rublik05

Neprůstřelného mnicha jsem viděl naposledy ještě jako malý kluk, tenkrát se mi hodně líbila akce, ale také určitá pohodová atmosféra. Po letech už to popravdě zas až takový zážitek není, i když musím uznat, že se stále jedná o zajímavou, ve své podstatě šílenou a nelogickou podívanou. Příběh vesměs sází na jisté a ověřené postupy, má stále vcelku příjemnou atmosféru a svižné tempo. Vizuál je zejména na začátku dost umělý, naštěstí se děj přesune do San Francisca. Z herců zaujme především Karel Roden v roli hlavního záporáka, charismatický je ale i Yun-fat Chow. Akčních scén je tak akorát, díky zvláštní choreografii působí většina z nich strašně vtipně až vyloženě parodicky, těžko říct, jestli to byl záměr či nikoliv. Můj dojem je tak nějak půl na půl. Jako parodie by snímek fungoval asi mnohem víc, akční stránka je silně podprůměrná, s humorem to také není nic extra. Jako jednorázovka asi fajn, nenadchne, neurazí. 4/10.

Šťastně až do smrti působí zpočátku tak nějak obyčejně, jako klasické manželské drama, postupně se ale rozjede v zajímavý thriller s krimi prvky, který má hned několik zajímavých zvratů a situací. Atmosféra je místy velice povedená, dalo by se říct, že napínavá až mrazivá. Herci, byť pro mě zcela neznámí, jsou vcelku fajn, pozitivně lze ohodnotit také technickou stránku filmu. Příběh je poutavý, občas jsem však měl problém s realističností určitých momentů, tempo je v určitých chvílích dost vlasžné, nepotěšil mě ani slabší závěr. Rozhodně se ale jedná o to lepší, co Netflix v loňském roce vyprodukoval. 7/10.

Snímek, jehož největším a zároveň jediným kladem je překvapivě Mila Kunis. Jedině a pouze ona dokáže do jisté míry určitým způsobem zaujmout, jinak se jedná o těžce podprůměrné drama, šíleně nudné a nezáživné, které navíc po většinu času působí ne zrovna uvěřitelným dojmem, čímž se snaha o nějakou message, o nějaké hlubší poselství absolutně mine účinkem. Zvolený námět šlo rozhodně zpracovat mnohem, mnohem poutavěji a zajímavěji. 3/10.

Na Indiána jsem se podíval čistě ze zvědavosti, a také kvůli Karlu Rodenovi. Prvně asi začnu klady. Snímek je poměrně slušně natočený, má občas takovou příjemně odlehčenou atmosféru, líbil se mi podmanivý hlas indiána, jakož i herecký projev Karla Rodena. Co se týká příběhu, ten je spíše jednodušší, na logiku se zrovna moc nehledí, snaha o nějaké hlubší poselství působí místy velice křečovitě. Humor je vcelku fajn, mohlo ho být ale podstatně více. Přišlo mi, že se tvůrcům nepodařilo tak nějak naplno využít potenciál daného námětu. Nemohu nezmínit také uši trhající dabing cizích herců, to je opravdu peklo. Indián se podle mě hodí především do programů komerčních televizí, tam bude mít jistě šanci zazářit, celkově se ale jedná o nevýraznou, skrz na skrz obyčejnou komedii, na kterou si vzpomenu jen z jednoho jediného důvodu, a sice že se v ní objevily holky z kapely The Agony, za což tvůrcům upřímně děkuji. 3/10.

Na jednu stranu mě mrzí, že jsem na nového Kocoura v botách nešel do kina už dřív, na druhou stranu jsem zase rád, že jsem se k tomu nakonec dokopal, byť až dva měsíce po premiéře. Ze zdejšího hodnocení a recenzí jsem měl poměrně velká očekávání, takže jsem se pochopitelně trochu bál zklamání, naštěstí to tentokrát dopadlo na jedničku. Kocour v botách: Poslední přání je bez nadsázky jeden z nejlepších, ne-li nejlepší animák za posledních několik let. Má vše, co má dobrý animovaný film mít. Poutavý příběh, hromadu humoru, sympatické postavy, perfektní animaci, svižné tempo, chytlavý hudební doprovod, zkrátka po všech stránkách výborně odvedená práce. Nelze nezmínit také hlavního záporáka, ze kterého šel vyloženě strach, a to ani nemusel být zrovna přítomný na plátně, neskutečný, něco takového se v animovaném filmu jen tak nevidí. Potěšily mě rovněž i souboje, na které se díky výtečné choreografii moc hezky kouká. Jsem maximálně spokojen, takovou parádu jsem opravdu nečekal. Úžasná podívaná, takhle se to má dělat. Viděno v kině 24.2.2023. 10/10.

Zpočátku jsem si myslel, že se bude jednat o obyčejnou příjemnou romantickou komedii, která bude těžit primárně z vtipů a situačního humoru. Navíc jsem byl moc zvědavý na Jonaha Hilla a Eddieho Murphyho. Velké překvapení nastalo v momentě, kdy mi začalo být tak nějak jasné, v jakém duchu se snímek po celou svou dvouhodinovou stopáž ponese. Jen a pouze rasismus naruby, pochopitelně ten povolený, ten co se smí a je správný. Pěkně to shrnuli například uživatel Arsenal83 nebo grogodil, s jejichž názory se plně ztotožňuji. Mimo tuhle nechutnou propagandu snímek nabízí jen tuctový děj, průměrné zpracování, nezáživné a především hloupé dialogy a těžce uspávací tempo. Humor zde zcela absentuje, veškeré snahy o něj působí nuceně a nepřirozeně, lidově řečeno jak pěst na oko. Z jiného těsta je typickým produktem dnešní hyperkorektní doby. Netflix se zase předvedl v celé své kráse. Velká škoda, že se ke zhlédnutí tohoto „díla“ neodhodlal pan Vikta. Jeho upřímný názor by mě opravdu zajímal. 0/10.

Komorní, čistě televizní kriminálka, jejíž největší předností je jednoznačně příjemně temná atmosféra. Herci jsou spíše průměrní, nikdo mě nijak zvlášť nezaujal, s příběhem jsem spokojený tak nějak napůl. Zasazení do covidové doby pomáhá utvářet jistou depresivní náladu, nicméně mi přišlo, že se tím zbytečně odváděla pozornost od hlavní dějové linky, která by si zasloužila trochu větší péči, minimálně v oblasti logiky a poutavosti. Hodina a půl vcelku rychle uteče, závěr mi přišel slabší, řemeslná stránka je na poměrně dobré úrovni, televizní formát je však více než zřejmý. Do večerního programu komerční televize takřka ideální záležitost. 5/10.

Přímé pokračování Pokladu Aztéků nejen že začíná přesně tam, kde Poklad skončil, ono je ve své podstatě kvalitativně prakticky totožné. Opět je zde výborný Rik Battaglia, vtipný Ralf Wolter, neurážející Lex Barker, průměrný scénář, průměrná akce, průměrné zpracování, zkrátka i Pyramida boha slunce si udržuje jistou kvalitativní úroveň, jakou mají skoro všechny sólovky Lexe Barkera. Nic víc, nic míň. Čistý, neurážející průměr. 5/10.

Ždímačka jede na plné obrátky. Lex Barker ve své již třetí roli udatného a chrabrého bojovníka proti zlu a ochránce těch dobrých. Jeho doktor Sternau působí takovým civilním dojmem, stejně tak i Ralf Wolter, který se tradičně stará o tu komediální stránku, byť se tentokrát moc nepředvede. Moc mě ale potěšil záporák Rik Battaglia, ten chlap se pro tyhle role snad narodil. Příběh nepřináší absolutně nic nového, jen recykluje již viděné a zažité postupy, odpovídá tomu i zpracování filmu. Celkově je to těžký průměr, na ty nejslavnější mayovky to nemá ani omylem, přišlo mi to víceméně stejné, jako například Divokým Kurdistánem nebo V říši Stříbrného lva. Uvidíme co přinese pokračování, na rozjezd to každopádně zas tak špatné není. 5/10.

Na jednu stranu jsem jásal, že se konečně na Netflixu objevil dokument, který není roztažený na několik hodin, na druhou stranu jsem měl ale obavy ohledně zpracování, neboť i s tímto má Netflix poslední dobou dost často problémy. Jsem rád, že Maskovaný podvodník patří tak nějak k tomu lepšímu, co se soudruhům z Netflixu podařilo vytvořit. Nejedná se však o žádný zázrak, zpracování je spíše klasičtějšího ražení, hodinka a půl se dala vydržet, i když i zde se našlo pár hluchých míst. Dokumentu dominují především dobové záběry a výpovědi různých více či méně zainteresovaných lidí, tvůrci strašně sází na jistotu, co se zpracování týče, mohli malinko zaexperimentovat, aby se Maskovaný podvodník nějak odlišil od jiných žánrově podobných počinů. Za mě se jedná o docela dobrý dokument, patří jednoznačně k těm lepším, jako celek bych ho přesto ale zařadil spíše k těm průměrnějším. Zas tak moc jsem se totiž nebavil. 6/10.