Tom Riddle

Taková krásná krvavá černohumorná skládačka, která je sice obtížností (nikoli vhodností) možná tak pro věkovou skupinu 8-12 let, ale co naplat, když jsem se u ní bavil královsky nejen napoprvé. These boots are made for walking...

Hot In Cleveland jsou takové novodobé Golden Girls, a nejen proto, že jednu z hlavních rolí hraje úžasná a vitální Betty White, ale každá z originálních dam je zastoupená. Jane Leeves/Joy je ta suchá a sarkastická (Bea Arthur/Dorothy), Wendie Malick/Victorie je ta marnivá (Rue McClanahan/Blanche, v dílu s Melanií Griffith dokonce Blanche imitovala), Valerie Bertinelli/Melanie je ta naivní (Betty White/Rose) a Betty White/Elka je ta co na srdci, to na jazyku (Estelle Getty/Sophia). Na tu původní bandu sice ztrácejí v pohodovosti, ale ve vtipnosti a frašce můžou děvčata směle konkurovat králi onoho sitcomového subžánru Frasierovi. Navíc je to důstojná náhrada a další vítaný seriál o ženském pohledu na svět, kterých já nemám nikdy dost. P.S. : Ve čtvrté řadě (2013) je HIC momentálně mým zřejmě nejoblíbenějším aktuálně vysílaným sitcomem, u každého dílu prakticky slzím smíchy. Zajímalo by mě, který z hodnotících viděl souvisle alespoň několik dílů (a ideálně v anglickém originále, však půlka z nich si stěžuje, že jejich milovaný Big Bang v českém dabingu nevynikne).

Je jen malé procento filmů, na které se těšívám. Burning Palms patřil mezi ně, jen se podívejte na obsazení (Shannen Doherty je tu sice děsně málo a těšil jsem se na ní nejvíc...), a musí vám být jasné proč. Tagline filmu hlásá "Five stories that will fuck you up for life", ale s tím se prostě nedá souhlasit. To by se musel film dostat pod kůži, což se nestane. V podstatě je to hodně černá komedie, ale skutečně dobrá komedie na to musí jít lehce. Burning Palms používá pro vytváření humoru stereotypy, a protože se svým pojetím bere tak vážně, tlačí na pilu a všechno to působí nuceně. Příběhy jsou nesourodé a spojuje je jen to, že všechny hlavní postavy jsou šílené a jejich charakterizace plytká. Občas se zdá, že by chtěl film působit mrazivě a úderně, místo toho vyznívá většinou spíš směšně a naprázdno. Burning Palms? Facepalm. Přesto se na to ale kouká docela příjemně, protože otvírací povídka The Green Eyed Monster je docela chytrá, This Little Piggy zase absurdně vtipná, Buyer's Remorse nahláškovaná, Maneater je zase one woman show Zoe Saldany a nakonec i ta (pro mě) zbytečná a jednoznačně nejhorší, Kangaroo Court, má aspoň super cool Lake Bell. 2 a půl hvězdičky.

Sitcomy to mají těžké. Je jich totiž jak hub po dešti, a tak většina z nich skončí během prvních dvou sezón. Nějaké z nich to dotáhnou na čtyři až pět. Ty, které vydrží déle, už musejí být něčím výjimečné. Musejí mít svou specializaci, nabídnout něco, v čem budou lepší než kterýkoli jiný právě běžící seriál, zkrátka si najít svou skulinku na trhu. Přátelé vytasili s těžkotonážní romantikou, Will a Grace zase oživili žánr screwball comedy a dotkli se ožehavého tématu gayů. Frasier ale diváky bavil déle než tyhle dva nekonečné sitcomy dohromady. Kelsey Grammer hrál svou životní roli celých 20 let, ač samozřejmě prvních devět bylo v sitcomu Cheers. Když konečně jakožto nejpopulárnější postava z Cheers dostal vlastní spinoff, nevypadalo to zpočátku valně. Chvilku trvalo, než se původně vedlejší charakter přetransformoval do středobodu celé show, ale podařilo se, a začátkem druhé sezóny si i Frasier našel svou skulinku. Pro mě osobně sice vyhrává trochu netradiční žebříček (nejpřitažlivější postava v hlavní roli, woof), ale objektivně je jeho doménou fraška, konkrétně nedorozumění. Je až neuvěřitelné, kolik z kompletních 263 epizod se motá okolo toho, že někdo něco špatně pochopil, přeslechl se a podobně. To by ale nefungovalo bez výtečného a přesného castu, který má mezi sebou hromadu chemie a nikdo z nich není nesympatický. Těžko říct, jestli u mě vítězí rozkošně pompézní Frasier, obsesivně-kompulzivní Niles, jejich nevrlý otec Martin, jeho trhlá terapeutka s rozkošným britským přízvukem Daphne, Frasierova produkční Roz, která má v kapse vždycky krásně jízlivou hlášku, Eddie, který je bezpochyby jednou z největších zvířecích osobností televizních obrazovek, nebo nikdy neviděná Maris, Nilesova nesnesitelná manželka. Byla to krásná jízda, a možná si ji jednou zopakuju. Good night and good mental health.

Můj nejhorší film ever, toxická sračka, ze které mi bylo fyzicky špatně. Je málo filmů, kterým se taková reakce podařila. Sice dle názvu vyprstili Freddyho, ale znásilněn jsem si připadal já.

Pramáti všech studentských filmů se střihem a humorem Simpsonových, sem tam i mnohem černější, nahláškovaná až k prasknutí, s rozkošnou Winonou, supercool Slaterem, ďábelskou předwalshovskou Doherty a vpravdě výbušným finále navrch. My teenage angst bullshit has a body count.

HBO skutečně má talent na kvalitní seriály, a i když je v dnešní době všeobecně populárnější Showtime, které produkuje jednu kontroverzní věc za druhou, v mých očích Ozu žádná nekonkuruje. Ani jejich nejslavnější klenot Dexter. Toho nejmenuju náhodou, Oz mi ho totiž v lecčem připomíná. Nejen díky tomu, že Lauren Velez (LaGuerta), Erik King (Doakes) a David Zayas (Batista) jsou členy hlavního castu téhle věznice s maximální ostrahou. Důvodem je, že nás nutí sympatizovat s vrahy a další lidskou špínou. Pročpak se to děje? Rovnou měrou se na tom podílí vynikající scénář s neuvěřitelně propracovaným vývojem postav a dokonalé herecké výkony, chemie mezi představiteli je až magická. Nehledě na to, že... Každý seriál má své tahouny... Weeds má Nancy, Californication má Moodyho, HIMYM má Barneyho a Dexter má.. No Dextera. Oz má tahounů hned několik. Beecher, Schillinger, Said, Adebisi, Keller, Alvarez či bratři O´Reilyovi, tolik hlavních postav, tolik charismatických záporáků a věčně trpících dobráků, že je zkrátka nemožné si nenajít toho svého a totálně se do něj nezamilovat. A to teprv jednomu (diváku) začne peklo. Bude sjíždět jeden díl za druhým, aby zjistil, jak se z toho jeho oblíbenec vylíže, a to se často nestává. Tom Fontana bez uzardění oddělává jednoho hlavního hrdinu za druhým a chudák divák už se jen třese, co přijde příště. Zpravidla to totiž bude ještě drsnější a temnější. Tenhle duševní masochismus mi zase evokuje mou srdcovku, Nip/Tuck. Ten taky s potěšením nechal svoje hrdiny vláčet bahnem a testoval, co všechno divák snese. Oz umně spojuje to nejlepší z obou a výsledkem je to jediné pravé seriálové vězení. Prison Break? Pche. Kdo neviděl Oz, neviděl nic.

Viděli jste už někdy nějaký akční film? Ne? Tak to je RED přesně pro Vás! Předpokládám ale, že jste nevylezli z jeskyně (ledaže byste tam měli wifi), a tak se budete nejspíš trochu nudit. Občas budete obdivovat rozkošnou Mary-Louise Parker, většinu času se budete zřejmě usmívat, sem tam blaženě, sem tam nad klišovitostí každé scény, ale rozhodně Helen Mirren s kulometem. Bruce, Morgan i John jsou relativně pořád ve formě a Julian McMahon má charisma, přesto se s takovou plejádou určitě dalo udělat víc než jen rutinní akční komedie. Možná v rukou schopnějšího režiséra. Trochu škoda.

Nestrašidelná klišoidní krávovinka bez atmosféry, kterou od odpadu dělí akorát jedna jediná scéna a hezké tvářičky Alison Lohman (pro chlapy a lesbičky) a Dileepa Raa (pro medvědy). PS hodnocení ostatních mě vyděsilo víc než jakákoli část filmu.

Braindead je v rámci odpadu sice na úplně opačném konci než třeba takový Birdemic (což je dost možná nejstrašlivější film, který jsem kdy spatřil, mimochodem), ve výsledku je ale stejně nesympatický, hloupý a ubohý, takže si jiné hodnocení zkrátka nezaslouží. Nebudu uměle přidávat hvězdy jen proto, že je to Jackson.