Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 871)

plakát

Kagemuša (1980) 

Další Kurosawův fenomenální snímek. Japonská historie a kultura je pro mne naprosto fascinující záležitost a Kurosawa je geniálním interpretátorem všeho co se mi na této velezajímavé zemi líbí. Zajímavý dramtaický příběh o dvojníkovi panovníka je doprovázen geniální kamerou a hudbou, jak je tomu u Kurosawi ostatně vždy. Dříve jsem myslel, že Kubrick je největší filmový umělec všech dob, ale s Kurosawou jsem objevil jemu rovného.

plakát

Džúbei a umění nindžucu (1993) 

Já si v anime dost libuji a tohle považuji za jednu z těch hodně vydařených. Děj je sice prostoduchý, ale líbí se mi animovaná brutalita a erotika. Moc a moc se mi teké líbilo všech 8 monster jimž musel Jubbei čelit. Určitě se jedná o jednu z nejzajímavějších a nejoriginálnějších anime.

plakát

Černá zmije - Černá zmije III (1987) (série) 

Nesdílím nadšení ostatních hodnotících. Je to sice sranda, ale přijde mi to o třídu horší, než vynikající druhá série. Ale Baldrick je pořád boží. Překvapila účast herců jako Mirranda Richardson, Chris Barrie (Rimmer), či Robbieho Coltraina.

plakát

Dobyvatelé ztracené archy (1981) 

Nejlepší dobrodružný film všech dob. Nejlepší Spielbergovo film, nejlepší Fordovo film. Nejlepší hudba Johna Williamse. Geniální.

plakát

Miluj mě, prosím (2004) 

Tento typ filmů nesnáším. Herecký projev Hartnetta je plochý, bez hloubky. Jenomže, ač to nechci připustit, se mi tenhle film líbil. Sice není nic snadnějšího, než působit na diváka tím, že pustím na závěr osvědčený flák od Coldplay, ale i tak v mě film tím nejprimitivnějším způsobem vzbudil nějaké ty emoce. Normálně bych dal ***, jenomže ve filmu jsou tři opravdu nádherné herečky, jedna krásnější než druhá, takovou koncentraci jsou už dlouho ve filmu neviděl. Žádně sexbomby, prostě holčiny zajímavé. A taky zde hraje nádherná ambientní hudba. Nemyslím ty popové songy, co tam sem tam pustí, aby se prodával soundtrack, ale tu originální filmovou atmosférickou elektronickou hudbu. Bouhužel celé 4*. Ale nechtěl jsem.

plakát

Otevřené moře (2003) 

Film, který měl působit díky digitální kameře autenticky, působí ve výsledku přinejmenším rozpačitě. Autenticita je tak na úrovni nějaké přiblblé reality show. Průměrné herecké výkony jsou ještě více podkopávány špatnou režií. Například záběry na lodi, kde spolu komunikuje skupina lidí, opravdu nepůsobí reálně. Herci prostě nuceně stojí před kamerou a odříkávají své role, jako bych viděl nějakou tu dokreslovací scénku, co si někdy přidávají do reportáží ve zprávách na Nově. Nevím, čím to, ale nakonec mi nejreálnější z celého filmu přišla ložnicová scéna, ta jediná působila skutečně. Tak 40 minut filmu je úplná nuda, naštěstí se film na konci trochu rozjede a závěr drží film, alespoň na hranici průměru.

plakát

Metropolis (2001) 

U japonských anime jsem už na krásné zpracování a animaci zvyklý. V tomto ohledu nijak Metropolis nevybočuje. Hudba je také krásná. Trochu na škodu je pomalejší rozjezd, po němž ovšem následuje výtečné explozivní finále. Tetno film balancuje na rozhraní mezi sci-fi a rodinného filmu. Ovšem děti asi nedocení vyobrazení bužoazie a revoluce dělnické třídy, odkazy na Babylonskou věž apod. Nevidět filmy jako Akira, Vampire Hunter D nebo Memories, dal bych plný počet.

plakát

Opilý anděl (1948) 

Zajímavý film, rozhodně nijak nepoznamenaný svým stářím. Není co vytknout. Nevím, čím to je, že vizuální zpracování je tak poutavé. Opravdu na každý záběr se kouká dobře, každý záběr je bohatý na detail, také pojetí prostoru a různé rozmístění objektů v obraze působí tak, že se těžko odtrhává. To jak Kurosawa ztárnil například gangsterův sen je nadčasové a geniální. Příběh o gangsterovi a doktorovi taky dodává tomu všemu šťávu a když domyslím atmosféru dokreslenou kytarovou hudbou, tak tu máme film se vším všudy.

plakát

Underground (1995) 

Hodně originální a zajímavý film, který v sobě nese balkánskou divokost. Takový neotřelý válěčný film tu snad ještě nikdy nebyl. Příběh je fakticky skvělý a k tomu opět našlapaná hudba Gorana Bregoviče. Z obrazu se na diváka valí spousty drobných ale zajímavých detailů, které ani nejde za první shlédnutí pojmout.