progression

Překvapivě hodně povedený snímek zasazený kromě školního prostředí také do atraktivního a originálního prostředí burlesky. Nosným tématem je především "hrubnutí" základních lidských vlastností, které byly dříve povětšinou samozřejmé a přirozené, v poslední době ale nějak nenápadně ustupují na vedlejší kolej. Rodina i škola by je měla posilovat, ale zdaleka ne vždy se tak děje, na první kolej se dostávají úplně jiné vlastnosti (urvi, co můžeš, mysli v první řadě jen na sebe, podvádět se vyplácí, nejdůležitější je mít moc a styky atd.). Pokud se takoví jedinci dostanou k moci, dokážou natropit docela velkou paseku ve svém okolí, které je rozsáhlé podle stupně jejich moci. Největším zlem je ale to, že si vychovávají "v rodině" své klony s obrazem svých vlastností, které mohou tuto infekci dál šířit. Celý život jsem si myslel, že by ti slušní měli "vychovávat a ovlivňovat" ty ostatní, v poslední době mi připadá, že je tomu spíše naopak ... Velkým kladem filmu jsou velmi dobré herecké výkony tváří povětšinou neokoukaných i výborná hudba. Ten úplný konec mi tam nějak neseděl, jinak bych dal dokonce o hvězdičku víc.

Skvělá přehlídka mnoha Osobností, které stárnou jako víno, své (hudební) poslání si náramně užívají a svoji náladu i nesporný hudební um velice úspěšně přenášejí na diváky/posluchače všech generací. "Variace na renesační téma", "Špejchar blues" a spousta dalších pecek, ale hlavně báječné pohlazení po duši pro všechny jejich příznivce, ale zdaleka nejenom pro ně. Jen houšť a větší kapky, ve společnosti neustále "masírované" negativními zprávami je tohle jeden z nejlepších letkvarů optimismu.

Výborný dokument o Janu Potměšilovi, výrazné herecké a především lidské osobnosti, která přežila vlastní smrt a svůj (navrácený) život žije navzdor svému handicapu úplně naplno a dost pravděpodobně svými osobními vlastnostmi, pokorou i plnohodnotným rodiným životem je zářným příkladem pro docela velké procento lidí bez handicapu. To dokument ať už z rozhovorů a vzpomínek s nejbližšími, tak i z jeho současného života znázorňuje mírou vrchovatou.

Hodně zajímavý dokument o výrazné osobnosti dirigenta Jiřího Bělohlávka, který y převážné míry mapuje jeho poslední dva roky života. Zajímavým způsobem zobrazuje jak jeho vynikající hudební intuici, smysl pro humor i velice zajímavý popis vzájemné a oboustranné alchymie mezi ním a jím vedenou Českou filharmonií, která určitě kvalitu jejich vystoupení ještě více zdůrazňuje, takže ČF je oprávněně považována za jeden z nejlepších orchestrů i v mezinárodním měřítku. Zajímavé jsou rovněž rozhovory s nejbližšími, vzpomínky na svůj vzor Václava Neumanna i postřehy a názory jeho výborného žáka a blízkého přítele Jakuba Hrůši. To jak ohromnou osobností Jiří Bělohlávek byl, dokument znázorňuje neopakovatelnou formou a je jen velká škoda, že jeho hudební kariéra skončila předčasně. Ale svými postoji a lidským přístupem určitě slouží jako velice výrazný vzor pro své následovníky české dirigentské školy.

Záznam vynikajícího hudebního recitálu Jiřího Suchého z Rudolfina. V jeho letech v obdivuhodné pěvecké formě s nezapomenutelnými výstižnými a vipnými glosami. Originální scéna Michala Cabana kombinující současnou scénu se scénou vzpomínkovou včetně více než půlstoletých záběrů z Roháčova recitálu působivost konceru významnou mírou ještě povyšuje. Na své si přijde jak generace současná, tak i pamětníci. Doprovází současný mladý ansámbl divadla a samozřejmě zazpívat si přijde i slečna ze sedmé řady. Opravdu nezapomenutelný zážitek, díky pane Suchý.

Vynikající dokument o První dámě mezi katedrálami. Její historie je nesmírně rozsáhlá a vyvážená kombinace animovaných záběrů, historických fakt, dobových záznamů i historických objevů činí z tohoto dokumentu opravdu strhující podívanou plnou velice zajímavých poznatků o lidech, kteří se na výstavbě, rekonstrukcích i záchranách katedrály podíleli. Fascinující podívaná napříč časem, historií Francie, jednotlivými stavebními styly i lidskými osudy řadí tento nevšední dokument mezi nezapomenutelné.

Působivý dokument natočený k osmdesátým narozeninám skvělého lékaře, pedagoga, výstižného a moudrého glosátora situací vážných i nevážných MUDr. Radkina Honzáka. Jeho vitalita, životní nadhled i zkušenosti spojené se smyslem pro humorný nadhled by mu mohla závidět většina mladších generací a jeho glosy (jak ty v dokumentu, tak i ty v mnoho let používaném blogu) včetně jeho populárních knížek v sobě obsahují velké množství optimismu, zajímavých námětů k zamyšlení a v současném stavu společnosti založené na většinou záporných zprávách jsou moc osvěžujícím a potřebným protipólem k té všudypřítomné "blbé náladě" . A to je bezesporu činnost nesmírně záslužná a potřebná.

Výborný Vondrákův dokument o Bolkovi Polívkovi, který (s ohledem na jeho délku) mapuje jak jeho kariéru divadelní, filmovou i tu osobní. Hodně zajímavé jsou komentáře syna Vladimíra i dcery Anny k jejich divadelní spolupráci (inscenaci D.N.A. kde excelují Bolek s Annou je v dokumentu věnováno poměrně dost místa). S Milanem Lasicou jsou evidentně naladěni na stejnou vlnu, což jejich divadelní spolupráce evidentně dokazuje. Nechybí ani vzpomínky na Bolkova nejlepšího kamaráda Jiřího Pechu, který Bolka bohužel letos opustil. Zmíněny jsou i nezapomenutelné filmové (vážné) role (Zapomenuté světlo, Musíme si pomáhat) a rovněž divadelní role shakespearovské. Jeho blízcí i spolupracovníci vyzdvihují jeho nuvěřitelnou schopnost improvizace - nakonec ta "provázkovská éra" se improvizaci nebránila a tradiční Manéž také ne. Dokument k jubileu bohužel nemůže zdaleka obsáhnout více z Bolkova více než bohatého života, což je škoda, ale třeba je další pokračování na cestě ...

Hodně nadstandardní TV psychologický thriller, který se Jiřímu Strachovi opravdu hodně povedl. Na rozdíl od Andělů, kde se divák poučil i pobavil, tady je to (samozřejmě díky skvělé ústřední dvojici) skutečne síla a "přituhuje" od začátku až do konce. Že se úlohy zhostí skvěle Jiřina Bohdalová i ve svém požehnaném věku až tak moc nepřekvapuje, ale co předváděl mladý Kryštof Hádek v v roli odpudivého záporáka v mnoha polohách (od andělského úsměvu, vykalkulovaných emocí, důmyslné přetvářky i náznacích sebereflexe) se jen tak nevidí. Jsem zvědav, co všechno nám ještě předvede v budoucnosti ze svého (na mladý věk) velice bohatého, různorodého a velice přesvědčivého hereckého rejstříku a talentu.

Hodně povedený dokument o herecké legendě, která nejenom působivě vypadala, ale především předváděla nezapomenutelné herecké výkony v mnoha rolích i žánrově odlišného charakteru, což plyne z jeho filmografie i komentovaných ukázek v dokumentu. Přesto si zachovával skromnost a hereckou pokoru, což je obvykle průvodním znakem vyjímečné herecké osobnosti a tou Gary Cooper určitě byl.