kotilion

Vdovy vypráví příběh skupiny žen, které přišli o své manžele a musejí sehnat veliký obnos peněz. Toť k příběhu. McQueenovi režijní schopnosti jsou dokonalé. Vdovy jsou zrežírovány s absolutním přehledem. McQueen opět nikam nespěchá (pokud vás zajímá McQueenova režie, doporučuji si pustit tuto video esej: https://www.youtube.com/watch?v=TJoUP1DaZHg&t=175s), všem scénám dopřává patřičný čas, z každé situace vytěží naprosté maximum. Film má neskutečnou kinetiku (také díky výborné kameře Seana Bobbitta) a dravost. V jednu chvíli nás McQueen za pomocí kamerového close-upu nechává sledovat ztrápený obličej Violy Davis, poté přijde s jedno-záběrovou automobilovou honičkou. Vdovy jsou jedny z nejlíp obsazených filmů, co jsem kdy viděl (Viola Davis, Michelle Rodriguez, Elizabeth Debicki, Colin Farrell, Daniel Kaluuya, Carrie Coon, Liam Neeson, atd…) a všichni herci zde předvádějí naprosté maximum. Ostatně, McQueen vždy uměl pracovat s herci a jedny z nejlepších hereckých výkonů této dekády pochází právě z jeho filmů. Hudba Hanse Zimmera je skvělá a pohání celý film. Scénář napsal McQueen spolu s Gillian Flynn (Gone Girl, Sharp Objects) a je velmi komplexní. Reflektuje naši společnost a zabývá se tématy jako je korupce, rasismus, domácí násilí, trauma, žal a v první řadě diskriminace žen. A i když se o některé témata jen otře, nikdy nemáte pocit, že by komentář daného tématu byl jednoduchý či naivní. Tento film má tolik vrstev, že jedno shlédnutí rozhodně nestačí. Jde o jeden z nejdůležitějších snímků naší doby, který navíc svou přístupností (v jádru příběhu je loupež, jsou zde i akční pasáže) dokáže sdělit tyto zprávy širokému publiku. Odhodlaný pohled Violy Davis dlouho nezapomenu. 9/10

The Rider vypráví příběh mladého kovboje Bradyho (v podání Bradyho Jandreaua), který celý svůj dosavadní život zasvětil trénování koní a rodeu. Film začíná nehodou, při které se Brady vážně zraní a jeho sen věnovat se rodeu po zbytek života se rázem rozplyne. Celý film se zabývá tím, jak se Brady vyrovnává s touto nehodou. Děj je velmi jednoduchý, ale všechny aspekty vypravování jsou propracované do nejmenšího detailu. Postavy jsou skvěle napsány a zahrány, všechny jsou zajímavé a aktivně se podílejí na utváření děje a Bradyho osobnosti. Brady je středobodem filmu, jeho charakter je velmi propracovaný. Film skvěle podává jeho pocity, útrapy a duševní stav. Jeho osobnostní vývoj a rozhodnutí působí velmi přirozeně a uvěřitelně. Brady Jandreau zahrál svoji roli perfektně, přál bych mu nominaci na oscara. Celý film je velmi lyrický a intimní. Chloé Zhao vypráví hluboce lidský příběh, který vás opravdu pohltí a není těžké se s ním sžít. Vizuální stránka filmu je přímo úchvatná, lokace, prostředí a barvy jsou skvělé, film je plný života. Joshua James Richards jako kameraman odvedl bezchybnou práci a mnoho záběrů mi utkvělo v paměti. The Rider je propracovaná psychologická sonda do hlavy muže, který přišel o svůj smysl života. Vše je odvyprávěno s citem pro detail a každý filmařský aspekt funguje přesně tak, jak má. Mnoho filmových magazínů a kritiků má tento film ve svých žebříčcích nejlepších filmů 2018 a mně nezbývá nic jiného než souhlasit. 8/10

Jedná se o antologii šesti povídek z prostředí divokého západu, které na sebe nenavazují dějově, ale tematicky. Jak je již u Coenů zvykem, herecké obsazení je skvělé. Vidíme tu například Tima Blakea Nelsona, Jamese Franca, Liama Neesona a Toma Waitse. Coeni své herce vedou velmi dobře, všichni předvedli skvělé herecké výkony. Vizuální stránka filmu je úžasná. O kameru se postaral Bruno Delbonnel. Tento rok jsem viděl jen málo lépe vypadajících snímků. Film je z veliké části vyprávěn vizuálně, ve dvou povídkách se vyskytuje absolutní minimum dialogů, a proto je vizuální stránka filmu velmi důležitá. Film rozhodně není lehce uchopitelný. První dvě povídky mají celkem spád, je zde spousta „coenovského“ humoru a násilí (zvláštní postavy se dostávají do bizarních situacích, které jsou prošpikované suchým humorem a násilím). Poté tempo filmu výrazně zpomalí. Absence jednotného děje a pomalého tempa může spousty diváků odradit, mně ovšem jednotlivé povídky přišly výborné, plné zajímavých myšlenek a morálních komentářů. Dění všech povídek se primárné točí kolem smrti. Coeni zachycují křehkost života na divokém západě, své postavy tlačí do morálně složitých rozhodnutí a povídky mají většinou silnou morální pointu (alespoň takto jsem film vnímal já). Rozhodně bych doporučil dát tomuto snímku šanci. Nejedná o nic tak přístupného a zábavného jako třeba Fargo, ale čím více o filmu přemýšlím, tím více mě fascinuje. Pokud vám nevadí pomalejší tempo filmu ani abstraktnější děj (jsou zde i surrealistické pasáže), film vás odmění spoustou absurdních, skvěle napsaných a tematicky zajímavých příběhů. 8/10

Spider-Man: Into the Spider-Verse ve své plné síle obhajuje tvrzení, že animace není žánr, ale audiovizuální médium, které umožňuje tvůrcům vyprávět příběhy, jaké by pomocí hraného filmu nešly odvyprávět. Styl animace filmu je sám o sobě výjimečný, scenérie vypadají jako by vypadly ze stránek komiksu. Vše je do detailu propracované a nabité nápady. Ve filmu vidíme různé montáže, komiksové bublin a vizualizované zvukové efekty. Tyto vychytávky nejen že dělají film vizuálně zajímavým, ale také a doplňují vyprávění. Mix a střih zvuku je perfektní, soundtrack (zazní zde např. Vince Staples a Lil Wayne) je velmi důležitou součástí filmu. Voice acting (dabing postav) je také dokonalý, můžeme tu například slyšet Shameika Moora, Jaka Johnsona a Nicolase Cage. O ději napíši jen to, že v příběhu figuruje více Spider-Manů z různých paralelních vesmírů. Nebál bych se tvrdit, že se jedná o esenciální superhrdinský film. Celý příběh je postaven na oné představě hrdinství, odlišnosti a výjimečnosti každého. Stan Lee stvořil ikonické postavy a příběhy, které nemalým způsobem ovlivnily svět. Snažil se poukázat na výjimečnost lidí a na dobro v každém člověku. Zní to sice dost sentimentálně, ale tento motiv je alfou i omegou příběhu. Spider-Man je postavou, s kterou není těžké se sžít a film je na tomto faktu postaven. Scénář je velice propracovaný, svoje sdělní podává velmi inteligentně, je zde spousta příběhových zvratů a skvělého humoru. Spider-Man: Into the Spider-Verse je originální, nápaditý a obsahem natřískaný animovaný film, který má perfektní formu a bude bavit každého. Spolu se Spider-Manem 2 jde o nejlepší film s pavoučím mužem, který svému hrdinovi rozumí jako žádný jiný film. Lepší poctu tvorby Stana Lee jsme si nemohli přát. 9/10

Mackenzie se před dvěma lety proslavil výborným filmem Hell or High Water, který bojoval o oscary a osobně ho řadím k nejlepším snímkům 2016. Proto jsem se na Outlaw King velice těšil. Film pojednává o odporu proti britské koruně, vedenou skotským králem Robertem Brucem. Historicky film navazuje na Statečné srdce (Braveheart) s nímž má mnoho společného. Outlaw king je syrový a brutální. Mocenské spory, střety či vraždy jsou zachyceny bez přikrášlení. Kostýmy jsou skvělé, výprava je epická. Rozpočet jde na filmu vidět. Výpravnější historický film letos neuvidíte. Bitvy mají skvělou choreografii, jsou brutální a přehledné. Film je zrežírovaný velmi sebejistým a vizuálně podmanivým způsobem. Role Roberta Bruce se ujal Chris Pine. Skotského krále zahrál dobře, ale přišlo mi, že mu scénář nedával tolik prostoru pro výraznější herecký výkon (jako například v Hell or High Water). Největší problém filmu vidím ve struktuře příběhu a skladbě scén. Tempo filmu není nikterak závratné, ale stane se zde spoustu příběhově důležitých událostí a dialogů, na které bezprostředně navazují další. Události a příběh postrádají šťávu a jakmile se stane něco, co má vyvolat nějaké emoce či napětí, následuje střih a sledujeme další scénu, která hýbe dějem. Film nám nedává čas zpracovat a vstřebat viděné. To mi bránilo, jakkoliv se s postavami sblížit, či film emocionálně prožívat. Původní verze filmu, které byla promítána na festivalu, měla o půl hodiny déle. Verze na Netflix se stříhala a z filmu to jde cítit. Outlaw King je dobře natočený film se skvělými bitvy a dobovou výpravou, který mě ale nikdy zcela nepohltil ani na mě výrazně nezapůsobil. 6/10

Magický svět Harryho Pottera se již po desáté vrací na filmová plátna. V režisérském křesle opět sedí David Yates a o scénář se postarala autorka knih J.K. Rowlingová. Jak se tento film povedl? Hudba je skvělá. James Newton Howard zde používá i některé motivy od Johan Williamse (hlavně k navození nostalgie), ale fungují skvěle a svůj účel plní. Vznášející se kamera nad lokacemi, která mnohdy poletuje z bodu A do bodu B dodává filmu jistý pocit magičnosti. Ovšem, nejedná se o nic, co bychom neznali z předchozích filmů. Nejlepší věc na celém filmu je Mlok Scamander v podání Eddieho Redmaynera. Tato postava je diametrálně odlišná od jiných hlavních postav ve velkých hollywoodských filmech. Nedisponuje žádnou fyzickou (či jinou) silou, ale jeho hrdinství se skrývá v jeho empatii. Momenty s Mlokem a zvířaty jsou zábavné a jeho zájem o dobro každého tvora je osvěžující. Místy mi připadalo, že Eddie Radmayn trochu přehrával, v každé scéně působí neduchapřítomně, ale pořád mě jeho výkon velmi bavil. Na čem film bohužel selhává, je špatný scénář. Všechny postavy, které známe z předchozího dílu, se ocitají ve změti zvláštních scén, které jsou občas zajímavé a někdy načínají zajímavá témata, ale jsou špatně napsány. Všechny motivace, které hýbou s příběhem působí zkratkovitě a nepřesvědčivě. Akční scény postrádají napětí, prostě se stanou a mají minimální vliv na příběh. Celý příběh stojí na odhalování původu jedné z postav, ale stopáž 2 hodiny a 20 minut to neobhájí. Minimum děje má nějaký následek a kdybyste před třetím dílem tento film přeskočili, o nic byste nepřišli. Celý film působí jako výplň, která má uvozovat „důležitý“ třetí díl. Spousta postav, které známe z Harryho Pottera, se nám tu představí, ale jejich osobnosti nemají žádný vývoj, není kolem nich postaven žádný děj. Film slouží k rozestavení šachových figurek. S tím bych problém neměl, kdyby nám to rozestavení něco dalo. Kdyby něco řeklo o postavách. Bohužel se ale jedná o zbytečné tahy, které na celou hru mají minimální vliv. 4/10

Režisér filmu Steven Caple Jr. předvedl vše, co bylo v jeho silách. Vyrovnat se Cooglerovi není jednoduché, a i když za ním Steven režijně zaostává, pořád je film veden velmi dobře. Naladil se na Cooglerův styl, záběry jsou dlouhé a plynulé. Nedostáváme nic tak perfektního, jako byla jedno-záběrová bitka v prvním díle, ale film má drive a je vizuálně podmaniví. Akce je svižná a přehledná. Tréninkové sekvence jsou tradičně skvěle střižené a slouží svému účelu. Soundtrack je také našlapaný. Sylvester Stallone hraje stejně dobře jako v prvním Creedovi. Vrací se také Dolph Lundgren, kterého jsme naposledy viděli v Rockym IV (na kterého Creed II příběhově navazuje). Jeho výkon je velmi dobrý a dodává postavě větší hloubku, než měla ve čtvrtém Rockym. Chemie mezi Michaelem B. Jordanem a Tessou Thompson je opět perfektní. Nepamatuji si hollywoodský film, který by měl takhle skvělou ústřední dvojici. Právě jejich vzájemný vztah (a vztahy dalších vedlejších postav včele s Rockym) jsou nejlepšími aspekty filmu. Creed II je v první řadě dobře napsané intimní vztahové rodinné drama, které je zasazené do prostředí boxu. Občas má film trochu problém s fázováním, minimálně prostředek filmu je pomalejší, než by většina lidí očekávala. Ale jak jsem psal výše, postavy a jejich vztahy jsou skvělé, takže jsem se neustále bavil. Creed II se příběhově drží rámců série, ale jeho postavy a vztahy mezi nimi jsou natolik zajímavé, že i když v podstatě vidíte po osmé „to samé“, vůbec vám to nevadí. Jedná se sice o úroveň horší film, než je jednička, ale pořád je skvěle natočený. Takže jestli vás tato série baví, nebo chcete jednoduše zajít na dobrý film, rozhodně doporučuji návštěvu kina. 7/10

Bohemian Rhapsody je životopisný snímek, který nám přibližuje světoznámou skupinu Queen a především život jejího frontmana Freddieho Mercuryho. Film režíroval Bryan Singer (The Usual Suspects, X-Men 2). Ten byl ovšem v průběhu natáčení obviněn ze sexuálního obtěžování a na režisérské křeslo usedl Although Fletcher. Z nějakého důvodu je ovšem jako hlavní režisér uveden Bryan Singer. Naštěstí změna režisérů v průběhu filmu nejde vůbec poznat, film má celistvou podobou. Příběh drží pohromadě jak kontinuitou vyprávění, tak tematicky. Vše, co si film dal za úkol sdělit, sdělí. Problém právě vidím ve výšce laťky filmařských cílů, které si tvůrčí tým nastavil. Jedná se čistě o oslavu této skupiny a přejetí po povrchu Freddiho života. Film je určen pro masy lidí, kteří tuto skupinu poslouchali či poslouchají, ale v žádném z tematických aspektů filmu scénář nejde do hloubky. Freddiho osobnost a sexualita je tu jen dvojrozměrně načrtnuta. Tematicky je film velmi plochý. Scénář nám vše předkládá polopaticky, aby bylo pro diváka co nejjednodušší danou informaci zpracovat. Vizuálně se film snaží být živý a zajímavý, minimálně střih je povedený a velmi svižný, ale celkově mi přišel snímek velmi nudně natočen. Občas tvůrci přijdou s nějakým zajímavým filmařským nápadem, ale nejde o nic sofistikovaného, co by zásadně upoutalo vaši pozornost. Kamera je dobrá. Písničky jsou samozřejmě skvěle prodány, zvuk je ve filmu perfektní. Středobodem filmu je rozhodně Rami Malek, který je v roli Freddiho Mercuryho výborný. Scénář mu sice nedává příliš prostoru jít do hloubky Freddiho osobnosti, či zahrát nějakou emocionálně komplexní scénu, ale svůj prostor využívá naplno. Bohemian Rhapsody je snímek, který neurazí, to, co chce odvyprávět, odvypráví s přehledem. Soudě podle tržeb a diváckých reakcí plní veškerá očekávání publika. Ovšem oscarový materiál či jeden z nejlepších filmů roku to za mě rozhodně není. Pokud vás film zaujala, rozhodně si jej pusťte, ale očekávání bych zmírnil. Jestli chcete pouze nějaký hudební snímek, zvolil bych Zrodila se hvězda. 5/10

James Wan spustil full popcorn mode, který nastavil na absolutní maximum. Příběh je složen s těch největších klišé, které jsou sice u komiksového žánru očekávaná, ale vůbec se s nimi nějakým způsobem nepracuje. Postava Aquamana v podání Jasona Momoi je sice místy zábavná, ale charakterově absolutně plochá a dosti nezajímavá. Ostatní postavy jsou dvojrozměrné a stereotypní. Dialogy zde slouží jen jako spojnice mezi akčními sekvencemi. Skoro každý dialog skřípe a je plný klišé. Humor mi většinou přišel dost nefunkční, ale to je subjektivní. Když se ovšem film nezabývá příběhem či dialogy, na plátně se dějí absolutně šílené věci. Podmořský svět je obrovský, plný barev a velmi dobrých efektů. Akční scény jsou dynamické a přehledné. James Wan občas přijde s hodně cool kamerovým přeletem, při kterém jsem měl radost, že film vidím v kině. James Wan pravděpodobně natočil přesně to co chtěl. Aquaman je celiství film, který funguje tak, jak bylo zamýšleno. Bohužel dějově je tak strašně prázdný, že mě nikdy nezajímalo, co se na plátně děje. Pokud chcete vidět film s alespoň trochu dobrým příběhem či snesitelnými dialogy, Aquamanovi bych se vyhnul. Pokud se chcete jen bavit tím, jako obří krab bojuje s ochočením žralokem, na kterém sedí voják s laserovou pistolí, nic lepšího než Aquaman pravděpodobně není. 4/10

Film nám přibližuje skutečné události, které se odehráli na Transylvania University v Kentucky v roce 2004. Skupina studentů se pokusila o loupež. Film je proložený výpověďmi skutečných aktérů, které celé dění popisují. Nejen že to obzvláštňuje a obohacuje klasickou formuli vypravování, navíc nám to zcela jednoduchou, ale velice účinnou formou přibližuje úvahy a pocity postav. Bart Layton zde využil svých dokumentárních schopností, film působí velice realisticky, chladně a tíživě. Přitom se nejedná jen o „pouhé“ zrekonstruování událostí, ale film se snaží o jistou psychologickou analýzu. Jedná se sice o heist film, ale samotné plánování a provedení loupeže není dominantní částí filmu. Film se v prvé řadě zajímá otázkou: „Proč, a za jakých okolností“ se člověk vůbec rozhodne k takovému činu, jako je loupež. Dále se zabývá pocity, psychologickým dopadem a následky loupeže. Postavy jsou studenty vysoké školy, ale cítí se průměrně a nevýjimečně. Zdá se jim, že se jejich život vyvíjí nudně a obyčejně. Tyto pocity (které jsou velikými a důležitými tématy dnešní mladé generace) tvoří jejich hlavní motivaci pro loupež (a s ní spojenou změnu života). Technická stránka filmu je výborná, barvy (většinou šedé) podtrhávají náladu filmu. Herci v čele s Evanem Petersnem a Barrym Keoghanem jsou bezchybní. Film má perfektně zvolené skladby, které vždy doplňují a podtrhávají dění ve filmu. Montáž se skladbou Who by fire od Leonarda Cohena považuji za nejlepší moment filmu. American Animals jsou napínavým a originálním heist filmem, který se zabývá důležitými otázky dnešní doby a psychologickou analýzou aktérů loupeže. Je myšlenkově bohatý, přitom divácky přístupný, zábavný a brilantně natočený. Jedná o neprávem přehlížený snímek, kterému byste měli dát šanci.