Renfield

Dění před a na Českých lvech nepotěšilo ani mě, přesto, nebo právě pro to, jsem chtěl Masaryka "nezaujatě" vidět. Ono už jen období které film zobrazuje je mi dlouhodobě blízké a osoba Jana Masaryka velice zajímavá. Političnost filmu chválím, taktéž se podařilo ukázat, jak to přibližně bylo. Ovšem slovo přibližně je zde více než důležité, Masaryk je filmem historickým asi tak, jako většina současných historických filmů. Dobrá, není to dokument, je třeba vyprávět příběh, občas se něco pozměnit musí... jenže toho mohlo být méně. Co se týče technické a herecké stránky filmu, tady není co vytknout. Kamera je krásná, stejně tak lokace natáčení, kostýmy a v neposlední řadě hudba. Herecky samozřejmě zaujme především Karel Roden a když jsem u něj, je třeba pochválit i práci maskérů... Karel Roden se stal Janem Masarykem. Vůbec ona podobnost herců je výborná, těší mě, že si tvůrci dali práci i například s postavou Emanuela Moravce. Ať to bylo jakkoliv, za vznik filmu Masaryk jsem rád, když už ne vše, řekne alespoň něco a to je důležité. 60%

Modrý samet je více než jen kvalitní noir detektivka, je to film se snovou atmosférou, film který mi docela často ledasčím připomínal pozdější Twin Peaks, což vlastně není u Davida Lynche nic výjimečného, často ve svých dílech odkazuje na filmy budoucí, či minulé. Ona už jen ta úvodní scéna "klidného a bezproblémového městečka" je k zamyšlení... a taktéž je výborná, ale takových má film více. Třeba sledování návštěvy Franka ze šatníku, vlastně první představení hlavního záporáka a taktéž první známé dialogy. Vše pokračuje v úchvatném sídle Bena, kde především Ben a samozřejmě Frank jsou opět výborní. A závěr u Dorothy v bytě, nejlépe hned po Jeffreyho příchodu. Z výčtu scén je znát, kteří herci zaujali nejvíce. Ano, je to především Dennis Hopper (který si mnoho scén krade pro sebe), ale také Dean Stockwell, nebo mladý Kyle MacLachlan. Isabella Rossellini hrála taktéž kvalitně, ale v některých momentech mi přišla příliš řekněme afektovaná, i když u Lynche nikde nevíte, co vše je záměr. Jako u všech filmů, na kterých spolu pracovali, i zde je třeba vyzdvihnout dvojici Lynch/Badalamenti... tito pánové si prostě neskutečně rozumí, jen si to poslechněte, nechte se vtáhnout. 80%

Téměř obyčejný životní příběh, s neobyčejným hereckým trojúhelníkem, jemuž vévodí Johnny Depp! I když Mary Stuart Masterson i Aidan Quinn hrají výborně, Deppův Sam je prostě jedinečný. Škoda, že podobné role už dnes nedostává, nebo je také možné, že nepřijímá. On je právě tím nejdůležitějším, v těch nezapomenutelných scénách... čili vaření, park a závěr v nemocnici. Jeremiah Chechik měl prostě šťastnou ruku na herecké obsazení a především díky němu se mu podařilo natočit film, jehož kvalitu v dalších dílech již nezopakoval, až je tomu s podivem. 80%

Místy až dokumentární pohled na Pád Třetí říše a současně pád mnoha důležitých v ní. Dění v bunkru je tou silnější části filmu, jde vidět, že Oliver Hirschbiegel má k řekněme komornějším dramatům blíže, než k válečným scénám. Přesto ani dění v ulicích Berlína není vůbec špatné, naopak potěšily i ty "menší" příběhy. Vykreslení jednotlivých postav se mi zdá být velice povedené, ano takto to opravdu mohlo být. Herecké výkony některých už tak kvalitní nejsou a tak všechny přehrává (i když občas opravdu přehrává) Bruno Ganz, u nějž je třeba pochválit i práci maskérů. V podstatě už od začátku filmu očekávám vzhledem k událostem jeho brzký konec, ten je ovšem hodně vzdálen. Natáhnout krátkou (i když tak důležitou) část historie na dvě a půl hodiny mi přijde opravdu zbytečné a v druhé polovině je to už především v bunkru znát. Naopak pochválit musím přenesení klaustrofobní, bezvýchodné atmosféry na diváka, to se totiž povedlo. Silné momenty film samozřejmě má, jenže i ty vzhledem k tématu nechají většinu diváků chladnými. Přesto je Pád Třetí říše dobrým filmem a jeho vznik opravdu oceňuji. 75%

Kultovní, nepřekonaná a snad i nepřekonatelná! Série, u niž není možná chvilková ztráta pozornosti... každá minuta je důležitá, každý vývoj postavy je důležitý a snad i každý dialog je důležitý, tak kvalitní scénář Twin Peaks má. Pocit, že mám alespoň téměř jasno, se občas dostavil, jenže z tohoto omylu mě tvůrci zase brzy vyvedli. Dění na pile a kolem ní je možná trošku méně zajímavé, přesto stále silné a nějaké to "propojení" tu je, jednoduše nikdo není bez viny. Silných scén má série spousty, přesto je třeba zmínit sen agenta Coopera, to je totiž Lynch! Tajemno proplouvá celým dějem, ze začátku je dobře propojeno s komediální částí, které je postupně méně a méně. Kamerové kompozice jsou úchvatné, práce s atmosférou je to, co trio Lynch, Frost, Badalamenti umí nejlépe. Ono totiž stačí slyšet úvodní melodii a jste v Twin Peaks. Podbarvení jednotlivých scén hudbou, která neruší, přesto je silně zapamatovatelná je úchvatné. Ještě lehce k ději... závěrečná epizoda překvapila, blíže raději psát nebudu. A poslední scéna? Co dodat! Snad ještě trošku odlehčeně... označení Jocelyn Packard jako nejkrásnější ženy, je pro mě další velkou záhadou. Co taková Shelly Johnson, či Donna Hayward, Audrey Horne... 95%

Šílené kompletní vymazání hlavy, šílené snad i na Davida Lynche a to mám jeho filmy velice rád, jenže, tohle je zas úplně jinak k (ne)pochopení. Henry Spencer mi právě Lynche velice připomínal, což by určitý smysl dávalo, ale stále je tu spousta otazníků, ostatně jako vždy. Silné scény ovšem film má a není jich zrovna málo... z mnoha důvodů nelze zapomenout na finální stříhání obvazů, ale Lynchův um jde cítit především z večeře, nebo z Henryho "procházek". Třeba hned ta úvodní je skvostná! Zvuky střídající ticho, ulice industriálního města a Henry, občas snad až lehce expresionistické, úchvatné. Ale výborné jsou i exteriéry... celkově mě potěšilo, že už zde jsou odkazy na pozdější díla mistra. Dialogů ve filmu příliš neuslyšíme, přesto jsem měl pocit, že by jich klidně mohlo být ještě méně, vlastně by nemusely být žádné. Ono by to sice bylo ještě složitější, jenže právě tomuto filmu by to slušelo. Zvuky a ruchy, to je totiž to, co tu obstarává velkou část depresivní atmosféry, opravdu výborná práce a tak si myslím, že by to Lynch utáhl i bez dialogů. Jak píšu na začátku komentáře (a zdaleka tak nepíšu pouze já), byl jsem vymazán a mám pocit, že spíše pozitivně, tedy, pozitivně po Lynchovsku. 75%

Hypnotický a těžký jak jen Lars von Trier může být! Uvedení do evropské trilogie je to více než slušné, přesto kvalit Evropy nedosahující. Snová, nebo ještě lépe depresivní cesta za dopadením vraha, či do jeho mysli, nebo snad...? Hlas detektiva Fishera něco málo vysvětlí, na ostatní si divák musí přijít sám, což se mi napoprvé nepovedlo. Technická stránka filmu je úchvatná, co záběr to skvost. K tomu dopomáhají použité filtry, věčný déšť a industriální města... jednoduše atmosféra deprese a beznaděje je tu na maximu. A to vše ve velmi pomalém, opravdu hypnotickém tempu... co dodat, silný debut velkého mistra. 75%

Ještě ne tak dokonalý úvod kultu... Je to především o navození atmosféry a představení všech normálních a "normálních" postav, jimž vévodí agent Cooper. Herecké výkony jsou u některých občas podivné, mohl to být ovšem záměr, u Davida Lynche nikdy nevíte. Ten naopak svou roli klasicky zvládá, střídá se tu občasný vtip s povětšinou temnou atmosférou, která v dalších dílech ještě zhoustne. Ono budovat ji je přeci jen jednodušší, když máte po ruce někoho, jako je Angelo Badalamenti, to to pak jde hned při úvodní znělce. Pilot určitě navnadil a zároveň nepřekonal to, co teprve mělo přijít, což je vlastně jen dobře. A ten záběr na schodiště... 80%

Až mi to občas připomínalo Osm hrozných, tedy spíše Osm hrozných připomíná Hombre... hm. Hombre je jiný western než ty, které mu předcházely. Je to jiný příběh, více k zamyšlení... akce je v něm málo, za to jsou tu silné dialogy... ano, ten scénář. A to to celé v prvních minutách nijak zvláštně nepůsobí, jenže, jakmile se nasedne do dostavníku, je vše jinak. Paul Newman je výborný! Jeho stálá kamenná tvář, přesto pod ní tolik změn. Změn, do kterých se mu původně vůbec nechtělo a bylo to tak dobře. Z několika silných scén je třeba vyzdvihnout finále, zde mě krom jiného potěšil prostor pro "nehlavního" záporáka, jehož známá věta mi stále zní v hlavě. Finále opravdu silné, vlastně i nečekané, přesto vzhledem k vývoji filmu a jeho poselství vhodné. 80%

U první projekce mi nějakou chvíli trvalo, než jsem si zvykl na styl vyprávění, dlouhé záběry (vlastně celý film je jakoby na jeden záběr) a kameru vůbec. Birdman je takový příběh o divadelním zákulisí, kterému pánové Alejandro Iñárritu a Emmanuel Lubezki dali svůj jedinečný pohled na věc. Především technicky je to výjimečné dílo, kamera je úchvatná, pronásledování herců na chodbách, nahlížení za dveře, ale především výše zmíněné dlouhé záběry. A já si myslel, že mi v tomto druhu filmu Emmanuel Lubezki nebude vyhovovat, opak je pravdou. Herci naopak vyhovovali už předem... Michael Keaton výborný, také byla role Birdmana pro něj jako stvořená. Více než potěšil i Edward Norton, i když byl ve většině filmu "na zabití". Iñárritu a humor? Ano, tady to funguje, náznaky jsou i v jiných jeho filmech, ale teprve tady je to to pravé, do tématu filmu více než vhodné! 80%