Gemini

U tandemu Sidney Lumet - Henry Fonda je selhání vyloučeno. Výsledkem této jejich konkrétní spolupráce je jedna z nejvíce fascinujících protijaderných agitací, jaké kdy byly natočeny. Jakkoliv celá zápletka stojí na velmi podivuhodné souhře okolností (a navíc v závěrečných titulcích je obří disclaimer, že se nic takového ve skutečnosti stát nemůže, protože bezpečnostní a autorizační systém americké strategické obrany je mnohem bezpečnější a autorizovanější;)), zbytek je téměř stoprocentně uvěřitelnou studií logických kroků a nelehkých rozhodnutí - která činí pochopitelně jedna z nejobdivuhodnějších personifikací amerického prezidenstkého úřadu (in your face, Donald), Henry Fonda. Tohle se zkrátka musí vidět. Nedovedu si představit, jak to muselo s diváky mávat v době vzniku, nějaké dva roky po Karibské krizi... 100% i za dokonalou atmosféru a na věčné časy v paměti vypálené ukončení mezikontinentálního telefonátu. A za mladého Džejára:)

Rozhodně není náhoda, že se The Unit (neboli US Army jednotka Delta Force) udržela čtyři sezóny. Má totiž rozhodně co nabídnout - v první řadě bosse jménem Denis Haysbert, hodnostně většího bosse T-1000, s nimi pak dobře obsazenou sestavu "chlapů v zeleném" (Max Martini tady nabral zkušenosti, které zúročil v Bayově "Black Hawkovi z Benghází"), a v druhé řadě velmi slušné akční scény i poměrně pestré zápletky, v nichž občas hraje roli i politika a "vyšší zájmy". A občas se taky uděje něco velmi překvapivého - s trochou nadsázky řečeno poměrně dlouho předtím, než nám to díky Hře O Trůny začalo připadat normální:) Sázka na odlišení od ostatních podobných buddy special task force seriálů v podobě dějové roviny s životem družek a manželek, které nemají potuchy, co a kde jejich partneři dělají, se bohužel The Unit úplně nevyvedla. Některé epizody v tomto ohledu celkem fungují (třeba manželka a dcera Dennise Haysberta téměř nikdy nezklamou), většinou jde ale o nezajímavou nebo rovnou nechtěně vtipnou výplň (bylo k vidění i cosi, co by se asi dalo popsat jako Mušketýrky v sukních křížené s Walkerem, Texas Rangerem). Je smůla, že u tohohle typu seriálu není moc velká útěcha to, že je v případě dam na co se dívat - prostě víceméně jenom zdržují:) Ale rozhodně je to celkově nadprůměr. Za mě 70%.

John Milius evidentně k stáru dost vyměkl, protože za mladších let by dost možná po vzoru Waltera z Big Lebowskiho (který je ostatně "z části" napsán podle Johna Miliuse) vzal svou věrnou pětačtyřicítku, a za tohle někoho hezky postaru odprásknul, Dirty Harry style... Proč? Inu tak třeba proto, že letitá Miliusova verze Rudého Úsvitu byla film, který, ač brnkal na vlastenecké struny a nechal bandu teenagerů partyzánsky prudit invazní síly Varšavského paktu (a Nikaragujců a Kubánců;)), na některých místech nepěkně kousal a trhal naivní představy o hrdinství. To se pochopitelně u novodobé "reimaginace", která se v honbě za čínským kinomamonem překabátila tak, že během natáčení z Číňanů raději udělala sci-fi hi-tech verzi našich Severních Korejců, nemůže stát. Určitým varováním by měl samozřejmě být i Chris Hemsworth v hlavní roli "staršího bráchy - mariňáka". Rozhodně je plus, že se film snaží dělat dojem nějakého realismu v akčních scénách, ale to platí jen při elementárních přestřelkách - velkolepé akční finále, ve kterém jde o magický EMP kufřík, který může zvrátit celou válku (yes, sir, až takhle hustokrutopřísné to je), je naprostý výsměch. A z jednoho z nejsilnějších momentů originálu (sledovací čip) je tu zdegenerované klišé "jeďte, já je zdržím". On celkově scénář prošel značnou lobotomizací, a kromě jednoho opravdu nečekaného momentu ho dokážete bez problémů číst několik desítek minut dopředu. A ano, má to jen hodinu a půl, takže opravdu moc nepřekvapí:) Tohle si historie filmových remaků zkrátka za rámeček nedá. 40%, a to ještě jen proto, že "znám zem, kde se děti bojej vo svý mámy a táty, ta zem se menuje Spojený Státy, tam vidíš lidi za vostnatym drátem stát, to v Sovětskym Svazu se nemůže stát...":)))

Tak tomuhle se říká držet prst na tepu doby - bohužel. Okupace se díky vysoko postaveným "production values", velmi dobrému obsazení (potažmo hereckým výkonům) a příběhu obsahujícímu správný poměr nečekaných zvratů a logických reakcí/vývoje může stát kultovní záležitostí. Přísahal bych, že úvodní titulky desátého dílu začínají slovy "Česká televize uvádí RUSKÝ koprodukční seriál":) Velmi dobrá práce, nezbývá než čekat, zda druhá řada naplní vysoká očekávání, a doufat, že s dosud zajímavými osudy svých hrdinů naloží stejně promyšleně, jako se to evidentně dělo doposud. Řekl bych, že Česká republika přijme Okupaci mnohem lépe než některé jiné země - s řekněme pragmatismem našich spojenců a touhou větších sousedů panovat nám máme bohaté a ještě ne zcela historické zkušenosti. A vzhledem k současné geopolitické situaci rozhodně neuškodí si ty zkušenosti názorně připomínat. A pak by to ještě chtělo něco z nich vyvodit, ale to už je jiný příběh... Hodnocení 1939 nebo 1968 procent si schovám pro případ vydařené druhé řady:) Zatím ode mě 90%.

Velmi vydařený dárek k šedesátému výročí Norimberských procesů. Nathaniel Parker jako Albert Speer, Robert Pugh jako Hermann Göring a hlavně Ben Cross jako Rudolf Hess dávají současnému publiku za využití svého nemalého hereckého umění okusit, jaké řeči se vedly před Norimberským Tribunálem v procesech s "těmi hlavními nacisty". A právě tuto trojici vybrali autoři velmi chytře, protože průběh i výsledky jednotlivých případů byly velmi různorodé. Vede samozřejmě dokonale vyšinutý Hess, mimo mnoho jiného obviňující Židy z toho, že jejich spiknutí zahrnovalo i holocaust... Další kvalitní dokumentární minisérie od BBC. Jen buďte varováni před faktem, že jde o z velké většiny hraný dokument; archiválie se tu příliš neprezentují. 80%

Mám sice velké obavy z toho, jak se to celé vyřeší, ale ta cesta, po které se tenhle polda žene na rudý Mars, se mi zatím zatraceně líbí. Dobový pocit vynikající, skoro jako Pouta na pokračování bez vyšinutého hlavního hrdiny. No, i když...;) A to obsazení včetně vedlejších rolí, to je naprostá lahůdka - zatím samozřejmě vedou Sloky Luboše Nováčka a dokonalá vlasová kreace Marka Taclíka:))) Nechci si navozovat ten pocit, že nakonec budu kvůli scénáři hlavní linie muset jít s hodnocením dolů, tak zatím dám 70%. Ale po čtyřech dílech si myslím, že téhle práci v žánru "retro, které nemá být sranda" je třeba vzdát čest. Takže "Čest práci." A po velkém slavném finále si dovolím říct, že se nevyhnutelné těžkosti spojené s vysvětlením, co a proč se to vlastně dělo, podařilo zvládnout uspokojivě. Ne ideálně, ale uspokojivě, byť toho nevysvětlitelného (a nevysvětlovaného) mysteriózna bylo trochu víc, než bych rád viděl. Na druhou stranu blázinec a blouznění hlavního hrdiny, kterému se zjeví "maminka" jsou scény jako z Twin Peaks;) Postupné přitvrzování, ke kterému v průběhu seriálu dochází, myslím záměr tvůrců naplnilo beze zbytku, a Jan Budař si (s handicapem fyzické podoby se soudruhem Uljanovem) připisuje další z velmi "hezkých" záporných postav. 80%

Dneškem se Trpaslík překlopil do druhé poloviny, a tandem Prušinovský-Kolečko dokazuje, že ví moc dobře, co dělá. Humor Trpaslíka má dvě roviny - první, prvoplánovou situační a verbální komiku, a druhou, nemilosrdně tepající předsudky a klišé nejrůznějšího druhu... a možná ještě nějakou, která se třeba teprve rozvine. Každopádně je ještě co odhalovat, a po dosud viděném mám dost důvodů se domnívat, že to bude radost sledovat. A to i díky špičkovým hereckým výkonům. Samozřejmě na celé čáře vede Martin Hofmann jako stoprocentní Pán Zla, asociální hovado a advokát v jedné osobě;) Prozatímních 80%. A po velkém finále, kterému vévodí hudbymilovná paní Stáňa Kutláková, a samozřejmě i zvláštní nos, ve kterém prý Martinu Hofmannovi bylo při natáčení nesnesitelné vedro, nemám důvod z té osmdesátky slevit. Příběh se povedlo uzavřít, někteří z hrdinů se možná trochu poučili, jiní se zase rozhodli pokračovat se svými životními jistotami, i když to z hlediska vyššího principu mravního není v pořádku, a hlavně Trpaslík je stále tam někde mezi námi... a že je ho setsakra potřeba;) Škoda jen toho, že romantická zahrada nymburského soudu zůstala trestuhodně nevyužita:) 80% za velmi solidní komediálně-satirickou práci na české televizní scéně. A počet poloh, včetně bohatýrské pózy, kterými Josef Abrhám dokázal pronést vpravdě kultovní hlášku "Bude kaše?", v kontrastu s jeho "světlými okamžiky", by se měl povinně předvádět na hereckých školách.

Jsou věci, které se by se neměly tolerovat ani Woodymu Allenovi, natož Jerry Lee Lewisovi. Ale na druhou stranu, co čekat od "prvního rock'n'rollového bouřliváka", než že vznešeně řečeno pojme za ženu třináctiletou sestřenici? Film mapuje to zřejmě nejzajímavější a nejkontroverznější období Lewisova života, tj. letem světem od dětství, kdy objevil černošskou muziku (mimochodem ten bar, odkud Lewis ukradl pár "svých" hitů, vypadal docela odvazově), obří ego, nulovou zodpovědnost a pohyby zfetovaného pacienta s Parkinsonem, přes jeho vzestup na vrchol až po pád z něj díky té "drobné nepříjemnosti" s pochopitelným veřejným odsouzením za v lepším případě hebefilní sklony. Návrat ke slávě, který Lewis zaznamenal ke konci šedesátých let na country scéně, už zde k vidění není. Poněkud nepřekvapivě hudba vynikající (a Dennis Quaid se skutečně naučil hrát jako Lewis, byť slyšený výsledek je znovu nahraný originál), Winona Ryder ve svých osmnácti sice křehoučká, ale na třináct opravdu nevypadající (což je možná dobře, protože film je poměrně explicitní), a Dennis Quaid naprosto strhující bezcharakterní hovado s "talentem od pánaboha". Great Balls of Fire! jsou poctivý životopisný film a pomník vynikajícího raného rock and rollu navrch. Osmdesátka mi sice přijde trochu nadsazená, ale dejme tomu, že hlavní role byla o něco náročnější než jiné srovnatelné kousky:) Takže ano, 80%.

Nedejte se mýlit tím, že je to film o mariňácích z doby první "války v Zálivu" - tohle je především film Sama Mendese. Takže je "trochu jiný". A tím nemyslím jen surrealistické vložky jako hořící vrt a koně. Místy jsem měl pocit, že jde o nějakou aktualizaci a prolnutí Čety a Apokalypsy, ale opět pozor - Jarhead není o boji a traumatech války, ale o hlavně jde o výbornou studii toho, co s mladými, přesvědčenými a do jisté míry naivními kluky udělá pouštní výheň, odloučení od domova, a čekání na akci. Humor tu sice je, ale je kromě zelené barvy dost přibarvený načerno. V armádě se názorová pluralita moc nenosí, takže proč si to neužít alespoň ve filmu? Zvlášť když se v něm vyskytuje hned několik vynikajících herců ve výborně - a v případě těch hlavních i ambivalentně - napsaných rolích. A k tomu je to celé vybavené naprosto dokonalou kamerou Rogera Deakinse (ačkoliv na jeho stodevadesátouosmou nominaci na Oscara to tentokrát nebylo...). Takže ode mě jedno "Hoo Rah!" pro USMC a pro tohohle konkrétního Mariňáka 80%. A i když není pro každého, rozhodně je přístupnější než Hurt Locker.

Tak takhle nějak by vypadal Black Hawk Down, kdyby ho točil Michael Bay:) 13 Hours je vizuálně mocná akční jízda, která je v rámci možností realistická, a kupodivu faktograficky věrná nedávným událostem. Ačkoliv si nejsem jist, jestli hořící americká vlajka tak tklivě plavala v bazénu, ale co už, "umění si žádá svoje":) Málokdy byl chaos na bojišti - zvlášť na tom moderním - zachycen tak přehledně. Stopáž je poněkud nadsazená, ale díky ní aspoň nemáte pocit, že se díváte na akční film od Michaela Baye, ale na nějakého béčkového rutinéra, který chce vysvětlit, kdo je kdo, a proč se věci děly. Ve výsledku jsem byl velmi spokojený divák, i když jsem věděl, jak (a v jakém složení) to celé dopadne. 80%