Nach

Dvacetiletý svobodník Willi Herold je pronásledovaný zběh. Ovšem v posledních týdnech války panuje v Německu takový chaos, že úplnou náhodou najde opuštěné auto s kapitánskou uniformou. Od té chvíle je ze svobodníka Williho kapitán Herold, který bude mít dost drzosti na to, aby si založil svou vlastní jednotku a převzal velení v celé jedné oblasti. A ač je to celé neuvěřitelné, fakt se to skutečně stalo. Celý snímek je stylizován ala Schidlerův seznam. Podobná kamera i černobílý formát. To nejpozitivnější na celém příběhu je jeho originalita. Mnoho podobných válečných snímků jsem neviděl. Němci zde skutečně natočili působivé historické drama (jedno z nejlepších od nich v moderní době), které jde až na dřeň a mapuje nejen příběh jednoho člověka a jednotky, ale i motivy toho, jak se z určitých lidí stali bestie nejhrubšího zrna. Jak chaos dokázal zrodit z obyčejných lidí monstra. Herecky je to geniální a režijní vedení naprosto áčkové. Škoda, že tento snímek nebylo možné vidět v širší kinodistribuci u nás, pozornost si rozhodně zaslouží. Už teď mohu říci, že se Der Hauptmann řadí mezi TOP válečné snímky, které jsem měl tu čest vidět, a že vedle Pianisty, Schindlerova seznamu, Zachraňte vojína Ryana a Nepřítele před branami se tu pro mě zrodilo nové kvalitativní žánrové drama, které mile rád dám do své TOPky a oceňuji ho plným počtem. Jednoznačně si ho zaslouží. 85%

Zajímavý dobrodružný, dramatický příběh, který můžeme v podstatě zařadit jako road movie uprchlíků, kteří se snaží zachránit před postupující německou frontou. O jejich peripetiích je tento film. A rozhodně není špatný. Jen zapadne za celou řadu obdobných válečných témat, které jsme ale viděli již zpracované daleko lépe typu: Běž chlapče běž, Jdi a dívej se, Město 44, Pianista a jiné. Jeho dramatická rovina zde není díky bohu tak patetická, bohužel ale ani tak napínavá. A čím tedy ve výsledku tento snímek je? Průměrnou podívanou s několika světlými pasážemi, na kterou se rádi podíváte u žehlení či při čekání na návštěvu, ale rozhodně jí nevěnujete svůj čas cíleně a opakovaně. 70%

Průměrná komedie, která má blíže ke slabším Prcičkům, než ke komediím stojícím na tom, že si generace mladších se staršími tolik nerozumí. Obsazení nicméně je skvělé, a tak se zde v rámci kvalit scénáře (průměrných) těží maximální možná kvalita. Já se ale bavil a zvedám palec nahoru. 65%

Kéž by něco takového vzniklo, škoda ale že jde jen o trailer na neexistující film. Palec nahoru za chvilkovou ideu, že se něco takového připravuje. Palec dolu za vystřízlivění po třech minutách. 70%

Příjemná žraločí jednohubka, na kterou se dobře kouká a když nepřemýšlíte, tak i dává větší smysl než 90% jiných filmů se žraloky. Jeden z těch lepších následovníků Čelistí, který pobaví i má pěkné akční sekvence. Jason Statham si navíc svou roli naprosto užívá a je radost na něj koukat. Ano, je to stále kvalitativní průměr s nadprůměrnými efekty, ale jako jednohubka na noc si zhlédnutí mile rád zopakuji. 65%

Mám rád tyto dramata, která z minima ždímou maximum. Zde v podstatě komorní zápletka o opuštěné matce o níž se stará syn, a která musí čelit muži, který je uprchlý trestanec, ale nikoli zlý člověk. A tato velice jednoduchá zápletka ve výsledku skýtá spoustu různých témat, které je možno divákovi předložit. A prodlouženému víkendu se to náramně daří. Škoda jen té občasné zdlouhavosti, protože herci jsou výborní a scénář též nepatří k těm průměrným. 75%

Nízkorozpočtový, ale velice povedený dramaticko-melancholický film o tom, jak se nevinný žertík zvrhne v tragédii, která změní všechny zúčastněné a o nepochopení odlišné osobnosti, která je nesociální a svůj úděl si vlastně i zaslouží, ale též není jen dvourozměrná. Jacob Aaron Ester natočil komorní drama, které je přímočaré, s minimem vedlejších odboček a naprosto reálné. Věřím, že se toto mohlo i může kdykoli a kdekoli na světě stát s podobným průběhem. U proto palec nahoru a čtyři slunce letí. 75%

Chudší příbuzný hrané Knihy džunglí od Disneyho. Andy Serkis natočil dospělejší, dravější a přímočařejší i knize podobnější film. Bohužel ale ne tak charakterově vymazlený a mě tak srdci blízký jako Disneyho verze. Ano, vše tu funguje jak má, charaktery jsou podobné i když tu a tam rozdílnější. Bohužel ale ne tolik rozdílné, aby nešlo oba filmy porovnávat. Počítačové efekty jsou zde navíc o třídu též horší. Takže bohužel musím sebrat dvě hvězdy. Jedna za ne tak dobré vizuální efekty a druhou za méně zajímavější podání příběhu a s tím i spojenou chudší džungli, co se i postav týče. Přesto mírný palec nahoru. 65%

Oproti Utøya, 22. července klasičtější zpracování, ale ve zručné režii excelentního Greengrasse. První polovina filmu je pětihvězdičková. Odsýpá jak hodinky, je napínavá a pomalu k nesnesení dravá. Jenže jak jde čas a polovina se přehoupne, snímek začne být poněkud zdlouhavý. Informace se začnou opakovat, tempo se skoro zastaví a my jen čekáme na finální soud, až se oběť a masový vrah uvidí tváří v tvář. Díky Bohu to celé probíhá bez zbytečného patosu, který tu sice též je, ale ne tak výrazný. Nicméně 22 July je i přes svou řemeslnou stránku spíše čtyřhvězdičkovým než pětihvězdičkovým filmem. A to právě díky druhé půlce. Rád jsem se na něj podíval, jásal nad Greengrassovo rukopisem a zhnusil se nad činem jednoho zločince. Co film měl divákům předat, jistě dobře předal a já zvedám palec nahoru jeho filmařské kvalitě. 75%

Tak se to konečně podařilo. Pohádka s tak vánoční atmosférou, že si podobnou ani nepamatuji v porevolučních dějinách. Charismatické kladné postavy, do nichž je snadné se vcítit. Krásný jemný humor a dobře napsané dialogy. Negativum akorát v tuctovém nepříliš zajímavém záporáku. Ale jinak naprostá spokojenost a kéž by více současných pohádek šlo touto sice přímou ale mnohem kvalitativnější cestou dobře napsaných postav, skrze které vyprávíme pohádkový příběh. 75%