D.Moore

O trochu lepší než minule, a to hlavně zásluhou skvělých záporáků. Woody Harrelson a Naomie Harris jsou jako Bonnie a Clyde, jen šílenější, jejich útěk podle mě patří k nejlepším scénám z komiksových filmů poslední doby, a i když často brblám na zbytečně dlouhé filmy, tentokrát by to pár desítek minut navíc klidně sneslo,, kdyby se věnovaly hlavně jim. Jinak Andy Serkis na režijní stoličce nic extra nového nepřinesl, ale práci odvedl dobře, Marco Beltrami složil bohužel podobně nevýraznou hudbu jako před ním Ludwig Göransson, no a Tom Hardy, ten dobrý herec, tu opět jako by zapomínal, že umí hrát, a opět se pitvoří (ačkoliv, pravda, o něco méně než před čtyřmi lety).

Fajn, leč nijak převratná kriminálka s parádním Linem Venturou, který tady už je takový, jakého ho máme nejraději. Film je (možná překvapivě) celkem akční a jeho děj se nedá úplně dobře předvídat, což mi dělalo radost. Akorát si scénář mohl více vyhrát především s tajnou službou, která hlavního hrdinu proti jeho vůli poslala znovu do akce.

Miloslav Šimek a Jaroslav Suchánek vytvořili, myslím, až překvapivě dobrou moderátorskou dvojici. Soutěž Jak byste se zachovali je ale taková... Podivná, podezřelá. První díl, který ji divákům měl představit, jel celý podle připraveného scénáře, ani soutěžící nebyli pravými soutěžícími, což laťku humoru nastavilo celkem vysoko. Další díly, v nichž soutěžili obyčejní lidé, už tak úplně dobré nebyly.... S výjimkou momentů, které s největší pravděpodobností byly taky připravené scénářem. A protože takových momentů stále přibývalo, postupně jsem vlastně nevěřil skoro ničemu - pravosti diváckých dopisů, spontánnosti soutěžících, hlasování porotců, Šimkově a Suchánkově improvizaci, tomu, že spousta soutěžících pochází z Kladna náhodou a ne proto, že spoluautor scénáře Josef Fousek je také odtamtud... Bylo to zábavné, ale zvláštně.

Skvělý nápad a zábava od začátku až do konce. Tedy do toho prvního konce, protože ten druhý, zbytečně natažený, se opravdu konat nemusel. Vince Vaughn a Kathryn Newton jsou v obou rolích perfektní, moc se mi líbil scénář, který ta všemožná hororová klišé zároveň shazoval a využíval. Je to sympatické, krvavé, barevné, sexy a vtipné. Někdy prostě víc nepotřebuju.

Tak nevím, po všech těch nadšených ohlasech by člověk čekal skoro až novodobého Dr. Divnolásku. A přitom je to taková jednoduše satirická komedie s očekávatelným humorem na jedno brdo. Škoda. Ze všeho nejvíce mi K zemi hleď! připomnělo Smrt roku 2020, kdyby ji někdo nesoudný natočil téměř dvouapůlhodinovou.

Tak trochu zavádějící upoutávky, pověst Matthewa Vaughna a hlavně to, co předváděl v prvním a druhém filmu, vnadily na další zběsilý akčňák, v němž se zase stane leccos, jen o sto let dříve. A v kině přišlo překvapení - pro mě velmi příjemné. Vaughn se totiž očividně rozhodl, že v příběhu o zrodu agentury Kingsman se bude zrovna tak rodit i jeho nezaměnitelný režijní styl, což je nápad za milion. Díky tomu je První mise docela dlouho až kupodivu klidný film, kterému záleží na postavách, a pokud dojde na akci, je sice dobrá ale záměrně se drží při zemi. Vaughn jako by ten zběsilý styl s každou další scénou sám teprve objevoval, zatímco hrdinové v příběhu plném zvratů (včetně jednoho fakt šokujícího) rozkrývají obří spiknutí a střádají typické kingsmanovské atributy, aby se v závěrečné třičtvrtěhodině z King's Mana stal Kingsman, Vaughn se utrhl ze řetězu, začal zpomalovat záběry, přidělal kameru na křídla a meče, mazlil se se záběry (můj oblíbený je souboj siluet na pozadí filmového plátna s válečnou vřavou) a zkrátka dál divákům to, nač čekali. Pro někoho to čekání bude dlouhé, jiné ale královsky pobaví.

Jsem spokojený úplně stejně jako v roce 2015 s Jurským světem. Zase jednou se totiž podařilo fantasticky navázat na film, který kdekdo miluje, představit úplně nové hrdiny, nespoléhat jen na nostalgii, dvě hodiny bavit pamětníky i úplné nováčky, mít v kině lidi s úsměvem od ucha k uchu. Opravdu jsem nečekal, že se Odkaz až tak povede. Je to obrovské potěšení. Mile mě překvapilo, že film nemá hlavního hrdinu, nýbrž hrdinku (Finn Wolfhard promine, Mckenna Grace tu doopravdy vládne), a navíc tak skvělou hrdinku. Ale snad všechny postavy jsou vtipné, nikdy ne trapné, a Jasonu Reitmanovi o ně jde stejně jako o speciální efekty, které krásně kombinují digitální a praktické a jako na všechno je na ně radost pohledět. Koho nedojme už úvod, toho si závěr jistojistě podá. Další díl pro definitivní uzavření kruhu by se mi líbil moc.

Naivní duchařská komedie, vůbec ne hororová a jen zlehka vtipná, pro mě ovšem zajímavá tím, že jde vlastně o klasický "letní" film určený teenagerům, kteří vyrážejí večer do kina za zábavou a je jim jedno, jestli je zrovna na programu úplná blbina. Když je nebude bavit film, zabaví se sami. Není problém si představit, jak to v takovém kině plném rozjívených dívek a hochů na konci padesátých let vypadalo, když se promítal právě The Headless Ghost a po přestávce jako druhá část dvojprogramu Horrors of the Black Museum, který na Netflixu zatím není, ale vypadá podobně hodnotně :)

Zpočátku sympatický bombový atentátník musí pro nejnovější fušku překonat řadu překážek, které se vrství jedna na druhou způsobem přímo coenovským. Nějaké ty mrtvoly a spousta nedorozumění samozřejmě nemůžou cestou k osudnému výbuchu chybět, a tahle černočerná komedie je díky tomu všemu a díky Alastairu Simovi jedním z nejhezčích překvapení, která na mě letos na Netflixu čekala.

Will Ferrell vlastně hraje CLarka Griswolda a film je nejlepší právě v těch okamžicích, kdy se chlapácky vytahuje a my dobře víme, že na obzoru je strašlivá katastrofa, jen netušíme, jaká přesně. V tomto ohledu dokáže Táta je doma rozhodně nejen rozesmát, ale i překvapit. Škoda jen, že se v závěru dočkáme i těch otřepaných klišé a rodinných hodnot, jakkoliv se je scenáristé snaží nebrat úplně vážně.