Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dokumentární

Recenze (4 692)

plakát

Yeti: Ledové dobrodružství (2018) 

Když je film pomalý, je to špatně, Yeti má přesně opačný problém. Od začátku sprintuje tak rychle, že většina potenciálně vtipných scén vychází do ztracená, protože než si jí divák uvědomí, už jsme zase o 5 záběrů dál. Jinak je Yeti ale pohodová oddechovka pro celou rodinu. Děti budou bavit barvičky, rodiče spoustu skrytých vtípků. A osobně se mi i moc líbí trochu netradiční, ale o to příjemnější závěr.

plakát

Zelená kniha (2018) 

Už dlouho jsem se při sledování filmu necítil takto příjemně. Green Book je milý, sympatický, ale i hutný snímek o, pro černochy, velmi těžké době. Hlavní výhrou filmu je ale casting. Chemie mezi výborným Mortensenem a oskarově perfektního Aliho funguje dokonale. Humor je příjemný, vážné momenty fungují a mě takhle dobře 130 minut dlouho neuteklo. Oběma bych cenu přál z celého srdce, tady prakticky neslezou z plátna a hrají jako o život. Nenucený, trochu mafiánský Mortensen a vzdělaný, ale světem utlačovaný Ali tu rozehráli prostě koncert. Scénář je skvělý, načrtne snad všechny možné problémy rasismu, ale nejde úplně do hloubky. Při sledování kroutíte hlavou, ale není to nepříjemný na sledování. Režie kvalitní, herci skvělý a já marně hledám záminku, proč tomu nenapařit plnou palbu.

plakát

Zemětřesení (2018) 

Zklamání. Ne, že bych čekal nějakou pecku, ale přece jen bych doufal, že se tvůrci napodruhé poučí a naservírují nám katastrofický film bez neduhů jedničky. Jenže dvojka je kvalitou prostě horší. Nádherné scenérie norské přírody jsou pryč, máme tu Oslo, které je sice fajn, ale prostě to není TO, co mě bavilo v první polovině Vlny. Tady k tomu jak dobrej byl ve Vlně Kristoffer Joner, tak je tady otravný. Jako lidská troska mi opravdu nesedí. A tím se dostávám k největšímu problému. Než přijde avizované zemětřesení, uběhne hodina norského sociálního dramatu, které Joner prostě neutáhne. Pak sice přijde nějaká akce (velmi krátká) a ve zbytku se zase někdo snaží někoho zachránit, ale mě to prostě nechávalo chladným celou dobu, i ten překvapivý twist ve výtahu. V přímém souboji s Vlnou je tak Zemětřesení jasný poražený.

plakát

Zlatá horečka: Divoká voda (2018) (pořad) 

viděny 2 série Spin-off klasické Zlaté horečky. A nutno dodat, že o poznání slabší. Styl natáčení, kamera, dramatizace, všechno je sice na stejné úrovni jako Parker a spol., jenže se tady prostě nic neděje! I když má tahle minisérie jen 8 dílů, sledujeme jednu partu místo obvyklých tří, a k tomu ještě je tahle parta totálně neschopná a vlastně vůbec nic nedělá. 6 dílů mluví o tom, že budou luxovat zlato, 1 díl ho luxují a v dalším je konec. Jestli Zlatá horečka byla bez příběhu, tak po tomhle by si zasloužila Emmy. 2. série je úplně stejná. Je jednoduše o ničem. Tým mě nebaví, zlato tu není a věčné: "pozor! Voda stoupá!" mě za těch 10 dílů druhé série dost rozčilovalo. Tudy cesta nevede.

plakát

Zlatý podraz (2018) 

Silný příběh, který kdyby dostal do rukou schopný režisér, dostanete další českou perlu. Bohužel Radím Špaček dobrým režisérem není, takže 100 minut sleduju divný rádoby drama, který mi nic neříkalo a už vůbec mě nestrhlo. Těžko jsem se mezi postavami orientoval, scény mi přišli, že občas na sebe logicky nenavazovali. Prostě celý to byl jeden velký zmatek. J to škoda, protože osobně jsem tento příběh neznal a rád bych se na něj podíval prostřednictvím filmu, který by mi to dokázal odvyprávět. Tenhle to není.

plakát

Zlý časy v El Royale (2018) 

Nuda v El Royale. Od začátku do konce. Nuda k uzoufání. Nesedlo mi to vůbec a celý film jsem prakticky protrpěl. Rádoby nudný thriller, možná s pár překvapeními, ale jinak 140 minut totální nudy o ničem.

plakát

Znovu ve hře (2018) 

Pohádka plná klišé od začátku do konce. Úvod má sice několik vtipných scén, ale celý je to tak zoufalý a unuděný, že to až není možný. Lopezka je přitom tím nejmenším problémem. Ona je sympatická ve všem, ale scénář i režie je tak moc nezajímavá, že nebudete za chvilku vědět o čem to pořádně bylo. A je mi fakt líto Mila Ventimiglia, kterýho jsem po Hrdinech žral..

plakát

Zrodila se hvězda (2018) 

S Infinity War a Ebbingem je Zrodila se hvězda nejlepší film roku. Přes dvě hodiny trvající kolos, který je tak pevně a přitom jemně zrežírovaný, že jsem až s prominutím čuměl, jak to má Cooper v malíku. Jeho výkon je navíc životní, takže po třech nominacích doufám v Oskara, kterýho si doufám odnese i Lady Gaga. Film samotný je na krásný 4, ale ona to svým projevem šroubuje do takových výšin, že jsem ke konci vnímal jen jí, jak mě učarovala. Měla to sice hodně zjednodušené, protože měla tu roli napsanou na míru, to její projev ale vůbec nedevalvuje. Její výkon mě prostě tak oslnil. Mezi ústřední dvojicí funguje skvěle chemie, klape jim to, sluší jim to na pódiu i doma. Cooper zvládá jak velké koncertní scény, tak komorní atmosférický rozhovor mezi čtyřmi oči. A nebylo by fér nezmínit i Sama Elliotta, který si "své" také odvede. Herecky je film špičkový, režií taky. Nevybavuju si jediný slabý místo a já jen doufám, že jak Bradley, tak Gaga budou režírovat a hrát přesně takhle. Tohle je totiž skvělá filmařina.

plakát

Ztraceni ve vesmíru (2018) (seriál) 

Zábavná rodinná sci-fi, která se možná někdy až moc drží těch témět rodiny a přátelství, ale na druhou stranu právě tohle se musí od Ztracených ve vesmíru čekat. Třetí série sice možná byla až moc natahovaná a ten příběh kolem rodiny Robinsonových mi přišel vyčerpaný, do cíle jsme ale došli se ctí. Takže rodino Robinsonových (včetně robotů, slepic, posbíraných přátel nebo znovuobjevených dávno zemřelých), díky za těch 28 dílů, byla to rodinná jízda se vším všudy!

plakát

Ztraceni ve vesmíru - Série 1 (2018) (série) 

Asi vlastně spokojenost. Bylo by nefér čekat od první řady Ztraceni ve vesmíru nějaké větší sci-fi. Důraz na rodinu, přátelství kluka s robotem a (ne)záporák tomu dodává takovou pohodovou atmosféru. O nikoho se nebojíte, ale těch 10 dílů jsem slupnul jak malinu.