Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (1 906)

plakát

Austrálie (2008) 

Kupodivu velice chutná jednohubka, která není tak přeslazená, jak se mohlo zdát a ani nudná, jak jsem čekal. Sice dlouhý, ale odsýpající příběh. Nicole Kidman i Hugh Jackman hrají na výbornou a ať jde o válečné výjevy, dobrodružnou cestu s dobytkem nebo čistě jen o komorní scény, tak snímek je dobře podáván ve všech svých sférách. Tu a tam zdlouhavější scéna je mile ráda odpuštěna. 75%

plakát

Cesta naděje (2014) 

Velice působivá až nezapomenutelná scéna umírání bratrů. Jinak více se mi toto drama pod kůži nedostalo. Příběh o hledání s pár flashbacky, které jsou to nejlepší, co zde vidíme je jen náznak toho, jak toto celé mohlo být skvělé, kdyby ale příběh kráčel po jiné cestě. Nestalo se tak a já tak většinou na tomto díle nalezl natahování a nudu v příběhu, kde hlavní hrdina pomalu nemá co hrát a o výsledku stejně víte daleko dopředu. Je to škoda, protože naděje na dobrý film tu byla. Žel, stala se z ní průměrná kvalita. Zcela zapomenutelná. 60%

plakát

Otcové a dcery (2015) 

Tak tu máme Russella Crowea opět po letech v roli ala Čistá duše, tentokrát ale nikoli v géniovi, ale spisovateli s post traumatickou stresovou poruchou, která silně zasahuje do jeho života a výchovy své dcery. Přičemž sledovat ústřední dvojici neúplné rodiny je pastva pro oko i ucho. Kvalitní žánrový počin, který má srdce a má minimum dějových odboček. Vše se točí okolo vztahu otce a dcery. A ta přímočarost je zde možná i to negativum, které vidím. O Katie bych toho třeba chtěl vědět daleko více, všímat si jí více ve škole, více znázornit její vztah se strýčkem a tetičkou a jejich sourozenci, jenže na to zde není čas. I tak jde ale o dobrý film, dobře odehraný, zrežírovaný, nasnímaný i odvyprávěný. Palec nahoru. 75%

plakát

Skleněný (2019) 

Jsem trochu konsternovaný. Právě jsem viděl film, který byl pokračováním nesmírně chytrého Vyvoleného a ucházejícího Rozpolceného. Bohužel ale ke kvalitám hlavně prvního filmu jsme se nepřiblížili. Rozhodně pochvalu si zaslouží hlavní herecké superhrdinské trio, které hraje přímo excelentně. Bohužel ale tato excelence naráží na vše ostatní, co tu zaostává. Čím začneme? Špatně nasnímanou akcí, debilním scénářem, či logickými dírami, kterými by projel i kamion. Příklad? Pan Skleněný je ve vegetativním stavu a najednou se projede po chodbě k lékům a nikdo se nad tím vůbec nepozastaví. Samozřejmě, že se nad tím pozastavit nemohou, protože by příběh musel ihned skončit a nedošlo by k pointě. To samé v bledě modrém je pak při samotném pokusu o útěk z blázince, který musejí hlídat snad sami blázni, jinak si nedokáži představit, jak by celý ten spletenec scén byl možný. V samotné závěrečné bitce je pak evidentně polovina postav zbytečných, nebo zde režisér ukazuje svůj neum s dalšími charaktery pracovat. Šokujících zvratů je tu hned několik, ale všechny ústí směrem, který jsem očekával. Navíc drtivá většina filmu je nudná a nikam nevede. Klidně mohli stopáž o polovinu zkrátit a nic by se nestalo. Ptáte se tedy proč tři hvězdy? Inu nostalgie zde zapracovala. A i přes zmíněný stoh chyb jsem si tu užíval skvělé herectví McAvoye, Willise a ve druhé polovině i Jacksona. A za každého tu jednu hvězdu alespoň dám. Více ani ťuk. 60%

plakát

Roma (2018) 

Roma je vysněný a filmařsky skutečně špičkový projekt Alfonsa Curaóna. Jde ale též o jeden velký art se všemi plusy a mínusy, co k tomu patří. Začneme těmi plusy. Na Romu se opravdu skvěle dívá. Každý záběr je taková lahoda pro oko, až divák přestane vnímat postavy a užívá si každý umělecký záběr se všemi švenky a kamerovými jízdami. I svět v němž se Roma odehrává je bohatý, zalidněný a skvěle promyšlený. Každý plán ať již s herci nebo komparsem zde do puntíku vyšel. To samé i hudba. Jenže.... tu máme i ta negativa, která bohužel prostě k artu patří. A pokud říkám, že kamera je zde silná pro svou uměleckost, tak právě tato uměleckost je zde na úkor sžití se s příběhem. Všechny postavy, které sledujeme mi nepřirostly k srdci. Byly mi vzdálené a ukradené. Chyba to však podle mého nebyla na hercích (byli fakt výborní), ale na kameře, která charaktery snímá pouze z celku, maximálně tu a tam z polocelku. žádné detaily, rysy ve tváři, toho jsem se zde nedočkal. Pouze vzdálené figury nějak se pohybující a nějak jednající. Nebylo možné k tomu psychickému propojení mezi mě a filmovou postavu dojít. To spíše jsem přirostl k prostředí v němž se Roma odehrává, nikoli k postavám. To zamrzí a obzvláště zabolí u dvouhodinového filmu. A přitom napětí se zde daří dávkovat, i když přijde téměř až v závěru. Cuarón zde prostě ukazuje úplně obyčejný příběh, zajímavý i nudný jako život sám. Není to z toho důvodu film pro každého, ale bez pochyby to je krásné umělecké dílo, které si nějaké ty ceny zaslouží. Nebude určitě se na něj chodit v davech, ale náročnější artové diváky zcela jistě potěší. Já tleskám technickému zpracování, méně tomu dějovému. Přesto zvedám palec nahoru. Svým způsobem mě to oslovilo, ale do TOP filmů roku se to určitě u mě neumístí. 80%

plakát

Nikdy nezestárnou (2018) 

Skvělý dokument z dílny Petera Jacksona, který vzdává hold vojákům britské armády skrze zajímavě pojaté záznamy z války i natočený zvukový komentář zúčastněných bojovníků. To vše v kompletu, který se nádherně doplňuje a je též nově použit pomalu až s akademickou pečlivostí, kdy postavy v černobílém filmu jsou účelově ukazovány jako konkrétní lidé známých pamětníků a produkce Petera Jacksona se nebála najít záznamy mrtvých lidí, kteří vypadají velice podobně těm (na 99% jsou to jiní lidé), které jako živé ukazují na videu. Tím celý projekt je daleko více filmovější, než dokumentární. Konverze do barvy, ozvučen í a nastavení frekvence snímkování na současné 25p je správný tah na branku, stejně jako snaha k tomuto se uvolit ve chvíli, kdy zazní první výstřely na frontě (do té doby je snímek černobílý). Drsné, reálné a pečlivé zmapování osudů normálních vojáků od náboru po demobilizaci. Škoda, že podobných snímků není více. Ta doba i lidé by to potřebovali. 90%

plakát

Brexit (2019) (TV film) 

V podstatě encyklopedické shrnutí voleb Brexitu hlavně z pohledu těch, co chtěli odejít. To vše s hereckým áčkovým, ale též očekávatelným obsazením. Například pro Benedicta Cumberbatche jde opět o roli chytrého magora, kterého nikdo nemá rád. Nicméně celý film je hodně dialogový. Klidně to mohla být i rozhlasová hra, nejen televizní snímek. Kecá se tu fakt hodně. Alespoň je ale toto kecání zajímavé. Překvapení a zvraty tu však nečekejte. Jde o přeříkání věcí, které znáte, tak jak byste si je nejpřirozeněji dokázali představit. Nic originálního jako Sázka na nejistotu to není. Ani tak dobře zpracováno. Prostě žánrový průměr. 70%

plakát

Pan Church (2016) 

Eddie Murphy byl vždy spíše představitel komediálních, než vážných rolí. Proto mě o to pozitivněji překvapilo, že i tato dramatická rovina mu není cizí. Ano, nebude to herec, který by za své výkony dostal Oscara, nicméně v Mr. Church hraje tak excelentně, jak jen může. Samotný scénář tohoto filmu je nicméně natolik dobrý, že jiný herec v roli Churche by si toho Oscara klidně mohl odnést. To není kritika na Murphyho, protože si za tento snímek zaslouží jen chválu. Všechno, co zde uvidíte je jako život sám. Stejně prostý a stejně dramatický. Místy mi šly slzy do očí a místy jsem se upřímně smál a radoval spolu s hlavní postavou. A přesně takovýto filmy mi tolik chybí. Pro takovéhle snímky mám rád filmařinu. A tento je navíc skutečně povedený a.... melancholický. Bruce Beresfordovi zvedám velký palec nahoru, stejně jako autorce scénáře Susan McMartin. A všem milovníkům dramatů ho doporučuji. 80%

plakát

Kapitán (2017) 

Dvacetiletý svobodník Willi Herold je pronásledovaný zběh. Ovšem v posledních týdnech války panuje v Německu takový chaos, že úplnou náhodou najde opuštěné auto s kapitánskou uniformou. Od té chvíle je ze svobodníka Williho kapitán Herold, který bude mít dost drzosti na to, aby si založil svou vlastní jednotku a převzal velení v celé jedné oblasti. A ač je to celé neuvěřitelné, fakt se to skutečně stalo. Celý snímek je stylizován ala Schidlerův seznam. Podobná kamera i černobílý formát. To nejpozitivnější na celém příběhu je jeho originalita. Mnoho podobných válečných snímků jsem neviděl. Němci zde skutečně natočili působivé historické drama (jedno z nejlepších od nich v moderní době), které jde až na dřeň a mapuje nejen příběh jednoho člověka a jednotky, ale i motivy toho, jak se z určitých lidí stali bestie nejhrubšího zrna. Jak chaos dokázal zrodit z obyčejných lidí monstra. Herecky je to geniální a režijní vedení naprosto áčkové. Škoda, že tento snímek nebylo možné vidět v širší kinodistribuci u nás, pozornost si rozhodně zaslouží. Už teď mohu říci, že se Der Hauptmann řadí mezi TOP válečné snímky, které jsem měl tu čest vidět, a že vedle Pianisty, Schindlerova seznamu, Zachraňte vojína Ryana a Nepřítele před branami se tu pro mě zrodilo nové kvalitativní žánrové drama, které mile rád dám do své TOPky a oceňuji ho plným počtem. Jednoznačně si ho zaslouží. 85%

plakát

V květnu si dělej, co chceš (2015) 

Zajímavý dobrodružný, dramatický příběh, který můžeme v podstatě zařadit jako road movie uprchlíků, kteří se snaží zachránit před postupující německou frontou. O jejich peripetiích je tento film. A rozhodně není špatný. Jen zapadne za celou řadu obdobných válečných témat, které jsme ale viděli již zpracované daleko lépe typu: Běž chlapče běž, Jdi a dívej se, Město 44, Pianista a jiné. Jeho dramatická rovina zde není díky bohu tak patetická, bohužel ale ani tak napínavá. A čím tedy ve výsledku tento snímek je? Průměrnou podívanou s několika světlými pasážemi, na kterou se rádi podíváte u žehlení či při čekání na návštěvu, ale rozhodně jí nevěnujete svůj čas cíleně a opakovaně. 70%