borsalino

Asi si film budu muset pustit ještě jednou.

Musím říci, že jsem váhal mezi dvěmi a třemi hvězdičkami, nakonec za snahu, se zavřenýma očima a slabostí pro Frantíky... Námět sám je již mnohokrát zpracovaný, tady se navíc konec dozvíte už na začátku a od půlky filmu už je celkem dost zřejmé, že jste se v odhadu neminuli ani o centimetr. Když už se film nadechuje a objevuje se stopa nějaké atmosféry, zase to utichne. Takže co jsem to viděl? Průměrný film z právnického prostředí z kategorie neublíží / nenadchne, takový, který jsem viděl už stokrát a za týden si na něj ani nevzpomenu.

Přestože nejsem žádný příznivce katastrofických filmů, ať již jde o katastrofy ve vzduchu, ve vodě nebo pod zemí, tak mě film Aféra Concorde zcela uchvátil. Od první minuty dobře rozehrané drama na všech frontách - pád letadla, obchodní zájmy konkurenční firmy na výrobu letadel, nebezpeční chlápkové za peníze udělat cokoli a tvrdohlavý novinář Brody, lovící svého sólokapra, který se rozhodne, že věcem přijde na kloub. Kvituji, že závěr není romanticky sladkobolný, ale ve stejném duchu, jaký byl celý film. Jednoznačně paráda.

Hodně dobrý snímek natočený podle skutečných událostí, kdy byl unesen předseda významné politické strany (křesťanské demokracie) v březnu 1978 levičáckými teroristy z Rudé brigády. Po 55 dnech věznění, když selhaly všechny pokusy o výměnu za vězněné členy Rudé brigády, byl Aldo Moro zastřelen. Snímek až dokumentaristickým stylem ukazuje, jak je státní aparát těžkopádný, vysocí úředníci často sledují své zájmy nebo dokonce hájí zájmy jiných skupin či zvažují výhodnost politických kroků s ohledem na volby nebo veřejné mínění a mezitím se vytrácí lidskost a jednoduché rozumné smýšlení. Zároveň se zde objevuje problematická otázka - má se vyjednávat s teroristy nebo ukázat tvrdou stranu demokratického zřízení, ať to stojí lidské životy? Na to není jednoduchá odpověď a tento pocit na mě film beze zbytku přenesl. Volonté podal velkolepy výkon.

Tak to mě teda G.M. Volonté opravdu dostal, bezcitný, bez skrupulí, bez svědomí. Píše co je potřeba pro politické cíle, bez ohledu na pravdu a že programově vyrobí zločince, přestože ví, že to tak není? Poslední záběr stoky je více než výmluvný... Fakt jsem si to užil.

Protože mě Bond odjakživa nebavil pro svou rádoby nadsázku, která mi připadla, že nadsázkou ani není, tak Frantíci si s tímto tématem poradili po svém. Dujardin se hlavní role zhostil výborně, některé dialogy nedávaly smysl a všichni se tvářili jako že ví, oč jde. A galantní k ženám byl tak nějak po svém :)

Zajímavý námět, kterému bohužel dost chybělo k dokonalosti a myslím, že to byla škoda. Především hudba byla v mnoha místech přímo příšerná. Příběhy mužů či žen, beroucí spravedlnost do vlastních rukou, není právě revoluční téma a závěr většinou bývá klišovitě stejný nebo dost podobný. Nicméně lze dobře sledovat proměnu charakteru Paula (J.-L. Trintignant), od spokojeného otce rodiny po zuřivého a agresivního muže, jehož jedinou myšlenkou je pomsta. Závěr filmu Agrese přináší zajímavé rozuzlení.

Krátký a celkem výstižný dokument o papírovém armádním generálovi Čepičkovi, věrném nohsledu takových mizerů, jakými byli Gottwald nebo Stalin, strůjcem tzv. PTPáků a narcistickým omezencem, který se domníval, že právě jeho vize jsou ty pravé. Přestože to není běžné, byl nakonec po svém chybném kalkulu vykopnut a nakonec dožil jako bezvýznamný mizera. Lítost však není na místě.

Dobře zpracovaný dokument, který mapoval vztah královny Alžběty II. ke svým premiérům. Beze sporu šlo o zajímavý, byť velmi stručný dokument, protože toto téma by jistě vydalo na plnotučný dokument na pokračování.

Filmová dílka Costy-Gavrase mám, přes jeho jasnou levicovost, rád. A je to proto, že výběr jeho témat prolamuje tabu a poukazuje na svinstva vlád, organizací či církve. Hrůzný kontrast jezdících vlaků - plných - prázdných - plných - prázdných... a proti tomu neschopnost vlivných cokoli udělat, kromě bezbřehého tlachání, na mě udělalo velký dojem. Protože se historii 20. století dost věnuji, vim, že obžalobu si nezaslouží jen Vatikán, který svou liknavostí a nevyužitým vlivem ve prospěch záchrany židů, způsobil zbytečné ztráty na životech, ale také zbytek Evropy (kromě Velké Británie a Švédska) a USA (USA odmítlo přijmout uprchlíky s odkazem na dané kvóty, skutečností byly blížící se volby, ve kterých chtěl Roosevelt uspět, ale dobře věděl o protižidovských náladách u amerického obyvatelstva a nechtěl tak zmařit své politické cíle). Gavras však pokládá zásadní otázku viny - kdo je skutečný viník?