Recenze (170)
Korida lásky (1976)
Filmy Saló a Korida lásky je obtížné hodnotit....
Saló aneb 120 dnů sodomy (1975)
Filmy Saló a Korida lásky je obtížné hodnotit....
Nuda v Brně (2003)
Ale hlavní třešničkou na dortu je Donutil. Jeho groteskní a přeci smutná postava je prostě perfektní. Celkově vzato je ale celý film povídkový kousek, takový ,,brněnští" Knoflíkáři (1997)
Blade Runner (1982)
Tohle je absolutní špička ledovce sci-fi, ona úzká skupina zatraceně dobrých vizionářských počinů.
Pořád se něco děje (1995) (pořad)
Absolutní (brněnská) špička!
Muž, který spadl na Zemi (1976)
Zdá se mi že jako jeden z mála snímků mimo jakousi dějovou obrazovou skladbu předkládá vyloženě nesouvislé i poměrně nevýmluvné záběry a to v nemalém počtu. Což je matoucí, nikoli však bez smyslu. V celku pak Muž, který spadl na zemi prezentuje vskutku zajímavý výsledek, ne nemálo podpořený už jen fyzickým vzhledem Bowieho. Abych ale uvedl na jasnou míru: tento film se explicitně dotýká zajímavé vize, kterou naplňuje měrou vrchovatou, měrou myslím dosud solitérskou.
Americký přítel (1977)
Chce to mít mozek narozdíl od značné části nynější produkce, aby člověk Americkému příteli porozuměl. Je v něm po páru věci, co se zde ztěžka definuje: realita a symbolická realita. Smrt je zde bezpředmětná skutečnost, tak jako jsou jí zbytečná slova. Kamera tak trochu noirová, tak trochu hřejivá, tak trochu pitevně. Tandem Ganz-Hopper tvoří přátelství založené na Jonathanově obecné (nikoli předsmrtné) vlídnosti a vstřícnosti, na kterémžto základě usedá to američanovo předznamenané (obdivnou) touhou se seznámit -jež ústí v dle mého taktéž zoufale útočnou pomluvu. Na konci -přece proti- sobě stojí dva zádumčiví muži téměř oboustraně si imponující svou protikladností od přízemí až po poslední patro ovšem spojeni stejným suterénem. Celý film je podle mne o jedné velké chlapsko-klukovské hře jak se vyrovnat -s životem, jak ho žiji, proč, že končí. A jehož jsou vraždy součástí, které se jeví jako pararelní světy, podivné odbočky do jiného prostoru, činy obsahově bezobsažné, zato povrchově excentrující. Obecně vzato toho tedy film tolik nevysvětluje pokud se ptáte, až jsou na místě pochybnosti o účelu.......a suma sumárum má americký přítel velmi zvláštní akcent.
Hrob světlušek (1988)
Hrob světlušek jímá notu kostelních varhan. Drásavou, těžkou, silnou -a lidskou. Není dalším devalvačním efektním tak jako podbízivým souborem melancholie, ale skutečným uměleckým výtvorem, který hodnotně přenáší hodnotový odkaz a silný prožitek prostřednictvím ryze kvaziobyčejné formy.
Kavkazský zajatec (1996)
Absolutně edukativní filmařina.
