freddy

Pejsek je nejen nejlepším přítelem člověka, ale v mnoha případech bývá i nejlepším přítelem dítěte. Já jsem měl to štěstí, že jsem mohl vyrůstat spolu s jedním milým malým pejskem, a od té doby jsem skoro nezažil, jaké to je žít bez pejska. I teď, když píšu tento komentář, leží na mém klíně můj nejlepší psí kamarád. Proto nemohu a ani nechci být objektivní při hodnocení tohoto filmu. Film o jednom přátelství chlapce a pejska, o ničem jiném vlastně ani tento film není. No dobře, vzhledem k tomu, že se odehrává během války, jsou zde i charaktery, které se nějakým způsobem vyvíjejí na pozadí válečného konfliktu, ale vždy je to znovu jen o chlapci a jeho pejskovi. Film jsem viděl poprvé v dětství, když mi mohlo být nějakých 15 let, a poté znovu až nyní ve svých 30 letech. Napoprvé jsem na konci filmu brečel a zapřísáhl se, že kvůli tomu konci už film nikdy nechci vidět. Ale touha připomenout si tento film byla silnější, a po těch 15 letech na mě ten konec zapůsobil úplně stejně. Opět mě to rozsekalo. A jsem zvědavý, kolik let nechám uplynout mezi tímto mým druhým zhlédnutím a následným třetím zhlédnutím. Každopádně uděluji lepší čtyři hvězdy.

Jak se dostat na úplné dno ukazuje tento film ve velice syrové formě. Že jsou drogy špatné, to ví snad každý člověk. Ale přesto jsou lidé, kterým to je jedno a vypěstují si závislost. A musím říct, že tenhle film působí opravdu velmi odstrašujícím dojmem. Leonardo DiCaprio se nám v něm mění před očima a ze sympatického mladíka a talentovaného basketbalisty se vlivem drog stává troska s prázdným výrazem, toužící jen po jediném, a to je další dávka. Tyhle filmy, které ukazují život na ulici a život závislých lidí ve mně vždy vzbuzují dvojí pocity. Na jednu stranu je to fascinující vhled do prostředí, kam se někdo natolik slušný a spořádaný, jako já, asi nikdy nedostane. Na druhou stranu je to strašně smutné, když někdo svou existenci takto promrhává. Tenhle film působil tak reálně, že je to až děsivé. Leonardo DiCaprio i ostatní mladí herci podávají velmi kvalitní výkony a především díky nim je tenhle film tak depresivní a tak opravdový. Myslím, že tohle z hlavy hned tak nevytěsním, protože naléhavost sdělení tohoto filmu a příběhu je více než aktuální a bude mnou zřejmě ještě nějaký čas pořádně rezonovat. Každopádně film jako takový je velmi kvalitní sondou do života mladých narkomanů a vysloužil si ode mne čtyři hvězdy.

Muzikál o vztahu dvou lidí, kde mluveného slova je naprosté minimum, a kde se prolínají dvě vyprávěcí linie. On vypráví příběh jejich vztahu od začátku, ona od konce. A film si tak nějak postupně plyne, stejně jako vztah hlavních hrdinů. Vlastně je to naprosto tuctový příběh, kde si vztah dvou lidí projde nějakým vývojem od prvotní zamilovanosti, přes svatbu, až po rozchod. V tomto případě asi ani nenacházím mnoho kladů, které by tento film vystihovaly. Jasně, je tu krásná Anna Kendrick v hlavní roli. Je to romantické, je to téměř jako ze života, a na rozdíl od většiny romantických filmů, toto nemá šťastný konec. Ale bohužel je to tak utahané, chvílemi nudné, písně mi přišly jedna jako druhá jako přes kopírák, takže nic, co bych si měl zapamatovat. A během poslední půlhodiny jsem u toho i usínal, což asi nejlépe svědčí o atraktivnosti tohoto filmu. Ale na jedno skouknutí to bylo milé a ušlo to, takže dvě hvězdy to jistí.

Psisko, druhé psisko a kočena si myslí, že je páníčci opustili, a tak utečou a vydají se na cestu domů. Fajn nápad, fajn realizace, fajn příběh, fajn zvířecí charaktery. Tenhle film je vlastně celý fajn a trochu mě mrzí, že jsem ho neviděl během svého dětství, kdy by se pro mě možná stal i kultovkou. Nicméně na první zhlédnutí takového typu filmu není nikdy pozdě, obzvlášť pokud si neumím život bez pejska představit. Disney zvířecí filmy natočit umí a umí je udělat zajímavými a atraktivními, a to je i tento případ. Rozvážný pes, hravé a neposedné štěně a namyšlená micina je trojka, u které bych si myslel, že to nemůže fungovat. Ale ono to funguje na jedničku a jejich setkání s divočinou je docela sranda. A že to nakonec všechno dobře dopadne, to je něco očekávaného, co ale i přesto velmi potěšilo. Já byl s výsledkem nadmíru spokojený a i proto uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy.

Co když ožijí ty nejhororovější postavy z knih jednoho spisovatele, který nemá ve svých knihách snad ani jedinou kladnou postavu? Může to být velká sranda, ale taky velký průšvih. V tomto případě film zůstal někde mezi tím. Nebyl to úplně odvaz ani něco, co by mě ohromilo, ale nejednalo se ani o průšvih. Jack Black je ve své roli fajn, teenageři jsou vcelku snesitelní, a panoptikum hororových postav je nesmírně bohaté, zajímavé a mnohdy i fascinující. Takže pak jde jen o to, nakolik zajímavý je samotný scénář. Ten sice tak nějak uplynul, aniž by nudil, ale zůstal mi z něj jen pocit ve stylu fajn, viděl jsem další hororovou komedii, a za chvíli mi z ní zbudou v paměti jen střípky. Což je vlastně celkem škoda, protože myslím, že potenciál tam byl, ale na druhou stranu nevím, jestli to šlo uchopit nějak lépe. Ve výsledku film považuji za průměrný a získává ode mne tři hvězdy.

Goofy bere svého syna Maxe na výlet k jezeru, kam jezdíval jako dítě on se svým otcem. Ale Max kvůli tomu přijde o rande, a tak aby stoupl v očích své potencionální holky, řekne jí, že ho táta bere na koncert jejich hudbního idolu a je odhodlaný se na ten kocnert opravdu dostat... Vlastně je to hrozně primitivní a trochu hloupoučký animák. ALE je to animák mého dětství. Někdy ve svých osmi nebo devíti letech jsem to viděl poprvé a poté ještě mnohokrát a hodně jsem to miloval. Ten film znám vpodstatě téměř zpaměti, písničky z něj mám zaryté pod kůží a celkově jsem ten film hodně hltal. Takže když se mi nyní naskytla přílěžitost podívat se na něj ve svých 30 letech znovu, nezaváhal jsem a zjistil jsem, že pořád ještě mám ten film v podvědomí. Znovu jsem si to užíval, znovu ten čas příjemně plynul, znovu jsem si prozpěvoval jednotlivé písničky spolu s hlavními hrdiny. Takže už jen z nostalgie prosstě nemohu hodnotit méně než čtyřmi hvězdami, které také s radostí uděluji.

Ti nejnadanější lidé nemusí nutně toužit po slávě, uznání, bohatství a majetku. Přesně to je poselství, které si odnáším ze zhlédnutí tohoto kultovního amerického oscarového filmu, který mi až dosud unikal a já ho poprvé viděl až nyní, nějakých 20 let po jeho vzniku. Na některé věci zkrátka stojí za to si počkat. Matt Damon s Benem Affleckem napsali scénář, který prostě nemá chybu. Od prvního záběru mě film okouzlil, a jak se děj vyvíjel, bylo to s každou scénou lepší a lepší. Prostě příběh o tom, jak plyne život jednoho mladého nezkrotného muže, který si je vědom své výjimečnosti, a možná právě proto ji nepovažuje za nic výjimečného. A já říkám, že přesně takhle by to klidně mohlo stát i ve skutečnosti. A to je přesně ta přidaná hodnota, která tomuto filmu přidává na jeho už tak nepopiratelných kvalitách. Kromě vynikajícího Matta Damona zde exceluje především Robin Williams, kterému jsem věřil absolutně všechno. Tohle pro mě byl rozhodně jeden z filmových zážitků a pět hvězd je z mého pohledu absolutně zasloužených.

Chipmunkové jsou zpět a tentokrát jim hrozí, že k nim do rodiny přibude velký nevlastní lidský brácha, který je bude šikanovat. A tak se rozhodnou překazit svému lidskému tatínkovi jeho plánované zásnuby, což znamená vydat se přes půl Ameriky až někam do Miami, kde se mají zásnuby odehrát... Tahle komedie vlastně pokračuje ve vyjetých kolejích předchozích dílů. Zajímavé je z mého pohledu především to, že nejsem nějaký velký fanoušek této série, ale její jednotlivé díly si ke mně vždy nějak podivuhodně dokážou najít cestu. Tento již čtvrtý film je stejně zajímavý, stejně vtipný, stejně pohodový a rodinný jako předchozí díly. Ale tentokrát jsem měl pocit, že to je možná ještě o chlup (možná dokonce o Alvinův chlup) vtipnější, nápaditější a celkově odvazovější než předchozí díly. Hlavní záporák byl tentokrát vtipně urputný, lidský brácha chipmunků byl sympatický, a celkově to uteklo nějak hodně rychle. Tedy ne, že by mi chvílemi chipmunci nelezli na nervy, ale to je prostě dáno těmi pištivými hlasy. Celkově jsem se rozhodl udělit průměrné tři hvězdy.

Udělat si výlet do Brazílie s kamarády a snoubenkou, jejíž otec tady provozuje hotel? To by mohla být fajn dovolená. Jenže když se celá skupina včetně starší babičky na elektrickém vozíku ztratí v džungli, může jít dokonce i o život! Co na tom, že hrdinové ničemu životohrožujícímu vystaveni nejsou, oni sami totiž vytváří životu nebezpečné situace a mají talent na průsery... Tohle byla tak ulítlá komedie, že se při vzpomínkách na některé scénky směju ještě teď. Je to tak šílené, tak nápadité, tak vtipné, že je to vlastně nezapomenutelné. Jedna vtipná situace střídá druhou, a je jedno, jestli se zrovna hlavní hrdinové dohadují o tom, jak jednomu z nich v jeskyni uříznout ruku, nebo jestli si zrovna smaží na sluníčku na kameni vejce tukana, který byl považován za vyhynulého, nebo jestli zrovna nechtěně zapalují místním indiánům jejich chýše. Jeden vtip střídá druhý, jedna situace je vtipnější než další, a o tom by měla komedie být. Proto hodnotím nadprůměrně a uděluji čtyři hvězdy.

Ona dostane padáka, a tak letí do Portorika na konferenci s nadějí, že tam sežene novou práci. On je cestovatel, který pracuje pro charitativní organizaci, a jeho práce ho nyní zavádí do Portorika... Tuctová předvídatelná romantická komedie, která vlastně nic moc nenabízí, ale pokud od ní divák nic moc neočekává, je to vlastně celkem milá jednohubka na nudné víkendové odpoledne. Těch náhod a nehod je sice v tomto filmu podezřele mnoho, že si až divák říká, jestli to tvůrci opravdu myslí vážně, ale když se od toho oprostím, je zde vlastně fajn prostředí, fajn romantika, fajn děj. Celé to vlastně působí tak nějak mile. Ale to je tak vše. Neměl jsem ani pocit, že by to mezi hlavními hrdiny jiskřilo, což filmu na věrohodnosti nepřidalo. Stejně tak chování postav bylo občas z mého pohledu trochu zvláštní, ale nakonec je asi i lepší u toho nemyslet a jen se nechat unášet dějem. Žádná velká filmařina se zde nekoná, ale to jsem ani nečekal, takže dvě hvězdy jsou z mého pohledu optimálním hodnocením.