Vestor

Bál jsem se, že to bude horší, ale nakonec se z toho vyklubala hezky natočená pohádka. I něco jako zápletka se tam ukázalo. Tvůrci opravdu popustili uzdy fantazie při tvorbě těch magických příšerek.

Krimikomedie o bankovní loupeži s trochou romantiky. Sice víceméně béčko, ale takové oddechové, stylově natočené. Je tam i pár opravdu vtipných scének, děj se většinu času nijak nevleče.

Nebylo to špatné, ale místy to kazí až moc televizní kamera. Stejně tak samotným botám se moc prostoru nedává, zato rodinná zápletka je trochu přehnaně rozebraná a pak se to natahuje ještě dlouhými záběry na zmatené tváře jednotlivých hrdinů typu "pohádali jsme se a teď spolu nemluvíme".

Nechápu jak může mít tahle srágora tak vysoké hodnocení, to si zas parta místních yntelechtuálů zaměnila nastavovaný sojový guláš za promyšlený příběh. Začíná to jako slušný kriminální thriller o policajtech, ale rozjede to do naprosto zvrácené magořiny s předlouhými scénami (více akce je i v záběrech pouště z National geographic). Je tam zbytečně zamotáno a rozpatláno několik vedlejších postav. Dialogy ani jednání hrdinů nedávají smysl, navíc se většinu času pochybují rychlostí lenochoda pod sedativy. Režisér si evidentně libuje v přehnaném násilí (ustřelené ruce a vykuchaný žaludek) a erotice (film začíná poměrně detailně zabíranou souloží, plus ještě pár perverzních scén). Někdo vzal zkrátka scénář béčkového filmu o bankovní loupeži, přimíchal do toho mexickou telenovelu, výsledek ještě třikrát natáhl a nějakým zázrakem do toho ukecal stárnoucího Mela Džipsona. Celý štáb po dobu natáčení potom hulil trávu (proto jsou tam všichni pomalí a divně zírají).

Dobře udělaný akčňák, trošku oldschool styl, nic přepáleného, přestřelky působí velmi reálně. Je do toho zakomponováno i téma "family & brotherhood", ale opět to není nějak přes čáru a hlavně je zde absence obvyklého " 'Murica! " patosu. Je tam i pár zajímavých zvratů. Co natočí Netflix, to je v 80 % velmi podařené. (Upřímně si myslím, že by se takový film neztratil ani v kinech, kde dnes bohužel vládnou filmy typu "desáté dobrodružství komixáků v upnutých legínách, kteří po sobě metají blesky a zachraňují Ameriku".)

Ale tak jo, má to něco do sebe a toho sovětského patosu je tam i trochu méně, než by člověk čekal. Nicméně soudruzi se zřejmě inspirovali hraním World of Tanks, protože tolik zázračných odrazů střel od pancíře nikde jinde vidět nemohli. Fury je oproti tomu ještě realistický dokument.

4 hvězdičky, ale s odřenýma ušima. Oproti původním třem řadám Narcos je to prostě mírný pokles, především proto, že chybí výrazné postavy hlavních agentů. Michael Peňa je prostě především komik a zažraného policajta mu moc nevěříte. Děj je taky chudší, místy se tak neurčitě vleče, pořád čekáte co vypukne za akci a ono nic. V Mexiku naopak Netflix evidentně přisypal peníze do výpravy, kostýmů a komparzu, některé scény jsou doslova pompézní. Hlavní záporák Felix Gallardo vypadá taky spíš jako unavený sňatkový podvodník, ale vynahrazují to vymazlené postavy jako Rafa a Don Neto. Celkově není čtvrtá série až takový propadák, jak jsem se bál, pořád je to těžký nadprůměr v dnešní záplavě rádobystředověkých a situačně-rodinno-trapných seriálů.

Je to už takový slabší odvar využívající slavnou značku, scénář je místy až dětinský. Ale stejně je tam hromada scén, kde se Atkinsonovým vylomeninám dosyta nasmějete. Jednorázová oddechovka bez přemýšlení. Plusem je poměrně pompézní výprava a Olze Kurylenko to zatraceně sekne.

Životopisný film, který nabízí audiovizuální orgie ideální pro velké plátno. Queeny mám rád, takže jsem si aspoň připomněl staré hitovky. Co se týče protagonistů, tak nejvíc podobný si je Gwilym Lee coby Brian May. Rami má Freddieho knírek děsně křivě nalepený a ta podoba tam moc není, ale musím smeknout jak měl nastudované jeho gesta a pohyby. Kdyby to šlo, hodnotil bych 4,5 hvězdy. Scénář je místy dost zkratkovitý (kapela v podstatě skočila z garáže rovnou na mezinárodní turné) a někdy je to všechno až moc happy. Ale celkový dojem je víc než pozitivní (naštěstí se nekoná žádná citová vydíračka s umírajícím Mercurym), většina filmu se odehrává v době největší slávy kapely a děj v zásadě nijak nedrhne.

Celkem rozporuplný film. Chápu že chtěli vykreslit Armstronga jako člověka s pochybami, ten stres manželek, tlak novinářů a tak, ale stejně to mohli trochu zkrátit. Nebo měli udělat komorní drama, bez hromady (parádních i když někdy taky až moc dlouhých) trikových scén z kosmu. Takhle je to výpravný velkofilm o dobývání vesmíru, ale děj je přerušován spoustou hluchých scén typu "blbě na sebe čumíme", "hádáme se a pak na sebe blbě čumíme", případně "už popáté vzpomínáme na zemřelou dceru". Film doporučuju shlédnout spíš doma, kde si můžete přeskočit pár slabších míst.