Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 890)

plakát

Panna nebo orel (2010) 

Příběh otloukánka a ošklivého káčátka, které se snaží přežít a vydobýt si pozici v pekle americké střední školy viděný tucetkrát na různý způsob. V tomhle konkrétním případě musíme akceptovat, že ošklivé káčátko hraje pohledná Emma Stone – ale dejme tomu, třeba chodí na specializovanou střední pro puberťáky s vadou zraku. Dále se musíme smířit s tím, že na střední škole začnou ostatní studenti opovrhovat někým, kdo ztratí panenství – já jsem asi chodila na nějakou hodně rozjívenou střední, kde to bylo naopak, ale dejme tomu, že v USA na střední pořád platí křesťanské hodnoty z 19. století. S velkou dávkou shovívavosti musí divák přijmout inteligenci dívky, která o sobě všude rozhlašuje, že chodí za peníze a pak se diví, že o ní všichni prohlašují, že je děvka. ____ Ale jsou tu i klady. Třeba rodiče hlavní hrdinky jsou moc fajn napsané postavy a vůbec vztahy v rodině jsou příjemně uvolněné a konverzace mezi jejími členy je vtipná. Humor se vyskytuje v celém filmu a občas se i povede. Příjemná je zmiňovaná inspirace teenagerskými filmy z 80tek a dokonce i Dobrodružstvím Huckleberryho Finna od Marka Twaina. Když to shrnu: je to blbinka pro nenáročný večer. /15. 8. 17./

plakát

Mocný vládce Oz (2013) 

Celý tenhle film jsem na režisérském postu a jako výtvarníka viděla Tima Burtona. Já vím, že se na snímku nepodílel, ale pořád mi něco říkalo, že on by byl ten pravý. I když vizuál je poměrně nápaditý (až na Smaragdové město, to zdálky vypadá jako shluk kaktusů), tak Burton by tomu vtiskl správnou ponurost. ____ Nápad vrátit se do známé pohádky a trochu jí překopat není sice nijak převratný, ale s jistou dávkou fantazie by se z toho dalo něco vytřískat. Myslím, že v tomhle případě se to dokonce i povedlo. Scénář sice není geniální, ale je docela dobrý. Co snížilo mé hodnocení a celkový dojem z filmu byl James Franco v hlavní roli. Sice je pěkný na pohled, ale hereckého umění nemá ani co by se za nehet létající opice vešlo. Zkrátka a jednoduše: hraje křečovitě a jako to nejdřevnatější dřevo v lese._____ Hrozný byl i konec. K pohádce, kde má být hlavní hrdina klaďas (jistě, v pohádkách můžou být hlavní hrdinové i záporáci, ale v případě tohoto filmu měl být čaroděj dobrou postavou), nepatří finále, ve kterém se ukáže jako zbabělec a necita, co opustí všechno, na čem by mu mělo záležet a vykašle se na svou lásku. /15. 8. 17./

plakát

Ben X (2007) 

Filmu příšerně ublížil český dabing, bylo evidentní, že mnohé herecké výkony téměř zabil. Proto před ním varuji a možná proto i trochu nespravedlivě dávám jen průměrné ohodnocení. Film se vyznačuje až tísnivým portrétem autisty, který je prostě neschopný ani náznaku obrany a divák prožívá utrpení a ponižování s ním. Promluvy některých protagonistů do kamery zvyšují pocit autentičnosti, to, že vše je podle skutečnosti. Vyvedený byl také konec, protože přinesl nečekanou (a vítanou) pointu. Hlavní představitel je sice evidentně starší, než mu předepisuje role, ale zahrál ji tak přesvědčivě, že to příliš nevadí. /15. 8. 17./

plakát

Přednosta (2003) 

Jaká jsou poznávací znamení amerického nezávislého filmu? Různé dopravní prostředky, hospoda a looseři. ____ V tomhle snímku hospoda moc velký prostor nedostala, zato vlaků je tam habaděj, takže se to vyrovnalo. Looserů je tak akorát a vyváženě trpí psychickými i fyzickými handicapy. ____ Ale jo, je to koukatelný film, pokud od něj nebudete čekat komedii, protože té zde není ani ždibec. Nic moc se v něm neděje, film si trochu líně plyne a jakoby v reálném času ukazuje sbližování několika opuštěných lidí na jednom opuštěném vlakovém nádraží. Ani emoce nejsou příliš vyhrocené, přesto však funguji – což se mi líbilo – v druhém plánu. Sice nenápadně, ale jsou tu. /15. 8. 17./

plakát

Ten třetí (2013) 

Takhle se lidi nechovají, takto jednají postavy nepříliš dobrého románu, které na dálku šustí papírem a krkolomnými pokusy romanopisce dostat je do nějakých prekérních situací za každou cenu. Tady tuto marnou snahu zastupuje skleróza, takže postavy furt něco důležitého zapomínají (ať už záměrně nebo omylem), případně nemůžou něco stihnout a nahánějí se (často zbytečně) po telefonech. Film je otravný a ani konstrukce, že některé postavy jsou reálné a jiné vymyšlené, tomu nepomáhá, protože uměle a neupřímně působí skoro všechny figury. /15. 8. 17./

plakát

Pixely (2015) 

Ujasnili si vůbec, pro koho ten film točí? Pro děti jsou 30 let staré hry nepochopitelná záležitost, navíc sexuální narážky pro ně taky nejsou vhodné. Pro dospělé je to infantilní a bez vtipu. Charakter, který hraje Adam Sandler, je nepříjemné přisprostlé budižkničemu. Postavy prezidenta a paranoidního nerda jsou obehraná klišé bez nápadu. ____ Mám pocit, že to natočili jen pro sebe. Pro úzkou skupinku padesátníků, kteří zavzpomínali na dětství strávené u hracích automatů. Nápad špatně pochopené videokazety a na jejím základě sestavené mimozemské invaze podle starých počítačových her není k zahození, ale logicky by to měla být sranda a zábava. Což se u tohoto filmu nedostavuje, nápadů je poskrovnu a vtip je tady snad jen jeden, a to těsně před závěrečnými titulky. /15. 8. 17./

plakát

Kubo a kouzelný meč (2016) 

Příběh i jeho zakončení je zajímavý a neobvyklý, a to přestože se jedná o klasickou iniciační cestu. Autoři totiž dodali zajímavé okolnosti i postavy a celkové vyznění je každopádně originální. Bohužel ale zklamal vizuál. I když má občas kouzelné nápady, zejména hry s papírovým origami, nedokáže vzhled snímku zastřít, že je třeskutě a trochu nelidsky počítačový. /10. 8. 17./

plakát

Vraní vejce (2014) 

Když napíšu, že jde o sociální drama, tak to může potenciální diváky odradit. On je to ale milý, zábavný a nepříliš drastický film o hezkém dětství ve slumu a hrách ve stoce plné odpadků. Globalizace už dotáhla všude, takže si chudá děcka čistí zuby pastou stejné značky, kterou používáme u nás. Akorát exotická lahůdka – pizza, která bezostyšně postaví svůj bufet hned na hranicích slumu – je pro ně téměř nedosažitelná. Dát si kousek téhle pochoutky pro dva chudé kluky znamená měsíční dřinu, ale taky spoustu dobrodružství, protože cena maličké pizzy je pro lidi ze slumu závratná. ____ Chudoba a bohatství nejsou nijak odděleny, tyhle dva světy se dotýkají. A tak zatímco dva malí otrhánci makají jak šrouby kvůli pizze za 300 rupií, jejich bohatý kamarád za plotem dostal na hraní štěně za 25 000 rupií. A matčin udivený pohled, když se dozví cenu štěněte, mluví za vše. Zatímco ve slumu si kluci hrají s psíkem, kterého dostali zadarmo. Smutek je v tom filmu přítomen nenápadně, například, když dva nezbedníci nechají vranám v hnízdě aspoň jedno vajíčko, zatímco bohatý developer se nepozastaví ani nad vranami, ani nad stromy a ani nad tím, že chudým dětem bere poslední plácek ke hraní. ___ Je to reálný film, který se nenimrá v ubohosti a ukazuje lidi velmi věrohodně. Včetně toho, jak by se kluci lehce zbavili svého čtvernohého kamaráda, včetně hrdosti, že si na pizzu vydělají sami. _____ A hlavně, nejde tu ani tak o pizzu, jde o pocit dát si poprvé něco v klimatizované, čisté restauraci, kde jedí i místní celebrity. Nebýt vyvržencem, být součástí společnosti. ___ Oba dva dětští představitelé hrají neskutečně. /9. 8. 17./

plakát

Dr. Cabbie (2014) 

Hlavní hrdina je sympaťák, Kunal Nayyar si s chutí užívá vedlejší roli nadrženého paka, která je přímo protikladná k jeho postavě Raje z Teorie velkého třesku, ale k čemu to, když scénář je jednoduše blbý? Děj se nevyvíjí, jen skáče ze situace do situace, aniž by měl nějakou vnitřní logiku, příběh je prošpikován řadou klišé, kanadští herci hrají třetí ligu a celé se to postupně hroutí. I kdybych si nevšímala nesmyslů v ději (indická rodina nutící syna do vztahu s Kanaďankou, která právě povila nemanželské dítko nějakému úplně cizímu chlapovi), tak nemůžu pominout ten hlavní, totiž soud nad taxikařícím doktorem, který skončil naprosto skandálním rozsudkem. Lékař, který dá bez předpisu labilní holce nebezpečné prášky, si zaslouží minimálně stopnutí výkonu praxe na několik let. A veškeré sympatie k němu mě tak rázem opouštějí. /9. 8. 17./

plakát

Sufražetka (2015) 

Měly ty ženský ale odvahu! Samozřejmě, živenou ze zoufalství, protože byly tak ubité a zahnané do kouta, že jim zbývala jen rezignace nebo vzpoura. A ony si vybraly boj. Prošlapaly cestu za cenu vlastních životů, a tak by byl čirý nevděk na ně zapomenout, nebo si aspoň neuvědomit, že kdysi takové ženské žily a díky nim se svět pohnul směrem, kterým jdeme dodnes. Ony nejsou mírně legrační figurky z dávných časů, jsou to bojovnice! Ale film o nich je nepříliš nápaditý, spíš popisný a vyplňuje předem jasný průběh děje. /9. 8. 17./

Časové pásmo bylo změněno