Gemini

Drogy jsou špatné, áno. Ale ony opravdu jsou špatné, a tady je to výborně vidět. Bohužel se nám tu tluče výpovědní hodnota a reálnost s "uměleckou nutností" vyfiknout po těch letech práce celovečerní dokumentární film. Osobně mi daleko víc vyhovoval o skoro dekádu starší hodinový kus s titulní Katkou, a myslím si, že i pedagogům by lépe posloužilo něco kratšího a samozřejmě zbavené těch poetických scén, kde se nafrčená "hrdinka" cachtá v potoce a vypadá, že jí nic nechybí. Nebude to sice tak umělecky hodnotné, ale rozhodně to bude výchovnější. Nesdílím názor, že by se fetkám mělo pomáhat a měly by se dělat terapeutické skupiny a metadonová centra, a film Katka mi potvrzuje, že se nepletu, když si myslím, že tahle opatření jsou naprosto neúčinná. Kromě "práce" s tímto mým přesvědčením ve mně ale film nevzbudil nic jiného než zuřivost z neschopnosti systému stanovit někde čáru, kde se řekne dost, a s takovou existencí se přestane jednat jako s chuděrou matkou, která se chce dostat ze sraček, ve kterých si tak pěkně smířeně chodí nějakých deset let. Ono to totiž stejně jako na sto pokusů předtím kupodivu nevyjde ani na ten stoprvní;) A mrně nemůže k adopci, protože se maminka po telefonu zajímá, jak je na tom. Ono to tedy nakonec dopadne, ale stojí to spoustu lidí spoustu úsilí (což vidíme jen v textové poznámce), a přitom se nabízí jednoduchá řešení. Ale to máte fuk, Katka je prostě dokument, a má vzbuzovat kontroverzi a podněcovat diskuze a nevím co ještě. Nedokážu objektivně posoudit uměleckou hodnotu, a nemám pocit, že bych byl nějak emocionálně vydírán, protože je mi titulní postava na základě mého vlastního přesvědčení úplně volná. Je to prostě další "šokující, naturalistický, zdrcující" dokument z okraje společnosti. Ale co se autorka snaží říct, to opravdu nevím. I o tom se totiž dá diskutovat. Respekt k časosběrnému fanatismu a 60%. Sbohem a šáteček, víckrát se neuvidíme. Tedy pokud se té trosce nebude dařit držet při životě dalších deset let...to už ale bude zase jiný příběh.

Román pro dívky, složený povídkovým způsobem. Myslíte, že to bude doják? No to si snad ani nezaslouží odpověď;) Ale že jste to vy - samozřejmě že ano! A hned na několik způsobů, přičemž se budeme vyrovnávat s minulostí, hledat sebe sama, a stávat se sebevědomými kočkami, přičemž kočkovitost spočívá jako obvykle v tom, že trochu dobarvíte vlasy a rozhodíte je z culíku do vln (ne že by to té Alexis neslušelo, ale kolikrát už to tady bylo - ještě chyběly brýle k vyměnění za kontaktní čočky...). Magická gaťata bohužel nedokáží, abyste děvčatům věřili ty naivní šestnáctky...no, možná té Blake Lively, které bylo osmnáct, ale jinak smolík pacholík. Jo a pokud vám není těch třináct až šestnáct, abyste byli dobrou čtenářkou/divačkou, tak ano, budete mít pocit, že se většinou chovají jako krávy (Lively dostane, co chce, ale kupodivu ji to nenaplní;)) nebo puťky (Bledule, které dělá problém zeptat se, co se sakra stalo, a proč je v tom pořád problém - aby se mohla o to víc "konstruktivně vzepřít";)). Nicméně ruku na srdce - říkám na srdce, ne na koz...na ňadra! Existuje spousta blbějších, naivnějších, coolovějších a v jakémkoliv myslitelném ohledu horších filmů tohohle ražení. A dospívání není jednoduché a pod vlivem hormonů a bez zkušeností s řešením důležitých niterných věcí dojdete k rozhodnutím a postojům, které okolí budou připadat divné, nezvládnuté nebo úplně nesmyslné. Takže ano, máme tu další rýžoviště (viz druhý film a mraky knížek), ale v rámci možností proč ne. 60%

Další Aronofskyho syrovina, tentokrát ale bez všech vizuálních vychytávek, které jsme viděli v Requiem, hezky všechno "na férovku". Vztahové drama z předměstí spojené se sondou do života stárnoucího wrestlera má sílu, a ten pocit chlápka, kterému v mnoha ohledech ujel vlak, je z Rourkea cítit až nechutně. Vedoucí castingu měl rozhodně šťastnou ruku, protože nejenom Ram, ale i všichni ostatní "na to mají", a taky to předvádějí. Ale pozor, rozhodně to není film do každé nálady, a "pohlazení po srdíčku" tady opravdu nenajdete. 80% pro hrdinu osmdesátých let.

Blomkamp rozhodně je frajer. Ale že by redefinoval žánr nebo natočil nejlepší sci-fi posledních desetiletí, to teda promiňte, ale ne. Ano, chtělo to něco syrového, a zároveň dostatečně neuvěřitelného, a díky hereckému výkonu Sharlta Copleyho, práci s kamerou a nevím čemu ještě, se daří diváka strhnout, a místy si můžete říkat, že jo, sakra, takhle by to klidně mohlo být, a je to i pěkně znepokojivé. A jako obvykle, co není okoukané, to nám přijde lepší;) Má to šťávu, má to tempo, má to emoce. Ale taky to má trochu moc slzopudný přerod z povýšeného hubitele kreveťáků na jejich přítele (a následně přímo na jednoho z nich), divoké přestřelky, dalšího ikonického jihoafrického hajzložoldáka, a tak vůbec. Ano, chci hrozně moc, aby tenhle chlápek zfilmoval HALO, ale i tak dám "jenom" 80%. A nemůžu se zbavit dojmu, že z hlediska nastavení zrcadla rasismu a xenofobii to líp fungovalo v pilotním kraťasu.

Podivný mix pohodového seriálu o cool sympatických superzlodějích/podvodnících a něčeho trochu vážnějšího. Režiséři a scénáristi prostě vůbec nevychytali, co vlastně vytvářejí - osobní věci kolem Timothyho Huttona (a je to zatraceně dobrý herec) jsou v naprostém nesouladu s tím, jak je jednak formálně podáno provedení jednotlivých akcí, a hlavně jak se všechno zvládá levou zadní skrzevá geniální hackerství a hrubou sílu (samozřejmě bitky jeden sympatický drsoň versus deset záporných drsoňů s pistolemi se odehrávají mimo záběr, vidíte jen "před" a "po"). Je to škoda, protože jednotlivé postavy jsou mi sympatické a baví mě, ale celkově mám k Leverage takový odpor, který mi brání dívat se na každý další díl, i když dobře vím, kdy je dávají, a mám v tu dobu i čas. 60% a víc ani ránu. I když je to místu opravdu vtipné, mně víc sedí britský Hustle.

Filmoví vědci, teoretici, kritici, hledači plánů a vykladači vůle zákonodárce - tedy pardon, režiséra - tohle je něco pro vás. Pro mě ale rozhodně ne. Nevím, co vidíte vy, ale já vidím jen dlouhé hádé záběry přírody, neproniknutelné pohledy, hrátky s nadpřirozenem, a nafrčené křesťany v Americe. To vše vlaje ve větru a tichu rušeném občasným pazvukem. Že by tam někdo měl něco nacházet ve svém nitru, to jsem si nevšiml. Pokud to nebyl jeden z těch vykuchaných - ona tam totiž taky teče krev. A ne málo. Takže asi takhle: až bude film, tak mi dejte vědět. Se symbolistickými cvičeními pro skupiny lidí zmíněné v první větě mě nezdržujte. Pokud je Refn nový Malick, tak musím konstatovat, že nová generace přešla přes hranici srozumitelnosti až kamsi daleko - zřejmě do nového světa. 40%, protože vizuálně to mělo nesporné kvality, a herecké výkony byly přesné - pouze pro mě totálně bezobsažné.

Vzletem vrtulníku s tím, co zbylo z Lisbeth, začíná poslední část trilogie o - nikoliv psycho, ale "pouze" - sociálně narušené geniální dívce a šťouravém novináři. Poslední díl, kde se Larsson už úplně urval ze řetězu a rozjel špionážní thriller, kterému vévodí záporáci důchodového věku. Kupodivu jsem neměl ohledně konspirační zápletky pocit, že si ze mě někdo dělá dobrý den, což je rozhodně kvalitativní posun oproti prostřední části, ale na náhody a všemocné hackery jsem už nějaký čas poněkud alergický, a tady je máme zas a znovu, tudíž opakovaně. Přesto mě uzavření příběhu Noomi Rapace, pardon, Lisbeth Salander, příjemně překvapilo a vcelku s ním nemám problém. Důstojné zakončení - nic víc, nic míň. Knižní Milénium mi nepřijde jako žádná legendární událost, a filmová trilogie je na tom podobně (a zásluhou skoro trapného druhého dílu v celkovém hodnocení hůře). Skoro celou dobu mě film držel, a rád se někdy podívám znova. Ale ne tak rád jako na jedničku:) 70%

Hitchcockova genialita nebo spíš černá magie v praxi. Kdo jiný vezme knihu, o které nikdo nikdy neslyšel, a zfilmuje ji tak, že vám v polovině vysvětlí, jak to vlastně celé je, a zbylou hodinu vás drží jako přikované u obrazovky, abyste nakonec mohli zůstat sedět a nevěřícně zírat na to, co se dělo? Neskutečné. Ale stále ne dokonalé, vždyť třeba taková "Miss Ellie" tu byla naprosto zbytečná. Co tu ovšem chybět nemohlo a také nechybělo, to byla opět pekelná hudba, kamerové vychytávky, ikonické záběry, a femme fatale, jejíž roli zde zastala Kim Novaková (a její gigantická obočí). Dostalo mě to víc než Psycho, ale postrádal jsem ten jeho spád. Proto i tady dávám 80%.

Western, který na mě víc než jako co jiného působil jako pohádka. Asi to bude tím vypravěčem. Nutno dodat, že to byla pohádka dosti ukecaná a zbytečně přelidněná - to druhé jenom během první hodiny;) Během té druhé hodiny se ale nějak stane, že se western překlopí na dobrodružný film, a to se všemi tehdy asi ještě originálními, dnes ale zoufale klišoidními dějovými "rekvizitami". Co je originální i dnes, je rozhodně práce s postavami a s kamerou. Nevzpomínám si, že by někde jinde byly použity záběry z koňského hřbetu nebo "sekaná" sekvence obrazů zlaté horečky. Bohužel s ohledem na to, kolik těch dobrodružných snímků jsem už viděl, nemůžu strpět to už téměř směšné schéma, pokud se odehrává ve druhé polovině víc než dvouhodinového filmu. Kvalitu si i po všech těch letech drží hudba a především filmová píseň. To mě opravdu bavilo. Výsledek je ale někde na sedmdesáti procentech, a je mi šumák, jestli je to z historického hlediska křivda.

Kenneth Branagh se zas jednou rozjel...a jím zvolená (precizně "vytvarovaná") forma zcela pohltila obsah. Divadelní původ Slídila naprosto bije do očí a herecká dvojexhibice je to taky taková, že málem cítíte kapky potu odlétající z Lawových vlasů až do druhé řady. Ano, jsou oba - každý svým vlastním způsobem - urvaní ze řetězu a je zajímavé to sledovat, ale o čem to jako vlastně bylo? S touhle otázkou a nálepkou "na mě moc umění bez reálného obsahu" nastupuju do výtahu a dávám 60%.