturalistickou "estetikou", a s tím související poměrně štědrou dávkou starého dobrého ultranásilí. Které se navíc děje bez honiček či přestřelek, a dokonce zcela bez střelných zbraní. Zato pěsti (a lokty, kolena a tak) a nože (a kleště, břitvy a tak) se tu užívají když ne hojně, tak rozhodně výrazně, a taky patřičně úderně. Vedle rudé barvy krve (a interiéru Semjonovy poctivé ruské restaurace) je tu nejdůležitější barva "tetovací". Viggo Mortensen si dělal domácí úkoly poctivě, a hlavně díky němu si do sytosti užijete symboliky tetování "ruských" mafiánů, respektive vorů. To jsou takoví ti chlapíci jako Andranik Soghojan, co "řeší problémy" (jako hrozící válka gangů), a když už jsou zadrženi a obviněni, tak si v klidu nějaký čas posedí ve vazbě (třeba v Brně, kam si každý týden nechají dovézt nový kvalitní oblek - to jsem si nevymyslel), pak jsou z ní v Praze (kam je "pro jistotu" doprovází neobvykle početná eskorta) "nějak" propuštěni, a v poklidu odcházejí na letadlo do Soči, odkud budou vydáni - mám-li citovat velitele ostrahy výkonu trestu - leda tak na poštovních známkách;) Ale zpět k filmu - pokud by si nějaká žánrovka zasloužila pokračování, tak je to rozhodně tahle. Vzhledem k roku výroby je to už dost nepravděpodobné, ale kdo ví, třeba Vladimir Vladimirovič pozve Davida Cronenberga do Moskvy, a natočí tam spolu hezky šťavnatou epopej o báječných hoších z FSB;) Každopádně kvůli Mortensenovi skoro lituju, že vzniklo Až Na Krev - nebýt Day-Lewisovy kreace v onom "budovatelském snímku", Oscar by Nikolaje Lužina neminul. 80%

Craig McCracken už před neuvěřitelnými dvaceti lety vymyslel Dexterovu Laboratoř, a před téměř stejně neuvěřitelnými dvanácti lety vymyslel způsob, jak si poměrně koukatelně (byť kvalitativně dost nevyváženě) dělat legraci ze smutného projevu psychické lability zejména zámořských dětí, a sice "imaginárních kamarádů". Pokud jde o vizuální stránku, technicky to není žádná hitparáda, ale fantazie výtvarníkům skutečně nechyběla:) Dějově je to horší, protože už zmíněná nevyváženost je zkrátka značná - někdy celé epizody sestávají v podstatě jen ze řvaní a ječení, jindy se zkušeně parodují/karikují "klasická díla" nebo se objevuje až britsky suchý humor. Je to rozhodně nadprůměrná věc, ale poslední roku přinesly Normálku, Čas Na Dobrodružství, a podobné zcela programové šílenosti (v dobrém slova smyslu... aspoň myslím), takže smyšlení kamarádi už zkrátka tolik netáhnou. Ale zase jsou vhodnější pro o něco mladší publikum než ty zmíněné "čerstvé kusy". 60%

Tak předně, seriál se nejmenuje "Džesí", ale "Džesej", aspoň to tak sama titulní postavička (kterou jsem si spletl se Selenou Gomez, aka Kouzelnicí Z Waverly... a z ložnice Justina Biebera) pěje v titulnej pesničke. Zadně je to další psychoteror z dílny Disney kanálu, a můžete hádat, co značí, že Hannah Montana už v lednu 2011 skončila, a že titulní roli Džesej (2011-2015, odpočívej v pokoji, a v kuchyni, a v hale, a v dalších místnostech...) ztvárňuje děvčátko ze Sladkého Života Na Moři... správně, bude se tu hudebnit, v tom standardně hrozném slova smyslu, jak ho umí právě Disneykanálníci. Ale o čem to tedy vlastně je? O ničem, samozřejmě:) Tak jinak - jaký je setting a starring? No, mladičké děvče z Texasu se "neuvěřitelně smolnou/žertovnou shodou okolností" stane chůvou v rodině superrežiséra a bývalé supermodelky/superúspěšné podnikatelky, kteří samozřejmě nejsou parodií Brada Pitta a Angeliny Jolie, jen mají jedno vlastní dítě, a k němu tři rasově vyvážené adoptované sviště (přičemž čtveřice dětí je samozřejmě vyvážená i genderově;)). Tedy pokud Inda považujete za Asiata - v opačném případě se Disney dopouští rasismu... A krom dětí se tam vyskytuje ještě otylý líný majordomus (sorry, ale Nilesovi od "pana Sheffielda" nesahá ani k horní hraně podrážek) a "domácí mazlíček" varan skvrnitý (pravidelně autor nejlepších hereckých výkonů). Všichni krom Džesej, majordoma a dětí mají jen epizodní štěky, za které ovšem sklízejí různé "awards" (jako ostatně samotný tento seriál... o tempora, o mores...). Ale abych nebyl úplně zlý, děj jednotlivých epizod je o tom, že někdo má problém, Džesej děti svérázným způsobem vychovává (ač sama teenagerka s dost rozbordelařeným životem a samozřejmě nulovými životními nebo nedej bože výchovnými zkušenostmi), a rodinná soudržnost všechny problémy odlehčenou formou vyřeší (alespoň taková je teorie v hlavách tvůrců). Pokud by vám snad čtyři série tohoto úchvatného - typicky Disneykanálně laciného - spektáklu nestačilo, můžete si dopřát ještě spin-off... a já vlastně nevím, proč toho k těmhle příšernostem, které przní vkus a duševno odrostlejších dětí, napíšu tolik:) Asi proto, že je potřeba znát svého nepřítele... 20% a jsem rád, že jezdím do práce ještě před sedmou, kdy to Déčko nasadilo...

Když v září 2013 začalo vysílat Déčko, objevil se na něm pořad Zet Box - měl cca 25 minut, uváděli ho Matyáš Valenta a Naomi Adači (Adachi?), a byl o hrách (PC i deskových), zajímavostech pro teenagery všeho druhu (zajímavostí, ne teenagerů... ačkoliv...), a vyznačoval se mimo jiné dost hroznou ruční kamerou v moderátorských spojovačkách mezi reportážemi. Tento pořad skončil na Vánoce 2013. O necelé dva roky později se objevuje o poznání propracovanější a vyhraněnější záležitost "Dva Na Třetí", kterou uvádí - mimo jiné - Matyáš Valenta a Naomi Adači (Adachi?). Dovolil bych si říct, že Déčko moudře pochopilo, že nemá šanci reinkarnovat/aktualizovat Game Page, protože primácký Re-Play je prostě jiná liga, a soustředilo se při svém zjevně omezeném rozpočtu na herní segment "Minecraft a jiné tvořivé/neobvyklé logické hry" (přičemž občas se vyskytne i nepříliš lichotivá recenze;)), aniž by se pouštělo do nějakých větších akcí než jsou rozhovory s význačnými členy Minecraft komunity, letsplayery atd. Pořad naštěstí není jen o tom, má přesahy hlavně do současného online světa teenagerů, zabrousí tu ke comicsu, tu k parkouru (v Minecraftu jsou parkourové mapy, věřte nebo ne), a tak všelijak podobně. Háček asi je, že průměrný zástupce cílové skupiny má podle mě nějaké Déčko naprosto na salámu, ale to je problém spíš pro programové oddělení než pro mě jako diváka;) Faktem je, že pořad stojí na moderátorech, a ti jsou do jednoho sympatičtí, schopní, a povětšinou i přirození a vtipní (a jak si tak vzpomínám na svá pubertální léta, taková Naomi možná nejednoho diváka přitáhne;)). Takže za mě, i když jsem Minecraft nikdy ani nezkoušel, a pokud mi někdo řekne, že je booktuber, odpovím mu něco jako že "Aha, takže blog o knížkách na webkameře má vlastní slovo? Good for you..." - což znamená, že jsem starý, proč si to nepřiznat;) - vcelku žádný problém (snad jen kromě užívání příšerného genderotvaru "hostka"). Rozhodně lepší než produkce průměrného youtubera... 70%

Nutno říct, že po všech těch Golden Gatech, Tchaj-pejích 101, Öresundech a podobně, je dokument o technologii stavby něčeho velkého hezky tady u nás doma docela osvěžující zážitek. A že je to jenom dálnice? Nenechte se mýlit. Sice jsem asi před dvanácti lety osobně byl v cementárně v Mokré a viděl ten mamutí proces výroby cementu na vlastní oči (ano, ta megalinka už tam byla), a pak jsem se pracovně přitřel o jisté velkobetonáře (dokonce i o mobilní betonárnu), ale o tom, jaká je to celé betonování dálnice věda, jsem neměl potuchy. Tak mě vlastně napadá, že by bylo dobré si říct, že tento konkrétní dokument o D1 je skutečně jen a pouze o betonářských pracech (a trochu o odstřelech a výrobě cementu, potažmo betonu), takže se nedozvíte nic o pozadí tendrů na opravu, a o jeho průtazích, a o parametrech rekonstrukce, a ani o milionu dalších věcí. A taky je asi dobré si říct, že tento konkrétní dokument o D1 podle titulků nechal zpracovat koncern STRABAG a společnost Českomoravský cement (což je už nějakou řádku let součást Heidelberg Group, kdybyste snad měli nějaké patriotické vášně;)), a svou polívčičku si tu přihřívá i ŘSD, takže je to samozřejmě "alles in Ordnung", samá pozitiva a sociální jistoty... To ale nic nemění na tom, že co se týče obsahu, je D1 natřískaná informacemi, které jsou podané stravitelnou formou, a po technické stránce jde o moderní dokument "konstrukčního podžánru" se vším všudy. Za mě rozhodně dobře strávených 53 minut včetně titulků;) 80%

Tenhle burger se snaží být "se vším", ale přes svoje nablýskané vizuální aspekty a slušné tempo nemá šanci zakrýt, že mu toho vlastně docela dost schází. Jistě, rozhodně to má parametry eye-candy bijáku, a hraje si s přitažlivou myšlenkou, jak málo stačí k vlastní úžasnosti (a že by k ní nebyla potřeba ani žádná zázračná pilulka, kdybychom nebyli takoví lemplové bez sebekázně, zato s hromadou sebelítosti atd.). Ale bohužel je tu až moc těch do očí bijících blbostí, kterých by se supergeniální mozek rozhodně nedopustil, a zhola nikam nevedoucích náznaků určitých epizod ze života blonďatého hmyzu. S tímhle materiálem se rozhodně dalo pracovat podstatně lépe. Na druhou stranu ke cti režiséra je rozhodně to, že dokázal Všemocnému vtisknout takový švunk, že si podstatné části těch slabších míst nevšimnete, respektive si je uvědomíte, až když už je po všem. Limitless rozhodně stojí za vidění, má krom už zmíněných "production values" velmi povedené obsazení i herecké výkony, ale dělat z něj nějakou žánrovou ikonu, to je už za limitem;) Spíš bych řekl, že je to takové to chytře udělané řemeslo, které někdo úplně nedoladil, a dojíždí na to. Pokud tedy měl nějaké ambice směrem k bytí "něčím víc než jen oddechovkou". Pokud je neměl, tak plán rozhodně splnil. Ode mě je to ale "jen" 70%.

Henry, the Hardcore Russian youtube gopro... někdo. Nebo něco. Nebo nic. Bylo by jednoduché Hardcore Henryho poslat do kytek kvůli z prstu vycucanému nesmyslnému čemusi, čemu by se normálně říkalo děj, a obvinit ho, že se tuhle bezradnost snaží schovávat za nevídanou "first person" perspektivu. A bylo by to asi i pravda. Ale to, jak je tady provedena ta objektivní nevídanost, je v mém žebříčku na skoro stejné příčce jako ve čtvrtém Mad Maxovi. Ten měl gigantickou výpravu a byl vizuálně vypulírovaný téměř k dokonalosti, ale Hardcore Henry to zase "vynahrazuje" bezuzdnými krvavými lázněmi, kterých se do jeho chudičkých devadesáti minut vejde až překvapivě hodně:) A pro určitou skupinu diváků je výrazným plusem i to, že pro tvůrce byly východiskem počítačové střílečky, ze kterých je tu citováno způsobem mnohdy víc než jen zábavným (a kdyby to snad někomu nedocházelo, nejpozději u WW2 zeleného bareta z Commandos nebo spíš z Medal Of Honor to musí být jasné úplně všem). A je tu i několik opravdu zajímavých nápadů (které muselo být zatraceně těžké technicky zpracovat), které víc než co jiného dávají vyniknout šílenství muže jménem Sharlto Copley. Je to ale šílenství, které divákovi v žádném případě vadit nemůže;) Ilja Najšuller and his melody boys vyzkoušeli jako první určitou, dejme tomu že v podstatě novou, podobu filmu. A jestli z tohohle průkopnictví něco vzejde, a bude to vůči Hardcore Henrymu v podobném poměru jako Serbuan Maut 2 k jedničce, pak bychom měli tomu pravděpodobně šílenému rusákovi postavit pomník. Jestli se tak nestane, i tak budu rád, že Hardcore Henry vznikl, a že jsem ho viděl. Sice dost pochybuju, že si to ještě někdy zopakuju, ale rozhodně má můj respekt. 70% (jako Fury Road;)).

Hraná talkshow snažící se budit dojem reality show ve stylu Pošty Pro Tebe. TV Barrandov mě už nepřekvapuje jenom tím, s jakou vytrvalostí distribuuje do českého éteru další a další dimenze nevkusu a debility. Na druhou stranu spustit takovýhle projekt v roce 2016, vytáhnout pro jeho účely na světlo Honzu "sledujete Áčko, na NOVĚ!" Musila, a obklopit ho naprosto evidentním komparsem, který má za úkol dělat "autentickou atmosféru" a trousit "oduševnělé reakce", to je počin vskutku historický. A jelikož zároveň dokázal v rovině názoru tvůrců na rozpoznávací schopnosti českého diváka trumfnout i zdrcující drzost germánského mušketýra Ingo Lenssena, zaslouží si čistý odpad;)

Nemívám ve zvyku hodnotit nějaký "trvanlivější" pořad hned zkraje, ale ono taky kdy se stane, že se váš názor zcela shodne s obsahem pořadu (tedy Pořadu) Luďka Staňka?:) Odkážu se na jeho díl z 15. 9. 2016 a jen doplním, že pokud chtěli v ČT natočit cosi jako brutální výsměch českému zemědělství a satiru na posedlost bioprodukcí, vyžadující "marmeládu s příběhem", povedlo se to dokonale. Jestli to mělo být něco jiného, tak to tedy potěš koště, protože je to na úrovni toho, když u Disneyho dělají vzdělávací pořady pro děti (třeba Malí Einsteinové)... ještě se k tomu někdy vrátím, ale v tuhle chvíli je to čiré ZLO, tj. 20%