Slepejsek

celkem přesná ukázka toho, jak to dopadá, když jeden pes honí čtyři zajíce - ušoupané běhy, jazyk na vestě a kde nic tu nic. Nekoná se ani sportovní drama, ani vášnivá romantika, jenom schematická ideologická agitka. Autoři prokaučovali sportovní prostředí (dvě mistrovství jsou odbyta ilustračními záběry, chybí jakýkoli vývoj zápasů či dokonce turnajů - jak potom chcete slavit vítězství nebo se trápit zradou? chybí jakékoli dění mimo repre - nějaké domácí soutěže? z čeho se repre rodí? tady to vypadá na partičku aristokratických hejsků z jedné kavárny, kteří si z nudy občas pohrají s balónem pod košem a uvolili se pustit si lvíčka na prsa), opominuty jsou charaktery jednotlivých členů týmu - ve filmu proměněni v unifikované chlapce v tílkách, které máte pomalu celý film problém od sebe navzájem rozeznat, velká láska vyšumí kamsi do pozadí sotva se objeví náznak prvních květů a politické linie jen poplatně přikyvují době, takže všechno komunistické je zlé, hloupé a směšné a naopak všechno směšné, hloupé a zlé je ocejchováno jako komunistické...

Žádný ohromující gejzír gagů to není - spíš občas trochu omšelých (až lehce vyčpělých) (stará ponorka), občas jako stará guma přetažených (pronásledování v brnění či virtual-reality show), občas zbytečně dovysvětlovaných (od toho je tu komplic). Přesto i těch pár "beanovských" potěší a pár anglických hlášek (sušších než nejsušší martini) protřepe bránici a zvedne náladu. PS1: Jestli mne něco straší, tak je to pomyšlení, že by se JE dočkal tolika dílů jako jeho kolega 007. PS2: Na druhou stranu je celkem zábavné představovat si, kdo by mohl převzít Atkinsonovu štafetu...

Hodně omšelé schéma v módním tarantinovském kabátě (včetně nekonečného plkání, kapitolování, důležité role hudby, pompézně nablyštěné a samozřejmě s krvavou lázní). Pfíííí. Stopáž by se dala bez problémů o třetinu zkrátit, příběhu by to prospělo. A taky by to chtělo nějaké životaschopnější finále - s tímhle je z toho skoro moralita...

Kámen úrazu u tohohle filmu je v jeho koncepci: příběh vyprávěný očima jeho klukovských hrdinů, takže ne vše, co vidíte, se ve skutečnosti stalo, a i to, co se stalo, se možná stalo úplně jinak. Autoři k tomu nic nedodávají, nic nenaznačují, nechávají jen a jen na divákovi, co a jak vyhodnotí. Budiž. To samo o sobě nemusí být chyba. Problém je v tom, že na to potřebuji sakra dobrý scénář a herce, kteří chytnou diváka. Omerzu bohužel nenašel ani jedno. Scénář kulhá, kde může - když vyprávíte samotné scény, nezní to nejhůř - ale když je vidíte, zjistíte, jak moc jim chybí k tomu, aby z nich byla aspoň zábavná historka - rozpliznou se buď délkou - topení psa - nebo dojedou na chabé herce - jak se Heduš dostal do auta či trapně slzavé vyvrcholení výslechu, dějové křeče - kazišucké přepadení chaty a scény se stopařkou vůbec - či režisérskou bezradností, kdy ztrácí prostor s tím, co mohlo být vypuštěno - záchrana dědečka, kde trvá nesmyslně dlouho než dojde na klíčovou scénu jízdy s kolečkem a ta se místo vrcholu stává jen odfláklou epizodkou. Jediná povedená akce je v tomhle směru útěk z policejní služebny... Divák se tu navíc těžko sžije s některým hrdinou - Mára je typický fracek zralý na pár facek a Heduš dobře maskovaný odstrčený špek posedlý šukáním (mimochodem, kde jste vzali jejich filmový věk? ve filmu o něm žádná zmínka není), oba hodně nestandardní, aby se na nich daly zobecňovat generační sny. Představitelé obou jsou k tomu hodně špatní herci - neživotné dialogy, Márova marná snaha hrát výrazem obličeje. Výsledkem pak je, že tu na začátku zmiňovanou koncepci, cítím víc jako autorskou berličku, abych (nejen) před divákem obhájil i scény nereálné či přitažené za vlasy.

Pokus o českou verzi příběhu Laury Palmer sice neskončil fiaskem, ale žádná sláva to není. Důvody vidím v zásadě tři: 1. Vietnamská komunita slibovala mnohé, v reálu došlo jen na hodně povrchní náhled (viz nekonečně rozmáchlý průjezd Sapou). 2. Detektivní linie spoléhá na to, že divák nebude klást jiné otázky než scénář (jinak se začne hroutit jako domeček z karet). 3. Hereckou partu zachraňuje policejní pařez Davida Novotného. Ten si roli užívá. Totéž bohužel nelze říci o vietnamské části ansámblu včetně ordinační sestřičky v policejní uniformě - jejich toporná neživotnost jenom podtrhuje výše zmiňovaný dojem povrchnosti.

Film se tváří, jako že chce řešit nějaké vztahy. Nic ale neřeší. Problémy sice otvírá, ale nijak je nerozvíjí, nijak s nimi nepracuje, nechává je bez jakéhokoli posunu či přidané hodnoty zase zapadnout. Nemám nic proti nekomentovaným výsekům z reality, ale tady to vnímám nikoli jako záměr, ale jako bezradnost. Celý dojem z filmu tak pro mne zcela přesně vystihuje cimrmanologické shrnutí: TAK PROŠLA NOC A RÁNO OPRAVDU DOŠLO K DRAŽBĚ...

Mám pocit, že Holubovou s Kleplem bude muset nějaký režisér rozvést jinak oslaví i filmovou zlatou svatbu... Jinak ovšem žádná díra do světa - ani do Česka. Oproti všem těm předcházejícím "Pepům", "Zoufalkám" či "Věčně nevěrným" ale nemám tak šílený pocit trapnosti. Možná je to tím Brutusem, možná tím, že Polívková si fakt zaslouží o kousek víc než "úchyla z Účastníků zájezdu".

Tak nebýt Lee Marvina (a očí Gail Russell) je to zoufalá nuda de facto o ničem. K drsné realitě chybí už jen krůček - aby šerif střílel do zad. Chybí vypravěčský drajv. Tohle lze prezentovat jako vztahový víceúhelník stejně jko western - oboje ovšem stěží v Béčkové kategorii...

Retro-stylizovaný komiks (co se příběhu týče ovšem horší, s oběma přimhouřenýma očima, béčkové úrovně). Přidám ještě Octavii Spencer a do únosu i Sally Hawkins a tím je výčet pozitiv u konce. Negativa? Na jedné straně až kouzelné detaily jako bonbóny či sexuální ego agenta Stricklanda a vedle toho zásadní díry - film nedokáže zprostředkovat klíčovou vlastnost tajemného tvora - zrcadlit toho, s kým se potkává (odtud i název filmu - v českém překladu lehce zkomolený či zavádějící) - čímž se zcela vytrácí širší kontext a zůstává jen bezbřeze kypačkovitý příběh, kde je ve finále sex vydáván za lásku (nota bene ve světle zmiňované klíčové vlastnosti vody je otázkou, zda jde o lásku skutečně opětovanou anebo jen iluzi). A samozřejmě bezradný závěr, kde se "odvolává, co se odvolalo, a slibuje, co se slíbilo"...

Zklamání s kopou výhrad. 1. Ten film neví, co chce. Býti ani říci. 2. Scénář. Jeden nápad (poslat čerstvou vdovu s dcerou za manželovými milenkami) nestačí. Zápletka je bohužel jaksi křečovitě zašmodrchaná nejspíš jenom proto, aby se mohla - stejně křečovitě - rozšmodrchávat. A vedle toho je spousta vaty (auto v kraji či pouťové mimikry). 3. Průměrné výkony hereček. Balzerová místy příliš sklouzává do své postavy z Žen v pokušení; Vilhelmová je bez výrazu jako mluvicí panenka. 4. Světlým bodem je naopak výkon (i postava) Myšičky. To je síla, láska i naděje.