progression

Určitě můj absolutně nejoblíbenější film s Jeanem Gabinem. Nezapomenutelný herecký koncert Gabina a Delona, kteří se ve snímku skvěle doplňují. Strhující příběh (nejenom) o tom, že život dost často nebývá tak úplně spravedlivý ... Po skončení filmu je člověk hluboce zaražený do křesla, protože emocionální vyvrcholení snímku je velice působivě a dává divákovi dodatečně mnoho podnětů k zamyšlení. Ta postava Michela Bouqueta je opravdu jedna z nejzápornějších rolí (ta se mu musela hrát ...) filmové historie. A přitom to byl jen nadmíru iniciativní inspektor, který nejenom nevěřil, že by se někdo mohl v průběhu života změnit, ale opravdu dělal vše pro to, aby člověku jeho (nový) život patřičně znepříjemnil. Přesto, že jsem myslím hodně mírumilovná povaha, tak se obávám, že bych asi skončil úplně stejně jako Delon ...

Nezapomenutelné Jewisonovo filmové zpracování světoznámého muzikálu Andrew Lloyd Webbera. Rocková opera se skvělými hereckými, tanečními, ale především pěveckými výkony. Moderní (exteriéry možná trošku kontroverzní) zpracování, které výsledný dojem z Broadwayského představení ještě zesiluje. Nezapomenutelná Yvonne Elliman s "andělsky dojemným" hlasem a výrazné výkony (nejenom) představitelů Jidáše, Heroda a Krista jen umocnily celkový dojem z tohoto filmového zpracování biblického příběhu. Docela by mne zajímalo, zda čeští tvůrci filmového zpracování Balady pro banditu byli Jewisonovým zpracováním inspirováni, takže "hipíky" nahradili "trempíky" a tanky rogallem, přesto podle mého názoru vyznění legendárního českého muzikálu o Nikolovi Šuhajovi vůbec nesnížili, ba právě naopak ...

Dost často se mi stává, že některý film po letech ztratí hvězdičku, ale u tohohle je to překvapivě naopak. Hodně netradiční western, ale "souboj dvou modrookých" je díky jejich hereckým výkonům velice působivý. Terence Hill v roli, které mu vždy pasovaly nejlépe, takže si to tady patřičně užil a Henry Fonda, který ve své poslední westernové roli opět exceloval, což u něj vůbec žádné překvapení není. Očima i rukama umí hrát jako málokdo a charisma by mohl rozdávat. No a když se k tomu připočte vynikající a skvěle padnoucí Morriconeho hudba, režisérský i námětový podíl "jakéhosi" Sergia Leoneho, výsledkem je moc povedený filmový zážitek, ve kterém se divák baví od začátku až do konce a nějaké nepravděpodobnosti i nelogičnosti v ani ne moc bohatém ději milerád odpustí. Zábava to byla docela povedená a některé scény jsou opravdu nezapomenutelné.

Výborné zfilmování světového bestselleru Henriho Charriéra o nezlomné touze po svobodě. Kvalit i úplnosti románu samozřejmě nedosahuje (ani nemůže), ale i po tolika letech je to jeden z nejlepších filmů o útěku z vězení. Vynikající Steve McQueen, na jehož průběžně devastovanou vizáž hodně dlouho nezapomenete i jeho nezlomná touha po svobodě i v okamžicích, kdy by to už každý (kromě něho) definitivně zabalil a v kontrastu a zároveň i v přátelské symbióze povahově odlišný Dega zrovna tak skvěle ztvárněný Dustinem Hoffmanem. Přesto, že film už je hodně "fousatý" jeho kvality i po tolika letech (i v konkurenci novějších "útěkových" dramat) vůbec nezeslábly a film patří stále mezi "kultovní" klenoty kinematografie, pro Steve McQueena to asi byla životní role a pro Dustina Hoffmana to byla rovněž jedna z jeho nejlepších (Rain Man i Kramer měly teprve následovat) a nejpopulárnějších rolí. Skvělé a nezapomenutelné filmové exteriéry i výstižná hudba jen dojem z tohoto legendárního filmu dále umocňují.

Tahle výborná komedie, ale zdaleka ne jen komedie mne docela dostala. Do role přesně padnoucí George Segal, skvělá Glenda Jackson, perfektně zvolená hudba a geniální dialogy s mnoha gagy, ale i těmi vážnějšími s hlubším přesahem a podněty k zamyšlení zvládnul režisér "v duchu přání lásce" ukočírovat nadmíru zajímavým způsobem. Přesto pokud bych si mohl vybrat, dal bych přednost wilderovskému pojetí "jak lásce přejí" nebožtíci.

Spolu s "Posledním filmovým představením" můj nejoblíbenější film Petera Bogdanoviche. Půvabná road movie v podání skvěle sehrané dvojice (aby ne když si ji zahráli táta s dcerou) plná laskavého humoru i dojemných scén (ale bez jakéhokoliv laciného sentimentu). Divák při tomto snímku opravdu pookřeje a mladičká Tatum je nezapomenutelná, toho "zlatého plešouna" dostala oprávněně. Neopakovatelným způsobem zobrazená atmosféra třicátých let minulého století, perfektně "pasující" hudba, výborná kamera - prostě moc povedené retro a lahůdka k pokoukání.

Legendární film o geniálním dostihovém podrazu. Skvělá dvojice Newman - Redford, která nadprůměrný scénář dovedla k dokonalosti. Spousta dalších výborných hereckých výkonů, legendární ragtimy Scotta Joplina - obzvláště ten ústřední asi bude navěky spojován s "Podrazem", i když je podstatně starší, a naopak jakmile zaslechnete melodii, připomene vám tento nádherný snímek v retro-stylu třicátých let. Jakmile se Redford s Newmanem setkali ve filmu, byla to "bomba" (Butch Cassidy a Sundance Kid), jen je ohromná škoda, že se na plátně nepotkali daleko častěji

Hodně starý ale i po mnoha letech nesmírně působivý film podle Bachovy předlohy. Za účasti pouze "ptačích herců" a s nádhernou doprovázející hudbou v podání Neila Diamonda je rozehrána "ptačí alegorie" na lidské osudy, osobní svobodu i otázky života v "šedém hejnu - průměru" versus téma silné individuality, která se snaží žít svobodně. Tehdy před více než 40 lety asi byla pro nás knižní předloha i film ještě daleko působivější, protože jsme byli naučeni číst mezi řádky nebo hledat další skryté významy. Po mnoha letech jsme možná tuto vlastnost tak trošku ztratili, ale to neznamená, že by prvotní téma zastaralo. Myslím, že knižní předlohu i film lze považovat za nadčasové, a že bychom na to ani v novější době neměli zapomínat. Jinak by se také třeba mohlo stát, že nějaký "dobrák" natočí nějakou "alegorii ovčího stáda" :-) a stádo začne nadšeně hýkat ... To mi to nějak kecá :-) Jestli to není také trošku tím, že mi zrovna z CD přehrávače zní "Be" Neila Diamonda - moje nejoblíbenější skladba z tohoto filmu.

Velice působivé road movie o setkání dvou hodně rozdílných postav, které ale mají jedno společné. Oba sní o novém lepším životě a pokoušejí se pozapomenout to špatné, čím ve svých životech dřív prošli. Herecký koncert dvou velikánů Gene Hackmana a Al Pacina je velice působivý a dojem i celkové vyznění filmu u mne nyní zanechaly podobné stopy, jako když jsem film před mnoha lety viděl poprvé. A na nezapomenutelný striptýz v hospodě se jen tak zapomenout nedá. A na vyvrcholení filmu už teprve ne.

Nezapomenutelná filmová pohádka, která při každém shlédnutí krásně pohladí po duši. Nejenom kvůli překrásné a chytré Popelce v podání mladičké Libuši Šafránkové. Asi její nejznámější a nejpopulárnější role (mimo české luhy a háje určitě). Nezapomenutelný příběh o tom, že i outsideři mají šanci, když neztrácejí naději ve své schopnosti. V životě to samozřejmě tak pohádkově nefunguje, ale to neznamená, že by člověk tu naději a pozitivnost měl ztrácet. A speciálně tato pohádka jako "perfektní dobíječka baterií" výtečným způsobem slouží. Ono v tom současném světě je asi hodně nutné se zaměřovat převážně na to pozitivní (i když to někdy není až tak jednoduché) a to negativní, kterým jsme "bombardováni" asi daleko častěji, se snažit "vytěsňovat" co to dá, pokud to ten "němec od A." nevytěsní za nás :-)