Recenze (362)
Smršť (2024)
Mám rád filmy postavené na náznacích, záhadných detailech, husté a dál houstnoucí atmosféře. Tady je navíc několik bonusů. Vynikající ústřední dvojice, zajímavé prostředí, vhodně zvolená hudba a zejména profesionální Bebjakova režie. Je poznat, jak se s filmy - na rozdíl od seriálů - vysloveně mazlí. Ne všechno jsem pochopil a bez druhé projekce se neobejdu, přesto v mých očích se tato pocta Kingovi a Kubrickovi povedla.
Byl jsem při tom (1979)
Film funguje v intimní i společensko-politické rovině. Satira je to břitká, ale u mne asi převažuje Sellersův herecký koncert. Svého Zahradníka předvádí natolik precizně, že všechny absurdní scény působí přirozeně, autenticky, samozřejmě ve prospěch záhadného muže budícího pozornost lakonickými a metaforickými moudry...
Taxi, taxi (2000)
Akce, legrace, zajímavé figurky. Mix žánrů, v nichž Frantíci excelují, tentokrát vyšel. Dokonce jsem se párkrát smál na celé kolo.
Batman se vrací (1992)
Film sune kupředu originální Burtonova estetika a skvělý DeVito. Příběh je slabší, spíš pro fetišisty přes převleky. Čtvrtou hvězdu přihazuju za tučňáky, kteří mi ve finále připomněli Šest medvědů s Cibulkou.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (2016)
Milé i děsivé. Komorní i hollywoodské. Chvílemi to byl typický Burton, chvílemi jsem jej nepoznával. (Škoda, že nenatočil nějakého Harryho Potera.) K tomu skvělí herci a netypická hudba. Film, který si žádá více shlédnutí.
Bitevní loď (2012)
Ta moje třetí hvězda ale platí, jen pokud tu spoustu klišé a ornamentů mysleli autoři jako parodii...
Stíny v mlze - Královna majálesu (2024) (epizoda)
Dvojice Špalková - Vyorálek je fajn jako vždycky. Jinak tuctová krimoška. Vyzdvihl bych snad ještě zajímavé záběry z mého rodného Ostravska/Karvinska. Je poznat, že režisér je odtud a že Martin Štěpánek to s kamerou umí.
Poltergeist (1982)
Ctím tuhle klasiku, i když podobný typ hororů nepreferuji. Nejvíc jsem se bál v závěru, to byla fakt jízda.
John Wick 3 (2019)
Cool akčnák, který nám ještě stihne vštípit lásku ke knihám (i knihovnám) a psům. Měl bych spoustu výhrad, ale přesto je poznat, že se tvůrci s jednotlivými scénami i celkovou atmosférou důkladně mazlili.
Nemilosrdní (2015)
Klasická drsná francouzská kriminálka. Žádná pravidla boje, logika děje taky nic moc, ale na plátně se stále něco svižného odehrává a Jean Reno vše jistí svých charismatem.