progression

Velice vydařený díl z cyklu Slavná alba mapuje vznik jedné z nejvýznamnějších desek rockové historie po letech z pohledu zúčastněných (Fredddie už dost dlouho vzpomíná tam nahoře). Všichni členové legendární kapely si s nahráváním desky (a určitě nejenom této) neskutečně a detailisticky vyhráli, ale výsledek stál za to. Ústřední skladbu Bohemian Rhapsody považuji (a asi nejen já) za jednu z nejlepších skladeb celé rockové historie - notně předběhla dobu a stala se nesmrtelnou. Album ale obsahuje mnoho dalších hudebních skvostů, na jejichž tvorbě se autorsky podíleli všichni tehdejší členové skupiny. Zaujalo mne jejich "demokratické pravidlo", že při nahrávání skladby má vždy poslední slovo její autor, což asi v sestavě vyjímečných hudebních i skladatelských osobností muselo být dost užitečné.

Nezapomenutelné dílo Jiřího Menzela podle pábitelské předlohy Bohumila Hrabala. Překrásný popis lidských příběhů z Kerska v podání špičkových herců. Nejenom o tom zda kance se zelím, či šípkovou omáčkou, skvělý popis "českých lidiček" i jejich povah a především námět k přemýšlení jací skutečně jsme ... Z hereckých výkonů jako obvykle vyniká Rudolf Hrušínský, ale zdaleka nejenom on, v hereckých úlohách se objeví i režiséři František Vláčil jako "myslivec - kmet" a Jiři Krejčík v roli "klobásožrouta", jednou z životních rolí Jaromíra Hanzlíka je pan Leli. No, nekupte to ...

Vynikající životopisné drama o Johnu Merrickovi, člověku s nevábným vzhledem a těžkým osudem, člověku s nesmírně laskavým srdcem a upřímnou myslí. V tomhle naštěstí platilo pravidlo, že když někomu něco schází, je o to více "přidáno" jinde. U většiny těch krásných lidí z tehdejší společnosti je tomu zase přesně naopak. Vysoce humánní příběh, ve kterém herecky excelují John Hurt (pod maskou) a mladý Anthony Hopkins (bez masky), ale i další herečtí velikáni. Ponurá atmosféra, skvělá hudba i černobílá kamera jen umocňují dojem z fascinujícího a hluboce lidského příběhu až k fenomenálnímu závěru

Výborný film, který se pokouší zmapovat události před i po tragédii ve Smolensku. Předešlý režisérův film o Gdaňských událostech nasadil laťku hodně vysoko. Tento film trošku zaostává, přesto že jde o skutečně zajímavé, kontraverzní a "třeskuté" téma. Ale opravdu stojí za shlédnutí. Dost mne překvapuje velice nízké hodnocení, ale samozřejmě netuším kolik z těch odpadových hodnocení je z dílny trollů, kteří dost pravděpodobně film neviděli ... Každopádně je moc dobře, že režisér Krauze tento film, který se dotýká všech Poláků (ale nejenom jich) mohl natočit, bohužel to byl režisérův film poslední. Film mapuje události bezprostředně po tragédii, ale i ty další v průběhu času a zaměřuje se i na události předcházející (hodně mne zaujal např. popis schůzky v Gruzii roku 2008 - ta asi báťušku Putlera moc nepotěšila :-)  Samozřejmě že filmový scénař obsahuje i různé úpravy, ale myslím, že velká většina filmu je založena na "faktech", i když svědci podezřele ubývali, ubývají a budou ubývat, Každopádně pravda s nejvyšší pravděpodobností vyjde najevo, i když asi ne pro tu naši generaci, ale až pro tu příští (přespříští), stejně jako tomu bylo v případě Katyně, gulagů, hladomorů atd. Prostě ta "mírotvorná" velmoc v čele s Kremelským panoptikem je opravdu zemí neomezených možností a to už více než 100 let. Asi bych malinko poupravil to mnohokrát zprofanované spojení "diktatura proletariátu" na "diktaturu Kremlu" :-(  Přiznám se, že postava investigativní novinářky mne moc neseděla. Ona ta hranice směrem k "paparazziům" je dost úzká. Na druhou stranu Novináři (s velkým N) jsou opravdu hlídacím psem demokracie. Nebýt jich mohlo by to dopadat jako podle mediálního bonmotu "A teď uslyšíte nejnovější zprávy. Poslouchejte co chceme, abyste si mysleli !!! " ...  Ve filmu byla hodně zajímavá postava vdovy po generálovi. Tak by mne trošku zajímalo, jaký byl její další osud. Každopádně film skýtá mnoho pohledů i námětů k zamyšlení. Ale to od začátku skýtala i samotná událost (i bez natočení filmu). Toho smradu se ihned po události začlo linout docela dost a volné pokračování (Kremelského) scénáře můžeme teď sledovat denně v přímém přenosu ...

Ota Pavel patří k mým nejoblíbenějším autorům. Podle jeho povídek natočil Karel Kachyňa skvělý snímek, ve kterém excelují Karel Heřmánek a Rudolf Hrušínský. Hluboce lidský příběh, který kombinuje situace vážné, dramatické i tragikomické. Opravdu tatínek Oty Pavla musel být hodně zajímavá osobnost a jeho život dokázal Ota Pavel popsat opravdu nezapomenutelnou formou včetně svých autobiografických zážitků. Ale přiznám se, že z Kachyňových ztvárnění Pavlovy předlohy preferuji komornější, ale podle mne ještě lepší a k Pavlově předloze "přítulnější" snímek "Zlatí úhoři".

Přiznám se bez mučení, že tenhle typ dramat není zrovna mým šálkem čaje, ale čas od času je nezbytné zásady měnit a speciálně v tomto případě (podobně jako v "Kluci nepláčou") jsem opravdu nelitoval a snímek (samozřejmě hlavně kvůli "neskutečnému" Cillianu Murphym, kterému divák věří každé gesto i slovo) utekl jako voda. Souhrn mnoha krátkých epizod, zajímavým způsobem poskládaných, výborný soundtrack a s každou epizodou se silný dojem z filmu jen umocňoval. Jedna hvězdička navíc je za Cilliana.

Hodně nadstandardní cyklus hudebních vystoupení spojených se zajímavými rozhovory s významnými hudebními osobnostmi (namátkou Radúza, Glen Hansard, Radim Hladík a Pavol Hammel, Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Lenka Dusilová a mnoho dalších). Těch dílů bylo už skoro stovka, na obrazovku se nejúspěšnější díly vracejí, což v tomto případě není pro připomenutí vůbec na škodu. Naposledy vystoupení tria Ivan Hlas, Norbi Kovács a Olin Nejezchleba nemělo vůbec chybu.

Záznam výborného komorního koncertu Marty Topferové s autorskými písněmi v latinsko-americkém duchu. Zajmavé i originální hudební nástroje, autentický a přesvědčivý projev a strhující instrumentální výkony celé doprovodné kapely - obzvláště kontrabasista nemá chybu.

Tak jsem po dalším shlédnutí tohoto vyjímečného filmu oprávněně přihodil tu chybějící hvězdičku. Přiznám se, že na "pedagogická dramata" mám slabost už od mládí a těch výborných a silně nadprůměrných jsem viděl habaděj. Pro mne je stále jejich jedničkou To Sir With Love (nevím, jestli je to tím, že byl tím prvním anebo z nostalgie či kvůli Sidney Poitierovi ?). Ale tohle drama mu silně dýchá na záda. Výborný scénář a hlavně nezapomenutelný Robin Williams v roli originálního a svérázného učitele literatury, který si svoji roli náramně užívá a "další kompars" mu ve filmu více než zdatně sekunduje. Učitel literatury, který na prestižní střední školu nastoupí, ten zaběhlý "smrádek a teplíčko" patřičně rozvíří. Jako bývalý absolvent této školy a díky dalším životním zkušenostem volí dost často i metody nezvyklé. Povedený scénář s mnoha zajímavými zvraty daly vznik poutavému dílu nejenom o osobních a životních cílech, přáních a postojích. A závěrečné pohledy seshora byly jen třešinkou na tomto moc dobrém dortu. V průběhu filmu se mi vybavila i asociace na film Slavíci v kleci - v určitých ohledech toho mají docela dost společného.

Tak jsem si po mnoha letech zopakoval tuto povedenou 40 let starou komedii. Myslel jsem, že třeba současné dojmy z tohoto filmu nebudou takové silné, jako když tenkrát při povedených hláškách kino bouřilo. No, mýlil jsem se. Uvědomil jsem si, jak nadčasový snímek Oldřich Lipský natočil, zraje jako víno, je stále aktuální. Možná je to i proto, že některé v něm popsané neduhy společnosti, lidské vlastnosti i situace (dost často) přetrvávají. Rovněž jsem si uvědomil jaké nadčasové filmy Oldřich Lipský točil, jaké geniální myšlenky a nápady vymýšlel, takže většina jeho vydařených komedií dost pravděpodobně bude bavit i příští generace. Třeba i u jeho filmu Happy End, kde se svým tvůrčím nápadem o dost předběhl Podivuhodný příběh Benjamina Buttona a díky nápadu převrácených dialogů možná i o pár koňských délek předstihl. Ale to jsem trochu odbočil. V této komedii kraluje dvojice "ufonů" v nezapomenutelném podání Lasicy a Satínského, jejich "oběť" v podání Jiřího Menzela, ale hodně zapamovatelné příležitosti v tomto snímku dostaly i další herecké hvězdy tehdejší doby. Nezapomenutelné dialogy ústřední dvojice, spousta povedených glos a originálních filmových hlášek (hláška "Promiňte prosím, ale neměl byste pro nás nějakou zatracenou zkurvenou práci ?" nemá chybu). Umně zakomponované úryvky z rovněž originálních a nadčasových Jiránkových rozkošných animovaných "filmečků", hodně vydařená hudba Petra Skoumala a především herecké výkony daly vzniknout filmu, který lze rovněž zařadit ke klenotům československé kinematografie. Zajímavé bylo, že hned z počátku filmu mi přišla na mysl asociace : Panelstory a Věra Chytilová ... Každopádně myslel jsem, že třeba po letech budu jednu hvězdičku ubírat, ale dopadlo to obráceně, nakonec jsem ještě tu zbývající přidal. Je to samozřejmě subjektivní, ale myslím si, že tato komedie má co říci i do budoucnosti pro další generace, což platí i u většiny dalších Lipského komedií, ta nadčasovost se počítá a jenom svědčí o tom, jak geniální tvůrce to byl.