Pluto_petr

Namaskovaný Jean Marais hrál také postavy Waltera Browna a Giuseppeho, tedy postav, za které se přestrojil Fantomas. Fantomas se také přestrojil za lorda MacRashleyho, toho však i v kůži Fantomase hrál Jean-Roger Caussimon, protože Maraise se nepodařilo na jeho postavu přemaskovat.

Namaskovaný Jean Marais hrál také postavu Markýze de Rostelli, za kterého se přestrojil Fantomas. Kromě toho hrál i profesora Lefèvra, a to jak opravdového, tak i falešného.

Namaskovaný Jean Marais hrál také postavy lorda Sheltona a vězeňského dozorce, tedy postavy, za které se přestrojil Fantomas. Falešného komisaře Juvea hrál sám Louis de Funès, protože přemaskovat Maraise na Funèse bylo takřka nemožné.

Ve většině scén hrál Fantomase Jean Marais. V případě, že se v jednom obraze objevili jak Fantomas, tak Fandor, byl pod šedou maskou Christian Toma, který jinak hrál ve filmu jednoho z policejních inspektorů.

Jedná se o nové zpracování Draculy (1996), tentokráte ve verzi pro Divadlo Hybernia, kde se představení hrálo od 5. února 2009 do 28. května 2011.

Derniéra představení se uskutečnila 5. června 1998. Nebylo to kvůli nezájmu diváků, ale Kongresové centrum čekala dlouho odkládaná rekonstrukce před summitem MMF a Světové banky. Celkem se při prvním uvádění Draculy odehrálo 916 představení.

Po odchodu Daniela Landy alternovali hlavní roli Draculy sólista pražského národního divadla Andrej Bezčastnyj (ten však odehrál jen pár představení, nevyhovoval jeho ruský přízvuk) a operní pěvec Petr Dopita.

CD se singlem "Jsi můj pán" nazpívaný Lucií Bílou bylo vyhlášeno jako nejúspěšnější singl roku 1995 a obdrželo platinovou desku od vydavatelství EMI.

Dobová kritika dílo hodně sepsula. Karel Svoboda se později přiznal, že ho toto hodnocení hodně bralo a z krize se dostal až po měsíci, kdy divácký zájem ukázal, že lidem se muzikál líbí.

Daniel Landa odehrál v roli Draculy pouze 14 představení. Poté z projektu odstoupil a začal pracovat na vlastním muzikálu "Krysař".

Do role Draculy se uvažovalo o Michaelu Kocábovi, Karlu Gottovi či Juraji Kukurovi. Nakonec byl jako hlavní hvězda muzikálu vybrán Daniel Landa. Ten se však krátce před premiérou zranil při automobilových závodech, takže premiéru musel odehrát Daniel Hůlka, který tak odstartoval svou hvězdnou popularitu.

Dlouhou dobu se řešilo, kde se bude dílo hrát. Uvažovalo se o divadle Spirála nebo o Hudebním divadle Karlín. Představení se nakonec uskutečnilo v Kongresovém centru, první předpremiéra byla 3. října 1995, oficiální premiéra byla 13. října 1995.

Autorem námětu byl Richard Hes, který jej sepsal koncem roku 1993 a předložil Egonu Kulhánkovi, který se rozhodl muzikál produkovat. Společně oslovili skladatele Karla Svobodu, textaře Zdeňka Borovce, výtvarníky Theodora Pištěka a Gitu Marcolovou, architekta Daniela Dvořáka a režiséra Jozefa Bednárika. Všichni nabídku přijali.

Derniéra se uskutečnila 9. dubna 2005, po 4 598 představeních (během nich se představilo 42 různých představitelů Billyho). Konec představení nebyl způsoben nezájmem diváků, ale nutností rekonstrukce divadla Victoria Palace Theatre, která byla součástí kompletní rekonstrukce oblasti Victoria Street.

Po konci zaznamenaného představení se ve speciální taneční choreografii představila skupina pětadvaceti původních představitelů Billy Elliota na West Endu.

Ann Emery v roli babičky byla jedinou herečkou z originálního představení z roku 2005, která se představila v zaznamenaném představení.

Elliot Hanna byl v době své premiéry (ve věku 10 let) nejmladším celosvětovým představitelem Billyho Elliota. Premiéru si odbyl 17. července 2013 jako 34. představitel Billyho na West Endu, derniéru 20. června 2015.

Záznam představení byl promítán v kinech po celém světě včetně České republiky. Verze promítaná v kinech byla oproti DVD a Blu-ray  lehce upravena (byly změněny některé kamery a použity i záběry ze zkoušky den před představením).

Celé představení bylo natočeno 28. září 2014, kdy se přenášelo přímým přenosem do vybraných kin. V přenosu byly použity i některé předtočené záběry z odpoledního představení 27. září.

Pro stávkující horníky byla největším nepřítelem premiérka Margaret Thatcherová. V představení se ve skladbě "Merry Christmas, Maggie Thatcher! zpívá věta: "We all celebrate today 'cause it's one day closer to your death" ("Všichni oslavujeme dnešek, protože jsi o den blíže smrti"). V den smrti Margaret Thatcherové dostali diváci možnost rozhodnout, zda se zmíněná píseň v představení objeví či ne. Proti byli jen čtyři diváci, představení tedy proběhlo normálně.