Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Thriller

Recenze (5 329)

plakát

Faunův labyrint (2006) 

Krásný, překrásný. Hrozně moc se mě líbilo zkombinovaní světa lidí a světa fantazie, která měla přesah do realitu, jak se člověk chová k člověku a ke svému okolí, jak vůbec neumí vnímat své okolí, život kolem sebe. Tohle bylo silný a nádherný ze všech stran .

plakát

Deník strojvůdce (2016) 

Hned na začátek musím pochválit kolegu Pepince za neskutečně kvalitní komentář. Včetně ohlasu na herecko-vizuální, tedy zejména vizuální projev Niny Jankovič, pánové měli jsem si pro příští rok naplánopvat výletíček do Srbska, protože, jestli se tam nacházejí takový kočky jako je Nina, tak to je Srbsko hotovej dar z nebes. No k tomu hlavnímu, tedy pepincovi a Nině a už jsem vyjádřil a teď ještě k filmu. Měl jsem situaci ulehčenou, protože všechno kolem vlaků miluju, tedy až na ty výsery v podobě nekoenčných výuk, letos jsem snad nikdy nedojel do Budějek vlakem, zpožděný, nefunkční hajzly a zkurvený Francouze ve vlaku = nejodpornější národ Evropy. Tady se mě líbila ta lokotka a samozřejmě humor, značně neortodoxní, ale bydlení v depu ve vlaku je sen největší. Fackovačka koupajícího kretena v nějaký polobažině, odchod od maturity kvůli mávání, prostě luxusní černej železničná humor.

plakát

Fanny a Alexandr (1982) 

Já se tohoto filmu bál jak čert kříže, dlouhodobě nemám příliš rád interiérovky a tady to je teda super porce interiéru. Dal jsem si to na dvě části, protože jinak bych už zřejmě nežil. Neskutečná nuda a je mě úplně jedno, že jsem asi jedinej na csfd, kdo tomuhle dá málo hvězd, ale mě to prostě nebavilo. Příliš postav, nešikovný střih, mraky dialogů. Uznávám skvělý herecký výkony i práci režie, ale představa, že bych se musel koukat na pětihodinovou verzi o této rodině mě děsí víc než terorismus.

plakát

Řachanda (2016) 

Mě už to začíná srát. Člověk se na vánoce dokonce obětuje a čumí na po x letech na NOVU, jen aby viděl další novou pohádku, ale zase to nevyšlo. Navíc ty reklamní bloky, nechápu jak se někdo může dívat na filmy s reklamou uprostřed, na začátku, na konci, po začátku, před koncem, ještě víc mě to otrávilo. Bylo to nudný, uplně maximálně, žádný zlý zlo, zakéřnosti, dobro, ani láska. Pohádkový bytosti zkopčený z amerických filmů a princ a princezna absolutně nevýrazny. My země vyhlášená krásou žen a ve finále nemáme už ani herečku na krásnou princeznu.

plakát

Strach jíst duše (1974) 

Filmařsky není co vyčíst, Rainerův styl mě docela sedí. Mám však výhrady k chování postav, v jeden moment se tam totiž skoro všechny postavy promění v přístupu, myšlení i chování a to je naprosto nepřirozený. Jestli se Rainer snažil ukázat německou společnost jako xenoxobní, což jsem tak vnímal po třetinu filmu, pak docela kontrast s tím jak se chovali ty mladý holky v baru, němečtí kolegové Aliho v práci. Mě to vyobrazení německé společnosti přišlo mnohem pestřejší, ale nevím zda to autor tak chtěl a nebo jsem mimo. Na Rainera už se bohužel nezptám, hold drogy jsou svinstvo. Takhle jsou u mě smíšený pocity, chvíli u mě převládali silné emoce, chvíli jsem se cítil z chování postav dost zmateně.

plakát

Nikdo to neví (2004) 

Mám dost, teda to mě rozebralo. Neuvěřitelný s jakou přirozeností byl film vyprávěn a je doslova učebnicovým příkladem, že k tomu aby byly vybuzeny divákovy emoce netřeba nerealisicky vypjatých scén a dialogů, opak je pravdou a tenhle flm je toho jasným důkazem. A ty civilní projevy dětských představitelů jen podtrhují suverní a jistou režijní práci Hirokazu Kore'eda. Tolik nenápadného smutku ve 141 minutách jsem ještě neviděl. Nechápu proč nejdu asijský kinematografii víc naproti, když tam jsou takovýhle klenoty.

plakát

Kouzelník Žito (2018) (TV film) 

Já trošku přemýšlím, jestli je normální na štědrovečerní večer, kdy jsme pravděpodobně všichni se svými nejbližšími, zapnout notase nebo datlovat do phone názory na pohádku, jestli třeba není lepší sdílet svůj čas s těmi lidmi, se kterými jsme u jednoho stolu papali salátek a kapříka a jediný jabko na stole by mělo být to rozkrojený, ale jak zde vidno, mnozí to takto nevnímají. To jen taková štědrovečerní miniúvaha u stědrovečerní pohádky, které se spíše nepovedla. Uplně nejvíc mě iritovalo, že snad všichni herci kouleli očima jak kdyby měli nějakou oční epidemii. Nebo se snad na FAMU uči, dobrý herecký výkon znamená, koulet očima, koulet očima a zase jenom koulet očima a na stěně ve FAMU vysí místo prezidenta Hurvínek. Tady se píše výpravná pohádka, ale některé záběry jsou tak kulisové, že už lacinost nemohla dosáhnout nižší úrovně. A ty hudební vložky ?? To snad pan Zelenka nemohl myslet vážně. No příběh jako takový mě zásadně nevadil, až do konce mě zajímalo jak se to ze žitem bude vyvíjet navzdory hloupě napsaným postavám, zejména král se choval jak blbec z Xeenemünde. Vyslovený pozitiva sklízí jen princezna, protože byla přirozeně krásná a nechovala se jak vebloud v iglů. Pevně doufám, že se dožiju v ČR toho, že zde v oblasti filmu skončí kamarádšofty a vše se posune na vyšší level, bez toho se tady prostě nehneme z místa a nebo budeme čekat až Jirka Strach natočí Anděl páně 3, jiný varianty nevidím.

plakát

Bratrstvo (2009) 

Já teda místní nadšení nesdílím, především mám pár otázek na tvůrce, který asi na vždy zůstanou nevyřčeny. Tak co mi vadilo, téma sice dobrý, ale zpracování horší. Navíc téma sice dobrý, ale po filmech nácek miluje židovku, nácek miluje uprchlici, zákonitě muselo přijít i nácek miluje nácka, ať to máme kompletní. Všechno kolem Larse mě přišlo hrozně plochý a to jak postava, tak dění. Postava vůbec nebyla domyšlená a celou dobu se myslelo pouze na zápletku. Jediná postava, která byla emociálně domyšlená, byl Jimmy.

plakát

Od zítřka nečaruji (1979) 

Já nečaruju od narození, ale nikdo o tom žádný film ještě nenatočil, takže se tom moc neví.