Slepejsek

Slepejsek

ivan chocenský

okres Kolín

1 bod

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2
    • 23.11.2018  22:49
    Chvilky (2018)
    *

    pokus o psychologickou sondu? Možná podle všech anoncí a recenzí. V reálu ta tvrzení, že jde o dívku, "která se snaží všem vyhovět" zas až tolik pravdivá není. Nebo aspoň film o něčem takovém nehovoří. Jednotlivé scény se téměř výhradně soustřeďují na rodinu a jsou natolik vytržené z kontextu, že se z nich jednoznačný závěr dělat nedá. Filmu zoufale chybí druhá strana mince. Pohled, který objektivizuje to, co je ve filmu vidět. V téhle podobě mi to přijde spíš jako bezradné chození v kruhu než jako nějaká výpověď. (Vrcholem bezradnosti je scéna u psycholožky, která nedokáže nic zjistit ani posunout - takový odborník je na dvě věci - a film taky). Podtrženo-sečteno: sledujete příběh antihrdinky, která neví, co s životem a se sebou samou, a se kterou se lze jen velmi těžko identifikovat, protože vlastně není schopna ukázat jakýkoli názor či vůli.

    • 18.11.2018  00:52

    1. Film se strašně vleče. 2. Nemastní neslaní herci. 3. Dějová osa silně kulhá (odhalení-neodhalení komplotu?) 4. "Podivíni" jsou příliš papíroví. 5. Slibované úchylnosti nepřichází. 6. Vtip a trapno mají často stejnou podobu. 7. Bezradný konec (bez pointy? Ale co byste chtěli od filmu bez zápletky...)

    • 18.11.2018  00:48

    Dětsky naivní pokus o detektivní komedii...

    • 4.11.2018  16:04

    Pokud se spokojíte s královninou muzikou, budete spokojeni až nadšeni (závěrečný Live Aid je opravdu skvělý). Pokud chcete film, budete zklamáni, že to nejzajímavější (mám na mysli to, co stojí mezi fyzickou změnou z vlasatého mladíka s nadměrným předkusem a sebevědomím do osamělého muže s knírkem a TÍM) je vypuštěno a odbyto pár větičkami a náznaky (divák, který o Mercurym nic neví, tady jenom zírá, co se to děje). A pokud čekáte něco jako životopis (ať už Královny či jejího frontmana), budete možná dokonce rozhořčeni, protože realita se tu ohýbá a upravuje tak, aby vytvořila hezký, emotivně chytlavý, scénář. Osobně mi nesedí ani Rami Malek - jako mladý Bulsara ještě ano - ale jako hvězda už ne, a to ani psychicky (i vzhledem k výše zmíněné absenci klíčových let) ani fyzicky (tohle prostě není Mercury, jen balónek, na který někdo namaloval jeho rysy). Film by spravedlivě byl tak na 50%, ale zůstávám níž i vzhledem k tomu, jak tu nad ním všichni slintají blahem.

    • 27.10.2018  17:41

    celkem přesná ukázka toho, jak to dopadá, když jeden pes honí čtyři zajíce - ušoupané běhy, jazyk na vestě a kde nic tu nic. Nekoná se ani sportovní drama, ani vášnivá romantika, jenom schematická ideologická agitka. Autoři prokaučovali sportovní prostředí (dvě mistrovství jsou odbyta ilustračními záběry, chybí jakýkoli vývoj zápasů či dokonce turnajů - jak potom chcete slavit vítězství nebo se trápit zradou? chybí jakékoli dění mimo repre - nějaké domácí soutěže? z čeho se repre rodí? tady to vypadá na partičku aristokratických hejsků z jedné kavárny, kteří si z nudy občas pohrají s balónem pod košem a uvolili se pustit si lvíčka na prsa), opominuty jsou charaktery jednotlivých členů týmu - ve filmu proměněni v unifikované chlapce v tílkách, které máte pomalu celý film problém od sebe navzájem rozeznat, velká láska vyšumí kamsi do pozadí sotva se objeví náznak prvních květů a politické linie jen poplatně přikyvují době, takže všechno komunistické je zlé, hloupé a směšné a naopak všechno směšné, hloupé a zlé je ocejchováno jako komunistické...

    • 27.10.2018  15:19

    Žádný ohromující gejzír gagů to není - spíš občas trochu omšelých (až lehce vyčpělých) (stará ponorka), občas jako stará guma přetažených (pronásledování v brnění či virtual-reality show), občas zbytečně dovysvětlovaných (od toho je tu komplic). Přesto i těch pár "beanovských" potěší a pár anglických hlášek (sušších než nejsušší martini) protřepe bránici a zvedne náladu. PS1: Jestli mne něco straší, tak je to pomyšlení, že by se JE dočkal tolika dílů jako jeho kolega 007. PS2: Na druhou stranu je celkem zábavné představovat si, kdo by mohl převzít Atkinsonovu štafetu...

    • 24.10.2018  16:37
    Domestik (2018)
    ***

    Dobře rozjetá partie na téma "co všechno jsem ochoten dát svému cíli". Přitom téma je rozehráno ve dvou liniích, dvou postavách - cyklista, který se chce vrátit na vrchol vs. žena, která chce otěhotnět. Oba dělají, co mohou. Včetně toho, že si vypomáhají prostředky, které nejsou zrovna morálně čisté. Paradoxní je, že společensky přijatelnější chování ženy působí ve filmu mnohem děsivěji a zrůdněji než prosté konstatování, že vrcholový sport se bez dopingu dělat nedá. Film bohužel nenahlíží obě linie stejně - ta mateřská je mnohem decentnější - vše zůstává pořád jen v rovině ženy, není tam žádný přesah "můj doktor mi říká". Bohužel. Možná, že s tím by t bylo až moc kruté... (zkuste si nahlas říct větu: "bez dopingu se otěhotnět nedá") Postrádám také cosi jako zpětnou vazbu či hodnocení "kam jsem se posunul". U ženy je to zřejmé, negravidní a negravidní, u cyklisty to ale ukousává kus motivace. Jakoby vlastně o dosažení žádného výsledku ani nešlo. Jakoby cílem nebyl cíl, ale sama cesta. Jakoby nešlo o sportovce, ale o stroj na polykání dávek, o stroj, který zapomněl k čemu má sloužit... Zhruba ve 2/3 se film láme - je to ve chvíli, kdy žena podlehne myšlence, že dneska to vyšlo a otěhotněla a partner jí začne vykládat, že by chtěl taky otěhotnět. Euforie se ale rázem změní v deziluzi, když z něho vypadne proč. Od té chvíle se její linie vytrácí - dokonce jsem měl pocit, že původní úpornost "otěhotnět" zaměnila za stejně úporné "neotěhotnět!". A tak zatímco cyklistova linie nenarušena pokračuje až na závěrečný okraj útesu, ji tam přivádí spíš utrpěný šok, ze kterého se nedokáže nijak otřepat... Drsné a plné otázek.

    • 24.10.2018  16:02

    Film převyprávíte 3 větami a tím je veškerá zábavnost vyčerpána. Zbytek do 99 minut je už jen úmorná monotónní šeď, autorská prázdnota, filmařské zoufalství a marné pokusy o herectví (Batěk)...

    • 22.10.2018  14:09
    Mars (2018)
    *

    Nemyslím si, že by to bylo bez děje a beze smyslu (základní osa mezilidských - nebo přesněji - mezipohlavních - styků je daná - i když bohužel málo využitá - což pak může evokovat pocit "ničeho" - viz robotův povzdech o nezdařeném párování, kterému ale žádné význačnější pokusy o párování nepředchází - a tak jakoby to bylo se vším v celém filmu). Místy to vypadá jako představení venkovského ochotnického spolku, který se rozhodl nebrat žádné ohledy na své publikum, místy jako slepenec scének lokálního souboru Na stojáka. Drží to jakž takž pohromadě, tak neřešme detaily a přesahy a nacpěme tam všechno, co nám přijde vtipné. To, co by v jiném prostředí (než film) mohlo fungovat, je na plátně zoufale málo - anebo potřebuje připraveného diváka...

    • 13.10.2018  20:21

    LvT dokumentuje sestupnou tendenci svých opusů (minimálně poslední tři). Pseudointelektuálské plácání a nadhazování paralel (umění, dokonalost, stavba domu, Blake, světlo a stín …), které jsou ale prázdné a bez obsahu (tentokrát včetně obrazu). Nefungují hlavně proto, že nic takového nedokáže LvT v podání svého vraha ukázat. To není pan Důmyslný, ale packal ala bři Coenové. Jakž takž se vymykají pouze prvý (otravná stopařka) a třetí (lovecký) incident, ale ani tady nedokáže LvT rozvinout prapory umění či dokonalosti a spokojuje se s pokulháváním na dohled společenským mezím (obě "povídky" vyznívají spíš jako černé anekdoty, které jsou vystřižené z poněkud jiného filmu). Vrcholem filosofické masturbace je pak celý závěr s Vergilem a Danteho Peklem - šacoval bych to na nějaký amatérský pokus polosvéprávného zoufalce... Podtrženo-sečteno: od hodnocení ODPAD film zachraňují jen zmíněné anekdoty

    • 13.10.2018  19:37

    Hodně omšelé schéma v módním tarantinovském kabátě (včetně nekonečného plkání, kapitolování, důležité role hudby, pompézně nablyštěné a samozřejmě s krvavou lázní). Pfíííí. Stopáž by se dala bez problémů o třetinu zkrátit, příběhu by to prospělo. A taky by to chtělo nějaké životaschopnější finále - s tímhle je z toho skoro moralita...

    • 8.10.2018  15:15
    Toman (2018)
    ***

    Největší slabinou filmu je, že neví, čím vlastně chce být. Výsledkem je jakýsi hraný dokument, který ukazuje střípky, které se podařilo vyhrabat z archivů a vzpomínek pamětníků, ale nijak se netrápí tím, jak do sebe zapadají. Události se tak vynořují a zase mizí, bez souvislostí, bez kontinuity, bez příčin a následků. Na společenské úrovni se to schová za historii, na soukromé úrovni to je ale pro film vražda. Nejmarkantněji je to vidět na zploštělé postavě manželky Pesly - pominu-li, že z filmu například není nikde vidět, že byla nadšenou stalinistkou (odbyto ikonizovaným obrazem Stalina?!) - její chování ve filmu (snad s výjimkou hledání rodiny) je vždy jakoby zrovna spadla z nebe. Podobné záblesky odnikud charakterizují i samotného Tomana - Macháček se mu sice snaží dát koženou tvář hráče pokeru, pod kterou se leccos schová, ale bohužel taky leckdy ujede. Podtrženo-sečteno: fakta možná správná, téma zajímavé, ale jako film bez lidí a bez emocí. jako bych slyšel šustit stránky učebnice dějepisu...

    • 23.9.2018  12:15

    Nemohu říci, že bych se nezasmál (pár hlášek mne dokonce rozchechtalo). Na druhou stranu film je velkou přehlídkou klišé v nahlížení muž vs. žena (v čele se šminkami a podpatky). Bohužel s nimi ale nijak nepracuje, nesnaží se je nikam posunout, nijak změnit ani aspoň nějak jinak nahlížet, takže z nich vytváří jedno další velké klišé "jak se sexistické prase změní v chápavého gentlemana" (mám z toho stejně rozpačitý pocit jako z někdejší dikobrazí satiry "dělník opřený o lopatu").

    • 23.9.2018  11:51

    Námět hodný Hollywoodu (i když o originalitě mluvit nelze). Problém filmu je ve scénáři, respektive vykreslení postav, které místy působí jen jako schematické postavy PC hry - ovšem bez kontinuity vlastního chování (je to cítit i z nanicovatých herců - jakoby sami rozpačití z toho, že vlastně nevědí co hrát) . Jedinou jakžtakž výjimkou je hlavní hrdinka. Naopak totálně nezvládnutou postavou je Dům. Dělá si v podstatě co chce - už jenom fakt, že je naprosto nevypočitatelné, kdy zareaguje na hlas obyvatelů domu či jejich hostů (je tedy vážně "nadán" čtením myšlenek? Jak to, že to netuší jeho stvořitelé, když to do něj museli zadat? Nebo se sám od sebe přeprogramoval? Byli snad někteří hosté zadáni do registru ovladatelů?). Dokážu si představit čtení emocí z tónu hlasu či snímaných gest, ale opět jenom v případě, že to do programu někdo zadá, že tam vytvoří registr tónů a gest s jejich překladem a PC pak jenom vybere správný překlad - to by ale museli udělat autoři - programátoři domu. A čtení nevyslovených myšlenek? Myšlenek, které jsou tak skryté, že je nepřečte ani divák?

    • 16.9.2018  18:43
    Predátor: Evoluce (2018)
    odpad!

    Bez pořádného scénáře nemůže vzniknout než sračka, kterou nezachrání nic. Tenhle scénář kulhá na všechny stonožčí končetiny, není schopen udržet moč, natož myšlenku. Většina scén je vymyšlena jenom pro akci, bez logické vazby, beze smysliu, za to v rychlém tempu, aby divák nestačil položit jakoukoli otázku. Herci jsou marní, akce okoukané, děj předvídatelný... Co tady má diváka udržet v sále? Možná sleva na popcorn a colu...

    • 10.9.2018  14:39

    Kámen úrazu u tohohle filmu je v jeho koncepci: příběh vyprávěný očima jeho klukovských hrdinů, takže ne vše, co vidíte, se ve skutečnosti stalo, a i to, co se stalo, se možná stalo úplně jinak. Autoři k tomu nic nedodávají, nic nenaznačují, nechávají jen a jen na divákovi, co a jak vyhodnotí. Budiž. To samo o sobě nemusí být chyba. Problém je v tom, že na to potřebuji sakra dobrý scénář a herce, kteří chytnou diváka. Omerzu bohužel nenašel ani jedno. Scénář kulhá, kde může - když vyprávíte samotné scény, nezní to nejhůř - ale když je vidíte, zjistíte, jak moc jim chybí k tomu, aby z nich byla aspoň zábavná historka - rozpliznou se buď délkou - topení psa - nebo dojedou na chabé herce - jak se Heduš dostal do auta či trapně slzavé vyvrcholení výslechu, dějové křeče - kazišucké přepadení chaty a scény se stopařkou vůbec - či režisérskou bezradností, kdy ztrácí prostor s tím, co mohlo být vypuštěno - záchrana dědečka, kde trvá nesmyslně dlouho než dojde na klíčovou scénu jízdy s kolečkem a ta se místo vrcholu stává jen odfláklou epizodkou. Jediná povedená akce je v tomhle směru útěk z policejní služebny... Divák se tu navíc těžko sžije s některým hrdinou - Mára je typický fracek zralý na pár facek a Heduš dobře maskovaný odstrčený špek posedlý šukáním (mimochodem, kde jste vzali jejich filmový věk? ve filmu o něm žádná zmínka není), oba hodně nestandardní, aby se na nich daly zobecňovat generační sny. Představitelé obou jsou k tomu hodně špatní herci - neživotné dialogy, Márova marná snaha hrát výrazem obličeje. Výsledkem pak je, že tu na začátku zmiňovanou koncepci, cítím víc jako autorskou berličku, abych (nejen) před divákem obhájil i scény nereálné či přitažené za vlasy.

    • 26.8.2018  22:51
    Miss Hanoi (2018)
    **

    Pokus o českou verzi příběhu Laury Palmer sice neskončil fiaskem, ale žádná sláva to není. Důvody vidím v zásadě tři: 1. Vietnamská komunita slibovala mnohé, v reálu došlo jen na hodně povrchní náhled (viz nekonečně rozmáchlý průjezd Sapou). 2. Detektivní linie spoléhá na to, že divák nebude klást jiné otázky než scénář (jinak se začne hroutit jako domeček z karet). 3. Hereckou partu zachraňuje policejní pařez Davida Novotného. Ten si roli užívá. Totéž bohužel nelze říci o vietnamské části ansámblu včetně ordinační sestřičky v policejní uniformě - jejich toporná neživotnost jenom podtrhuje výše zmiňovaný dojem povrchnosti.

    • 26.8.2018  22:27

    Film se tváří, jako že chce řešit nějaké vztahy. Nic ale neřeší. Problémy sice otvírá, ale nijak je nerozvíjí, nijak s nimi nepracuje, nechává je bez jakéhokoli posunu či přidané hodnoty zase zapadnout. Nemám nic proti nekomentovaným výsekům z reality, ale tady to vnímám nikoli jako záměr, ale jako bezradnost. Celý dojem z filmu tak pro mne zcela přesně vystihuje cimrmanologické shrnutí: TAK PROŠLA NOC A RÁNO OPRAVDU DOŠLO K DRAŽBĚ...

    • 26.8.2018  22:13

    Pokud byla jednička zábavnou oddychovkou, pak dvojka je pouhopouhou ždímačkou na peníze. Nedokáže vymyslet nový příběh (jen parazituje na jedničce), hudebně kulhá na obě nohy - po the best zbylo jen the nebest, místo svěžesti a radosti úporná vyumělkovanost a křeč (vygradovaná v dokonale zdokonalené Cher) - brrrr! Jednou větou: ani po kotníky aneb nevstoupíš dvakrát do téže řeky.

    • 3.6.2018  23:18
    Teambuilding (2018)
    odpad!

    Nic trapnějšího už se snad ani natočit nedá...

    • 27.5.2018  21:39
    Na krátko (2018)
    ****

    Tak tohle budu rozdýchávat hodně dlouho... Dost drsný/nemilosrdný pohled na rodinu - nebo spíš rodičovství - v dnešní době. Svou beznadějností a marností místy připomene POUPATA, ale drama je tentokrát střídmější, intimnější. Velmi dobré herecké výkony (zvláště babička Marty Vančurové). Příběh dcery poněkud schematický (skoro až proflákle - jakoby se nedalo vymyslet nic jiného?), je tady tak trochu jako vzdálená kulisa. Příběhu syna nepomáhá ani nenahrává, spíš naopak. Přesto mezi letošními českými filmy zatím jasná jednička.

    • 22.5.2018  01:24

    Mám pocit, že Holubovou s Kleplem bude muset nějaký režisér rozvést jinak oslaví i filmovou zlatou svatbu... Jinak ovšem žádná díra do světa - ani do Česka. Oproti všem těm předcházejícím "Pepům", "Zoufalkám" či "Věčně nevěrným" ale nemám tak šílený pocit trapnosti. Možná je to tím Brutusem, možná tím, že Polívková si fakt zaslouží o kousek víc než "úchyla z Účastníků zájezdu".

    • 22.5.2018  01:17

    Tak nebýt Lee Marvina (a očí Gail Russell) je to zoufalá nuda de facto o ničem. K drsné realitě chybí už jen krůček - aby šerif střílel do zad. Chybí vypravěčský drajv. Tohle lze prezentovat jako vztahový víceúhelník stejně jko western - oboje ovšem stěží v Béčkové kategorii...

    • 17.5.2018  00:11
    Hastrman (2018)
    ***

    To, co se povedlo, je linka vazby na kraj a přírodu, přirozený způsob žití - fungují celkové záběry krajiny i zařazení lidových zvyků. To, co se nepovedlo, jsou bohužel hlavní motivy: zvíře v člověku, člověk ve zvířeti. Karel Dobrý byl skvělá volba. Bohužel mu dochází dech v okamžiku, kdy má ukázat souboj člověka a zvířete v sobě, nadmuže chtíče a nadmuže citu. Jakoby se mávnutím kouzelného proutku proměnil v samčího trotla. Ještě hůře ovšem dopadá Katynka. V její postavě totiž žádný boj není ani v náznaku. Jediné, co ji charakterizuje je neustálé okázalé nabízení vlastního těla. Zcela nečitelný je vztah obou postav po splynutí v bouři. Rozhodně nemám pocit nějakého souznění či dokonce lásky. Oboustraně. Ona mi přišla spíš vyděšená a on jen jakoby uklízel nepohodlného svědka. Na Katynce tak zaujme jediné - smysl castingu pro černý humor, když do její role vybral ZMRZLOU... Paradoxně je tak nejsilnější postavou farář - bohužel shazovaný rádobyvtipným vynálezectvím (ať už jde o lipovou pannu nebo o lesní jogging). Ostatně v zasazení do kontextu doby spatřuji další slabinu filmu (naprosto devótní vesnice vs. holka, před kterou si sedne na prdel i pan hrábě...) Přesto všechno v současné době nadprůměrný český film.

    • 16.5.2018  23:50

    Na filmu jediná pozitivní věc - pokus natočit něco jiného nebo jinak. Nápad bohužel neoriginální (x-krát použité schéma transformované jen do jiné klíčové veličiny), uspěchaný a nedotažený ani v základní logice (vypadá to, že monstra slyší jen to, co říká scénář - šumění televize je přitáhne na dálku, ale zrychlený dech neslyší ani na dva metry; kraj je bez lidí, ale elektřina vesele funguje - přesto ve sklepě svítí svíčky; hluchoněmá sice nic neříká, ale jinak samozřejmě hluk způsobuje - o to horší, že ho neslyší, syn se bojí s otcem na ryby, ale pak vesele běží odpálit ohňostroj, kde se ve sklepě s miminem vzal eMZák a proč tam najednou začala téct voda?...atd atd atd). Příběhu chybí logika, postavám prokreslení - absence souvislostí není výhodou, jen pohodlností autorů, kteří na ně prostě rezignovali a vsadili na to, že divák to spolkne i bez nich. Bohužel. Takže podtrženo sečteno docela hloupý film, který vás chce nachytat na blyštivé pozlátko. PS: nejvíc práce mi dalo udržet bránici při scénách v zásobníku zrní.

    • 23.4.2018  16:21
    Pepa (2018)
    *

    Do půlky snůška vyčpělých silvestrovských scének (od hippie matky přes traumata školních lavic až po pomaturitní ztrátu panictví), v druhé půlce plochá historka okresního formátu o tom, jak trubka k šoustu nepřišla... Mám pocit, že ještě větším nešťastníkem než filmový Pepa Novák, je jiný Novák. Jmenuje se Ján a je režisérem a spoluautorem scénáře tohohle filmu...

    • 9.4.2018  13:31
    Tvář vody (2017)
    **

    Retro-stylizovaný komiks (co se příběhu týče ovšem horší, s oběma přimhouřenýma očima, béčkové úrovně). Přidám ještě Octavii Spencer a do únosu i Sally Hawkins a tím je výčet pozitiv u konce. Negativa? Na jedné straně až kouzelné detaily jako bonbóny či sexuální ego agenta Stricklanda a vedle toho zásadní díry - film nedokáže zprostředkovat klíčovou vlastnost tajemného tvora - zrcadlit toho, s kým se potkává (odtud i název filmu - v českém překladu lehce zkomolený či zavádějící) - čímž se zcela vytrácí širší kontext a zůstává jen bezbřeze kypačkovitý příběh, kde je ve finále sex vydáván za lásku (nota bene ve světle zmiňované klíčové vlastnosti vody je otázkou, zda jde o lásku skutečně opětovanou anebo jen iluzi). A samozřejmě bezradný závěr, kde se "odvolává, co se odvolalo, a slibuje, co se slíbilo"...

    • 9.4.2018  11:45
    Do větru (2018)
    *

    Podivně vykroucený děj připomíná jakéhosi Frankensteina, který nemá obratle zasazené přirozeně do sebe, ale zcela libovolně k sobě přišroubované či přivařené. Jak to stvořitelům přišlo pod ruku. Snaha po psychologickém dramatu se tak hroutí dřív než může začít. Dokonalou ukázkou je toporný Matyáš Řezníček. Za promarněné považuji prostředí jachty, respektive řeckých moří, které mnohdy vyznívá jen jako nešikovná pozlátková exotika. A korunu bezradnosti nasazuje noční příhoda s migranty (?)

    • 24.3.2018  13:59
    Tlumočník (2018)
    *

    Základní otázku (je na tom hůř syn oběti nebo vraha) film sice vysloví, ale vlastně nijak neřeší - o obou protagonistech dostaneme jen pár útržkovitých informací. Zato je tu řada odboček nikam (svatba, vykradení auta, ukrajinský tábor). Technicky vzato: co nového chcete zjistit 70 let po skončení války? Film mi přijde poněkud bezradný, stejně jako ústřední detektivní postup "Zeptáme se, třeba si někdo vzpomene..." Jediné pozitivum je pro mne výkon Petera Simonischeka v prvních dvou třetinách filmu (zlom poznání v závěru mi nepřijde příliš věrohodně podložen a strašně ho sráží teatrální závěr). To, co přetlouká vše, je ale toporný deklamátor Juraj Menzel - připomíná panáčkujícího mopslíka, který po každé gramaticky správně přednesené větě očekává od páníčka odměnu ve formě cukrátka...

    • 24.3.2018  13:23

    Hlavní problém vidím v tom, že to, co se tu děje a jak se to děje, nemá vůbec nic společného s realitou. Je to syntetický svět autorů a jeho umělost ještě zvyšují herci svým přehráváním (zejména Cibulková a Rašilov), Připadal jsem si, jako bych šel do nevěstince a místo holek z masa a kostí našel všude jenom bakelitové panny...

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace