Elyssea

Veskrze průměrná scifi, která nepřišla s ničím objevným kromě způsobu cestování. Typická plevelová zápletka s Kurtem Russellem, ňoumovitý hrdina, romance ztracená v překladu a "záporák" s pěti strážnými (přičemž není jasné, co je na něm tak hrozného kromě svítících oček). Nejsem si jistá, jestli to obrovské množství dialogů ve "staroegyptském dialektu" bylo spíš ke škodě či prospěchu věci. Pro mě zmařený potenciál, jehož zábavnost skončila po třičtvrtě hodině. P.S. Víc mě zaujal příběh Kateřiny a jejího tatínka, aneb co se událo ve dvacátých letech?

The Annoying Spider-Man. Byla jsem relativně zvědavá, Garfield mi přišel jako dobrá volba a Emmu mám ráda. Tak kde se to proboha tak zvrtlo? Peter Parker je totiž příšerně otravný teenager s nanervylezoucími grimasami. A chytrosti zjevně taky dost nepobral, protože věšet na zeď svůj podepsaný fotoaparát? Mohl Connorovi rovnou vytisknout pozvánku, čímž se dostávám k lidské ještěrce. Ohavný digitál a psychologie postavy zjevně následovala doktorovu končetinu do nebytí. Jediná vtipná situace nastane s Emmou Stone, která používá stoprocentní odpuzovač mužských otázek a sice krámy. Pak ještě relativně pobaví Stan Lee. Naprosto zbytečný restart. Nikdy bych nevěřila, že to někdy řeknu, ale Spider-Man měl skončit s odchodem Maguirea. Škoda, že se ten pavoučí nedorost neukázal v Avengers, protože Loki by si ho namazal na chleba. P.S. Fascinuje mě, jak čistá voda teče v americké kanalizaci. A dokonce tam nemají ani potkany. P.P.S. A používat Bing jako vyhledávač? Vážně?

"Enough romance... let's fuck" Romantika tak sladká, že se divím, že Phillip neměl diabetický záchvat. Přesto trhle zábavné, místy dojemné, ale hlavně velmi hřejivé. A upřímně, kdo by pro ten Ewanův rozkošně nevinný kukuč neudělal všechno (ne)možné? Ukrutně jsem se bavila, takže přivírám oči a pálím pětihvězdu. Shame on you, George W. Bush!

The Roaring Twenties? Proč mám jen pocit, že Luhrman z Jazzového věku nevytěžil dost? Dynamičnost a rytmus z traileru se vytratili do neznáma, zbývají sněhové vločky, písmena a beautiful, beautiful shirts. Příběh o velké iluzi, kterou si pro sebe pojmenují láska, nebo o plnění amerického snu? Buď jak buď, Gatsby paradoxně emočně naprosto selhává a postavy si nevysloužily nic než chladnou lhostejnost. Herecky poměrně slušné, ale výkřiky o Leonardově oscarové nominaci považuji za výsledek šálení smyslů. Naopak, Lea přehraje na milimetr přesně agresivní Edgerton i naivní Maguire. Kdybych neznala předlohu, nejspíš bych hodnotila nadšeněji, takhle jen vidím promarněnou šanci. A z tolik diskutované hudby ke mně pronikla jen Lana Del Rey, spojení jazzu a hiphopu není tak šokující ani osvěžující, jak si Baz nejspíš představoval. "Will you still love me when I'm no longer young and beautiful?"

Milostné příběhy o mrtvole a dívce se v Hollywoodu nějak moc rozmáhají a ještě navíc teplá těla odkazují na špičaté zuby plakátem. Naštěstí chybí puberťácké citové výlevy, R se velmi snaží nevypadat jako úchyl a většinou se mu to (i podle jeho názoru) daří. Zombie Shakespeare se prostě nebere vážně. A sníst mozek dívčina expřítele? Tomu říkám způsob, jak se vrýt do paměti...

Co je na 50/50 skvělé a vzhledem k tomu, kde film vznikl i výjimečné, je to, že netlačí na pilu. Snaha dojmout za každou cenu a ždímat z diváka emoce tu není. Příjemný film o rakovině, jakkoli hloupě to zní. P.S. A co se stalo s Alanem?

Udus se mýma kostma. Skvělá pohádka. Celou dobu jsem se výtečně bavila a přiznávám, že to mělo většinou co dělat s přítomností Ewana McGregora na plátně (rytířská role mu velice sluší). A téměř kompletně britské obsazení pro mě znamená jediné - pocit absolutního blaha. Hvězda dolů jen za závěrečnou třicetivteřinovku, která působí jako pěst na oko.

Kurýr tráví málo času v autě a příliš mnoho času s paní šéfovou, přičemž mu musí být jasné, že tady mšenka nepokvete. Fyzikální zákony letěly oknem stejně jako elementární logika (aneb jak vyvraždit celé Miami jedním kýchacím virem). Kurýr 2 je teď spíš úsměvná scifi, která stojí výhradně na Frankovi. Třetí hvězda za francouzského komisaře pomlouvajícího tousty. Stará dobrá Francie Frankovi slušela víc.

Velmi milá záležitost s okouzlující Judy. Po celých dvanáct minut jsem se nemohla přestat usmívat. Přesné shrnutí problémů s dnešní technologií: "Proč nepíše? Mám ho šťouchnout? Je lepší napsat ahoj nebo nazdar?" A Tom Hiddleston jako bonus na závěr k nezaplacení.

Tak tenhle koncentrát veškerých teen problémů to nezvládl. Na highschool se dělíte na populární a nepopulární. Ta bezejmená masa mezi tím je zjevně málo in a ne dost nerd. A teď jedna standardní blond musí pomoct hezké brunetce, která před kluky trapně koktá, aby to dotáhla na prom queen. Jaké je překvapení, když se z chytré a fajn holky stane queen bitch. Zápletka ozvláštněná jen tou duchařskou částí, jinak je to sbírka všech žánrových nešvarů od blondýnky s "mother issues" po prostoduchého přítele a závěrečné probuzení. Což o to, filmy z americké střední často vyhledávám na odreagování, ale Teen Spirit trpí akutním nedostatkem nadhledu a humoru. Je to stejně plytké jako hlavní hrdinka, protože zmínka o Haydnových symfoniích z vás intelektuálku neudělá.