D.Moore

Několik dobrých momentů ty hloupé bohužel nevyvážilo, natož aby je převážilo. Vcelku bída s nesnesitelnými pány Havelkou a Vladykou. Jediný, kdo mě neustále bavil, byl nikdy neselhávající Petr Nárožný.

Dva roky po revoluci bylo třeba se vrátit k tomu, co bylo, oklepat se, no a prostřednictvím téhle malé televizní rýpavé komedie se to podařilo. Výborné páry Jiřina Bohdalová - Josef Somr a Viktor Preiss - Veronika Freimanová, odsýpající scénář, v závěru lehce zhuštěná atmosféra a na úplný konec očekávaná, ale zase bez výhrad podaná pointa.

Dobrá adaptace Haškovy povídky, kterou kazí drobnosti, jako například Josef Laufer coby jeden z pouličních zpěváků, na němž je ale opravdu hodně vidět, že housle drží v ruce poprvé v životě (zatímco Josef Zíma si s akordeonem vyloženě tyká) nebo Luděk Kopřiva a jeho šílený závěrečný výstup. Jinak se Zvony pana Mlácena povedly a zejména kvůli výbornému obsazení se vyplatí je vidět.

Nejlepší možné pokračování, jaké Zrození Planety opic mohlo dostat. Výměny režiséra bych si nejspíš nevšiml (Reeves má stejně jako Wyatt spoustu nápadů, tu a tam pobaví nějakým delším záběrem, atmosféra dokonalá), zato Michael Giacchino složil ještě lepší hudbu než Patrick Doyle... A změnil se především Caesar. Zestárl, zmoudřel a všechno je to na něm perfektně znát už v prvním záběru. Jako postava je výborně propracovaný, správný hrdina jak má být, a členové jeho rodiny jsou na tom zrovna tak. Zkrátka je vidět, že scenáristé si na opicích dali záležet stejně jako (nebo více než) na lidech a povedlo se. Opět mě nadchli i trikaři, film má spád, myšlenku, postupně graduje, závěr je bombastický. Jsem zvědav, čeho se dočkáme příště. Nejvíce by mě filmaři potěšili, kdyby se třetí díl odehrával zase až po nějakých deseti zimách, přímo nenavazoval a pokud možno se bez lidí obešel úplně. Ale to je jen takové troufalé přání.

"My se vám ozveme..." aneb Semafor v nejlepších letech a Oliver Twist zkažený na mnoho způsobů. Film je zvláštní, protože celou dobu jsem tápal, jestli jde o opravdový dokument nebo o velice dobrou mystifikaci. A pořád si nejsem jistý.

Hříšní lidé města pražského pro nové tisíciletí. Nepřeháním. Neskutečně sympatické obsazení, zápletky inspirované skutečností, svižná režie, která nespoléhá na rádoby světový efektní kabátek, ale zůstává při zemi a také díky ní vše vypadá poměrně uvěřitelně, fajn hudba, rozumný počet dílů s rozumnou stopáží. Epizodu od epizody jsou Případy 1. oddělení lepší, překvapují nejrůznějšími herci v nejrůznějších rolích (Jiří Lábus, Vladimír Brabec, Jana Gýrová...) a alespoň pro mě byly silně návykové. Scenáristům asi nejvíce děkuji za krásnou roli pro Bolka Polívku, kterou už řadu let potřeboval.___P.S. A ani druhá řada nezklamala.

Bahno. Mazlavé, smrduté, nechutné... Počkat, je to vůbec bahno?

Nejlepší kapela, která kdy neexistovala.

Velmi dobrý film na téma "Mít všechno a přitom nemít nic", bezesporu nadčasový, a to nejen tím, jak vypadá a jak nápaditě je natočený. Ale že by bylo nutné o něm mluvit jako o nejlepším snímku všech dob? No... Každopádně Orson Welles - herec se během 120 minut obdivuhodně proměnil, Orson Welles - režisér mě zase během 120 minut ani jednou nenudil a stále něčím překvapoval. A já už konečně vím, co je "poupě", což mi hlavou vrtalo hlavně při sledování jedné epizody Columba, a také vím, jaký biják parodovali Simpsonovi v epizodě o medvídkovi pana Burnse.

Je to takové (vzhledem k roku vzniku) "téměř best of", které naštěstí není jen obyčejným výcucem z jednotlivých her, ale poměrně dobře propojeným pásmem, při němž se herci bavili stejně jako diváci. Hlavní přidanou hodnotou je z mého pohledu promítání Cimrmanovy reklamy na vanu Litinový přítel člověka a možnost podívat se, jak to vypadá, když hostinského v Hospodě na mýtince nehraje Zdeněk Svěrák, ale Jan Hraběta. Krásným momentem je i přeřek Ladislava Smoljaka při recitaci libreta V chaloupky stínu a po něm následující Svěrákův smích.