Tom Riddle

Ta písnička je pecka a já Mattovi bez zastírání ohromně závidím :o)

"What the fuck is going on?!" Britská odezva na Heroes. Je to vtipné a sprosté, chvílemi překvapivě citlivé (ano, mám rád Simona), ale je dost alarmující, že už po šesti dílech seriál upadá do klasických klišé, které nápad o superschopnostech přináší. První série 70%, druhá 80%, třetí i čtvrtá bohužel 60% a finiš za 70%.

Nip/Tuck na střední škole, Glee bez muzikálových čísel. Takový je Popular. Kousavá satira společnosti zasazená do prostřední školy a okořeněná o nějaké ty hodně uhozené gagy je hodně fajn. Po každém dílu mám trochu lepší pocit ze sebe. Asi to bude tím, že všechny ty postavy tady za něco bojují. Snaží se udělat svět trochu lepším místem, i když ne všichni mají představy o "lepším světě" zrovna ideální. Brooke je nádherná kapitánka roztleskávaček. Je ale mnohem víc. Je chytrá, hodná a citlivá, ale nikdo to nevidí, protože je populární. Je lapená v pasti předsudků stejně jako všichni ostatní, a musí se sakra snažit, aby ostatním dokázala, že za něco stojí. Sam je její protipól. Je školní novinářka, šprtka a všeobecně neoblíbená. Do každé hádky jde v plné zbroji, a že je připravená se pořádně hádat. Brooke je dost možná její největší rivalka, protože ztělesňuje (aspoň zdánlivě) všechno, co Sam nesnáší. Věci se trochu zkomplikují, když se matka Sam a otec Brooke do sebe zamilují (jak praví můj obsah). Dívky jsou nucené spolu vycházet a dokonce žít pod jednou střechou. Mezi děvčaty se tak vytvoří ukázkový love/hate vztah, který je tahounem seriálu. Krom Bram jsou tu ale další roztomilé postavičky vyrovnávající se se svými osobními krizemi. Josh, přítel Brooke, je fotbalista. Ten by zase rád dokázal, že není jenom tupý atlet, ale že má ohromný hudební talent. Něco takového se dokazuje hodně těžko, když máte machistického tupého otce. Harrison, kamarád obou děvčat, je prvotřídní geek, co prahne po tom, aby si ho všimla nějaká holka. Ať už Brooke, do které je léta tajně zamilovaný, nebo Sam, která je jeho nejlepší kamarádka. Lily je další z party outsiderů, která bojuje za ukázkový lepší svět. Vegetariánka a aktivistka za tisíc a jednu příčinu dělá všechno pro to, aby se mohla vyhýbat své osobní krizi, krizi sexuální. A jak to má chudák zvládnout, když Kennedy High je nacpaná nádhernými školačkami... Jako je třeba Nick. Nejlepší kamarádka Brooke a ztělesněný ďábel v sukni, Nick se vyžívá v šikanování kohokoli, kdo se nějak liší a nezapadá. Je zlá a jedovatá, ale ovšem že je taková, protože hluboko uvnitř je sama zranitelná a nejistá. Zranitelná a nejistá je i Carmen, ale určitě ne hluboko uvnitř. Každý v Popular má svůj vlastní komplex, ostatně jako všichni puberťáci. Ale Carmen je chodící komplex. "Jsem tlustá, ošklivá, nikdo mě nikdy nebude milovat, kvůli mému zevnějšku nikdo nikdy neuvidí mou vnitřní krásu." Pro Carmen ale svítá na lepší časy, protože společná vláda Sam a Brooke způsobí nevídaný posun sil. Ten se ale nikdy ani nedotkne další populární pipinky Mary Cherry. Prvotřídní blondýna (tentokráte neočekávaně se srdcem černým a prohnilým) je nekorunovaným klaunem skupiny, a když je zrovna na scéně, může se stát (a být řečeno) prakticky cokoliv ("Mary Cherry, proč jsi ho najala?" "No, byl to jediný vymítač ďábla, který byl ve Žlutých stránkách."). Nakonec, ale nikdy ne poslední, je Sugar Daddy Bernardino. Rozkošný tlouštík, který má komplex ze své váhy. Oh, to je něco, k čemu bych měl osobně hodně co říct :o) Nicméně Sugar si neláme hlavu s popularitou, vede si jen svůj osobní boj, a je sladký stejně jak jeho přezdívka. S touhle nesourodou partou jsem zažil desítky hodin zábavy a slzí smíchu i dojetí, kroutil hlavou a naprosto zdokonalil svůj facepalm, a nezbývá než jen říct, že je zločin, že seriál zrušili po druhé sezóně. Proklatý Fox.

Mhmm, příjemné překvapení žánru, které ani tak není horor, jako spíš mrazivé drama přerůstající ve slušné psycho. Příjemně realistické a občas vtipné dialogy trochu i odvedou pozornost od žánrových klišé, kterým se bohužel ani tenhle Sirotek nevyhnul. Esther love. SPOILEROIDNÍ DODATEK!!!!!!!! Celou dobu mě napadalo, jak moc jinak mohl film dopadnout. IMHO by bylo nesmírně zajímavé vynechat záběry Esther šoupající malou svini z klouzačky atd.... nabízelo by to víc prostoru pro závěrečný twist, který klidně mohl být úplně opačný.

Mhmm. Poslední dobou lačním po hororech. Nejdřív to bylo Saw VI, pak Paranormal Activity, Pokoj 1408 a teď The Poughkeepsie Tapes. Pseudodokument o sériovém vrahovi se vleče a věčné prostřihy mezi strojenými a trapně působícími rozhovory a mezi "autentickými" páskami, na kterých není poznat, jestli to v záběru je noha nebo nacistická armáda, nejsou nikterak působivé. Vizuálně, zvukově, technicky... Přesto je tu něco, co se dostane pod kůži. Myšlenka, že i když je tohle fikce, že zrovna teď tam venku někdo takový je a zrovna teď mučí nebo vraždí bezbrannou nevinnou lidskou bytost. Po troše úvahy tedy zvyšuji ze dvou na tři.

Záhada Blair Witch střihnutá Vymítačem ďábla? Asi sotva. Nelogické, nestrašidelné a nudné. Nejlépe to popíší tři hlášky ze Simpsonů. "Můj indikátor hlásí přítomnost pavouka, přineste koště." "Barte, jsi srab, co jí vlastní holuby!" "Dny jsou na prd. Noci jsou děsný. Dny jsou na prd. Noci jsou děsný."

HOLY FUCK!

The game comes full circle. A ono to tak opravdu je! Jsem spokojený. Velice. Nemyslím si, že samostatně jako film by šestka fungovala, je to dílek... puzzle. Krvavý. Ale ne detailně. Ne tak, že by se vám z něj udělalo špatně. Možná to bude uvolněnějším střihem, který snad už umožňuje i epileptikům se podívat... Je předvídatelný. Stačí se podívat na kousek, a je jasné, jak bude vypadat zbytek. Co je ale mnohem důležitější, dokonale padne na svoje místo, a dotvoří celý obrázek. Obrázek, na který pár magorů čekalo. Jste-li jedním z nich, přestaňte číst a jděte do kina. Jestli nejste... Tak zřejmě tenhle komentář stejně nečtete. 70% s příklonem ke čtyřem. Na truc ignorantům.

Bon Temps. To je městečko, kde chlast a všeljaké tělní tekutiny tečou proudem. Je to místo, kde všichni mluví přízvukem, který ubírá aspoň 30 IQ bodů. Je to rodiště spousty ujetých charakterů. Je tu telepatka a hlavní hrdinka Sookie Stackhouse (výtečná Anna Paquin), její BFF, holka od rány Tara, nebo Lafayette, svalnatý zženštilý kuchař Merlotte´s, který hází jednu úžasnou hlášku za druhou. Vedle nich jsou tu taky upíři. Áno, Bon Temps je kdesi v paralelním vesmíru jen pár let po upířím coming outu. Upíři, černoši, gayové, je to jedno, vždycky jde o menšinu proti většině. Diskriminace, rasismus, náboženství, fanatismus, šílenství, tohle všechno v Bon Temps víří pod pokličkou dlouhých zápletek kopírujících systém seriálů jako je Nip/Tuck, Zoufalé manželky či Dexter. Všechno je tak nabité, že by se z toho mohl velice snadno stát odporně překořeněný brakový guláš. Naštěstí ale vařečku v ruce třímá Alan Ball, jeden z nejzkušenějších scénáristů a tvůrce seriálového svatého grálu Six Feet Under. Kdo Six Feet Under zná, toho v True Blood nepřekvapí vybroušené dialogy a černý humor. Ne na takové úrovni jako v SFU, protože True Blood není SFU. Ale ani se jím nesnaží být. Což je dobře. Moc dobře. První čtyři řady bez problémů na 4*, potom to jde dolů, ale který seriál ne, že.

Christine (Julia Louis Dreyfus) je rozvedená matka, která vede posilovnu pro ženy, a která má svého mladšího bratra Matthewa (sympaťák Hamish Linklater), ztracenou existenci, jako chůvu pro svého vnímavého syna Richieho (roztomilý Trevor Gagnon). Nesmíme zapomínat na takřka povinnou sarkastickou hlučnou černou kamarádku Barb (výborná Wanda Sykes). Nezodpovědný exmanžel Richard (Clark Gregg) celou "idylku" naruší, když přivede do rozvedené rodiny novou mladou přítelkyni (půvabná Emily Rutherfurd), která se jako na potvoru jmenuje úplně stejně. Stará Christine stojí a padá s komediálním talentem Julie Louis-Dreyfus, a ta ho má naštěstí na rozdávání, jak ostatně dokázala už v kultovním Seinfeldovi. Nekonečně neurotická, strašně nejistá a v podstatě nesympatická Christine je díky ní hlavní hrdinka k pomilování, bez ohledu na to, do jakého trapasu se svojí pitomostí zase dostane (mé oblíbené jsou například Christininy snahy nebýt rasistka, což většinou končí nemilými přeřeky typu "I will be white black", místo "I will be right back"). Seriál mám za sebou třikrát kompletně v angličtině, a vždycky jsem se výtečně pobavil. Dokud nebyl uvedený česky, měl na této stránce poměrně vysoké hodnocení, dovolím si tedy tvrdit, že dabing mu zřejmě škodí hodně. Celou tuhle příjemnou taškařici má navíc na svědomí Kari Lizer, která se podílela na Willovi a Grace (který bohužel trpí podobným problémem, ovšem z jiných důvodů. Zatímco v Christine je skutečně důležitý hlasový projev herců, především pak samé Julie Louis Dreyfus, u Willa a Grace jde většinou o nepřeložitelné slovní hrátky), a tak je tam cosi z nich cítit. Určitě je to (navzdory všemu) milá nekorektnost, případně vzájemné utahování si ze sebe (většinou prostřednictvím dvou jízlivých blondýn z elitní školy, kam chodí Richie, Christininých nemesis, Marley a Lindsay (skvělé Tricia O'Kelley a Alex Kapp Horner). Christine má slabší chvilky, sem tam se opakuje a finiš není ani zdaleka tak dobrý, jaký by měl správný seriálový finiš být, ale když se podívám na neuvěřitelně nadhodnocený hype typu Big Bang Theory, nemůžu Christine dát míň jak pět hvězd. PS - za finiš je mínusový bodík, poslední díl nepůsobí dobře ani jako finále série, natož jako finále celého seriálu.