freddy

Odvrácená strana života, mládí a dospívání v italské čtvrti plné kriminality, gangů a bezpráví. I to je realita dnešních dní, i to je téma, které je aktuální, a pokud se dobře uchopí, může vzniknout zajímavý příběh. Hlavní hrdina je 15letý Nicola, který nemá majetek, peníze ani postavení, a jeho matka vlastnící čistírnu musí platit místním gangsterům výpalné. Když se naskytne příležitost, rozhodne se Nicola se svou partou ovládnout celou čtvrť a nastolit ve své čtvrti spravedlnost. Na pozadí své cesty na piedestal moci zažívá první lásku a zjišťuje, jak opojnou moc mají peníze a jak křehké může být spojenectví s nejbližšími lidmi. Film nabízí uvěřitelné herecké výkony všech mladých herců, zajímavý, byť možná trochu natahovaný děj, a oceňuji snahu o zachycení reality italské čtvrti s vysokou kriminalitou, která působila reálně, skoro až dokumentaristicky. Vlastně jsem se ani příliš nenudil a uteklo to příjemně, jen se nemohu zbavit dojmu, že být to o nějakých 15 minut kratší, ještě více by vynikla naléhavost tématu. Což ale nijak nesnižuje můj výsledný dojem, který je rozhodně skvělý. [27. Art film Fest Košice]

Znáte ten pocit, když se zakoukáte na plátno, bojíte se jen na chvilku vypnout, kouknout se jinam nebo se prostě jen obyčejně nadechnout, aby vám cokoliv neuteklo? Přesně tohle jsem zažil při sledování tohoto navýsost dokonalého a beze vší pochybnosti strhujícího filmu, který je vlastně o tak obyčejném tématu, jako je podvádění u zkoušek na střední škole. A pokud jste si dosud mysleli, že podvádění za pomoci obyčejného taháku je nebezpečné, tak hlavní hrdinové v čele s Lynn zde rozehrávají vysokou mezinárodní podvodnou hru, která může skončit všelijak. Ale je zaručené, že nudit se nebudete. Zde vše stojí na správném místě, od perfektně promyšleného střihu, přes skvělý hudební doprovod v těch správných pasážích, až po strhující finále, které člověka donutí zamyslet se nad morálkou a nad vlastními prioritami. Nelze nemilovat hlavní hrdinku, člověk si dokonce oblíbí i jejího soka, a vlastně celá ta parta měla něco do sebe. Tohle bylo tak skvělé, že těch 130 minut uteklo jako nic a mrzelo mě, že se musím s Lynn rozloučit. Nadšení střídá úžas nad tím, jak se z banálního tématu dá vykřesat skvělý film. Rozhodně nezapomenutelný zážitek. [27. Art Film Fest Košice]

Ve světě každého dítěte / puberťáka asi vždy musí přijít chvíle, kdy se ptá sám sebe: Jsem dostatečně in? Z náznaků lze pak vždy vypozorovat, jaká je realita. Kayla není in. Ale není jí ani nijak ubližováno, není ani terčem šikany. Jen je to tichý diblík bez přátel a bez kluka. Kde se stala chyba? A lze na tom něco změnit? I o tom, ale nejen o tom vypráví toto odlehčené drama, které ví kdy zahrát na vážnou strunu, a kdy situaci odlehčit. A já jsem nadšený, že někdo dokáže o problémech dospívání natočit film, u kterého si řeknu, wau, přesně takhle by to mohlo v reálu fakt vypadat. Navíc jsem možná lehce zaujatý v tom, že i já byl vždy v kolektivech stranou, nezván na oslavy mých spolužáků, často sedící tiše v koutku a sám se bavící. A tak jsem se v životě hlavní hrdinky místy až velmi nebezpečně poznával.. A o to více oceňuji tento vhled do života současných puberťáků, kdy zjišťuji, že se vlastně nic moc nezměnilo. A ať už je to jakkoliv, Kayla úspěšně dokončila základku a já jako divák jí můžu jen přát, ať je to na střední lepší a ať najde své štěstí pod sluncem. Tenhle film nejde nemilovat. Já se zamiloval na první pohled! [27. Art Film Fest Košice]

Dnes již Svatý Jan Pavel II. měl za svého pozemského života nezastupitelnou historickou úlohu. Tento americký dokument se vcelku obšírně věnuje jeho vlivu na komunismus a pád komunismu v celé východní Evropě, a nevynechává při tom ani Československo, které je reprezentováno záběry na Václava Havla, kterak je sledován Státní bezpečností, ale připomenuto je i velmi důležité svatořečení Anežky České a následné události Sametové revoluce (v dokumentu zní i píseň Náměšť od Jaroslava Hutky, kterak ji zpívá davům v dobách revolučních), k čemuž se vyjadřují jako "mluvící hlavy" poslanec Marek Benda a dnes již zesnulý kardinál Miloslav Vlk, to vše v češtině, což je od americké produkce překvapivé. Srozumitelně je zde představena politická situace a celkový politický vývoj nejen v době pontifikátu papeže, ale ještě před jeho zvolením na papežský stolec, stejně jako je nám představen jeho životopis od jeho narození. Vše do sebe zapadá, troufám si tvrdit, že dokument nevynechává žádný ze států východní Evropy a až díky dokumentu si vlastně mnoho diváků může uvědomit, jak důležité pro světový vývoj, ale především pro vývoj Evropy bylo zvolení prvního východoevropského a navrch slovanského papeže v takové pohnuté době. Papeže, který měl mé sympatie po celou dobu mého raného mládí, jelikož jsem měl tu čest vyrůstat právě v době, kdy stolec svatého Petra zastával tento člověk, jenž na mě vždy působil mile, pokorně, rozvážně, a kterému jsem věřil jeho víru v Boha, v lidstvo, ve vše pozemské i nadpozemské. Stačilo se podívat na jeho vlídnou tvář a do jeho upřímných očí, abych věděl, že vše je a bude v pořádku. Jeho smrt mě v mých 18 letech velmi zasáhla, ale jeho odkaz přetrvává. Zčásti hodnotím tento dokument jako poctu jednomu z nejdůležitějších papežů historie, ale primárně hodnotím dokument jako takový, který mi nabídl mnoho zajímavých informací zpracovaných do srozumitelné formy, a který působí vyváženě. Děkuji TV Noe za jeho české uvedení a určitě se na něj ještě někdy rád znovu podívám.

Musím dát pět hvězd už jen za tu "upíří" vložku do ruské klasiky, kdy během představení "Racek" Melíšková kousla Kubařovou do ucha. Je to podle mě asi nejkvalitnější inscenace na repertoáru Dejvického divadla a taková úprava by se možná líbila i Antonu Pavlovičovi. Doufám, že tam tahle scénka už definitivně zůstane při každé repríze :-) Ale potěšily i záběry a kostýmy z inscenace "Brian". Jelikož jsem asi kromě dvou inscenací viděl vše z repertoáru tohoto divadla, tak si užívám seriál, hlášky i to, jak si ze sebe umějí jednotliví herci udělat srandu. A baví mě "úpravy" jednotlivých inscenací pro potřeby seriálu. Jen tak dál! "Škrtl jsem toho, kdo napsal, že se vyspal se všemi, a toho, kdo napsal, že nespal s nikým. Ve skocích na lyžích se taky nejlepší a nejhorší známky škrtají!" :D

A a Rhiannon se ze stránek mé milované knihy přesunuli na filmové plátno, v což jsem ani nedoufal, když jsem knihu v říjnu 2015 přečetl během jednoho odpoledne a ihned se stala mou nejoblíbenější knihou, než ji v březnu 2017 odsunula v mém osobním žebříčku na druhé místo kniha Všechny malé zázraky (All the Bright Places). Tenhle příběh o bezpohlavním hrdinovi, jehož tvář vlastně neznáme a nepoznáme, mě doslova uhranul a nedovolil mi knihu odložit dříve, než jsem ji dočetl. Možná mi byl blízký tím, že i já jsem si ve svém těle tehdy v době četby připadal cizí poté, co se mi povedlo razantně zhubnout desítky kilogramů, vypadal jsem najednou jinak a nevěděl jsem, jak se svým "novým" tělem zacházet. A když autor knihy David Levithan oznámil,že kniha bude zfilmována, byl jsem zvědavý na výsledek. A musím říct, že díky znalosti knihy jsem do filmu ihned bez problémů vklouzl a vlastně mi to hodně rychle uteklo, aniž bych se nudil. Byl jsem zvědavý, jakou konkrétní tvář dostanou jednotlivé postavy, které A v knize střídá. A i když je zde těch postav docela dost, řada dalších byla oproti knize vynechána, takže jsme byli ochuzeni například o mladého narkomana toužícího po další dávce, o hispánskou dívku která místo do školy chodí nelegálně uklízet do bohatých domácností, o gaye který se se svým přítelem účastní gay průvodu, o dvojčata hrající rugby (zde A vystřídá těla obou dvojčat během dvou dnů) nebo například o nádhernou holku s dokonalými proporcemi která jako by vypadla z titulky nějakého časopisu. Ale ty postavy, které se nakonec do filmu dostaly, jsou ztvárněné perfektně a nemám k nim nejmenší výtku. Navíc i když oproti knize dochází tu k menší, tu k větší úpravě a změně děje, v zásadě to dává smysl a uspokojuje to mou touhu po smysluplném ději. Tedy až do chvíle, kdy A zůstává v jednom těle i po půlnoci. WTF?!!! Jestliže do té doby jsem byl spokojený, tak tohle mě neskutečně naštvalo. Jsou nějaká jasně daná pravidla, a najednou jsou porušena, a to vlastně tak lehce, že to diváka totálně zmate. Protože jestliže najednou dokáže zůstat v jednom těle déle, proč to neudělal hned na začátku v těle Justina, když se zamiloval do Rhiannon na první pohled? Zde začíná docházet k nelogičnostem a divák se logicky začne ptát, proč pravidla najednou neplatí? Proč může obývat více dní jedno tělo? A proč to nezkusil už dřív? Teď prozradím knižní spoiler, takže pro ty z vás, kteří to nechtějí vědět, přestaňte číst. V knize A ani jednou nezůstane v žádném těle déle než těch 24 hodin. A teprve ke konci knihy nachází někoho, kdo stejně jako on střídá těla (a ve filmu se tahle postava mihne jen na pár vteřin, aniž by se to divák dozvěděl). Tenhle "člověk" se stejným osudem jako A přišel na to, jak zůstat v jednom těle jak dlouho potřebuje. A v knize je jen naznačeno (protože A se svými morálními zásadami o této možnosti nechce vědět podrobnosti), že jediný způsob, jak ovládnout nějaké tělo, aniž by ho musel po 24 hodinách opustit, je dopustit se vraždy. Původní duše to tělo opustí a ono bude připraveno pro novou duši. Ale jak přesně to funguje, to není v knize rozvedeno. A proto se nemohu spokojit s touhle inovací pro potřeby filmu, protože to prostě nedává smysl, a navíc není ani ve filmu vysvětleno, jak se povedlo, že A zůstal v jednom těle více dnů. A kvůli tomu také strhávám jednu hvězdu. Jinak se ale jedná o úžasný lehce fantasy romantický teenage příběh podle young adult románu, se kterým jsem v zásadě spokojený. Herecké výkony jsou podařené, film je většinou úžasně strhující a kladně hodnotím, že ve filmu nefigurují žádní známější herci a více tak vynikne děj. Je fajn, že tenhle příběh byl zfilmován, a už se těším na další knižní díl, jehož vznik autor knihy letos začátkem roku oznámil na svém Facebooku. Jsem zvědavý, jak se bude příběh dál vyvíjet poté, co A opustil Rhiannon, která je ale odhodlána znovu ho najít. Tahle filmová kompilace ze dvou knih "Den co den" a "Ještě jeden den" stála za to. Nejste-li příznivci nebo znalci knihy, pravděpodobně si to užijete ještě o něco víc než já, a přistoupíte-li na hru tvůrců, že je možné, aby hlavní hrdina zůstal v nějakém těle déle než jeden den, budete asi i i nadšení. Rozhodně si ale myslím, že tenhle film i celý příběh stojí za pozornost, protože nám ukazuje, že ať už vypadáme jakkoliv, ať jsme jakékoliv národnosti, vyznání nebo orientace, uvnitř jsme vlastně všichni stejní. A to je hlavní poselství filmu i celého příběhu. Všichni jsme lidé! Srdečné díky Davidu Levithanovi za stvoření tohoto příběhu.

Noc plná zázraků se pro mě během těch pár let stala vánoční klasikou, kterou si pouštím každý rok před Vánoci. Proto jsem byl nadšen, když jsem vloni zjistil, že existuje pokračování, a byl jsem ještě nadšenější, že letos tento film vysílala slovenská RTVS Jednotka. A co říct k filmu samotnému. Vrátili se snad všichni herci z prvního dílu, a to je překvapivě milé zjištění. Příběhy jsou opět zajímavé, má to spád a celkově je to tak nějak milé, lidské, reálné a vánoční. Je fakt, že když jsem konfrontoval své představy ohledně pokračování jednotlivých příběhů s tím, jak jsou podány v tomto pokračování, byl jsem lehce zklamán. Myslel jsem, že rozhlasový moderátor Mikuláš bude už s Doris dávno ženatý a budou mít společného potomka. Myslel jsem, že Szczepan své manželství v prvním filmu zachránil. Že "Santa" Mel bude vzorným otcem. A tak dále. V tomto filmu, kde sledujeme jednotlivé hrdiny po čtyřech letech od prvního filmu, je ale podle mých představ pouze příběh holčičky z děcáku, která si v prvním filmu našla nové rodiče. Nicméně tenhle film jede na úplně totožné vlně jako první film a opět to byl super zážitek. Zatím uděluji "pouze" čtyři hvězdy, protože na tu pátou hvězdu bych to potřeboval vidět ještě minimálně jednou, ale spíše víckrát, a protože se nic nemá přehánět, kouknu na to znovu zase za rok před Vánoci a uvidíme. Ale rozhodně je to nadprůměrná vánoční středoevropská romantika, která dojme, zaujme, pobaví i rozněžní. A jsem zvědavý, jestli bude k vidění na Slovensku či v Česku i třetí díl, který vznikl letos. Pevně doufám, že ano, protože tady evidentně vzniká můj malý osobní vánoční kult.

Kamarádství čtrnáctiletého chlapce se starým bezdomovcem se mění ve vzájemnou úctu, lásku, naději a porozumění. Bohužel však nemá šťastný konec... Tenhle film, ač má ve svém názvu slovo Vánoce, se ve skutečnosti o Vánocích odehrává jen cca v poslední třetině, takže jej asi nelze úplně označit za vánoční. Nicméně to nic nemění na tom, že je zajímavý, nebál bych se říci originální, a zároveň velice smutný. Tenhle film se nebojí konfrontovat svět bezdomovců se světem bezstarostného dětství, kdy hlavnímu hrdinovi nic nechybí, a přesto se cítí nejlépe ve společnosti starého bezdomovce. Zjistil jsem, že ač jsem tenhle film viděl dosud snad jen jednou, někdy před 12 lety, začátek i konec si velmi dobře pamatuji. A co je nejlepším měřítkem kvality než právě to, že vám film utkví v hlavě? Dnes jsem si jej poprvé po těch letech pustil (nahrál jsem si ho jako součást své sbírky vánočních filmů cca o Vánocích 2005 z Markízy) a byl jsem z toho smutný a dojatý. Tohle není veselý příběh, ale o to více je skutečný, lidský a reálný. A je fajn, že si Fred Savage našel během natáčení seriálu Báječná léta čas na natočení tohoto filmu. Tohle je rozhodně jeden z těch nezapomenutelných (vánočních) filmů.

Tak tohle se mi docela dost líbilo, a vlastně ani nevím, čím to je. Možná oceňuji to, že na poli vánočních filmů (i když Vánoce jsou zde spíše upozaděny) se snaží být konečně taky jednou někdo aspoň trochu originální. Reportérka bulvárního plátku se vydává do horského sídla zazobané rodiny, aby vypátrala nějaké drby, a než se naděje, tak se ocitá přímo uprostřed této rodiny. Jak naloží se zjištěnými informacemi a se svým životem, to prozrazovat nebudu, ale musím říct, že tohle mě hodně bavilo. Mělo to tu pravou rodinnou atmosféru, mezi hlavními hrdiny krásně postupně vznikalo pouto lásky a celé to bylo uvěřitelné. Zkrátka žádný film jako přes kopírák, bylo to z mého pohledu na poli vánočních filmů něco nového a neokoukaného. I když samozřejmě určitým klišé se film nevyhýbá, ale na výsledek to nemá příliš vliv. Tohle uteklo hodně rychle, bylo to fajn a přistihl jsem se při myšlenkách, že bych chtěl pokračování. Určitě je to jeden z těch filmů, co mi utkví v hlavě déle.

Jeden z těch průměrnějších tuctových vánočních filmů o tom, jak se jeden pár rozdělil, aby se po několika letech sešel před Vánoci při společné práci, kdy se mezi nimi znovu zažehne jiskra. Je zvláštní, jak se dá 90 minut filmu shrnout do jedné věty. Ale víc toho tento film skutečně nenabízí. Samozřejmě jsou tam jakoby takové menší komplikace, aby to ti dva neměli snadné, ale tenhle film nemá z mého pohledu nic, co by ho učinilo zapamatováníhodným. Po tom množství vánočních filmů, co jsem za svůj život viděl, je to, co mi tento film nabízí, pro mě zoufale málo. Za největší klad tak z mého ryze mužského pohledu považuji Jessicu Lowndes v hlavní roli, do jejíž nádherných očí bych se vydržel dívat fakt hodně dlouho. Proto taky nakonec asi uděluji docela milostivé dvě hvězdy. A taky proto, že na jedno zhlédnutí se to dá docela dobře strávit...